Spomienky na ČSR strojárstvo

[prochaska]

A vzít do ruky pilník a něco odjehlit už nikdo nechce, na to potřebujem to cnc.

To není o lenosti, ono je to odjehlení na CNC kolikrát rychlejší než to dělat ručně. Sám si nedovedu vůbec představit, že bych to dělal jinak - výjimka jsou už naohýbané prototypy z plechu, tam se to dělá ručně (tedy samozřejmě přímou bruskou a technickou frézou) a je to zdlouhavé a hrozí, že ti ujede ruka a poškodíš povrch. To se na CNC nestane. On ten pokrok nepřinesl jenom zlo

[jergus.balaz]

Možná se optám blbě, ale k čemu jsou tam ty díry pokud by to bylo pro ty tranzistory?

Diery sú brúsené, takže môj tip je taký, že táto časť strižného nástroja bola umiestnená dole a bola pevná. Z vrchnej strany išli ako prvé dierovacie strižníky, ktoré urobili diery (odpad padal dole) a potom išla "strižnica" zvrchu dole a vysekla tvar. Výrobok ostal na spodnom strižníku, odpad okolo neho, odpad z dier padol dole prepadom v lise. Ako keby otočený strižný nástroj hore nohami, s pevným strižníkom a pohyblivou strižnicou.

[Tom Dvk]

Jelikož na cnc dělám, tak jakousi představu mám. Bylo to myšleno jako povzdech nad tím, že zachvíli už ten pilník nebude nikdo umět chytit do ruky.

[jergus.balaz]

A vzít do ruky pilník a něco odjehlit už nikdo nechce, na to potřebujem to cnc.

Ja by som povedal, že to nebolo myslené doslovne. Ale proste dnes sa už ručné remeslo vytráca a všetci by chceli mať čisté ruky a ťukať do dotykových obrazoviek.

[Milan199]

O danom výrobku nemám žiadne informácie.

EDIT: Strižník používaný pri výrobe tranzistorov.

Možná se optám blbě, ale k čemu jsou tam ty díry pokud by to bylo pro ty tranzistory?
Měl by tam být střižník a ne díra pokud by se jednalo o vystřižení v jednom kroku.
Chápu, že ostatní díry mohli být dodělány v na následující operaci - k čemu pak ty díry?

Když jsem programoval vysekávací lis (euromac) a řešil i nástroje kolem něj na větších střižníkách byly "gumové" špunty, aby se odpad nelepil na střižník.

Nedá se to říci jednoznačně - postupů může být několik.
Patrně ale to co vidíš na obrázku je matrice. Razník byl dvoudílný. Nejprve se přimáčkla plocha výstřižku // tzv přidržovač / aby se nezbortila při ostřižení a prostřižení děr // přes pružiny a teprve dalším pohybem lisu zkrz tento přidržovač vyjely razníky děr a střih obvodu.

[milan584]

Tak výrobkami z ČZ Brno sa už pomaly blížime ku koncu, preto by som Vám chcel predstaviť výkladnú skriňu Československého strojárstva. Tento výrobok (a jemu podobné) nesmeli chýbať na žiadnej výstave.

Strižnica
Brusič František Hamr
Nadobudnuté od Doc. Ing. Ladislav Herbanský Csc.
Vyrobené na BPH
Rok výroby cca okolo 1950

A teraz otázka hlavne do mladšieho publika tohto fóra. Ako boli vybrúsené otvory na BPHáčke? Vyššie spomenutou vertikálnou fortunou to nebolo.

je to poskládané do zděře - jinak se to dřív nedělalo.
A mj, kdyby se to chtělo udělat pořádně (tj. ne na drátořezu), tak by se to i dnes muselo dělat stejně.
Protože technologií neobejdeš, aniž by ses poxxxxl.

[milan584]

O danom výrobku nemám žiadne informácie.

EDIT: Strižník používaný pri výrobe tranzistorov.

Možná se optám blbě, ale k čemu jsou tam ty díry pokud by to bylo pro ty tranzistory?
Měl by tam být střižník a ne díra pokud by se jednalo o vystřižení v jednom kroku.
Chápu, že ostatní díry mohli být dodělány v na následující operaci - k čemu pak ty díry?

Když jsem programoval vysekávací lis (euromac) a řešil i nástroje kolem něj na větších střižníkách byly "gumové" špunty, aby se odpad nelepil na střižník.

protože to je na blokový nástroj - střihalo se to v sevřeném stavu (v bloku - najednou, žádný postupák ) - aby to bylo rovný.

[prochaska]

je to poskládané do zděře - jinak se to dřív nedělalo.

Můžeš to prosím přiblížit? O tomhle nemám páru.

[prochaska]

Jelikož na cnc dělám, tak jakousi představu mám. Bylo to myšleno jako povzdech nad tím, že zachvíli už ten pilník nebude nikdo umět chytit do ruky.

Pardon, to jsem nepochopil

[Thomeeque]

Také ne

[jergus.balaz]

je to poskládané do zděře - jinak se to dřív nedělalo.

Mohol si nechať trochu potrápiť mladšie publikum.

Pre ostatných sem dávam jednu fotku s indíciou ako je to robené, výrobok podobný, postup výroby rovnaký.

[milan584]

Škrupinový tvar, ktorý vybrúsil František Nesrsta v roku 1937 súradnicovým brúsením + medzný kaliber.

Dneska jsme samozřejmě o řád nebo dva za desetinnou čárkou dál

Aha
Takže pro ilustraci - rok 1855 (!) komparátor Whitworth (možná to jméno někomu něco připomene)
https://collection.sciencemuseumgroup.o ... comparator
přesnost: miliontina (!!) palce - si to můžeš zkusit porovnat s čímkoli z běžných měřidel, co asi tak denně používáš.

[milan584]

je to poskládané do zděře - jinak se to dřív nedělalo.

Můžeš to prosím přiblížit? O tomhle nemám páru.

Nabrousíš si segmenty (s potřebnou přesností), pak si je v pomocném přípravku (nebo v dentacrylu) složíš dohromady (s nulovou vůlí) a zvenku je přebrousíš na správný rozměr (průměr) aby to mělo přesah do zděře.
Pak si v přípravku nabrousíš ty tvary do těch segmentů) - klidně najednou - v řadě poskládaný za sebou).
No a nakonec to máčkneš do tý zděře.
Když uděláš jakoukoli i drobnou chybu, tak jednoduše začneš znova.

[prochaska]

Pěkný, dík za vysvětlení.

[jergus.balaz]

Vzorová technologie tvarového broušení, F. Hamr, Praha 1962, Práce: strana 158