51/4" diskety darem

Josef · 15. 1. 2020, 3:44

Taky mám schovanou 286ku co jsem měl doma před 30ti lety. Udělala pak kolečko po světě a nějakým způsobem našla cestu zpátky. Měl jsem ji na testování CNC systémů co měly EGA monitory a pod. Teď je v depositu už několik let. Na podzim si na něj vzpomínaly děcka, že by si i zahráli hry, co hráli v počátcích devadesátek. Některé tam ještě jsou. Pokud neumřel hadr. Před Vánoci jsem byl na oslavě a pětatřicátníci (chlapci jako květ) vzpomínali, jak k nám chodili hrát. Když jsem jim řekl, že stroj je stále na světě, tak že kdy můžou přijít s flaškou a zahrát si nostalgii. Mechaniky mám taky 3,5 i 5,25. Pak mám nějakou starou literaturu. S tou je to jako s manželkou po 20ti letech. Máš ji přečtenou, ale vyhodit se ti to zdá škoda.

elbarto · 15. 1. 2020, 4:09

Přesně jak píše Pepino. Sinclary měli děti řezníků či mladší ročníky. K nám chudým se dostaly až první 286/386 a je fajne mít doma svůj první PC a ještě více fajne je zahrát si na něm třeba Sokobana ci Prince of Persia. Sinclary jsou hardwarově (tunersky) nezajímavé, ale taková "půl metru" dlouhá grafárna co je něco

Jak už jsem tady psal v jiném vlákně, že na Ali lze koupit koprocesory či memory, protože tam smeřují miliony tun elektro šrotu a podnikavý čínan zachytil sběratelsko tunerské kousky bláznivých evropanů.
P.S. S tou manželkou nesouhlasím, škoda jí vyhodit není, ale člověku je to jí líto

doncarlos · 15. 1. 2020, 4:49

Sinclairama a jinejma osmibiťákama a Basicem jsem zůstal nedotčenej,neboť jsem měl doma už v r.1987 PC AT286 s koprem,
Herkulesem a Fortranem, dala mi ho německá firma, pro kterou jsem vymyslel pár chytrejch algoritmů
pro NC programování (v celé plzeňská Škodovce byly tehdy celkem 2 PC-XT a jedno átéčko!) ,
pak jsem někdy po r.2000 přitáh domů z práce vyřazovaný SGI O2 - populární "kyslík", a INDY včetně
snad 50-ti kilových CRT monitorů, ale ani jsem to už nedal do chodu,
po převratu jsem s ojetinama PC taky dost kšeftoval a pár mi jich zůstalo dodnes ve sklepě,
Jo a pamatujete si ty hardy, na který šly 2 kšandy ? Jak se ta sběrnice jmenovala ?

aleshonsa · 15. 1. 2020, 5:05

doncarlos píše: ↑15. 1. 2020, 4:49 Jo a pamatujete si ty hardy, na který šly 2 kšandy ? Jak se ta sběrnice jmenovala ?

Myslíš ATA? To byla ale jen 1 široká a 2řadý konektor.

ssmak3050 · 15. 1. 2020, 5:23

tak ja delal na amiga 4000 ve scale...v tv...zlaty casy ,kdy byli cernobile pc..

takove šede krabice

elbarto · 15. 1. 2020, 5:27

https://www.cnews.cz/evoluce-pevnych-di ... ucasnosti/

Charon · 15. 1. 2020, 5:53

Ne mysli Mdf disky, jedna ksanda standartne pres oba, druhou ksandou se rozlisovalo ktery je master a slave. Nejobvyklejsi kapacita 20 a 40 mega a velikost samozrejme 5.25 palce

doncarlos · 15. 1. 2020, 6:48

Už vím - MFM, ke každýmu hardu úzká kšanda přímo z řadiče a široká společná přes oba disky.

A taky si vzpomínám, jak někdy těsně před převratem kolega rozlil kofolu do klávesnice počítače
DEC - PDP11, nepodařilo se ji opravit a náhradní stála 60000.-Kčs devizových

Josef · 15. 1. 2020, 8:04

doncarlos píše: ↑15. 1. 2020, 6:48 Už vím - MFM, ke každýmu hardu úzká kšanda přímo z řadiče a široká společná přes oba disky.

A taky si vzpomínám, jak někdy těsně před převratem kolega rozlil kofolu do klávesnice počítače
DEC - PDP11, nepodařilo se ji opravit a náhradní stála 60000.-Kčs devizových

A ty hardy se musely před vypnutím PC tzv. zaparkovat. Ještě si vzpomínám, jak jsem dělil 40MB disky na dva oddíly, neboť nějaký MS-DOS 3.x (už si nepamatuju verzi) neuměl více jak 32 MB na oddílu. První náš server v LAN měl disk 120 MB! A to na něm byly databáze Fox. Inu psal jsem soft úsporně a efektivně. Dokonce jsme se domluvili s cenral výpočetním a ti mně ze sálového exportovali databázi zásob centrálního zásobování koncernu. Já ji naimportoval do svého SW a už se nemuselo volat, zda to někde mají. No, na ty začátky se teď už jen s úsměvem vzpomíná.
PDP11 u nás byl v řídícím systému stroje na vačky. později (snad v 1988?) už jedno PC 286 řídilo ty stroje dva. Jo, a při té příležitosti jsem si vzpomněl, že mám z té doby modem rychlosti 1200 baudů, se kterým jsme komunikovali se Swissem, autory to systému s PC. Taková krásná krabička, kterou je taky líto vyhodit. Tak jsem pro něj sáhl a pro nostalgiky vyfotil. Kalkulačka k porovnání velikosti. Sirku tam asi dávat nemělo tu správnou váhu.

elbarto · 15. 1. 2020, 8:28

... zrovna tohle téma (parkování) mi kámoš přrd týdnem připomínal, když se drtil příkazy po 30 letech znova. Nazaparkuješ, možná už nenabootuješ

To samé ruční konfigurace HDD v Biosu. Pěkně ručně vypsat sektory, stopy, velikost jinak se nic nekoná. Ne na každém disku to je napsané a nezapomínejme, že pred 30 lety pan google neradil.

Mex · 15. 1. 2020, 9:07

doncarlos píše: ↑15. 1. 2020, 6:48 Už vím - MFM, ke každýmu hardu úzká kšanda přímo z řadiče a široká společná přes oba disky.

Ten standard se jmenoval ST506 nebo ST412.
MFM je označení kódování, které se používalo k zápisu dat (Modified Frequency Modulation), a to jak na staré HDD, tak třeba i na flopáče (diskety).
V praxi se ale tomu ST506/ST412 opravdu někdy říkalo MFM (jako je třeba každé kopírce říkalo Xerox).
I když na některých novějších discích se pak často používalo úspornější kódování RLL (tedy už ne MFM), kdy interface byl fyzicky stejný, jen signály mezi řadičem a diskem tam chodily jinak (tehdy byl řadič a disk zvlášť, dneska je řadič integrován přímo na mechanice disku).

chb · 15. 1. 2020, 9:11

jsem musel kouknout na lištu zda jsem pořád na CNC foru - že by IT vzdělání/praxe jako základ dobrého strojaře ?

Mex · 15. 1. 2020, 9:14

Kdyby někdo věděl o páskové mechanice (klasické 9-stopé pásky, 800/1600 BPI), tak to byl vždycky můj sen.
Díky.

testone · 15. 1. 2020, 10:46

Mex píše: ↑15. 1. 2020, 9:14 Kdyby někdo věděl o páskové mechanice (klasické 9-stopé pásky, 800/1600 BPI), tak to byl vždycky můj sen.
Díky.

o mechanice nevím, ale mám z něčeho takového hlavy

lubbez · 16. 1. 2020, 7:34

Tak to já se dostal k PC poměrně pozdě, neb naše partička nad skládacíma PC trochu ohrnovala nos. Tou dobou jsme se vcelku velmi úspěšně věnovali Atari, jak 8bitů, ta 16. Atárka jsme znali jak své boty, standardně jsme upravovali OS v romce, rozšiřovali paměti, ale taky pro ST externí pevný disk postavený na IDE discích + vlastní řadič a tam jsme už uměli načíst i tu geometrii. Jó, to byly tenkrát časy. Atari ST mělo na vestavěném zdroji výrobní (konstruktérskou) chybu a na STčkách jela ale půlka naší hudební scény. Pak jsem si užil i těch PC, neb jsem byl ještě s kamarádem obchodníkem zlanařenej jedním bohatým pánem k "byznisu", on dodá prachy a my vygenerujeme počítače a všichni budem děsně bohatý. A tak jsem rok ve sklepě pod obchodem na Karláku 10 hodin denně stavěl, opravoval a konfiguroval počítače. A když pak došlo k dělení, dostal jsem hovno, neb nic nebylo na papíře a stačí slovo chlapa, že?