Ahoj,
koupil jsem si křížový stůl Škoda Uum1. Chci se zeptat - tento stůl neměl v originále žádné stupnice na klikách? Viděl jsem fotky stejných stolů v aktuálních nabídkách a přijde mi, že mi tam nic nechybí, tj. že to skutečně nemá. Nicméně raději se na to ptám, protože mě to trochu zarazilo. Jediné odměřování je tam přímé pomocí pravítka s ukazatelem, ale to je jen s rozlišením 1mm, protože ukazatel žádný nonius nemá.
Nebo pak jsou tam ještě plošky s opěrkami pro koncové měrky, ale u toho mi není jasný postup. Je mi jasný postup u nástrojařské frézky, kde si najedu detektorem hranu, měrky opřu o doraz a nastavím si v držáku indikátor (třeba tak abych ho měl v půlce jeho rozsahu). Tady u tohoto stolu mi to právě ale není jasné, když jsou oba dorazy pevné (jak destička na boku stolu, tak ten válcový u domku posuvového šroubu). Jedině si po najetí na hranu rozteč mezi opěrkami změřit posuvkou nebo mikrometrem, vložit potřebnou délku sestavenou z koncových měrek, a pak na ní najet. Nicméně i tak je to divné, protože najíždím na měrky poměrně tvrdě (ne jako indikátorem).
Díky
Křížový stůl Škoda Uum1
Ten stůl je určený jako low cost jakás takás náhrada souřadnicové vrtačky - SIP, Moore a spol.) - mj. podobný stůl šel i od Moore koupit (s diametrálně jinou přesností a za zcela jiné peníze).aleshonsa píše:Ahoj,
koupil jsem si křížový stůl Škoda Uum1. Chci se zeptat - tento stůl neměl v originále žádné stupnice na klikách? Viděl jsem fotky stejných stolů v aktuálních nabídkách a přijde mi, že mi tam nic nechybí, tj. že to skutečně nemá. Nicméně raději se na to ptám, protože mě to trochu zarazilo. Jediné odměřování je tam přímé pomocí pravítka s ukazatelem, ale to je jen s rozlišením 1mm, protože ukazatel žádný nonius nemá.
Nebo pak jsou tam ještě plošky s opěrkami pro koncové měrky, ale u toho mi není jasný postup. Je mi jasný postup u nástrojařské frézky, kde si najedu detektorem hranu, měrky opřu o doraz a nastavím si v držáku indikátor (třeba tak abych ho měl v půlce jeho rozsahu). Tady u tohoto stolu mi to právě ale není jasné, když jsou oba dorazy pevné (jak destička na boku stolu, tak ten válcový u domku posuvového šroubu). Jedině si po najetí na hranu rozteč mezi opěrkami změřit posuvkou nebo mikrometrem, vložit potřebnou délku sestavenou z koncových měrek, a pak na ní najet. Nicméně i tak je to divné, protože najíždím na měrky poměrně tvrdě (ne jako indikátorem).
Díky
Použití je uvažované jedině s měrkama - viz jak se kdysi dělaly přesné rozteče děr v nástrojařině.
ten stůl je poměrně kvalitně udělaný až nato, že namá noniusy a i uložení koleček není nic moc to samé chybějící klička znamená že s tím ručkuješ jak hlůpí.
Sehnal jsem ho před lety jako funglovku a jen proto abych nemusel přesouvat svěrák kvůli vrtání pokud bych chtěl středit na rysku nebo důlek tak bych dal hrot do vrtačky o nějakém setinovém nastavení jsem neuvažoval
pokud to chceš na přesné odjíždění tak udělej celé kliky nové plus nonius s aretací...
nouzově se dá nonius vyškrábat na děličce na frézce do kleštiny si upneš nožík zaaretuješ vřeteno a posuvem stolu škrábeš rysky a čísla pak vyrazit raznicemi neni to sice nějak extra strojařské ale funkční a přitom přesné možná bych našel fotku když jsem to tak zkoušel
na uchycení si musíš udělat trn i na ražení jinak to zdeformuješ
a nebo se nato vykašli a kup si levné pravítka s indikací
Sehnal jsem ho před lety jako funglovku a jen proto abych nemusel přesouvat svěrák kvůli vrtání pokud bych chtěl středit na rysku nebo důlek tak bych dal hrot do vrtačky o nějakém setinovém nastavení jsem neuvažoval
pokud to chceš na přesné odjíždění tak udělej celé kliky nové plus nonius s aretací...
nouzově se dá nonius vyškrábat na děličce na frézce do kleštiny si upneš nožík zaaretuješ vřeteno a posuvem stolu škrábeš rysky a čísla pak vyrazit raznicemi neni to sice nějak extra strojařské ale funkční a přitom přesné možná bych našel fotku když jsem to tak zkoušel
na uchycení si musíš udělat trn i na ražení jinak to zdeformuješ
a nebo se nato vykašli a kup si levné pravítka s indikací
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Pokud to chce na přesné odjíždění souřadnic, tak s tím stolem nemusí dělat NIC, neb jaxi ten stůl je právě na to dělanýkenybz píše: pokud to chceš na přesné odjíždění tak udělej celé kliky nové plus nonius s aretací...
Lepší to totiž neudělá. A pokud by to chtěl na přesné najíždění pomocí šroubů a noniusů, tak je dobré si uvědomit, že přesnost bude odpovídat přesnosti šroubů, matic a jejich uložení - tudíž šrouby a matice s přesností jako ty johansonky se mu nebudou vyrábět zrovna nejlépe - musel by je koupit a suma za ně bude pro 99,9% čtenářů této diskuze neuvěřitelná až šokující 
Možná by bylo dobré, nejdříve si zjistit, jak se takový stůl používá (k čemu to je), než ho amatérským způsobem zcela zxxxxxt.
Já bych mohl kola se stupnicí udělat celkem solidně, protože mam i gravírovací frézku. Nicméně popravdě k tomu nemam moc důvod, protože s klasickou stupnicí na kolech mam stůl od Heltos anebo pak ten čínský krám. Tady právě vidím přidanou hodnotu v přímém odměřování. Když třeba budu vrtat díry do rastru, tak na klasickém stole s odměřováním u klik bych musel na každý řádek znovu najíždět na hranu. Asi by mi na to stačilo si na nástrojařské frézce udělat odměřovací hranoly s přesností na setiny (to by stačilo) než na to tahat koncové měrky. Ono stejně na VS20 nejspíše budu rád za přesnost řádu setin a na vrtání na tisíciny můžu zapomenout.
Já jsem si právě zvyknul, co se vejde do svěráku tak vrtat na křížovém stole, protože si člověk pohodlně najede na souřadnici. Akorát to chce právě něco kvalitnějšího, než Proma.
Já jsem si právě zvyknul, co se vejde do svěráku tak vrtat na křížovém stole, protože si člověk pohodlně najede na souřadnici. Akorát to chce právě něco kvalitnějšího, než Proma.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
Dneska možnáCarl_FM píše:Vrtat v řádu setin? Já měl vždy za to, že vrtání je hrubovací operace s max přesností v řádu desetin.
- ale před nějakými třiceti lety se v nástrojařině na SIPech a Hauserech rozvrtávalo a protáčelo celkem běžně v 0.005mm, pokud byla mašina v perfektním stavu, tak některé malé povedené kusy (třeba SIP 1H) byl schopen držet naprosto bezproblémově souřadnice i pod 0.001mm (výrobce zaručoval 0.002)Zvláštní úvaha - takže když budu dělat přesnou díru třeba 6mm (dejme tomu 6 H8), tak se začíná vrtákem 5,8mm. Takže když tu díru budu mít vyvrtanou třeba o 0,5mm jinde (přesnost řádu desetin) tak to podle tebe tím výstružníkem srovnám na správnou souřadnici? Asi ne, že. Nemluvě, že tím výstružníkem potřebuju najet přesně. Stejně tak závitování.Carl_FM píše:Vrtat v řádu setin? Já měl vždy za to, že vrtání je hrubovací operace s max přesností v řádu desetin.
To, že vrtání je hrubovací operace a vrták udělá hrubý povrch a není v podstatě otvor přesně kruhový ještě neznamená, že si tam můžu ty díry vyvrtám jak chci.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
No, takhle se fakt přesné díry dělat nedají. Díra se navrtá, (pro malé díry ještě má SIP přesný pružinový důlčikovač) vyvrtá (pořadí rozměrů vrtáků je přesně dané, dodržuje se) a pak je protočení nahrubo a na čisto nožem. Bez protočení nožem se nic skutečně přesně udělat nedá. Tím vznikne sice díra s přesnou geometrií a polohou, ale obvykle je problém s rozměrem - reálné je s pořádnou hlavou tak cca 0.01, líp je dost problém.aleshonsa píše:Zvláštní úvaha - takže když budu dělat přesnou díru třeba 6mm (dejme tomu 6 H8), tak se začíná vrtákem 5,8mm. Takže když tu díru budu mít vyvrtanou třeba o 0,5mm jinde (přesnost řádu desetin) tak to podle tebe tím výstružníkem srovnám na správnou souřadnici? Asi ne, že. Nemluvě, že tím výstružníkem potřebuju najet přesně. Stejně tak závitování.Carl_FM píše:Vrtat v řádu setin? Já měl vždy za to, že vrtání je hrubovací operace s max přesností v řádu desetin.
To, že vrtání je hrubovací operace a vrták udělá hrubý povrch a není v podstatě otvor přesně kruhový ještě neznamená, že si tam můžu ty díry vyvrtám jak chci.
Takže pokud se chce skutečně přesná díra, tak se protočí o cca 0.02 menší a pak se dohonuje (nebo pokud honovačka není k dispozici, tak dolapuje na přesný rozměr) - tím poloha je daná protočením - souřadnicovou vrtačkou - mašinou (už to při honování nikam neuhne) a rozměr a geometrie je daný honováním - tím se dá jít až na cca 0.003, pokud to nestačí tak to lze dolapovat - tam je to omezené pouze praxi člověka.
Druhá používaná metoda byly tzv. čelní "vrtací" výstružníky - začátek je stejný, protočení nožem není, poslední operace je tím vrtacím výstružníkem - ten bere jenom čelně, takže polohu díry udělá přesně - nesleduje předchozí díru - dokonce jí i mírně dokáže opravit (její polohu). Problém je ale v tom, že to funguje pouze pro rozumné poměry štíhlostí díry, ale hlavně musí být vřeteno souřadnicové vrtačky a kužel a nástroj v ultrastavu a přesný - házení smí být cca
nula - protože to jinak udělá velkou díru, je i riziko hranatosti díry.Samozřejmě výhodou je to, že to je násobně rychlejší než ta kudla. Nevýhodou je extrémní cilivost na nečistoty v kuželu vřetene a hlavně cena - originál výstružníky od SIPu nebo Moore tehdy stály absolutní raketu - takže se dělaly i pod ČSN, kvalita byla jasně horší, ale docela použitelná.
S tím stolem to funguje cca stejně, akorát tak o řád míň přesně, a pomaleji - tuhost oproti velké mašině ničím nenahradíš - navíc je obvykle limitující kvalita vřetene toho, kam se ten stůl upne.
Je taky dobré použít výhrubník s ostrým rohem, nebo prostě stopkovou frézu, pokud stačí na hloubku díry, to srovná střed díry na rozměr a pak můžeš klidně stružit normálním výstružníkem. Po té fréze můžeš pokračovat klasicky výhrubník, výstružník. Jen volit takový průměr frézy, aby zůstalo co nejmíň na braní. A pokud potřebuješ extra přesnost, tak použij dvě frézy po sobě. Je to furt rychlejší, než to pižlat nožem.