Technologie, zařízení pro vstřikování plastů a jejich opravy

Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

9. 10. 2021, 8:10

Já nevím proč to řešíte? Už jsem napsal možné ekonomické řešení i se to tak dělalo na staých céeskách před 30-ti lety.
Ocelový nátrubek našroubovaný na formě, na něj nastrčená hadice a stažená drátem. A taky to bylo jak jsem psal všechno potečené rezavé...dnes když bys chtěl ušetřit tak si koupíš alespoň kvalitní hadici a dáš motexku.
Na některých formách hadice zůstávaly trvale a připojils jen vstup a výstup.
S "oběvem rychlospojek" došlo k mnoha zlepšením.
1. Rychlost zapojení chladícího okruhu
2. Spolehlivé a těsné spojení
3. Demontované hadice nebránily montáži a demontáži formy
4. Rychlá výměna při netěsnosti
5. méně úrazů od šroubováku zapíchlého do ruky... :) atd
6. nátrubek rychlospojky "samec" je ve formě zapuštěný tím pádem netrčí z formy a nebrání při manipulaci a údržbě
je chráněný proti poškození to prostě s tou vodní rychlospojkou neuděláš
Ty mosazné rychlospojky na vodu nemají zpětný ventil nebo ano?
Jsou velké, forma má někdy hodně okruhů najdu pár fotek .
Tak alespoň nějaké foto. Sice tam není vidět odpojený nátrubek, ale když se vycvakne rychospojka, tak nátrubek netrčí z desky formy.
Nátrubky mají závit relativně malý 1/8, 1/4, M10x1, M12x1,5, M14x1,5 je největší co se používá u rychlospojek velikosti 13
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

9. 10. 2021, 9:08

Ještě je jedno ekonomické řešení . použít prvky pro pneumatiku hadice pak do 60°C z PUR do 90 z PA ten PA je hůře ohebný, ale na trvalé propojení okruhů na formě se to občas používá.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Sancho Panza
Příspěvky: 114
Registrován: 6. 3. 2021, 12:50

9. 10. 2021, 12:44

kenybz píše: 9. 10. 2021, 8:10 Já nevím proč to řešíte? Už jsem napsal možné ekonomické řešení i se to tak dělalo na staých céeskách před 30-ti lety.
Ocelový nátrubek našroubovaný na formě, na něj nastrčená hadice a stažená drátem. A taky to bylo jak jsem psal všechno potečené rezavé...dnes když bys chtěl ušetřit tak si koupíš alespoň kvalitní hadici a dáš motexku.
Na některých formách hadice zůstávaly trvale a připojils jen vstup a výstup.
S "oběvem rychlospojek" došlo k mnoha zlepšením.
1. Rychlost zapojení chladícího okruhu
2. Spolehlivé a těsné spojení
3. Demontované hadice nebránily montáži a demontáži formy
4. Rychlá výměna při netěsnosti
5. méně úrazů od šroubováku zapíchlého do ruky... :) atd
6. nátrubek rychlospojky "samec" je ve formě zapuštěný tím pádem netrčí z formy a nebrání při manipulaci a údržbě
je chráněný proti poškození to prostě s tou vodní rychlospojkou neuděláš
Ty mosazné rychlospojky na vodu nemají zpětný ventil nebo ano?
Jsou velké, forma má někdy hodně okruhů najdu pár fotek .
Tak alespoň nějaké foto. Sice tam není vidět odpojený nátrubek, ale když se vycvakne rychospojka, tak nátrubek netrčí z desky formy.
Nátrubky mají závit relativně malý 1/8, 1/4, M10x1, M12x1,5, M14x1,5 je největší co se používá u rychlospojek velikosti 13
myslím, že to je marný.
Všimni si, že ti, co je to živi a denně se s tím potkávají desítky let, ti to neřeší - ti to mají už dávno za sebou a akorát to berou jako výtečné obveselení.
Naopak ti, co vstřikolis a jakoukoli formu v životě ani neviděli, podle obsahu textu vůbec netuší proč co a jak je tam udělané (jaký je důvod, proč ano a proč ne a proč se to tak nedělá) ti mají potřebu objevovat kolo :mrgreen: a diskutovat o objevených kosočtvercích donekonečna - a ještě ty první ubezpečují o tom, že na fotce ani nejsou schopni poznat naprosto jasné technické (tudíž i funkční) rozdíly.
Takže asi tak.
zpátky k věci
Btw - používají se na media taky i M8x1, pevný M6, M5, vyjímečně i M4 a M3 - ty obvykle tam, kam nic většího nevleze a je třeba malá hadička..
A jako extrém se používají i plastová banja pro mosazný šrouby M7x1 - výhodou je nízká stavební výška, nekorodování, natočíš si to kam chceš, jednoduchá montáž i demontáž a hlavně, že z toho dlouhýho brčka nepadají i levné hadice (samozřejmě nejde to použít na vyšší teploty).
Sancho Panza
Příspěvky: 114
Registrován: 6. 3. 2021, 12:50

9. 10. 2021, 12:49

kenybz píše: 9. 10. 2021, 9:08 Ještě je jedno ekonomické řešení . použít prvky pro pneumatiku hadice pak do 60°C z PUR do 90 z PA ten PA je hůře ohebný, ale na trvalé propojení okruhů na formě se to občas používá.
Používají - ale je to takové specifické - když použiješ ty modrý čínský koncovky a jejich hadice tak sice trochu ušetříš, ale díky tragické kvalitě O kroužků to hned teče a ty O kroužky nevyměníš (nejde to). Když použiješ pořádné koncovky (SMC, Festo......) tak to sice funguje lépe, ale proti klasickým řešením, je obvykle úspora zanedbatelná.
Takže ano, má to smysl, ale jen v celkem specifických případech.
Jo a díky za ty fotky kuchnutýho HBčka.
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

10. 10. 2021, 8:17

Není zač. Festo rychlospojky jdou rozebrat a to opakovaně. Na vytlačováku jsme je používali na vyfukováni TPE vzduchem.
Ve formě na podešvě byl v části kde je pata vhodně umístněný filtr a tím se foukal vzduch do vnitřní části paty. Tímto se odstranily propady z vnější strany. No a protože se formy měnily často a těch Festo nátrubků bylo jen pár, tak se při výměně formy přešrubovávaly na vyměňovanou formu. No a časem se stalo, že tam někdo tu hadičku zatrhl. A nouze donutila zkusit něco co přece nejde. Logicky i technicky se to zdá kravina, ale Festo koncovka vydržela opakované rozebrání. Normálně to dáš do svěráku, přez silnější hadru a to tak, aby kovový kroužek byl těsně nad čelistma. Vezmeš upravený šroubovák opatrně ho naklepneš mezi ten kovový kroužek a plastové tělo a kroužek vyloupneš. Opravíš co je třeba a cvakneš to zpátky. Jasně, že to sebou veme kousek toho zápichu v plastu, ale fakt to šloo opakovaně opravit bez toho aby to v provozu vystřelilo. Byly to jen 6mm hadičky tlak se používal cca 4 bary, takže síla pro vystřelení spojky je malá cca 1,5kg Takže to v pohodě drželo.
Toto se týká celoplastových Festo armatur. Ty kovové jsou zaválcované. Pak jsou ještě nevím teda výrobce festo to není celokovové i ten prstýnek je kovový s kleštinou a ty se dají rozebrat, tak že táhneš za ten kroužek a kýveš s ním a ono to vyskočí Asi zajdu do dílny2 a nějakou "pneumatiku" rozeberu a dám pár fotek. Může to někomu pomoci.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

10. 10. 2021, 9:04

Jak rozebrat Festo šroubení?
No při rozebrání mě ten první kroužek praskl, tak se na to dívám a ono to není festo to bude ten číňan :) Festo má v tom kroužku zápich a do něj jsem vždy opřel šroubovák a s citem šikmo nahoru klepl kladívkem. Tady jsem to mordoval mezi kroužkem a tím plastovým tělem.
Kovová spojka šla pěkně kleštěma bez poškození. Stačí s citem sevřít a kývavým pohybem vyloupnout.
Všechny typy rozebrat nejdou. Uvnitř byl rozleptaný o-kroužek. Jo to čínské festo tam má manžetu, ale šla by nahradit vhodným o-kroužkem Dal bych tam NBR ten se nerozleptá a tvrdost do 60ShA
Tak pár foto...
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
tak ještě 2 fotky...než jsem to vyloupl a přišel k notebooku tak mě kocour otočil obrazovku...hm netušil jsem, že zná klávesové zkratky :mrgreen:
Obrázek Obrázek
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

12. 10. 2021, 2:15

Sancho tady se můžeš podívat na pár foto "obrazovek"
Celkem jich je hodně v četně servisního menu snad 100.
Na jedné z foto je malá DPS je to náš převodník pro běžný senzor tlaku HB-čko si nejspíš nechává dělat u Wika zakázkový a drahý senzor s nestandartním výstupem.
Řídící deska opravená tak už to frčí.
To je asi tak vše k HB-thermu
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

12. 10. 2021, 2:47

Něco písnu ještě jak je to u beztlakých temperáků:
Beztlaký temperák "myšleno nemá tlakovou nádrž" je mnohem jednodušší i levnější. Většinou má jen to co je třeba bez nějakých zbytečných složitostí.
Skladá se z otevřené nádrže, čerpadla, topných těles, bezpečnostního termostatu /ne všechny mají bezp. termostat/
Několik selenoidů:
1. Napouštění nádrže
2. Chlazení výměníku
3. Zavzdušnění /při odsávání vody z formy se reverzuje čerpadlo a tímto ventilem se přivede atmosferický vzduch do formy a voda se tak odsaje z formy/
Dále je u jednoduchého temperáku Výměník tepla, který ochlazuje vodu v nádrži, když teplota stoupá a ještě zbývá Snímání hladiny většinou plovákem + řídící jednotka.
Řídící jednotka bývá řešena buď- to dvojitým procesním regulátorem /topení, chlazení/, a nebo má výrobce vlastní ř.j.
Pár foto:
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek
v co jste dneska dělali na straně 697-699 viz odkaz je popis co se s "tempem" stalo
viewtopic.php?t=12886&start=10440
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

13. 10. 2021, 7:15

Ještě napíšu nějaké rady ohledně oprav a obecné info při kotrole a pod.
Vodní kámen to je prevít...nevěřili by jste kolik temperáků je zničených při odstraňování vodního kamene...
V temperáku se usazuje všechno co do něj nateče z formy. Protože okruh forma-temperák je oddělený od chladícího okruhu lisovny všechno co do něj nateče tak leží v nádrži a usazuje se. Temperák si dopouští vodu jen když se např vymění forma a nebo je nějaký únik. Prostě je to jímka na bordel rez šutr bakterie a jiné pevné částice. třeba takový proužek teflonu skříplý v selenoidu to je hned.
Chemické čištění nemá smysl dokud se nádrž nepropláchne a to je často možné jen po rozebrání a vypláchnutí. Dá se to nahrubo vyčistit když má term otevřenou nádrž a v zadní části nalévací hrdlo. /jsou i temperáky bez automatického dopouštění takže konev a nálevka to jistí.
Pokud tedy má temperák nalévací hrdlo jde tímto hrdlem strčit hadici s tryskou a vodou vyplavit usazeniny.
Temperák se nakloní vyšroubuje se výpustná zátka a hurá na to.
Pak se teprve přistoupí k chemickému čištění. Nejdříve je vhodné temperák propláchnout nepěnivým průmyslovým čistícím prostředkem třeba naředěný NOVALON 1:10, protože je potřeba odstranit mastnotu. Proč? přez tuk se kyselý čistič nedostane.
Pak se použije vhodný postup odstranění kamene a následně neutralizuje. A v tom je problém málo kdo to po kyselém čištění dělá.
Viděl jsem hodně sežraných oběžných kol a dalších komponentů. Není to jen tím, že to někdo neneutralizoval, ale i tím, že tam narval kyselinu chlórovodíkovou či dusičnou.
Pokud budete nějaký temperák opravovat, tek nejdříve vše prohlédnete. Okem se dá zjistit většina závad.
Každý temp má na panelu kontrolky zda chladí či topí. Když svítí že topí a netopí :D Tak vezmeme multimetr a změříme napětí za stykačem či SSR pokud tam napětí je, tak je vedný přívod k topným tělesům a nebo těleso samotné.
Ve vypnutém stavu změříme ohmetrem odpor topení.
Pokud svítí kontrolka že chladí a nechladí, tak je nutné zkontrolovat zda je seplý selenoid. Stačí vzít šroubovák a přiblížit ho k jádru selenoidu. Když magnetuje napětí na cívku jde, když magnetuje a brní tak je cívka napájená střídavým proudem.
Pokud stále nechladí, tak je nutné zkontrolovat průtok z chladícího systému.
Když má mašina průtokoměry, tak je to vidět na plováčcích.
Když nemá vratku z temperáku dám do kýble a hned to vidím jestli přitéká a nebo né.
Pokud stále nic je závada buď v zaneseném filtru, zakamencovaném výměníku a nebo v selenoidu.
Selenoidy se používají 2 druhy nepřímo ovládaný / s membránou/ a přímo ovládaný s jádrem a gumovým sedlovým těsněním.
V nepřímo ovládaném občas praskne membrána. a V přímém občas praskne pružinka v jádru.
Další závadi selenoidů jsou nečistoty, poškozené těsnění a vadná cívka.
POZOR! tyto závady způsobují neustálé chlazení i když nejde napětí na cívku selenoidu.
To je opravdu problém on totiž pak chudáček nechtěně chladí a topení to dohání.
Výsledkem je brutální spotřeba ENERGIE !

Toto by se mělo několikrát denně v lisovnách kontrolovat.

Čerpadla se dají přeložiskovat to je pár korun.... dávejte kvalitní ložiska jede to furt na3 směny a podobně.
Horší je když je potřeba vyměnit oběžné kolo a ucpávku origo díly jsou drahé.
U stykačů topení, když je vypálený kontakt tak se dá dočasně přepojit na vedlejší volný kontakt na témže stykači.
Výměna stykače pár stokorun. SSR relé nemají důvod odejít do elektronického nebe jen při průrazu topení a následném zkratu je to možné.
V procesním regulátoru je vhodné vyměnit všechny relé a kondenzátory ve zdroji. Relé odchází často.
Pokud má temperák vlastní řídící jednotku, tak to platí stejně.
Taková rada: vždy je na desce i několik relé které nejsou využité stačí odsát cín vytáhnout vadné a přehodit je.
U toho pájení pozor desky jsou vícevrstvé sice u relé jen max 2 vrstvé ale i tak to chce dobré vybavení.
Tož tak snad jsem na něco nezapoměl...když tak dopíšu později.
Jo na měření průtoku jsem si kdysi spáchal armaturu, kde byl ventil, t-kus, manometr, vodoměr a rychlospojky.
Pak stačí stopky a kalkulačka no a hned si zjistíte relativní průtoky a tlak který je pumpa schopná dát když se ventil uzavře.
V reálném provozu když je temperák v provozu a připojený k formě se dá zjistit průtok skrze okruh formy takto:
Zmáčkneme hadici až se skoro zlomením uzavře, místo zlomu dáme k uchu s slyším sršení vody a nebo ne.
Nepoužívat při vyšších teplotách! Nepoužívat ani u opletených hadic a nebo hadic pochybné kvality!
Nebezpečí popálení a průplachu ucha! :mrgreen:
Naposledy upravil(a) kenybz dne 14. 10. 2021, 10:20, celkem upraveno 3 x.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

13. 10. 2021, 7:31

Sachno tak co už si přišel na to jak HB-čko měří průtok bez průtokoměru?
No nic dost bylo psaní jdu k mašině mám tam za tu dobu napadaných tak 1500ks, které musím odstřihat od vtoku.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Sancho Panza
Příspěvky: 114
Registrován: 6. 3. 2021, 12:50

13. 10. 2021, 11:02

kenybz píše: 13. 10. 2021, 7:31 Sachno tak co už si přišel na to jak HB-čko měří průtok bez průtokoměru?
No nic dost bylo psaní jdu k mašině mám tam za tu dobu napadaných tak 1500ks, které musím odstřihat od vtoku.
vzhledem k tomu, že tenhle typ neznám (jak to je hydraulicky zapojený) tak to může měřit spoustou způsobů - ale odhadoval bych, že to měří diferenci tlakového spádu někde na trysce - buď dynamicky a nebo jednobodově - metodou "běh/stop".
Ale znova - možnosti jak to měřit je řada, důležité je, kolik je za to kdo ochoten zaplatit (jak moc "kosmická" metoda se použije). a jak to má být přesný.
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

13. 10. 2021, 12:37

Tady to funguje trošičku jinak. Všimni si na jednom z obrázků kde je vidět hydraulika tempu. No a je tam taková "zbytečně silná" trubka, která obíhá snad kolem celého temperáku. Na začátku a na konci té trubky jsou v jímce velmi rychlé teplotní čidla s malou tepelnou setrvačností.
Elektronika vypočítává průtok asi takto:
Geometrický objem oné trubky je jasný " no já ho teda nevím, ale prostě je daný neměnný"
Pokud na začátku trubky je teplota o např. 0,1°C vyšší než na konci, tak elektronika spočítá za jak dlouho to doteče nakonec k druhému čidlu. /za jak dlouho dojde ke změně o 0,1°C/ Pak stačí objem, čas a nějaké konstanty setrvačnost čidla atd. No a máme průtok.
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Uživatelský avatar
kenybz
Příspěvky: 2678
Registrován: 16. 2. 2015, 11:16

14. 10. 2021, 4:09

Původně jsem chtěl napsat něco o chladícím zařízení, ale nemám tu strší fotky v pracovním compu.
Tak příště.
No, ale můžu napsat něco ohledně sušení a sušáren.
Granulát je někdy nutné sušit z důvodu obsažené vlhkosti na jeho povrchu a nebo přímo ve struktuře materiálu.
Granulát, který je hygroskopický a váže vlhkost /do sebe/ je nutné sušit vždy.
Z výroby je sice takovýto granulát dodáván částečně vysušený a v adekvátním obalu s Al vrstvou, nicméně sušit se musí
někdy až na hodnotu 0,01% H2O
Nějčastěji se používají pro sušení granulátů horkovzdušné a molekulární sušárny.
Horkovzdušná sušárna se skládá z následujících částí:
Rám s izolovanou násypkou, rozvaděč, topné těleso s termostaty / provozní a bezpečnostní/
Ventilátor, sací jednotka hadice atd.
Ventilátor nasává vzduch z okolí / a to je ta nevýhoda, protože během roku se mění jeho vlhkost a tím i sušící schopnost sušárny/
Vzduch z ventilátoru proudí přez topná tělesa a ohřívá se na nastavenou teplotu.
Teplotu reguluje většinou procesní regulátor.
V blízkosti topných těles je bezpečnostní termostat, který v případě poruchy ventilátoru, nebo přilepení stykače odpojí topná tělesa od napájení a tím zabrání dalším škodám, požáru a pod.
Ohřátý vzduch vstupuje do sušícího sila /násypky/ a to až k dolní části, kde se vysušený materiál odebírá.
Vzduch pak stoupá nahoru a odebírá vlhkost z granulátu. Nakonec vzduchs polu s odebranou vlhkostí opouští sušárnu do okolních prostor v lisovně.
Některé sušárny mají recirkulační klapku, tím se ušetří část energie, ale klapka se musí vhodně nastavit aby se vlhkost nevracela zpět.
Molekulární sušárna:
Dám foto z návodu kde je schéma a popis.
V molekulární sušárně jek z názvu plyne, to funguje jinak. Vzduch cirkuluje přez molekulové síto stále dokola.
Molekulové stíto je materiál, který má tvar podobný jak granaulát je to v podstatě aluminosilikátová sloučenina zvaná zeolit.
Tak a teď polopatě: představte si tyto granulky že mají v sobě tak malé póry, že molekula vody skrze ně neprojde a zůstane uvnitř.
Síto tedy odebere vlhkému vzduchu vodu a suchý vzduch pak vysušuje granulát.
V sušícím sile /násypce/ tento vzduch odebírá vlhkost z granulátu a vrací se přez síto kde se zase vysuší.
No a protože se síto časem zaplní vodou vodou. /Všechny póry jsou plné vody/, tak je nutné toto síto nějak "odvodnit"
říká se tomu REGENERACE molekulového síta. Funguje to tak, že ventil toto síto odpojí od sušícího okruhu
a přepne na druhé zregenerované síto.
Při regeneraci se síto zahřeje na teplotu cca 350°C a vlhkost se z něj vypaří do okolního prostředí a nebo se odvádí mimo lisovnu.
Molekulární sušárna dokáže vysušit materiály až pod 0,02% vlhkosti a tudíž je nezbytná při zpracování PA 66 PEEK a dalších materiálů které horkovzduška nedokáže vysušit na zpracovatelskou zbytkovou vlhkost.
A proč ta voda tolik vadí? Co se stane když zahřejete v plastifikačním válci granulát s vodou?
Myslím, že je to každému jasné.
Dám nějaké foto z lisovničky. Jsou tam i obrázky horkovzdušných sterilizátorů i ty se dají použít na sušení materiálu v platech z děrovaného plechu. My je používáme spíš laboratorně na měření teplotní závislosti polovodičů i vyvíjených zařízení atd.
Jinak nouzově nahradí sušárnu i horkovzdušná trouba. Takže kdo chce vysušit třeba ABS tak šup s tím do trouby.
Později napíšu něco k závadám a opravám obou typů včetně foto.
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek
Gdyž sa chce, tak ide fšecko...
Odpovědět

Zpět na „Vstřikování plastů“