Popisové pole

[jeniksedlacek]

Dobrý den,
jelikož nevím kam se obrátit, tak to zkouším zde, protože si myslím, že je zde obrovská skupina strojařů se znalostmi na velmi vysoké úrovni.

Prosím o pomoc s vysvětlením několika polí z popisového pole.
PS. zmiňované normy mám, ale nějak se v tom nedokážu dopracovat výsledku na mé dotazy.

1.
Tolerance dle ISO 8015:
- Zde se píše "Ano" nebo "Ne"
- Jaký je rozdíl na výkresu (jak to vypadalo), když by bylo zde napsáno "ano" popř. "ne"

2.
Třída odpadu:
- kde to prosím najdu? Abych věděla, co tam napsat (materiál je různý, ocel, plast, dřevo, neželezné kovy,...)

3. Materiál konečný
- co se sem vypisuje? Za jakých podmínek.

PS. proč se základna označuje jako DATUM v geometrických tolerancích?

Děkuji moc za obrovskou pomoc

[Sancho Panza]

Dobrý den,
jelikož nevím kam se obrátit, tak to zkouším zde, protože si myslím, že je zde obrovská skupina strojařů se znalostmi na velmi vysoké úrovni.

Prosím o pomoc s vysvětlením několika polí z popisového pole.
PS. zmiňované normy mám, ale nějak se v tom nedokážu dopracovat výsledku na mé dotazy.

1.
Tolerance dle ISO 8015:
- Zde se píše "Ano" nebo "Ne"
- Jaký je rozdíl na výkresu (jak to vypadalo), když by bylo zde napsáno "ano" popř. "ne"

2.
Třída odpadu:
- kde to prosím najdu? Abych věděla, co tam napsat (materiál je různý, ocel, plast, dřevo, neželezné kovy,...)

3. Materiál konečný
- co se sem vypisuje? Za jakých podmínek.

PS. proč se základna označuje jako DATUM v geometrických tolerancích?

Děkuji moc za obrovskou pomoc

otázku č. 1 (její obsah) jsem úplně nepochopil - ale pokud se jedná o pravidla nebo ne - tak viz str.14
https://www.spskladno.cz/stahuj_dumy.php?id=1038

č. 2 pro ocel a litinu třeba v ČSN 42 0030 - podle toho se to tam vypíše. Pro jiné matroše - viz normy pro jiné matroše.
A nebo - to, co si přeje odpadový referent či odběratel (zpracovatel) odpadu - aby to šlo zatřídit. Obvykle to bývá v vnitřním předpisu firmy (viz její odpadové hospodářství)
(ve mě tahle kolonka spíš evokuje tragedií našeho technického školství - na CO klade důraz)
č.3 - pokud je konečný materiál jiný než vstupní, tak se vypíše taky ten konečný.
Dám příklad - bude se vyrábět zlato vyfukováním kouře do vody - pak vstupní matroš bude na výkrese pro transformaci kouře do zlata ten čoud, výstupní matroš bude Au
Chvilku vážně - před cca půlstoletím to fungovalo (mělo fungovat) tak, že vstup byla třeba 12060.3 a výstup 12060.6 (když to bylo zlepšený).
Samozřejmě to bylo celkem napikaču, takže buxxxxvalo se o tom do razítka akorát v školství, v reálné praxi to stejně nikdo moc nepoužíval - bylo to pak celý v poznámce (protože se to totiž do té kolonky, co kdosi kdysi čímsi "vymyslel" totiž obvykle ani nevešlo)

poslední dotaz:
- viz třeba https://www.wasyresearch.com/datum-refe ... n-in-gd-t/ - přičemž překvapivě ty normy mají původ v angličtině - a co slovo "datum" v angličině znamená?
P.S. - podle mě je divný, když si dáma říká "jeniksedlacek" - zdravím madam Hejclovskou
https://www.cadforum.cz/forum/forum_pos ... PID=127584

[jeniksedlacek]

Dobrý den,
dáma si neříká "jeniksedlacek", ale kamarádka dotaz pokládala někde jinde a jelikož se nenašel nikdo, kdo by ji pomohl, tedy to asi nikdo na tom serveru neví, nebo nemá právě čas,... a já se ji rozhodl pomoci a postoupit to jinam - sama teď řeší svého "uřvaného" dvouměsíčního syna .
Předvedl jste sice schopnost googlit, ale tady se jedná odpovědět odborně, ne co si "vygůglím".


ad 2. Třída odpadu je podstatná, protože ve vellkých firmách, kde se třídí materiál podle toho z čeho se vyrábí a odpad (třísky) který firma prodává do sběru má nějaké chemické složení. A podle toho je i výkupní cena. Každá firma chce samozřejmě utržit co nejvíce.
Pokud by to ta firma nedělala, tak dostane cenu v nejnižší kategorii za obyčejnou ocel (plechovkovou ).
Nesmíme to ale posuzovat podle výkupny šrotu v jakémkoliv městě, kam to vozí běžní občané na vozíku za autem.

ad 3.
Nemyslím si, že se jedná o zbytečnou položku. Např. Když budu dělat výkres pružiny, tak vstupní materiál je nějaký, který se dá transformovat - stočit do pružiny, ale výsledná pružina je již materiál jiný, tedy se stočený drát upraví a je to pružné.
To samé, dělám hřídel, ale ona má upravené části kde je přímo ozubené kolo, hřídelové čepy,... je tam teda nějaké kalení,...
Tedy odpovídá to tedy číselnému značení např. dle ČSN,...


ad 1.
Ten materiál co jste poslal odkaz známe, ale nepopisuje, jak bude nakreslen výkres, tedy v čem se bude lišit, když v tom popisovém poli bude vyplněno slůvko Ne nebo slůvko ANO.
Tedy, že výkres bude a nebo nebude nakreslen dle normy ČSN EN ISO 8015 (Geometrické specifikace produktu (GPS) - Základy - Pojmy, principy a pravidla).


ad PS.
Vaším odkazem jste nevysvětil tento dotaz.


Děkuji všem, kteří věcně pomohou

[r4cv]

ad 2:
asi sa jedná o projekt do školy, tak treba v škole pozrieť do strojníckych tabuliek. v kapitole materiály mám tabuľky so základnými vlastnosťami materiálov a je tam aj kolonka trieda odpadu. pre ocele je to napr. 001(bežná 11ka), 021 (14220), prípadne 322 (CuSn6)

Myslím si, že zámer bol v hospodárnom využívaní surovín na minulej éry. nielen triedenie na železné a farebné kovy, ale aj rôzne legované ocele sa dali ľahšie, hospodárnejšie znovu použiť.

[jeniksedlacek]

Dobrý den,
děkuji za věcnou odpověď.
V Strojnických tabulkách (ST) 6. vydání (vínová barva) jsem našel na str.245-250 k vybraným ocelím třídy odpadu. Děkuji.
Ale je to (jako ostatně celé ST) jen výběr z norem. Tedy pokud někdo ví, jaké to jsou normy, určitě by to pomohlo. Ty normy už mají v knihovně bez problému přístupné ke čtení.
Já našel pouze ČSN 42 1331 Odpady neželezných kovů a jejich slitin, ale další normy jsem nenašel.

Děkuji za pomoc

[prochaska]

To je ta ČSN 420030 (viz výše), stále platí. Je tam definovaných několik desítek tříd odpadu podle složení oceli nebo litiny, v podstatě do které bedny se mají házet špony. Určit třídu odpadu je obvykle práce konstruktéra (proto je to na výkrese), protože ten by měl znát materiál který tam předepsal

[jeniksedlacek]

Dobrý den,
děkuji za odpověď k ad2. Já to dám dohromady, abych přeposlal dál.

Teď ještě jestli se podaří k bodům 1, 3 a PS.
Děkuji

[Sancho Panza]

ad 2. Třída odpadu je podstatná, protože ve vellkých firmách, kde se třídí materiál podle toho z čeho se vyrábí a odpad (třísky) který firma prodává do sběru má nějaké chemické složení. A podle toho je i výkupní cena. Každá firma chce samozřejmě utržit co nejvíce.
Pokud by to ta firma nedělala, tak dostane cenu v nejnižší kategorii za obyčejnou ocel (plechovkovou ).
Nesmíme to ale posuzovat podle výkupny šrotu v jakémkoliv městě, kam to vozí běžní občané na vozíku za autem.

ad 3.
Nemyslím si, že se jedná o zbytečnou položku. Např. Když budu dělat výkres pružiny, tak vstupní materiál je nějaký, který se dá transformovat - stočit do pružiny, ale výsledná pružina je již materiál jiný, tedy se stočený drát upraví a je to pružné.
To samé, dělám hřídel, ale ona má upravené části kde je přímo ozubené kolo, hřídelové čepy,... je tam teda nějaké kalení,...
Tedy odpovídá to tedy číselnému značení např. dle ČSN,...


ad 1.
Ten materiál co jste poslal odkaz známe, ale nepopisuje, jak bude nakreslen výkres, tedy v čem se bude lišit, když v tom popisovém poli bude vyplněno slůvko Ne nebo slůvko ANO.
Tedy, že výkres bude a nebo nebude nakreslen dle normy ČSN EN ISO 8015 (Geometrické specifikace produktu (GPS) - Základy - Pojmy, principy a pravidla).

Děkuji všem, kteří věcně pomohou

No, ono někdy je dobré nejdřív tušit souvislosti a taky o těch materiálech něco vědět.
k tomu prvnímu bodu - je celkem veřejným tajemstvím, že ty normy na třídy odpadu tehdy v tom roce cca 1960 vznikaly právě kvůli n.p Sběrné suroviny (tj. občané) a tehdejšímu Kovošrotu - právě aby se eliminovaly konflikty, dané tehdejší strukturou výkupu. No, zrovna se to moc nepovedlo - proto taky ty normy nemají příliš společného s normama na kovové odpady v ostatním současném světě, proto se taky už od roku cca 2000 volá po tom, aby se to konečně předělalo a proto taky na těch rohových razítkách se to celkem těžko dá smysluplně a rozumně použít a v těch velkých firmách (o malých ani nemluvě) se to zrovna moc nepoužívá.
Samozřejmě, pokud máte v škole jiné zkušenosti, můžeš si to klidně podle těch tabulek (norem) , co jsou šedesát let starý přesně vypsat - ty čísla - tam najdeš všechny, jak pro oceli, tak litiny a i těžký a lehký barevný. Matroš (půlka se jich už stejně dávno nevyrábí ) - číslo odpadu.
K těm pružinám a ozubeným kolům - no řekl bych, že to, co se s tím obvykle dělá (a má dělat) tam do tý jedný kolonky bude asi dost těžké vepsat - ale zase - klidně si to tam můžeš zkusit napsat (to nějaký "kalení" - teda pokud vůbec tušíš, co znamená třeba zrovna ta .3 a .6)

[Permonik]

1, 8015

- vztah mezi tolerancemi rozměru (délky, úhly) a tolerancemi geometrickými.

- v případě NE – nejsou vzájemné závisle
- v případě ANO – jsou vzájemné závisle a doplní se písmeny E,M,L,R (viz to pdf z sps kladno)


3, Označení materiálu hotového výrobku. Třeba kovové výrobky projdou kalením, žíháním. Je rozdílný oproti vstupnímu materiálu. Viz třeba ozubená kola.
Mám původní materiál 12050.00, obrobím ho, tepelné zpracuji a mám 12050.99.
Dle normy EN 10020 (Číselné označování a rozdělení oceli ke tváření, je to v stroj. Tabulkách) jsou to dvé poslední číslice. 99 jsem zvolil zrovna proto, že se povrchová tvrdost apod píše přímo do výkresu, případně je tam tabulka.


DATUM – je to anglické označení pro základnu, základní rovinu.

[prochaska]

Tu 8015 jsem stejně úplně nepochopil Sice to nepotřebuju, ale ani pro informaci jsem nenašel text ze kterého bych to pochopil. Jediný obrázek co jsem si udělal je, že NE = dá se změřit šuplerou, ANO = na šupleru zapomeň, tohle je jen pro velký kluky. Ale tuším, že to nebude úplně přesně tak

[jeniksedlacek]

ad 2. Třída odpadu je podstatná, protože ve vellkých firmách, kde se třídí materiál podle toho z čeho se vyrábí a odpad (třísky) který firma prodává do sběru má nějaké chemické složení. A podle toho je i výkupní cena. Každá firma chce samozřejmě utržit co nejvíce.
Pokud by to ta firma nedělala, tak dostane cenu v nejnižší kategorii za obyčejnou ocel (plechovkovou ).
Nesmíme to ale posuzovat podle výkupny šrotu v jakémkoliv městě, kam to vozí běžní občané na vozíku za autem.

ad 3.
Nemyslím si, že se jedná o zbytečnou položku. Např. Když budu dělat výkres pružiny, tak vstupní materiál je nějaký, který se dá transformovat - stočit do pružiny, ale výsledná pružina je již materiál jiný, tedy se stočený drát upraví a je to pružné.
To samé, dělám hřídel, ale ona má upravené části kde je přímo ozubené kolo, hřídelové čepy,... je tam teda nějaké kalení,...
Tedy odpovídá to tedy číselnému značení např. dle ČSN,...


ad 1.
Ten materiál co jste poslal odkaz známe, ale nepopisuje, jak bude nakreslen výkres, tedy v čem se bude lišit, když v tom popisovém poli bude vyplněno slůvko Ne nebo slůvko ANO.
Tedy, že výkres bude a nebo nebude nakreslen dle normy ČSN EN ISO 8015 (Geometrické specifikace produktu (GPS) - Základy - Pojmy, principy a pravidla).

Děkuji všem, kteří věcně pomohou

No, ono někdy je dobré nejdřív tušit souvislosti a taky o těch materiálech něco vědět.
k tomu prvnímu bodu - je celkem veřejným tajemstvím, že ty normy na třídy odpadu tehdy v tom roce cca 1960 vznikaly právě kvůli n.p Sběrné suroviny (tj. občané) a tehdejšímu Kovošrotu - právě aby se eliminovaly konflikty, dané tehdejší strukturou výkupu. No, zrovna se to moc nepovedlo - proto taky ty normy nemají příliš společného s normama na kovové odpady v ostatním současném světě, proto se taky už od roku cca 2000 volá po tom, aby se to konečně předělalo a proto taky na těch rohových razítkách se to celkem těžko dá smysluplně a rozumně použít a v těch velkých firmách (o malých ani nemluvě) se to zrovna moc nepoužívá.
Samozřejmě, pokud máte v škole jiné zkušenosti, můžeš si to klidně podle těch tabulek (norem) , co jsou šedesát let starý přesně vypsat - ty čísla - tam najdeš všechny, jak pro oceli, tak litiny a i těžký a lehký barevný. Matroš (půlka se jich už stejně dávno nevyrábí ) - číslo odpadu.
K těm pružinám a ozubeným kolům - no řekl bych, že to, co se s tím obvykle dělá (a má dělat) tam do tý jedný kolonky bude asi dost těžké vepsat - ale zase - klidně si to tam můžeš zkusit napsat (to nějaký "kalení" - teda pokud vůbec tušíš, co znamená třeba zrovna ta .3 a .6)

Děkuji za všechny přínosné odpovědi a veškerou diskuzi.

Trochu Vás posunu v čase z roku 1960 , stačí se podívat sem: http://csnonlinevstup.agentura-cas.cz/
ČSN 42 0030 Ocelový a litinový odpad - Vydána: 3. 1994

Jinak:
Odpad se podle ČSN označuje třídou odpadu pro opětovné použití v ocelárnách. To jen tak na okraj. Zcela jednoduše řečeno opravdu primitivně řečeno, aby měla ocel požadované složení, a nemusla se doplňovat velkým množstvím samotných přísad (legujících) k zušlechtění, tak každá ocelárna si hlídá chemické složení oceli. A dokonce si dělají chemické složení odpadu - toho z velkých firem. Ne od plechovkářů. Ale to každý ví.
A na druhou stranu, proč by ocelárna měla sypat ocelový odpad s přísadou Ni, V, Cr, Ti,... do obyčejné betonářské oceli. Ale to je vše závislé, co chtějí, aby z té pece šlo ven. PS. to je zcela primitivně řečeno. Neřeším tady jestli se to přidá již v sázce a nebo po roztavení, nebo... to je mimo naše dotazy.

[jeniksedlacek]

1, 8015

- vztah mezi tolerancemi rozměru (délky, úhly) a tolerancemi geometrickými.

- v případě NE – nejsou vzájemné závisle
- v případě ANO – jsou vzájemné závisle a doplní se písmeny E,M,L,R (viz to pdf z sps kladno)


3, Označení materiálu hotového výrobku. Třeba kovové výrobky projdou kalením, žíháním. Je rozdílný oproti vstupnímu materiálu. Viz třeba ozubená kola.
Mám původní materiál 12050.00, obrobím ho, tepelné zpracuji a mám 12050.99.
Dle normy EN 10020 (Číselné označování a rozdělení oceli ke tváření, je to v stroj. Tabulkách) jsou to dvé poslední číslice. 99 jsem zvolil zrovna proto, že se povrchová tvrdost apod píše přímo do výkresu, případně je tam tabulka.


DATUM – je to anglické označení pro základnu, základní rovinu.

Dobrý den,
no vida, dobrý tip, na to už kamarádka zapoměla a já to nikdy nepotřeboval. Ta doplňková čísla při značení ocelí dle ČSN.
Jenom si myslím, že to není v té Vámi uváděné normě. Určitě překlep s 0 a 2.
ČSN 42 0002 Číselné označování a rozdělení ocelí ke tváření

PS. jenom by mě zajímalo, jak se to značí podle nových norem, protože zančení dle ČSN se už ve firmách nepoužívá. Všechny balíky co nám chodí jsou již načeny dle EN.
A to bez převodních tabulek. To by mě zajímalo.
Používají to staří pardálové, kteří v tom celý život žili.



Super, děkujeme.

[Permonik]

Je to v obou těch normách.

V praxi se piše pouze jeden materiál (vstupní) a následná tep. uprava (kalít, žihát, elox) se psálo nad popisové pole.

[jeniksedlacek]

To je pravda, a také vlastně je to i součástí značky drsností, že?