Napřed pár poznatků.
To, co jsem naměřil a popsal v předchozím postech platí, ale pro čtvrtinové rychlosti. Ten Benbox má takovou zvláštnost, že se mu musí zadat počet pulzů na milimetr 4x vyšší, než odpovídá reálu. Takže se tváří, jako by používali zázračné krokáče s 800 a nikoli 200 kroky na otáčku. Takže mi to ze začátku jezdilo pomaleji.
Hrál jsem si s tím, co všechno se dá řezat. Zklamání byla bílá pěnovka (asi je polyetylén?), taková ta, co jsou v ní zabalené třeba mainboardy nebo karty do PC (cca 3mm tlustá). Na ty
laser buď prakticky nemá vliv, nebo když se pak hodně osolí, tak se to rozteče.
Velmi slušně se dá dělat s papírem a dřevem. Když se vyladí parametry a pustí se to vysokou rychlostí na víc průchodů, tak papír (i tlustý a tvrdý) je prakticky úplně čistý. Nejen okolí řezu, to je samozřejmé. Ale i vlastní řez (tj. bok toho papíru) je skoro bílý.
Nemám překližku, tak si hraju se starou dýhou a tenkým smrkovým dřevem (kolem 3mm). I tady se dá udělat pěkný čistý řez, prakticky skoro bez opalu.
Zkoušel jsem plasty. Asi by to rychle na hodně průchodů taky celkem šlo. Ale tady by muselo být těch průchodů opravdu hodně, třeba 10 nebo i víc.
Ten Benbox bohužel neumí zadat počet průchodů (nebo to neumím). Takže to znamená otrocky pustit řezání opakovaně několikrát.
Co mě překvapilo, že jsem byl schopný řezat blistr. To jsem skoro nečekal, protože jsem si myslel, že průhledným materiálem to prostě proletí. Možná se na tom podepsalo i to, že ten blistr ležel na tmavém sololitu, a tak se to možná indukovaně prohřívalo i zespodu.
Pak jsem zkusil SW LaserGRBL. Vrazil jsem tam svoje Arduino, protože to s Benboxem nemá klasický zavaděč a musel bych GRBL do něho nahrát programátorem. To by jistě nebyl problém, ale nakonec mám to jenom půjčené, tak jsem nechtěl dělat podobné věci.
Tenhle SW už je bližší klasickému pojetí, jako ho známe z CNC. Taky už se u něho dá nastavit všechno, tedy nejen rychlosti ale i akcelerace atd. A taky na rozdíl od Benboxu správně počítá počet kroků na milimetr.
Příjemné je, že tady už se počet opakování dá zadat, takže řezání na více průchodů je tady pohodlné.
Ale měl jsem jeden problém - ten
laser měl zdánlivě výrazně nižší výkon. Podezíral jsem problémy se zaostřením nebo špinavou čočku, ale když jsem tam pak vrátil Benbox, tak to zase řezalo fest. Takže zřejmě modulace laseru je tady udělaná jinak. Možná používá PWM na víc bitů a tak 255 pro něho není maximum. Večer na to připojím logický analyzátor a podívám se, co z toho leze. Přepínání mezi Benboxem a LaserGRBL je bohužel dost pracné (musím vyměnit Arduino), a tak metoda pokus-omyl tady není ta správná.
Krátce k tomu, co napsali Lubbez a Cjuz:
Napřed poděkování Lubbezovi, že mě má za úplného blba.
Já vím, co je skutečný air-assist, že to není ventilátor. Jenže tlakový vzduch mám o 3 patra níž než mám
laser. Navíc by to chtělo nějakou instalaci na stroj, pokud možno i ovládaný elektromagnetický ventil atd. A to na laseru, který tu dneska mám ale zítra mi ho třeba seberou, dělat nebudu. Proto jsem použil prostý ofuk ventilátorem, jen z důvodů, abych trochu odklonil smrad z řezání a nepouštěl kouř na čočku laseru.
Ke srovnání s levným CO2 laserem: myslím, že hlavní důvod je cena. Přece jen tohle se dá pořídit za nějakých 160-180 USD, i hodně malý CO2
laser bude tak minimálně na 3-násobku. Navíc tohle má poměrně velké rozjezdy. V klidu se do toho vejde formát A3 (ty levné CO2 nejsou snad ani na A4). Navíc díky své koncepci, kdy
laser jezdí přímo na pohyblivém vozíku, by nebyl problém prostým dokoupením delších Al profilů z toho udělat třeba popisovací
laser 2000 x 1000mm.
Nemá to krytování, což je jistě trochu nebezpečnější. Zase na druhé straně je výkon mnohem menší a jedná se o viditelný paprsek, na rozdíl od CO2 laseru.
To otevřené provedení má i svoje výhody. Dovedu si představit vygravírovat si třeba na vodácké pádlo své jméno. Pádlo by prostě trčelo z rámu ven a uvnitř by byla jen popisovaná část.
Konstrukce je lehoučká, takže to lítá jako čert.
Na práci s papírem, kartónem a tenkým dřevem je to docela fajn. Předpokládám, že třeba balzu by to taky řezalo velmi dobře, takže třeba pro modelařinu by to zřejmě bylo použitelné slušně. Sakra co to kdysi bylo práce nadělat 40 žeber do křídel, tady by to bylo rychle a skoro bez práce.
Zajímalo by mě, jestli by se to dalo použít na gumu a dělat tak třeba razítka. Ale nemám takovou gumu, abych to zkusil.
Chtěl jsem to použít na výrobu šablon pro dávkování pájecí pasty z papíru o vyšší gramáži. Řídké šablony jdou samozřejmě pěkně, ale třeba šablonu pro obvody QFP s roztečí 0.5mm jsem nebyl schopný vyrobit. Ty příčky mezi pady (mají šířku cca 0.2mm) prostě shořely.
Ještě než to vrátím chci rozhodně udělat pokus o osvit fotoresistu pro výrobu plošňáků. Ten resist je sice určen pro měkké UV (350-410nm). Ale 450nm je ještě celkem blízko, tak tam podle mě ještě je šance, že by to mohlo jít.
Má to podle mě 2 vady. Jednak tam silně chybí polohovatelná osa Z. Rozhodně aspoň pro ruční polohování je třeba ji tam dodělat. Pak
laser přesně zaostřit na konkrétní výšku, na tuto výšku si udělat měrku a při práci s různě tlustými materiály nepřeostřovat
laser, ale naopak upravit výšku Z podle té měrky.
No a druhý problém je v tom, že zaostřený paprsek má stopu tak odhadem 0.4mm. Pokud by se to mělo použít třeba na ten fotoresist, tak by to chtělo s tím něco udělat. Chtělo by to osadit dodatečnou clonku, případně i přidat nějakou dodatečnou optiku.
