Ahoj
Rád bych se zeptal někoho kdo s tím přišel do styku jak je náročné frézování (a soustružení) teflonu a kde se vůbec dá taková věc koupit.
Potřeboval bych si z toho vyrobit nějaké malé upínátka a nemám žádný kousek na vyzkoušení.
Jakousi malou zkušenost mám s obráběním silonu a polykarbonátu a řekl bych že je to větší opruz než třeba al slitiny.
Dá se ten teflon k něčemu z toho přirovnat,myslím z hlediska obrobitelnosti?
Vím že to chce vyzkoušet ale uvítal bych přece jen nějaké úvodní nasměrování.
Díky
Teflon
-
prochaska
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8324
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Při soustružení je nejlepší mít hodně ostrý nůž (malý úhel břitu, ještě menší než na dřevo). Optimálně Radeco, dobře vybroušené a leštěné.
S teflonem dělám často a protože nemám čas si brousit nože, používám vbd na hliník. Frézuju monolitickými karbidovými nástroji na hliník. Praxe známá ze silonu, čili nízké otáčky a vysoký posuv není tak důležitá, protože teflon ma mnohem vyšší bod tání, takže člověk nemusí být tak opatrný.
S teflonem dělám často a protože nemám čas si brousit nože, používám vbd na hliník. Frézuju monolitickými karbidovými nástroji na hliník. Praxe známá ze silonu, čili nízké otáčky a vysoký posuv není tak důležitá, protože teflon ma mnohem vyšší bod tání, takže člověk nemusí být tak opatrný.
Aleš Procháska
teflon se obrábí dobře , ale nevím jak moc bude vhodný na nějaké upínací přípravky , je oprot silonu dost měkký , a hlavně dost drahý . jinak ho mají skoro všude kde vyrábí deskové nebo tyčové plasty , hledej označení PTFE
Díky za odpovědi.
Hlavně bych to chtěl frézovat a bojím se jestli to nebude nějak uhýbat.Potřeboval bych z toho dělat hranoly cca 10x20x200 s prizmatickou drážkou v delší straně,něco jako měkké čelisti a potřeboval bych být s rozměrem někde +-0,1 mm.
Když to dělám z duralu,vlezu se +- do 0,02 mm tak snad tem teflon nebude nějak strašně utíkat a pružit.
Po neděli ještě pojedu do Brna tak ho snad ještě někde pořídím...
Hlavně bych to chtěl frézovat a bojím se jestli to nebude nějak uhýbat.Potřeboval bych z toho dělat hranoly cca 10x20x200 s prizmatickou drážkou v delší straně,něco jako měkké čelisti a potřeboval bych být s rozměrem někde +-0,1 mm.
Když to dělám z duralu,vlezu se +- do 0,02 mm tak snad tem teflon nebude nějak strašně utíkat a pružit.
Po neděli ještě pojedu do Brna tak ho snad ještě někde pořídím...
Proč 23st. ? Nevim ,někde jsem to vyčetl. Vypeklo mě to, když jsem vyráběl stírátka na jurtostroj. Vysoustružil jsem nejdřív povrch, pak díru na těsno, upíchl a díra velká, tak si říkám,, asi jsem se překouk při měření,,. A když se mi to stalo podruhý, tak jsem začal googlit a zjistil že teflon trochu zlobí.
Soustružení hliníku je v pohodě. Použij ostré radeko a ber to cca po 0,1 mm.
Frézování je taky v pohodě, já používám jednobřit s jestřábím zobákem
http://www.step-four.cz/index.php?optio ... &Itemid=37" onclick="window.open(this.href);return false;
otáčky 14000/min a posuv 30 mm/s, hloubku doporučuji brát jen na 1/3 průměru frézy. Hlavně je potřeba pořádný ofuk, nebo slušný vysavač, aby jsi nástroj neudusil.
Co se týče té teploty:
problém je v tom, že u teflonu strašně závisí jeho mechanické vlastnosti na tepelné a tlakové historii. Na mimojiné mechanické vlastnosti jednoho derivátu teflonu píši svoji disertační práci, tak jsem se o to trochu zajímal. Teflon je stejně jako většina lineárních polymerů ve dvou modifikacích. Představ si to jako takovou spoustu nití (to jsou ty chemické fluorouhlíkové řetěze), polymery které mají tisíce až několik desítek tisíc jednotek.
Amorfní (neuspořádaná) forma je zodpovědná za elasticitu a pružnost (představ si to jako zamotané klubko nití). Krystalická (uspořádaná) je zodpovědná za tuhost a křehkost materiálu (představ si to jako spoustu paralelních nití něco jako osnovu ve stavu). No a na poměru těchto dvou forem závisí spousta vlastností. Podíl krystalické fáze je od 0 do 60-ti%, takže někdy se ti do ruky dostane teflon, kdy šponu natáhneš na stěží 30cm a pak praskne (to je ten se skoro 60-ti %) a pak se ti dostane do ruky teflon kde tu samou šponu natáhneš na metr (to je ten amorfní). Problém je ten, že krystalická fáze vzniká pouze při výrobě a omezeně se do ní překlápí amorfní při teplotě pseudoskelného přechodu pod -12C. Při teplotách nad 140-160°C dojde k přeměně krystalické fáze do amorfní, něco jako když ti zkrystalizuje med a ty jej rozpustíš na vodní lázni. No a při vyšších tlacích se tato teplota snižuje, něco jako bruslení na ledu. Takže těch 23C je asi z toho důvodu, aby se ti to nepřeklápělo z jedné formy do druhé.
Sorry, že to píšu takhle ořezaně, ale na tuto problematiku jsou celé monografie o 400 stránkách a více.
Frézování je taky v pohodě, já používám jednobřit s jestřábím zobákem
http://www.step-four.cz/index.php?optio ... &Itemid=37" onclick="window.open(this.href);return false;
otáčky 14000/min a posuv 30 mm/s, hloubku doporučuji brát jen na 1/3 průměru frézy. Hlavně je potřeba pořádný ofuk, nebo slušný vysavač, aby jsi nástroj neudusil.
Co se týče té teploty:
problém je v tom, že u teflonu strašně závisí jeho mechanické vlastnosti na tepelné a tlakové historii. Na mimojiné mechanické vlastnosti jednoho derivátu teflonu píši svoji disertační práci, tak jsem se o to trochu zajímal. Teflon je stejně jako většina lineárních polymerů ve dvou modifikacích. Představ si to jako takovou spoustu nití (to jsou ty chemické fluorouhlíkové řetěze), polymery které mají tisíce až několik desítek tisíc jednotek.
Amorfní (neuspořádaná) forma je zodpovědná za elasticitu a pružnost (představ si to jako zamotané klubko nití). Krystalická (uspořádaná) je zodpovědná za tuhost a křehkost materiálu (představ si to jako spoustu paralelních nití něco jako osnovu ve stavu). No a na poměru těchto dvou forem závisí spousta vlastností. Podíl krystalické fáze je od 0 do 60-ti%, takže někdy se ti do ruky dostane teflon, kdy šponu natáhneš na stěží 30cm a pak praskne (to je ten se skoro 60-ti %) a pak se ti dostane do ruky teflon kde tu samou šponu natáhneš na metr (to je ten amorfní). Problém je ten, že krystalická fáze vzniká pouze při výrobě a omezeně se do ní překlápí amorfní při teplotě pseudoskelného přechodu pod -12C. Při teplotách nad 140-160°C dojde k přeměně krystalické fáze do amorfní, něco jako když ti zkrystalizuje med a ty jej rozpustíš na vodní lázni. No a při vyšších tlacích se tato teplota snižuje, něco jako bruslení na ledu. Takže těch 23C je asi z toho důvodu, aby se ti to nepřeklápělo z jedné formy do druhé.
Sorry, že to píšu takhle ořezaně, ale na tuto problematiku jsou celé monografie o 400 stránkách a více.
Elektrochemik holdující strojařině 
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
Doma: HOLZMANN 1222P, Holzstar DB 450, RP2300FCXJ, KITin1900HF
Práce: Gravos - GV30 s vřetenem Isel 750W, M3K 260, GV21 2A; StepFour - Precise 760; Comagrav - Zonda; CNC Singular - Airbrush; Felixprinters - Felix 3.1
