Ještě napíšu nějaké rady ohledně oprav a obecné info při kotrole a pod.
Vodní kámen to je prevít...nevěřili by jste kolik temperáků je zničených při odstraňování vodního kamene...
V temperáku se usazuje všechno co do něj nateče z formy. Protože okruh forma-temperák je oddělený od chladícího okruhu lisovny všechno co do něj nateče tak leží v nádrži a usazuje se. Temperák si dopouští vodu jen když se např vymění forma a nebo je nějaký únik. Prostě je to jímka na bordel rez šutr bakterie a jiné pevné částice. třeba takový proužek teflonu skříplý v selenoidu to je hned.
Chemické čištění nemá smysl dokud se nádrž nepropláchne a to je často možné jen po rozebrání a vypláchnutí. Dá se to nahrubo vyčistit když má term otevřenou nádrž a v zadní části nalévací hrdlo. /jsou i temperáky bez automatického dopouštění takže konev a nálevka to jistí.
Pokud tedy má temperák nalévací hrdlo jde tímto hrdlem strčit hadici s tryskou a vodou vyplavit usazeniny.
Temperák se nakloní vyšroubuje se výpustná zátka a hurá na to.
Pak se teprve přistoupí k chemickému čištění. Nejdříve je vhodné temperák propláchnout nepěnivým průmyslovým čistícím prostředkem třeba naředěný NOVALON 1:10, protože je potřeba odstranit mastnotu. Proč? přez tuk se kyselý čistič nedostane.
Pak se použije vhodný postup odstranění kamene a následně neutralizuje. A v tom je problém málo kdo to po kyselém čištění dělá.
Viděl jsem hodně sežraných oběžných kol a dalších komponentů. Není to jen tím, že to někdo neneutralizoval, ale i tím, že tam narval kyselinu chlórovodíkovou či dusičnou.
Pokud budete nějaký temperák opravovat, tek nejdříve vše prohlédnete. Okem se dá zjistit většina závad.
Každý temp má na panelu kontrolky zda chladí či topí. Když svítí že topí a netopí
Tak vezmeme multimetr a změříme napětí za stykačem či SSR pokud tam napětí je, tak je vedný přívod k topným tělesům a nebo těleso samotné.
Ve vypnutém stavu změříme ohmetrem odpor topení.
Pokud svítí kontrolka že chladí a nechladí, tak je nutné zkontrolovat zda je seplý selenoid. Stačí vzít šroubovák a přiblížit ho k jádru selenoidu. Když magnetuje napětí na cívku jde, když magnetuje a brní tak je cívka napájená střídavým proudem.
Pokud stále nechladí, tak je nutné zkontrolovat průtok z chladícího systému.
Když má mašina průtokoměry, tak je to vidět na plováčcích.
Když nemá vratku z temperáku dám do kýble a hned to vidím jestli přitéká a nebo né.
Pokud stále nic je závada buď v zaneseném filtru, zakamencovaném výměníku a nebo v selenoidu.
Selenoidy se používají 2 druhy nepřímo ovládaný / s membránou/ a přímo ovládaný s jádrem a gumovým sedlovým těsněním.
V nepřímo ovládaném občas praskne membrána. a V přímém občas praskne pružinka v jádru.
Další závadi selenoidů jsou nečistoty, poškozené těsnění a vadná cívka.
POZOR! tyto závady způsobují neustálé chlazení i když nejde napětí na cívku selenoidu.
To je opravdu problém on totiž pak chudáček nechtěně chladí a topení to dohání.
Výsledkem je brutální spotřeba ENERGIE !
Toto by se mělo několikrát denně v lisovnách kontrolovat.
Čerpadla se dají přeložiskovat to je pár korun.... dávejte kvalitní ložiska jede to furt na3 směny a podobně.
Horší je když je potřeba vyměnit oběžné kolo a ucpávku origo díly jsou drahé.
U stykačů topení, když je vypálený kontakt tak se dá dočasně přepojit na vedlejší volný kontakt na témže stykači.
Výměna stykače pár stokorun. SSR relé nemají důvod odejít do elektronického nebe jen při průrazu topení a následném zkratu je to možné.
V procesním regulátoru je vhodné vyměnit všechny relé a kondenzátory ve zdroji. Relé odchází často.
Pokud má temperák vlastní řídící jednotku, tak to platí stejně.
Taková rada: vždy je na desce i několik relé které nejsou využité stačí odsát cín vytáhnout vadné a přehodit je.
U toho pájení pozor desky jsou vícevrstvé sice u relé jen max 2 vrstvé ale i tak to chce dobré vybavení.
Tož tak snad jsem na něco nezapoměl...když tak dopíšu později.
Jo na měření průtoku jsem si kdysi spáchal armaturu, kde byl ventil, t-kus, manometr, vodoměr a rychlospojky.
Pak stačí stopky a kalkulačka no a hned si zjistíte relativní průtoky a tlak který je pumpa schopná dát když se ventil uzavře.
V reálném provozu když je temperák v provozu a připojený k formě se dá zjistit průtok skrze okruh formy takto:
Zmáčkneme hadici až se skoro zlomením uzavře, místo zlomu dáme k uchu s slyším sršení vody a nebo ne.
Nepoužívat při vyšších teplotách! Nepoužívat ani u opletených hadic a nebo hadic pochybné kvality!
Nebezpečí popálení a průplachu ucha!
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
atd
