To je dosť malý rozdiel, tipoval by som, že tam ten neodým nebude. Ak ten prepínateľný AlNiCo potrebuje 30A na prepnutie, tak NdFeB by potreboval aspoň 200-300A aby sa s ním niečo stalo, za predpokladu, že sú obidva magnety "do série" v rovnakom magnetickom obvode.
Zistiť by sa to dalo tak, že by si to nejakým signálom odmagnetoval (kľudne by stačil DC zdroj, ktorý by si striedavo pripájal na svorky, vždy s opačnou polaritou, pričom by si postupne znižoval napätie až na nulu). Ak by mal aj po takomto odmagnetovaní upínač stále nejaký remanentný magnetizmus, tak by sa dalo predpokladať, že pochádza od toho permanentného magnetu. keďže jeho magnetizáciu tak nízkymi prúdmi neovplyvníš.
Elektropermanentní magnet
Pokud to chceš řídit procesorem, tak by jako čidlo šla použít halova sonda. Ta by řekla, kdy puls ukončit.gaminn píše: ↑17. 3. 2022, 4:35Takže mám na výběr buď koupit jednotku za 22 tis bez DPH nebo si ubastlit něco, co se funkčně asi nevyrovná originálu, ale mohlo by mi stačit. Asi zkusím prvně ten bastl, docela mě to zajímá.Milan199 píše: ↑17. 3. 2022, 4:10 K elektropermanentnímu magnetu patří origo jednotka. Ta umí magnet // sestavu //nabudit na hodnotu cca 20% až 100%. Přitom si pamatuje jaký impulz použila pro zmagnetování a // asi // malinko mocnější použije pro odmagnetování. Když to blbě odpojíte a zpřeházíte, musí se použít takový reset cyklus. Co to dělá netuším, ale asi 15 sec si to tam něco bzíká.
Jo, mě už teď taky ne. Podle všeho jsem permanentním magnetům snad neublížil. Upíná to docela silně a odmagnetování taky nastane. Teď jen zjistit, kdy odmagnetování zastavit, aby nedošlo k přemagnetování na druhou polaritu.
Správné řešení by bylo snímat magnetické pole, ne proud. Proto jsem mluvil o té halovce. Ale stačí i vyzkoušet, kolik pulzů a s jakou intenzitou stačí k odmagnetování. Ono se to moc nemění, takže po vyzkoušení to pak již funguje.
Já myslel, že myslíš halovkou snímat proud tekoucí do desky. Ale snímat magnetické pole přímo nad deskou? No třeba jo, udělám na desku vstup pro externí halovku, to mě nic stát nebude.
Ono na samotné odmagnetování desky stačí jeden puls, jen je nutné vědět, na jaký proud pulsem najet. Předpokládám, že tam bude závislost na síle magnetovacího pulzu.
Třeba to půjde ovládat i naslepo, ale to snímání proudu tam udělám, to už je maličkost.
Samozřejmě závisí na předchozí magnetizaci. Proto jsem navrhoval přímé snímání magnetického pole. Pak bys nemusel vědět, jak byla předtím deska zmagnetizována. Břemenové magnety, které používají tento princip, dokonce mají možnost řídit přítažnou sílu dle potřeby. Ale co jsem se díval na různé popisy, vypadá
to, že si elektronika pouze pamatuje počet a intenzitu předchozích magnetizačních pulzů. Na odmagnetování by sice stačil jeden pulz, ale pravděpodobně by to bylo mnohem háklivější na nastavování. A asi tam bude také uvažováno s teplotním namáháním výkonových tranzistorů - ten proud je docela velký a možná je jednodušší magnetovat/odmagnetovat více impulzy kvůli dimenzování výkonových prvků. To ale pouze odhaduji. Nicméně vím, že profi zdroje s více impulzy a různou jejich intenzitou počítají.
Takový signál neuděláš jen tak. Analogově to nejde - neuchladil bys to. Šla by použít PWM modulace, ale musela by být na dostatečné frekvenci, aby filtrační cívky vyšly rozumně velké. Celkové řešení by vyšlo mnohem komplikovanější,než jakékoliv snímání.
Máš pravdu, jsem osel, že mne to nenapadlo. Ona se musí dělat občas i demagnetizace podle toho, co píší výrobci těch břemenových magnetů. A lze to asi použít i na demagnetizaci obrobku.
To je mi jasné, je to iba príklad. Reálne by som to spravil pomocou PWM, žiadne filtračné cievky netreba, záťaž je predsa jedna veľká indukčnosť. Tvar prúdu nemusí byť sínusový, kľudne to môže stúpať po exponenciále na požadovanú hodnotu a následne sa prepne polarita, zasa to klesne po exponenciále na prúd opačnej polarity a tak ďalej, s tým, že veľkosť požadovanej hodnoty sa bude postupne znižovať. Niečo ako na tomto obrázku, frekvencia prepínania by bola potom daná časovou konštantou RL obvodu. (Skicár-CAD zatiaľ nemá exponenciály, tak som ich aproximoval rovnými čiarami
reálne to tak ale môže vyzerať, závisí od napätia a časovej konštanty toho RL obvodu)- aasdasdad.png (34.98 KiB) Zobrazeno 967 x
Výhoda takéhoto riešenia je, že netreba riešiť snímanie magnetického poľa. Podľa mňa totiž môže byť rozdiel vo veľkosti poľa na okraji elektromagnetu a niekde uprostred, kde je pripnutý obrobok.
Tos C45-2000
U toho externího čidla mě napadá komplikace s tím, aby při umístění kdekoliv na desce měřilo vždy stejně. Nevím, jak moc je magnetické pole nad deskou homogenní. No a pak taky problém s místem, někdy by mohlo zavazet.
Zpětnovazební ovládání na žádaný proud je jednoduché. Indukčnost cívek uvnitř magnetu bude asi slušně velká. Sepne se dvojice tranzistorů v můstku pro danou polaritu proudu a jen se počká, až proud najede na žádanou hodnotu. No a nebo PWM, pokud by bylo potřeba najíždět na žádaný proud pomaleji. Pokud by byl problém trefit se při odmagnetovávání jedním pulsem do správného proudu, tak zkusím tu střídavinu.
Zpětnovazební ovládání na žádaný proud je jednoduché. Indukčnost cívek uvnitř magnetu bude asi slušně velká. Sepne se dvojice tranzistorů v můstku pro danou polaritu proudu a jen se počká, až proud najede na žádanou hodnotu. No a nebo PWM, pokud by bylo potřeba najíždět na žádaný proud pomaleji. Pokud by byl problém trefit se při odmagnetovávání jedním pulsem do správného proudu, tak zkusím tu střídavinu.
-
jergus.balaz
- Příspěvky: 1547
- Registrován: 24. 6. 2020, 8:41
- Kontaktovat uživatele:
Presne tak ako píše Milan. Mám elektropermanentny maget na freze cca 300x400 a riadiaca jednotka nestala pre srandu 1700€ bez DPH. Taktiež mám na bruske taký magnet 2x800x1000 a s riadiacou jednotkou stal v roku 2004 cez 1,2mil SK.Milan199 píše: ↑17. 3. 2022, 4:10 K elektropermanentnímu magnetu patří origo jednotka. Ta umí magnet // sestavu //nabudit na hodnotu cca 20% až 100%. Přitom si pamatuje jaký impulz použila pro zmagnetování a // asi // malinko mocnější použije pro odmagnetování. Když to blbě odpojíte a zpřeházíte, musí se použít takový reset cyklus. Co to dělá netuším, ale asi 15 sec si to tam něco bzíká.
Zkoušet do toho pustit cosi mi nepřijde jako dobrý nápad.
BalazKovo.sk
Koukal jsem, že kontroléry těchto magnetů jsou třeba schopny detekovat nedostačující sílu upnutí a nouzově zastavit stroj. Na jakém principu tato detekce může fungovat? Za předpokladu, že jediné spojení mezi kontrolérem a deskou jsou dva napájecí vodiče...
Já bych tam sinusovky nepouštěl. Jen pumprlíky v jedné polaritě (tedy té opačné, než tam šla při upnutí).
Vylaborovat poměr pro upnutí a následné uvolnění se dá asi celkem snadno ve fázi ladění nové elektroniky. Třeba tlačítkem, které tam po zmáčknutí pustí jeden definovaný pumprlík, a na prstech spočítat, kolik jich bylo zapotřebí pro uvolnění. A po kolika to zase začalo lepit v opačné polaritě. Tedy jak široké je okno použitelnosti.
Když už by přece jen mělo dojít na sinusovky, tak výrazně nesymetrické.
Ale to měření magnetického pole se mi stejně jako myšlenka moc líbí. Zkusil bych třeba mobilem změřit rovnoměrnost pole a pak to strčit na vhodné místo. I když ono to asi nebude kritické, vše bude jen otázkou následné kalibrace.
Vylaborovat poměr pro upnutí a následné uvolnění se dá asi celkem snadno ve fázi ladění nové elektroniky. Třeba tlačítkem, které tam po zmáčknutí pustí jeden definovaný pumprlík, a na prstech spočítat, kolik jich bylo zapotřebí pro uvolnění. A po kolika to zase začalo lepit v opačné polaritě. Tedy jak široké je okno použitelnosti.
Když už by přece jen mělo dojít na sinusovky, tak výrazně nesymetrické.
Ale to měření magnetického pole se mi stejně jako myšlenka moc líbí. Zkusil bych třeba mobilem změřit rovnoměrnost pole a pak to strčit na vhodné místo. I když ono to asi nebude kritické, vše bude jen otázkou následné kalibrace.