Co se týká testování motorů. Jak jsem psal, motory podobné ve výsledku dávají obrovský rozptyl parametrů. Kromě motorů je spousta různých driverů s udávanými parametry, které v praxi absolutně nedosáhnou, nebo je zase vcelku s přehledem překračují. Myslím tím jak ty pidi drivery, tak krabice z diskrétních součástek. Protože na "vážnou" práci už nechci používat obyčejné krokáče, celý projekt je jenom o tom, že vyeliminuju "nepoužitelné" pro mě součástky a hlavně uvidím i reálné možnosti jednotlivých motorů, třeba ve vztahu k napětí.
Co se týká zátěže, tak tam mám docela jasno. Magnetická brzda jako je u rotopedů. Dělal jsem něco podobného pro kamaráda, trochu větší a dokázalo to trápit 750W motor až do zastavení.
Ale zatím je to jenom idea, v příštím týdnu jdu na docela blbou operaci a pak uvidím.
Gravírka na plošné spoje
U té brzdy ale bude trochu problém změřit tu sílu, ne?
Nebo to bude na nějakém vahadle a bude tahat za siloměry? Tak jsem to měl já, jen brzda byla mechanická, kotoučovka na kolo.
Hlavně, ať ti vyjde ta operace.
Já jsem teď na pár týdnu velmi omezeně pohyblivý. Takže jsem se opět v praxi přesvědči, že zdraví především.
Nebo to bude na nějakém vahadle a bude tahat za siloměry? Tak jsem to měl já, jen brzda byla mechanická, kotoučovka na kolo.
Hlavně, ať ti vyjde ta operace.
Já jsem teď na pár týdnu velmi omezeně pohyblivý. Takže jsem se opět v praxi přesvědči, že zdraví především.
Ale ta síla není pro mě vůbec relevantní. Nastavím to asi jako je odpor šroubu při otáčení, čistě pocitovka. Mám to na hraní, při kterém vyhodnotím lepší motor nebo driver nebo vhodnější velikost napětí zdroje. Když potom přidám zatížení, uvidím hned "přetížitelnost". Změnou komponent MOTOR - DRIVER - napětí na driveru vyberu nejvhodnější kombinaci.
Za těch pár let, co si hraju s CNC až na pár vyjímek neznám pojem ztráta kroků. Prostě funkční správně navržené zařízení kroky neztrácí. ALE, když jsem dělal motorový pohon BF20, tak měl stačit motor 2,5Nm s velkou rezervou, ale nakonec jsem musel použít NEMA24 - 3,4Nm a opět překvapivě při použití stejného proudu jsem musel zvednout napětí z 42V na 65V. (driver jede od 24 - 70V) a předchozí (24 - 50V M542) Nebo kombinace NEMA17 a Toshiba 6600 nic moc proč?? - nevím.
V podstatě si chci udělat udělátko, kde budu moc namodelovat nějakou reálnou situaci a připojit požadovaný motor, driver i měnit napětí a zvolit nejvhodnější kombinaci. Krabička - displej - arduino - výstup STEP/DIR a CW/CCW a to buď přes OK tranzistor pro drivery s ne TTL vstupy a nebo přímý tvrdý TTL. Zdroj signálu bude řízený oscilátor buď napětím nebo digitálně (pouze musím prostudovat trh) a jako zpětná vazba IRC - dneska jsem náhodou objevil v krabici IRC 400 pulse/ot A a B a mám krásný zpětnovazební vyhodnocení vynásobím ho dvěma EXORem akorát kmitočet je jenom 35 kHz. Celá krabička bude mít velikost displeje s klávesnicí a pár konektorů.
Za těch pár let, co si hraju s CNC až na pár vyjímek neznám pojem ztráta kroků. Prostě funkční správně navržené zařízení kroky neztrácí. ALE, když jsem dělal motorový pohon BF20, tak měl stačit motor 2,5Nm s velkou rezervou, ale nakonec jsem musel použít NEMA24 - 3,4Nm a opět překvapivě při použití stejného proudu jsem musel zvednout napětí z 42V na 65V. (driver jede od 24 - 70V) a předchozí (24 - 50V M542) Nebo kombinace NEMA17 a Toshiba 6600 nic moc proč?? - nevím.
V podstatě si chci udělat udělátko, kde budu moc namodelovat nějakou reálnou situaci a připojit požadovaný motor, driver i měnit napětí a zvolit nejvhodnější kombinaci. Krabička - displej - arduino - výstup STEP/DIR a CW/CCW a to buď přes OK tranzistor pro drivery s ne TTL vstupy a nebo přímý tvrdý TTL. Zdroj signálu bude řízený oscilátor buď napětím nebo digitálně (pouze musím prostudovat trh) a jako zpětná vazba IRC - dneska jsem náhodou objevil v krabici IRC 400 pulse/ot A a B a mám krásný zpětnovazební vyhodnocení vynásobím ho dvěma EXORem akorát kmitočet je jenom 35 kHz. Celá krabička bude mít velikost displeje s klávesnicí a pár konektorů.
Jasně. Takže to chceš pro relativní porovnání.
Zdá se mi to nebo jsi před nějakou dobou psal, že bys chtěl přejít na nějaký 32bit ARM?
Pokud ano, tak tam by to vyšlo velmi elegantně na 3 čítačích:
- jeden by generoval signál STEP, o prakticky jakékoli frekvenci
- druhý by čítal ty vygenerované kroky
- třetí by pomocí HW čítal pulzy z enkodéru
Pokud to neztrácí kroky, tak načítané pulzy STEP a pulzy z enkodéru musí být v nějakém přesném poměru vůči sobě.
Zdá se mi to nebo jsi před nějakou dobou psal, že bys chtěl přejít na nějaký 32bit ARM?
Pokud ano, tak tam by to vyšlo velmi elegantně na 3 čítačích:
- jeden by generoval signál STEP, o prakticky jakékoli frekvenci
- druhý by čítal ty vygenerované kroky
- třetí by pomocí HW čítal pulzy z enkodéru
Pokud to neztrácí kroky, tak načítané pulzy STEP a pulzy z enkodéru musí být v nějakém přesném poměru vůči sobě.
V zásadě máš pravdu. Jediná brzda je ten ARM. Nějaké pokroky jsou (už jsem i LEDkou zablikal), ale je to tak rozsáhlý problém, že nasazení do reálného života v dohledné době nevidím. Kromě základního nedostatku a to je angličtina, taky trochu "ztráta bojovnosti".
uP zvecsa maju timery a rozne capture moznosti. Takze staci to pustit do dvoch citacov a sledovat ich vystup. Nato netreba 32bit upMex píše: ↑23. 9. 2021, 10:49 Jasně. Takže to chceš pro relativní porovnání.
Zdá se mi to nebo jsi před nějakou dobou psal, že bys chtěl přejít na nějaký 32bit ARM?
Pokud ano, tak tam by to vyšlo velmi elegantně na 3 čítačích:
- jeden by generoval signál STEP, o prakticky jakékoli frekvenci
- druhý by čítal ty vygenerované kroky
- třetí by pomocí HW čítal pulzy z enkodéru
Pokud to neztrácí kroky, tak načítané pulzy STEP a pulzy z enkodéru musí být v nějakém přesném poměru vůči sobě.
32bit MCU jsou (tedy před krizí byly) za stejnou cenu jako historické 8bit. Proto podle mě nemá (nemělo) už dneska smysl používat ty 8bit.
Pokud jich teda nemá člověk plný šuplík.
A hlavně ty 32bit MCU mají čítače, které umí HW obsluhu enkodérů.
Takže řešení s nimi je mnohem elegantnější a bez kompromisů.
Jako u všeho jde o to, o co jde.
Když chci změřit výšku zídky kolem domu, tak si vezmi svinovací metr. Když chci měřit ložiskové kuličky, vezmu si mikrometr.
S Arduinem a vším kolem něho je to podobné.
Když chci rychle spíchnout něco, co sem-tam zahýbe nějakým pinem, tak klidně i to Arduino. Pokud chci dělat časování s přesností na jednotky nanosekund, tak to prostě napíšu jinak.
Já teda Arduino (myslím to vývojové prostředí a knihovny) nepoužívám. Nepotřebuju to, mám své vlastní vymazlené knihovny, a jako překladač oficiální GCC. Ale kdybych ho používal, tak jsem se naprosto jistý, i v něm se dá napsat celkem cokoli. Nakonec je to jenom IDE (podle mě dost nešikovné), preprocesor, pak běžné G++ a spousta knihoven, které ale používat nemusím.
Zřejmě máš pravdu, že s moderním 32bit procesory to základní Arduino může být omezující. Ale opět je to věc přístupu. Nové procesory mají strašně moc velmi výkonných periferií. Třeba spoustu čítačů/timerů, každý s jinými vlastnosti. Mají DMA a podobně. Navíc se situace rychle vyvíjí.
Takže to základní Arduino a jeho knihovny prostě obsáhnou jen ty základní periferie, a to třeba ještě jen v nějakém základním režimu. Ale nic přece programátorovi nebrání vzít do ruky datasheet a programovat chlapsky, tj. napsat si i nízkoúrovňovou obsluhu sám.
-
OompaLoompa
- Příspěvky: 459
- Registrován: 28. 6. 2017, 1:45
- Bydliště: Západný Slovakistan
Arduíno (IDE) kód neprodukuje, arduíno ho len spracúva.
Kód produkuje výlučne pacient nachádzajúci sa medzi monitorom a stoličkou
Arduíno tam pridá dáky balast (HAL,loop,funkcie pre opice) a posiela to ďalej na kompiláciu (SDK pre daný µP, GCC).
Že väčšina volne dostupných (komunitou pridaných) knihovní tam stoji za "hov.." je už vec druhá
k ich využívaniu ťa ale nikto nenúti, a vždy je to len na vlastné riziko.
Vo všeobecnosti ale platí, že ak chceš riešiť časovo kritické úlohy, musíš daný hárdwér (µP) dobre poznať, a podla toho aj programovať.
Systém "zapnem IDE a naklikám tam dáke knihovne" vo väčšine prípadov jednoducho nepostačuje.
Zapnem ide, natuka primitivne 6 riadky a ocakavam to co som natukal. Raz ked tam zadam 5us oneskorenie tak ocakavam ze to aj nameriam.
Frekvencia up je dana, nahodit port, delay, zhodit port delay. Tam to proste nemoze behat 1us hore dole.
Arduno ide je cierna skrinka.
2x som to zavrhol, pac chyby v kniznicach, obrovsky kod o nicom, a vo vysledku to nefunguje.
Teraz m a 3 projekt a mam neblahevtusenie ze to dopadne rovnako.
Preto sa obavam ze ani 32b uP nevyriesi problemi arduina a kniznic.
Frekvencia up je dana, nahodit port, delay, zhodit port delay. Tam to proste nemoze behat 1us hore dole.
Arduno ide je cierna skrinka.
2x som to zavrhol, pac chyby v kniznicach, obrovsky kod o nicom, a vo vysledku to nefunguje.
Teraz m a 3 projekt a mam neblahevtusenie ze to dopadne rovnako.
Preto sa obavam ze ani 32b uP nevyriesi problemi arduina a kniznic.
Naposledy upravil(a) atlan dne 3. 10. 2021, 7:50, celkem upraveno 1 x.
