Chci požádat Ježíška, jestli by se i teď na jaře nestavil na kafe a nevzal sebou třeba nějaký MIG/MAG (případně MIG/MAG/MMA/TIG) invertor.
Prosím, kdyby někdo ujasnil mé nejasnosti, budu moc rád.
1 - TIG s použitím CO2.
TIG je všude popisován jen s použitím Argonu. Pak je ale ten provoz proklatě drahý.
Co je překážkou, že se nedá TIG použít pod CO2? Je tam nějaký principiální problém proč to nejde (třeba že by Wolfram nějak reagoval s tím CO2 nebo tak něco)?
2 - tvrdé pájení MIG/MAG invertorem.
Možnost tvrdého pájení by se docela hodila. U některých MIG/MAG invertorů je explicitně uvedeno, že umí tvrdé pájení. Dodává se k tomu i speciální drát (i když hodně drahý).
Všechny invertory, kde je tato možnost napsaná, mají minimální svařovací proud nastavitelný od 20A. U žádného, který začíná třeba od 30A jsem tu možnost pájení neviděl.
Jestli to někdo máte a používáte: to pájení vyžaduje nějaký speciální režim práce invertoru a musí to tedy být svářečkou podporováno? Nebo to funguje jako běžné svařování s minimálním proudem a šlo by to tedy případně zprovoznit i na svářečce, která to oficiálně nepodporuje?
3 - spořiče plynu.
Teď jsou myslím docela populární všelijaké spořiče plynu. Samozřejmě hlavně u drahého Argonu.
Pokud správně chápu princip, tak je problém v tom, že regulace průtoku plynu se dělá redukčním ventilem a za ním kalibrovanou tryskou, která při nastaveném tlaku udělá požadovaný průtok. Při přerušení toku plynu ventilem na konci hadice se ale celý prostor hadice natlakuje na tlak toho redukčáku, a při spuštění svařování to zbytečně vylítne ven.
Pokud to tak je a pokud je opravdu plyn uzavírán až v pistoli, tak by přece bylo velmi snadné doplnit hned za redukčák elektroventil, který by se ovládal spínačem na pistoli.
Nebo je to všechno nějak jinak?
Předem díky za případné rozumy.
TIG a CO2, tvrdé pájení svářečkou, spořič plynu
Elektroventil je naprosto standartní věc, takže se u svářeček pro lidi nic takovýho neděje. Pokud chceš přesně měřit průtok plynu, tak jsou na to takový udělátka http://www.svarshop.cz/index.php?option ... 1&Itemid=7 kde měříš přesně to, co jde z hubice. Osobně ty předepsaný litry vůbec nedodržuju, a nastavuju plyn na ucho. Poznáš to hodně rychle když je ho málo, a taky to pak i vidíš, typicky když budeš vařit na tupo venku na větru, nbo když budeš vařit koutový sváry v dílně, u obojího budeš mít drát 0.8. Obecně se povídá že by průtok plynu měl bejt 10x průměr drátu, a z toho co jsem napsal je patrný, že venku na větru ti těch 8l nebude stačit, a v dílně je to zbytečně moc. Takže nasrat na nějaký spořiče a regulovat si plyn podle konkrétní situace, podmínek a výsledku, tam je největší úspora. Když občas něco zavaříš, tak je to jedno, ale když se do toho opřeš, tak je to dost znát. Chce to mít několik hubic s různým průměrem pro různý situace.
U tigu nemůžeš použít CO2, protože si odsereš elektrodu, když se do tý teploty nasereš kyslík, tak ji upálíš, kvůli wolframu je tam argon, proto máš u tigu důraz na předfuk a dofuk, u COček to ani pořádně nenastavíš, tam to chrání jen svár.
O pájení na MAGu ti nic neřeknu, na to mám autogen.
Pokud narveš do TIGu COčko, tak budeš z něj mít autogen taky, akorát zdechneš dřív, protože wolfram je pěkný sviňstvo a jako přídavnej materiál ho fakt nechceš.
U tigu nemůžeš použít CO2, protože si odsereš elektrodu, když se do tý teploty nasereš kyslík, tak ji upálíš, kvůli wolframu je tam argon, proto máš u tigu důraz na předfuk a dofuk, u COček to ani pořádně nenastavíš, tam to chrání jen svár.
O pájení na MAGu ti nic neřeknu, na to mám autogen.
Pokud narveš do TIGu COčko, tak budeš z něj mít autogen taky, akorát zdechneš dřív, protože wolfram je pěkný sviňstvo a jako přídavnej materiál ho fakt nechceš.
Naposledy upravil(a) DwPetr dne 27. 2. 2019, 9:46, celkem upraveno 1 x.
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B
Díky za informace.
Předfuk a dofuk u TIGu bych celkem chápal. Ale pořád mi není moc jasná nějaká reakce, ke které by mělo docházet mezi Wolframem a CO2. Kdyby se tam dostal kyslík, tak věřím, ale by Wolfram při těchto teplotách oxidoval. Ale pod čistým inertním CO2?
Ta vodivost Argonu mě zarazila. Přece v režimu MIG tam taky hoří oblouk, ne?
Pokud lepší svářečky mají elektroventily v bedně a ne až mechanický ventil na pistoli, tak pak skutečně asi žádný spořič nepotřebují. Takže to chce pohlídat, jestli u té bedny od Ježíška něco takového je. Skoro se bojím, že to u levných strojů nebude, jinak by ty spořiče nebyly tak populární.
Ale je fakt, že u levného CO2 to není taková krize, jako u drahého Argonu.
Dík za poznámky o rozdílném potřebném toku plynu za různých okolností.
Oběma ještě jednou díky za informace.
Pokud by někdo používal to pájení netvrdo, bylo by hezké, kdyby napsal.
Jinak co říkáte na tohle? Je to úplně špatně nebo by to šlo?
https://www.svarecky-obchod.cz/svarecky ... telwin.htm
Díky.
Předfuk a dofuk u TIGu bych celkem chápal. Ale pořád mi není moc jasná nějaká reakce, ke které by mělo docházet mezi Wolframem a CO2. Kdyby se tam dostal kyslík, tak věřím, ale by Wolfram při těchto teplotách oxidoval. Ale pod čistým inertním CO2?
Ta vodivost Argonu mě zarazila. Přece v režimu MIG tam taky hoří oblouk, ne?
Pokud lepší svářečky mají elektroventily v bedně a ne až mechanický ventil na pistoli, tak pak skutečně asi žádný spořič nepotřebují. Takže to chce pohlídat, jestli u té bedny od Ježíška něco takového je. Skoro se bojím, že to u levných strojů nebude, jinak by ty spořiče nebyly tak populární.
Ale je fakt, že u levného CO2 to není taková krize, jako u drahého Argonu.
Dík za poznámky o rozdílném potřebném toku plynu za různých okolností.
Oběma ještě jednou díky za informace.
Pokud by někdo používal to pájení netvrdo, bylo by hezké, kdyby napsal.
Jinak co říkáte na tohle? Je to úplně špatně nebo by to šlo?
https://www.svarecky-obchod.cz/svarecky ... telwin.htm
Díky.
CO2 je super, můžeš si s ním dělat limonádu, ve škopku ze skvašenejma meruňkama poznáš že díky němu nad hladinou zhasne sirka, když chceš rozpálit plynovou bombu, nebo svařit benzínovou nádrž, tak jí COčkem napustíš a víš že to neřachne. Jednou ale těm atomům dojde trpělivost, a když se oddělí, máš uhlík a kyslík. Přesný teploty ti z hlavy neřeknu, ale na wolframu je docela hodně, to dogooglíš, někde to bude, nějaký teploty tavení atd.. tím kyslíkem to hoření na elektrodě nakopneš. A pak ti shořěj všichni tři kamarádi kyslík uhlík i wolfram naráz 
Tak pak vytáhneš ten opálenej pahýl, flexou ho nabrousíš a jedeš pod argonem dál 
Ono i v tom MAGu to COčko nestojí za moc, když bys chtěl dělat sváry na výstavku, tak se směsi stejně nevyhneš. To pak třeba koukáš na video, jak borec vaří, neprská to, sváry jak malovaný, a tobě to doma nejde.. jenže on to valí pod corgonem, a ty máš cočko za 150,- flašku
Ventilek na pistoli u hořáku je stejnej trapas, jak mít drát pernamentně pod proudem... nebrat ani jedno.
O těch invertorovejch COčkách ti moc neřeknu, protože jsem obklopenej svářečkama, který musej nakládat do auta dva silní chlapi, a osobně můj názor je, že na CO je nejlepší hloupej zdroj, kterej nekecá do nastavení, a má místo na velkou 15tikg cívku..
Nepředpokládám, že cokoliv s eurohořákem by mělo ještě takovej nesmysl, jako je ventilek. Tak se bát nemusíš. Aby to nevypadalo jako že jsem zaujatej proti coočkovýmu invertoru, tak občas koukám po kowaxácký multifunkci, http://www.profisvarecky.cz/cz/e-shop/1 ... abely.html co maj u nás v krámě. Líbí se mi to. A když porovnáš cenu a parametry, tak je to celkem rozdíl. A pokud ta svářečka funguje jak jejich kukly (mám 820ARC+) tak to musí bejt paráda.
Jo a k tý popularitě spořičů, věřil bys, že někteří si kupují magnety na hadičku od benzínu, nebo na vodovod, a jsou šťastní jak šetří? asi tak
Tak pak vytáhneš ten opálenej pahýl, flexou ho nabrousíš a jedeš pod argonem dál Ono i v tom MAGu to COčko nestojí za moc, když bys chtěl dělat sváry na výstavku, tak se směsi stejně nevyhneš. To pak třeba koukáš na video, jak borec vaří, neprská to, sváry jak malovaný, a tobě to doma nejde.. jenže on to valí pod corgonem, a ty máš cočko za 150,- flašku
Ventilek na pistoli u hořáku je stejnej trapas, jak mít drát pernamentně pod proudem... nebrat ani jedno.
O těch invertorovejch COčkách ti moc neřeknu, protože jsem obklopenej svářečkama, který musej nakládat do auta dva silní chlapi, a osobně můj názor je, že na CO je nejlepší hloupej zdroj, kterej nekecá do nastavení, a má místo na velkou 15tikg cívku..
Nepředpokládám, že cokoliv s eurohořákem by mělo ještě takovej nesmysl, jako je ventilek. Tak se bát nemusíš. Aby to nevypadalo jako že jsem zaujatej proti coočkovýmu invertoru, tak občas koukám po kowaxácký multifunkci, http://www.profisvarecky.cz/cz/e-shop/1 ... abely.html co maj u nás v krámě. Líbí se mi to. A když porovnáš cenu a parametry, tak je to celkem rozdíl. A pokud ta svářečka funguje jak jejich kukly (mám 820ARC+) tak to musí bejt paráda.
Jo a k tý popularitě spořičů, věřil bys, že někteří si kupují magnety na hadičku od benzínu, nebo na vodovod, a jsou šťastní jak šetří? asi tak
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B
Díky za informace z praxe.
Aspoň vím, na co se mám prodejců ptát.
Pořád mi vrtá hlavou to tvrdé pájení, protože to by se mi na moji práci docela hodilo. A třeba u svářeček na tom webu, který jsi odkazoval, to ve vlastnostech těch mašin vůbec nemají zmíněno.
Jinak tu sodu z velké CO2 flašky s redukčákem skutečně docela ve velkém dělám. Je to základní nápoj, na který funguju (pivo nepiju).
Díky.
Aspoň vím, na co se mám prodejců ptát.
Pořád mi vrtá hlavou to tvrdé pájení, protože to by se mi na moji práci docela hodilo. A třeba u svářeček na tom webu, který jsi odkazoval, to ve vlastnostech těch mašin vůbec nemají zmíněno.
Jinak tu sodu z velké CO2 flašky s redukčákem skutečně docela ve velkém dělám. Je to základní nápoj, na který funguju (pivo nepiju).
Díky.
Tak já ti to teda dovrtámMex píše: ↑27. 2. 2019, 11:36 Díky za informace z praxe.
Aspoň vím, na co se mám prodejců ptát.
Pořád mi vrtá hlavou to tvrdé pájení, protože to by se mi na moji práci docela hodilo. A třeba u svářeček na tom webu, který jsi odkazoval, to ve vlastnostech těch mašin vůbec nemají zmíněno.
Jinak tu sodu z velké CO2 flašky s redukčákem skutečně docela ve velkém dělám. Je to základní nápoj, na který funguju (pivo nepiju).
Díky.
Obecně ti eshopáci věděj častokrát hovno, tak to tam nemůžou napsat Musíš si ujasnit o co ti jde. Jestli chceš COčkem na tvrdo pájet (letování mosazí) tak potřebuješ drát na pájení viď a tý mašině je to úplně jedno, jakej drát tlačí, (vyjímku má třeba měkej hliník, tam jsou jiný kladky, občas někdo mění i hořák tam se používá jiný vedení a průvlak), a tam narazíš na prdu cena/malá cívka - z toho plyne snaha o 15/18kg cívku, seženeš ji, a v poměru cena vychazí líp. Další co potřebuješ je malej výkon, protože jak to nakouříš, tak nepájíš, ale sváříš a pak propaluješ. A výkon máš u těch svářeček napsanej. Ten Telvin má od 20A a ten asi 7x lepší Kowax za pdobnou cenu má proud už od 10A, z čehož jak den z noci plyne, že to bude fungovat. No a pak k tomu sekneš flašku Argonu. Když pak vezmeš flašku cočka, uděláš si takovou rozdvojku na dvoje budíky, tak si pak na černou můžeš do toho COčka ten argon trochu přifukovat jak vodník česílko mlhu a budeš mít i tam ty sváry lepší. Když už ten argon budeš mít doma, tam můžeš koupit nerezovej drát, a vařit nerez (pokud na to budeš mít proud, tak i hliník, čímž jsme vyřadili slabou mašinu) 
A když už budeš mít ten směšovač, tak si můžeš zkusit na tom tigu fouknout trochu toho ceočka pod wolfram, ale moc to nedejchej, je to jedovatý Když to shrnu, tak může pájet jakýkoliv cočko, který se dostane proudem někam hodně dolů, dost možná i můj stokilovej Miller
Až se budeš někoho ve kšeftě ptát, tak se zeptej, jestli ta mašina dokáže Brazing. https://www.youtube.com/watch?v=CaUkzcdHmws Víc k tomu ale nevím, protože jsem to nikdy nepotřeboval takhle dělat, a na ten kousek za rok je pro mě lepší vytáhnout autogen, než kupovat drát, kterej nespotřebuju nikdy.
Tady máš malou špulku https://www.svarecky-obchod.cz/prisluse ... -cusi3.htm
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B
Dovolím si jen doplnit že pájení céočkem třeba drátem CUSi3 se používá třeba v případě svařování na pozink protože teplota tání toho přídavného materiálu není tak vysoká a pozink se nestačí odpařit,tuším že se to používa hlavně v automobilovém průmyslu
Na jednu akci kde kolega zapoměl na pozinkované vrata něco navařit jsem si koupil špulku CUSi3 a vyzkoušel to ,no nějak to funguje ale nijak mě to nenadchlo,asi by to chtělo si více pohrát s nastavením
Na jednu akci kde kolega zapoměl na pozinkované vrata něco navařit jsem si koupil špulku CUSi3 a vyzkoušel to ,no nějak to funguje ale nijak mě to nenadchlo,asi by to chtělo si více pohrát s nastavením
Díky za terminologii. Takže tomu tvrdému pájení říkají brazing. Bohužel píšou, že to chce Argon.
Ten Telwin, který se mi líbil, má snad jenom 1-kladkový podavač. To je nemilé.
V tom krámě, který jsi odkazoval, mají papírově úplně super parametry děsně levné polské svářečky
http://www.profisvarecky.cz/cz/e-shop/1 ... 0-trw.html
Jsou ze všech nejlehčí (9 kg) a umí v dané kategorii úžasný zatěžovatel - 200A při 60%.
Takže buď Poláci mají úžasné návrháře, nebo (a to spíš) už přešli na Čínské jednotky a parametry.
Rozhodně to stojí za zavolání. Třeba o tom prodejce bude něco vědět, když už se jmenujou Profisvářečky.
Ten Telwin, který se mi líbil, má snad jenom 1-kladkový podavač. To je nemilé.
V tom krámě, který jsi odkazoval, mají papírově úplně super parametry děsně levné polské svářečky
http://www.profisvarecky.cz/cz/e-shop/1 ... 0-trw.html
Jsou ze všech nejlehčí (9 kg) a umí v dané kategorii úžasný zatěžovatel - 200A při 60%.
Takže buď Poláci mají úžasné návrháře, nebo (a to spíš) už přešli na Čínské jednotky a parametry.
Rozhodně to stojí za zavolání. Třeba o tom prodejce bude něco vědět, když už se jmenujou Profisvářečky.
pár přípodotků k jednotlivým metodám
podle zdroje proudu
svařovací zdroje pro MMA (obalená elektroda) a TIG (wolfram) proti MIG (COčko, drát vylézající z hořáku) se zásadně liší volt-ampérovou charakteristikou a dál ss nebo st proudem
MMA a TIG potřebují kvůli stabilizaci oblouku "měkký" zdroj, naprázdno napětí až kolem 90V, při hoření oblouku je na něm tak od cca 20V při řekněme 50-100A do 30V při třeba 300A
v době předinvertorové se to řešilo trafem + sériovou indukčností (větší zdroje) nebo speciálním transformátorem s otevřeným magnetickým obvodem (typicky ty svářečky z BAU-- za 1000,- s velkou klikou pro regulaci zepředu, ta klika zasunuje do trafa jádro
používá se ss i st proud,
st je pro elekrodu naho.., i když elektrody pro střídavý proud existují, to je tak na pant ke sloupku na plot a to ještě blbě
pro profesionální použití elektrody je třeba stejnosměrný proud, v době předpolovodičové z rotačního zdroje ("triodynka"), od dostupnosti tyristorů z ČKD Polovodiče (cca 1968?) trafo + indukčnost + řízený tyristorový usměrňovač ("křemíková dvěstěpadesátka", dnes invertor
střídavý TIG je jen na hliník, ss TIG na nerez, železo, měď,.........
MIG potřebuje tvrdý ss zdroj, naprázdno tak 30V, tavení přídavného materiálu tam je na trochu jiném principu než u MMA a TIG
dodnes v 90% 1f nebo 3f trafo + diodový usměrňovač, invertorových zdrojů je v téhle kategorii málo
z toho vyplývá, proč jsou běžné kombinace MMA+TIG a na MIG jsou samostatné stroje
podle použití
MMA dnes jen pro nenáročné použití v dílně, jinak hlavně na montáže venku, protože elektroda je necitlivá na vítr a invertor je malý a lehký,
do dílny na h..., smrdí to a jsou lepší způsoby, neproduktivní
MIG 95% použití na železo v dílně, produktivní, možnost bodování atd, vhodné i na slabé (od cca 1mm) materiály
TIG fajnová metoda na skoro všechno, pomalé, drahé (argon), venku problém s větrem
TIGem by šlo vařit i v panelákovém bytě
spouštění plynu
snad všechny COčka mají spouštění plynu elektroventilem, tlačítkem na hořáku se spouští plyn + posuv + trafo se stykačem připíná k síti, svářečkou co tohle namá bych se vůbec nezabýval
u TIG to tak jednoznačné není, lepší zdroje mají samozřejmě elektroventil, malé stejnosměrné kombinované invertory MMA/TIG ho nemají, tam se plyn v režimu TIG spouští ručním kolečkem na hořáku, je to celkem použitelné taky za cenu vyšší spotřeby plynu, to závisí na šikovnosti při zavírání kolečka ventilu
zapalování a stabilita oblouku
MMA - invertory díky více či méně chytrému řízení velmi dobře zapalují a drží oblouk, výrazně lépe než pověstné triodynky a křemíkovky, chování jednoduchých traf nemá smysl komentovat
TIG - lepší ss i st zdroje mají bezdotykové zapalování vysokonapěťovým vysokofrekvenčním (bezpečnost) impulzem superponovaným na svařovací proud, eletrodu jen přiblížíš na pár mm k materiálu, po zmáčkutí tlačítka na hořáku to pustí plyn, přeskočí VN VF jiskra a ta zapálí oblouk
ty levnější kombinace MMA/TIG tohle nemají, kolečkem pustíš plyn a elektrodou se pro zapálení musíš škrtnout o materiál, na hliník při st proudu je to nepoužilelné, na nerez a železo ss proudem docela jo, není to ideální, ale za cenu univerzálnosti a láce zdroje to při občasném použití stojí
ss a st TIG invertory
díky principu invertorového zdroje je snadné dosáhnout ss výstupu, ss proudem lze vařit skoro všechno kromě hliníku
st výstup je u invertoru podstatně složitější, tím dražší, hliník jinak vařit nejde
plyny
CO2 lze sehnat i za 200,- do starýho hasičáku bez obalovýho konta, na běžné použití stačí
směsné plyny (Ar+CO2+O2 atd) jsou lepší, míň to prská, líp provařuje, pro nějáké to domácí žvýkání zbytečné
argon je nezbytný pro TIG, stačí ta běžná čistota 4.6, CO2 to nejde
jsou značné rozdíly v cenách u výrobců a prodejců
Messer a Linde velká 50l 200bar flaška argonu stojí kolem 5000,- + DPH a nájem flašky při malém pohybu skoro 20,- /den
lze obojí sehnat za zlomkové ceny jak za plyn tak za nájem flašky (Vestfalen gas, Air liquid)
pájení COčkem
osobní zkušenost nemám, pokud vím musí na to být extra "brazing" režim, v tomhle režimu svářečka s drátem "cuká" - dva kroky dopředu, jeden dozadu atd, je to původně vyvinuto na opravy pozinkovaných karoserií aut, nezničí to tu Zn vrstvu
jestli to nějak omezeně provizorně funguje i na běžném COčku netuším
svařování COčkem
kvalitu zásadně ovlivňuje plynulost a stabilita podavání drátu, ty nejlacinější podavače s jednou poháněnu kladkou a přítlakem ložiskem nic moc, pro nějaké prskání s 0,8mm drátem to použitelné je
lepší jsou s dvěma poháněnými kladkami
u nejvyšších jsou čtyři poháněné kladky
spořič plynu - neznám, ale pokud redukčák na flašce funguje jak má, tak nechápu, k čemu by to mohlo být dobré
......
pro univerzální použití bez požadavku na ekonomiku bych si pořídil ss/st TIG, na zatěžovatel není třeba hledět pokud nevaříš serie a nějak šikovně flašku argonu + různé přídavné dráty , ty se prodávají na váhu běžně i 10 dkg, klidně i do bytu
podle zdroje proudu
svařovací zdroje pro MMA (obalená elektroda) a TIG (wolfram) proti MIG (COčko, drát vylézající z hořáku) se zásadně liší volt-ampérovou charakteristikou a dál ss nebo st proudem
MMA a TIG potřebují kvůli stabilizaci oblouku "měkký" zdroj, naprázdno napětí až kolem 90V, při hoření oblouku je na něm tak od cca 20V při řekněme 50-100A do 30V při třeba 300A
v době předinvertorové se to řešilo trafem + sériovou indukčností (větší zdroje) nebo speciálním transformátorem s otevřeným magnetickým obvodem (typicky ty svářečky z BAU-- za 1000,- s velkou klikou pro regulaci zepředu, ta klika zasunuje do trafa jádro
používá se ss i st proud,
st je pro elekrodu naho.., i když elektrody pro střídavý proud existují, to je tak na pant ke sloupku na plot a to ještě blbě
pro profesionální použití elektrody je třeba stejnosměrný proud, v době předpolovodičové z rotačního zdroje ("triodynka"), od dostupnosti tyristorů z ČKD Polovodiče (cca 1968?) trafo + indukčnost + řízený tyristorový usměrňovač ("křemíková dvěstěpadesátka", dnes invertor
střídavý TIG je jen na hliník, ss TIG na nerez, železo, měď,.........
MIG potřebuje tvrdý ss zdroj, naprázdno tak 30V, tavení přídavného materiálu tam je na trochu jiném principu než u MMA a TIG
dodnes v 90% 1f nebo 3f trafo + diodový usměrňovač, invertorových zdrojů je v téhle kategorii málo
z toho vyplývá, proč jsou běžné kombinace MMA+TIG a na MIG jsou samostatné stroje
podle použití
MMA dnes jen pro nenáročné použití v dílně, jinak hlavně na montáže venku, protože elektroda je necitlivá na vítr a invertor je malý a lehký,
do dílny na h..., smrdí to a jsou lepší způsoby, neproduktivní
MIG 95% použití na železo v dílně, produktivní, možnost bodování atd, vhodné i na slabé (od cca 1mm) materiály
TIG fajnová metoda na skoro všechno, pomalé, drahé (argon), venku problém s větrem
TIGem by šlo vařit i v panelákovém bytě
spouštění plynu
snad všechny COčka mají spouštění plynu elektroventilem, tlačítkem na hořáku se spouští plyn + posuv + trafo se stykačem připíná k síti, svářečkou co tohle namá bych se vůbec nezabýval
u TIG to tak jednoznačné není, lepší zdroje mají samozřejmě elektroventil, malé stejnosměrné kombinované invertory MMA/TIG ho nemají, tam se plyn v režimu TIG spouští ručním kolečkem na hořáku, je to celkem použitelné taky za cenu vyšší spotřeby plynu, to závisí na šikovnosti při zavírání kolečka ventilu
zapalování a stabilita oblouku
MMA - invertory díky více či méně chytrému řízení velmi dobře zapalují a drží oblouk, výrazně lépe než pověstné triodynky a křemíkovky, chování jednoduchých traf nemá smysl komentovat
TIG - lepší ss i st zdroje mají bezdotykové zapalování vysokonapěťovým vysokofrekvenčním (bezpečnost) impulzem superponovaným na svařovací proud, eletrodu jen přiblížíš na pár mm k materiálu, po zmáčkutí tlačítka na hořáku to pustí plyn, přeskočí VN VF jiskra a ta zapálí oblouk
ty levnější kombinace MMA/TIG tohle nemají, kolečkem pustíš plyn a elektrodou se pro zapálení musíš škrtnout o materiál, na hliník při st proudu je to nepoužilelné, na nerez a železo ss proudem docela jo, není to ideální, ale za cenu univerzálnosti a láce zdroje to při občasném použití stojí
ss a st TIG invertory
díky principu invertorového zdroje je snadné dosáhnout ss výstupu, ss proudem lze vařit skoro všechno kromě hliníku
st výstup je u invertoru podstatně složitější, tím dražší, hliník jinak vařit nejde
plyny
CO2 lze sehnat i za 200,- do starýho hasičáku bez obalovýho konta, na běžné použití stačí
směsné plyny (Ar+CO2+O2 atd) jsou lepší, míň to prská, líp provařuje, pro nějáké to domácí žvýkání zbytečné
argon je nezbytný pro TIG, stačí ta běžná čistota 4.6, CO2 to nejde
jsou značné rozdíly v cenách u výrobců a prodejců
Messer a Linde velká 50l 200bar flaška argonu stojí kolem 5000,- + DPH a nájem flašky při malém pohybu skoro 20,- /den
lze obojí sehnat za zlomkové ceny jak za plyn tak za nájem flašky (Vestfalen gas, Air liquid)
pájení COčkem
osobní zkušenost nemám, pokud vím musí na to být extra "brazing" režim, v tomhle režimu svářečka s drátem "cuká" - dva kroky dopředu, jeden dozadu atd, je to původně vyvinuto na opravy pozinkovaných karoserií aut, nezničí to tu Zn vrstvu
jestli to nějak omezeně provizorně funguje i na běžném COčku netuším
svařování COčkem
kvalitu zásadně ovlivňuje plynulost a stabilita podavání drátu, ty nejlacinější podavače s jednou poháněnu kladkou a přítlakem ložiskem nic moc, pro nějaké prskání s 0,8mm drátem to použitelné je
lepší jsou s dvěma poháněnými kladkami
u nejvyšších jsou čtyři poháněné kladky
spořič plynu - neznám, ale pokud redukčák na flašce funguje jak má, tak nechápu, k čemu by to mohlo být dobré
......
pro univerzální použití bez požadavku na ekonomiku bych si pořídil ss/st TIG, na zatěžovatel není třeba hledět pokud nevaříš serie a nějak šikovně flašku argonu + různé přídavné dráty , ty se prodávají na váhu běžně i 10 dkg, klidně i do bytu
Obvykle se dějí věci obvyklé. Méně často se dějí věci neobvyklé a zcela vyjímečně se dějí věci vyjímečné...
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
tvrdé pájení jde i s odbočkovým Mig Mag-em argon je nutný a je potřeba to umět nastavit chová se to zkrátka jinak než fe drát...vyvařil jsem několik rozvrtaných svěráků a jednou to z koušel i s plynem co2 a to byl masakr přímo ohňostroj nakonec se to ale povedlo. sice to vypadalo jak pos...od vlaštovek ale po ofrézování byl svěrák opět skoro jak nový. /malé dírky po ofrézování vystoupily na povrch/ S argonem je to uplně o něčem jiném.
Minulý týden jsem pájel tigem a použil jak mosaz tak i Cusi3 drát a dokonce přišla řada i na borax, Protože jsem musel spájet přepážku chladícího systému formy se zátkou. Jak se ukázalo tak přepážka vypadající jako mosaz obsahovala hořčík.
Po krátkém pájení za bělavého záblesku uhořelo kus materiálu. Pomohl borax umožnil totiž zalít pájený spoj při menším vneseném teple. Pak jsem pájel litinové víko svorkovnice elektromotoru s Fe trubkou. Litina tloušťky asi 6mm a trubka se stěnou 1mm šlo to perfektně, ale to neznamená když to vemeš do ruky poprvé, že to hned pujde.
Můžu ti dát kontakt na člověka co svařuje různé materiály profesionálně.
Bohužel ti neodpovím co levného koupit aby to umělo všechno.
Minulý týden jsem pájel tigem a použil jak mosaz tak i Cusi3 drát a dokonce přišla řada i na borax, Protože jsem musel spájet přepážku chladícího systému formy se zátkou. Jak se ukázalo tak přepážka vypadající jako mosaz obsahovala hořčík.
Po krátkém pájení za bělavého záblesku uhořelo kus materiálu. Pomohl borax umožnil totiž zalít pájený spoj při menším vneseném teple. Pak jsem pájel litinové víko svorkovnice elektromotoru s Fe trubkou. Litina tloušťky asi 6mm a trubka se stěnou 1mm šlo to perfektně, ale to neznamená když to vemeš do ruky poprvé, že to hned pujde.
Můžu ti dát kontakt na člověka co svařuje různé materiály profesionálně.
Bohužel ti neodpovím co levného koupit aby to umělo všechno.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Mám flašku argonu s "bambulí" zkrátka nový typ s redukčním ventilem co nejde přepouštět ani na ni nasadit redukčák.
Výstup z flašky je na rychlospojku a ta má daný průtok. Za rychlospojku jsem našrouboval ventilek z acetylenového redukčního ventilku a tím si reguluju průtok dle potřeby a jak už bylo napsáno podle ucha a podle toho co to dělá se svárem.
Používám 2,4mm zlatou elektrodu červené radioaktivní nebrat. V praxi je to kolikrát takové, že neměníš hubice jak na běžícím pásu a používáš takovou s kterou se dostaneš všude. Pro začátečníka jsou třeba vhodné ty průhledné, kdy si opřeš hořák o hubici a tím držíš vzdálenost elektrody od svařovaného materiálu, taky je přez hubici vidět, ale naučil jsem se zrovna s neprůhlednou keramikou. Ona ty průhlednost hubice má i negativa oslňuje to zrak a ty potřebuješ vidět tavnou lázeň a né jak svítí oblouk
Výstup z flašky je na rychlospojku a ta má daný průtok. Za rychlospojku jsem našrouboval ventilek z acetylenového redukčního ventilku a tím si reguluju průtok dle potřeby a jak už bylo napsáno podle ucha a podle toho co to dělá se svárem.
Používám 2,4mm zlatou elektrodu červené radioaktivní nebrat. V praxi je to kolikrát takové, že neměníš hubice jak na běžícím pásu a používáš takovou s kterou se dostaneš všude. Pro začátečníka jsou třeba vhodné ty průhledné, kdy si opřeš hořák o hubici a tím držíš vzdálenost elektrody od svařovaného materiálu, taky je přez hubici vidět, ale naučil jsem se zrovna s neprůhlednou keramikou. Ona ty průhlednost hubice má i negativa oslňuje to zrak a ty potřebuješ vidět tavnou lázeň a né jak svítí oblouk
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Ještě doplnim, COčko má tvrdší sváry oproti elektrodě, proto se třeba konstrukce kde jsou vibrace vaří elektrodou. Tady na foru to má vliv hlavně při obrábění. Pod soustruh pokud to jde, tak je elektroda lepší, je to vidět na obrábění, v místě sváru se nůž víc odtláčí, plátky ho samozřejmě berou, ale přechod do měkkýho jde znatelně vidět. Jde to vidět i na YT, když borec navařuje obrobky eldou a vedle mu stojí vyplý COčko.
K ty svářečce obecně, všechny se dodávaj s 3m kostrou, pokud budeš mít delší hořák, tak to chce i delší kostru. Pak to nasere, když nedosahneš.
U hořáku se pak vyhni šroubovacím hubicím. A rovnou na zkoušku přikup poniklovaný průvlaky, míň se zalepujou jak měděný bez úpravy.
K ty svářečce obecně, všechny se dodávaj s 3m kostrou, pokud budeš mít delší hořák, tak to chce i delší kostru. Pak to nasere, když nedosahneš.
U hořáku se pak vyhni šroubovacím hubicím. A rovnou na zkoušku přikup poniklovaný průvlaky, míň se zalepujou jak měděný bez úpravy.
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B
Když bych kupoval svářečku, tak bych než Čínu na 1000 způsobů, volil značku která jde dohledat, má nějakou historii. Nejlíp z toho všeho vycházej právě kowaxáci, protože jsou cenově dostupný, v poměru cena/výkon. Pak je tu naše dvojka modrá/žlutá z Třebíče, ty fungujou taky. No a zbytek je už s cenou o nulu vejš.
TOS H 63, Strigon GH 560, KFD 250, Berco HON 200, Stanko 16K20, TOS 4C, ZMM NK 203, FUS SMC-8B