Takže aktualizace co se týče sžívání se s novym strojem, kterej je teda už 2 roky starej.
Za poslední komentář se částečně omlouvám, protože jsem si nepamatoval že už jsem sem před delší dobou psal ohledně toho stroje a maestra a myslel jsem že jsem někde úplně jinde, což se v těhle diskuzích stává celkem často když si člověk nepamatuje co kde na jakym fóru psal.
Bude to dlouhé, takže číst to nemusíte a ne, nebude tam jenom kritika, i když většina toho bude brečení že něco co je v Xilogu Plus jednoduché je v Maestru komplikované, ale vysvětlím proč, protože jak se zdá, školitelé na ty stroje to furt nechápou (tím myslím hlavně ty co se vyskytují tady v diskuzích, ale i ty co k nám jezdí fyzicky částečně) o co mi jde, protože na tom reálně nikdy žádnou výrobu nedělali a i když si jich hrozně vážim za to jak rozsekaný stroj dokážou zase spravit
tak oni na tom dělat nemusej a často vůbec nechápou na co se to ptam a proč to potřebuju. A pokud nechápou proč to potřebuju, tak to nemůže chápat ani výrobce a ta funkce tam už příště nebude když nikdo nechápe na co by to někdo mohl potřebovat, viz to parametrické umisťování podprogramů.
Dělám na tom stroji už přes 2 roky, tak ze mě prosím nedělejte blbce že jsem jenom na něco nepřišel a podobně, vím přesně proč něco nějak dělám a jak ty věci udělat efektivně, což potřebujete v menší výrobě kde je každý výrobek jiný.
Většinu věcí jsem vyřešil, co se dalo ochcat, to jsem ochcal (překopíroval jsem si xilog plus a podobně) a používam oba způsoby programování, protože na něco samozřejmě to Maestro lepší je, jak už jste tady zmiňovali nějaké ty nápisy a podobně, nepotřebuju to moc často ale občas se to hodí, co je tam podle mě ale asi největší výhoda je ta simulace opracování kdy vám to fakt dokáže ukázat jak ten výrobek bude reálně vypadat, ale pozor! Pouze za předpokladu že máte všechny nástroje fakt vymodelované tak jak skutečně vypadají, což je docela složité, až teď po 2 letech jsem na to přišel.
Nástroje měním tak že fakt lezu dovnitř, neposílám to z vnitřního zásobníku tak jak se to má dělat do vnějšího zásobníku - je to složité a nespolehlivé, nemám na to čas řešit takové kraviny, vlezu dovnitř a nazdar.
Nakonec to dopadlo tak že nejnovější M200 používáme hlavně na tu hromadnou sériovku (přídavné desky ke stolům) a většinu pokusů a prototypů dělam na staršim M400 a až když vim přesně jak se to bude dělat, tak pak to nějak předělam v tom maestru, případně i bez maestra teď můžu, ale zase tim že tam mam ten xilog jenom překopírovanej, tak to neni ideální, nemůžu třeba zeditovat def.tlg když dám do stroje nový nástroj, takže musím def zkopírovat zpátky do M400, tam to zeditovat a zkopírovat zpátky do M200 když tam potřebuju přidat nebo upravit nástroj aby fungoval i při programování v xilogu plus. No je to krkolomné, ale jako nouzovka se to dá.
Po těch 2 letech vím naprosto jistě že spousta věcí v tom maestru fakt udělat efektivně nejde, takže tahle kompatibilita je fakt nutnost. Některé výrobky když se třeba z velké desky vyfrézovávají takové díly na židle (může jich tam být třeba 50 menších dílů naklonovaných) tak to v maestru i když to zvládnete naprogramovat, tak je to nepoužitelné, protože pokud takovej program v tom maestru otevřete, tak to doslova na 5 minut zamrzne a při změnš čehokoliv zase a pak překlad do stroje trvá taky hrozně dlouho, takže všechny podobné věci je fakt nutné dělat klasicky v .pgm formátu.
Zjistil jsem že práci s programem a jeho překlad hodně zdržuje funkce "hloubka" která tam naskáče hlavně když použiju import .pgm programu aby mi ho to přechřoupalo do maestra, potom je s tím práce strašně pomalá pokud je tam těch hloubek hodně, což samozřejmě je, protože všehny programy mám perfektně zoptimalizované, když něco jedu na 2 hloubky tak ne že dam zase začátek frézování s jinou hloubkou (protože pak vřeteno vyskočí nahoru a několik vteřin se tam zase bude motat než to zase začne dělat), prostě jedu dál příkaz G1, upravit hloubku, zase G1 a jedu zpátky s upravenou hloubkou, ale s tímhle si import neporadí, protože Maestro nedovolí udělat frézování že jenom zadam ať to zajede hloubějc bez toho aby se to pohlo v ose X nebo Y, to řekne že to nejde, ale aspoň to řekne že to nejde a nemusim bádat nad tim proč to zase pindá, takže aby programy v maestru nebyly pomalé a neohrabané, tak se snažím příkaz hloubka nepoužívat, nebo jenom minimálně, takže tam potom opravdu když jedu na 2 hloubky mám znovu začátek frézováná a celý znova, což samozřejmě není tak elegantní a efektivní, ale zase stroj umí měnit nástroje za jízdy, takže to vem čert že se vřeteno bude někde motat vteřinu nad výrobkem místo toho aby to prostě zajelo hloubějc a jelo zpátky, kašlu na to.
Další věc co práci s programem hodně zdržuje je různé zrcadlení a posouvání podprogramů, to fakt na 5 minut zamrzne když je tam toho víc a potřebuju tam něco upravit.
Udělat v tom maestru různý předfrézování (aby se materiál pak nevyštípnul až to pak pojede na čisto) a podobně, to je taky něco, ale se všim jsem si nakonec poradil.
Co je velkej brutus je když třeba frézuju obvod nějaké desky a má to v rozích fázku, pak si vymyslej že tam chtěj rádius, no co byste udělali v xilogu? Zkopíroval bych si podprogram a příkaz GCHA bych prostě přepsal na GFIL a je to!! Je to naprosto jednoduchý, a to je přesně to o čem tady mluvim že lidi co oslavujou to Maestro s tim Xilogem Plus evidentně nikdy zacházet neuměli, ale nene, v maestru to musíte komplet celý naprogramovat znova, jakejkoliv pokus o úpravu těch rohů vede k totální rozbití parametrizace že je ve výsledku rychlejší to naprogramovat celý znova než to opravovat. A samozřejmě protože maestro je chytřejěí než vy, tak při pokusu o zeditování geometrie kde máte radiusy, tak se to často totálně celé rozsype, prostě co tam napíšu, tam nedrží na pevno ale snaží se to bejt chytřejší než já, ale já sakra vim proč jsem tam přece něco napsal a chci aby to tam zůstalo.
To samý když se zakulacujou rohy rádiusem a potřebuju ten radius změnit, pokud potřebuju větší radius, tak to problém není, to dám příkaz na radius a zakulatí se mi to (i když to opět rozbije parametrizaci), naopak to ale nejde, takže pokud potřebuju menší radius, opět, musim to celé naprogramovat znovu protože opravovat ty rozsypané hodnoty po nakliknutí nových radiusů by bylo složitější než to dělat celé znova.
S tou parametrizací to dopadlo to přesně jak jsem předpokládal, místo třeba jednoho podprogramu musím mít jeho několik verzí kde v jednom je to na středu (a pak teda v programu jakoby dávám offset od středu když stím podprogramem hýbu) a pak musím mít další verzi toho podprogramu od kraje.
Naštěstí ty možnosti jako "postavit proti" a zrcadlení spoustu věcí řeší, pak jsem se naučil taky používat invertování zpracování, protože když si dám podprogram který má být na jednom výrobku 2x ale jednou od kraje třeba 50 mm a podruhé od druhého kraje (dx1-50) a použiju tu možnost zrcadlení v X (protože podprogram tam parametricky dát nejde jak už jsem řikal) tak se mi ale podporogram i ozrcadlí že to pak dělá proti srsti, což někde nevadí, někde vadí.
Teď mi napíšete že jsem blbej a proč si teda do jednoho podprogramu nedám obě ty frézování v obou krajích, no to bych mohl, jenomže stejný frézování (třeba nějaké panty a podobně) můžou být u různých typů jinak umístěné a to bych měl těch podprogramů pak opravdu milion.
Takže jo, člověk si poradí (protože musí) ale furt platí že v Xilogu Plus by to bylo daleko jednodušší, ale už jsem se s tim nějak smířil, horší bude až tam bude muset někdo jinej něco programovat.
Co mě tam asi nejvíc štve je že nemůžu prostě otevřít podprogram a tam všechno smazat a dát tam něco úplně jiného pokud je potřeba udělat hromadně nějakou větší změnu, od toho sakra přece ty podprogramy jsou abych tohle mohl udělat, jenomže to nejsou podprogramy ale vlastně makra, takže to není to samé jako vyvolání podprogramu v klasickém xilogu.
Prostě pokud děláte výrobu kde je každý výrobek jiný, ale opakují se tam stejné věci na těch výrobcích, akorát pokaždý je to třeba trochu jinde, jednou parametricky od středu, pak od kraje atd....ale jinak je to všechno poměrně jednoduché frézování, tak je to v tom xilogu plus fakt jednodušší, protože už pak jenom rozkopírováváte řádky mezi pgoramama, případně posouváte podprogramy, když tam potřebuju dát jiný podprogram, tak prostě třbeba název podprogram1 přepíšu na podprogram2, dam enter a je tam, je to totálně primitivní v xilogu plus.
V Maestru navíc musím před vložením podprogramu pokaždé definovat polochu na kterou ho chci vložit (sakra proč se tam ta informace nepropíše z toho podprogramu jako v xilogu plus?), což je pakárna a nemůžu mít v jednom podprogramu obrábění více různých ploch, protože při vyvolání podprogramu pak není jak ty plochy definovat, prostě to nejde.
Jo, všechno jde udělat jinak, nejsem blbej, tak mi to nepište že to můžu udělat všechno jinak, ale prostě v Xilogu Plus to bylo tak jednoduché a to je to co celou dobu řeším.
Další věc co nejde zparametrizovat je když potřebuju do programu vložit úpravu hloubky (funkce hloubka) a napíšu tam hloubku třeba dz1-10 (a neptejte se zase na co takovou blbost potřebuju, prostě se to občas hodí když u některých výrobků potřebujete frézovat pokaždé stejně vysoko nad přísavkama, ale síla materiálu se může lišit, tak na co mít X různých programů když stačí jeden pořádně zparametriztovaný že jo, v tom bylo kouzlo xilogu plus, všechno šlo zparametrizovat a i na ty podmínky provedení jsem přišel jak je tam dát.
Tady v Maestru u toho příkazu na hloubku když zadam dz1-10, tak se to zase přepočítá na tu absolutní hodnotu a já prostě nechápu proč, když to ten příkaz evidentně zná a ví to co to je dz1, tak proč to přepočítává a nemůže to tam prostě nechat to co jsem tam napsal? Porotože když tam něco napíšu, tak vim proč jsem to tam napsal a ne že mi to přepočítá a hodí něco co jsem tam nezadal. Prostě člověk si furt řiká proč?
Navíc v Maestro Editoru chybí nějaký pořádný editor těch záložek s podprogramama, co tam vytvořím za záložku (v nabídce apps) už tam zůstane navždy, ale hádam že někde v análech maestra bude nějakej texťák kde to třeba půjde zeditovat, jako jsem musel zeditovat některé nesmyslné překlady (nůž místo pily a podobně) abych vůbec věděl o čem to ten stroj mluví, prostě dodělej si doma, člověk hrabe do věcí do kterých ani nesmí hrabat, ale zároveň musí.
Přišel jsem na spoustu dalších věcí co jsou tam buď zabugovaný nebo vůbec nefungujou, ale to je jedno, na to si člověk zvykne že třeba myš občas udělá dvojitej klik a posune mě o 2 složky dál jako bych klikul jednou a pak ještě jednou na další složku, budiž, člověk se s tim smíří s těmahle banálníma bugama. Co mi dost chybí v editoru jsou funkce zpět a vpřed, ono je vidět že asi nějak plánovali to tam dát (protože klávesová zkratka ctrl+z opravdu něco jako zpět dělá), ale je to zabugované, takže uděláte něco špatně a nazdar, ukončit, znova otevřít program od bodu kde to bylo posledně uloženo, to se vyplatí.
Furt platí že je to fakt složité, kolega co tam taky občas dělá vždycyk když musí po delší době co tam nedělal vyměnit třeba nástroje, nebo založit novej, tak už zase neví, to prostě ukazuje že to složité je.
Další bugy (nebo spíš vlastnosti) na které jsem si teď vzpomněl (ale je možné že jsem to už psal): náhled programu ani v Maestru Editoru, ani Active nemá reálný poměr stran, třeba rozměr 500x450 tam vypadá jako čtverec a 500x500 jako obdélník a jo, občas to je otravný, protože kouknu a myslim si že jsem omylem zadal špatnej rozměr a leknu se abych to nenaboural, pak se kouknu na rozměru a uklidnim se, je to jenom chyba náhledu.
Další věc ohledně náhledu je že tim že se program do stroje přeloží na frézování bez korekcí (všude C0) tak na tom jednoduchém náhledu na poli není vůbec realisticky vidět co to bude dělat, v závislosti na průměru nástroje se to může pohybovat od "vypadá to skoro jako to co to má dělat" až po "co to sakra je???"
Tohle je celkem škoda, mohli tam dát aspoň jako volitelnou možnost že by to vzalo náhled z Maestra Editoru kde to naopak ukazuje úplně přesně co to bude dělat.
Teda nepochopte mě zase špatně, ono to samozřejmě ukazuje přesně co to bude dělat, jenom bez těch korekcí, takže nevidíte jak bude reálně vypadat ten výrobek, když je třeba vyfrézování kulaté díry, nějaký menší průměr 10 mm frézou, tak na náhledu pak je třeba jenom tečka, což je fakt matoucí.
Pokud použiju kompatibilitu s pgm programama, tak se tam ukáže náhled uložený v pgm souboru, ale ten má malé rozlišení a protože v maestro active je náhled větší, tak to vypadá rozpixelovaně a pokud změním rozměr .pgm programu, je tam furt ten náhled co tam byl uložený při poslední editaci programu, takže mám v programu přednastaveno třeba 1800x900, při vyvolání programu to přepíšu na 1000x1000, ale náhled furt odpovídá původnímu 1800x900, což zase, je to pakárna a ukazuje to že tu kompatibilitu s .pgm nikdo netestoval.
Co se mi ale naopak na tom novym M200 hodně líbí je že to dělá fakt přesně a i po několika menších nehodách (ale nic vážného) pořád všechny osy sedí přesně, naproti tomu to starší M400 byla celkem bída od začátku a ne, nemluvim teď o seřízení kolíků nebo os XYZ, to si umíme seřídit, mam na mysli to že když obrábim třeba plochu F2 a pak naproti F3 a u obou zadam hloubku frézování třeba 5 mm, tak se to na každý straně liší klidně skoro o milimetr, výška frézování se sklopeným vřetenem z různých stran taky lítá +/- 0,5 mm, což nasvědčuje tomu že je možná to vřeteno nějak špatně nadefinované jestli se tam někde musej napsat jeho přesné rozměry a rozměry jeho jednotlivých částí, což asi musí. A není to primárně bouračkama (i když pozitivní vliv na to určtiě nemaj, to je jasný), protože to trochu mimo bylo už když to bylo nové. Možná bude stačit znovu pořádně seřídit osy B a C, zkusim se na to někdy zeptat až tu bude servis, ale zase když už mám nepřesnosti vykompenzované v programech, tak se mi to pak zase nechce předělávat a spíš to těma osama B a C nebude, protože to dělá do vingle a pila teď nikde nepálí po posledním seřízení BC, takže tyhle osy jsou asi v pořádku.
- případně na email tkaras64@seznam.cz