Vnitřní obrábění tažené oceli S355

[RaS]

zkus vzít vzorek 100lidí garantuju ti, že 95 z nich nebude vědět co je tvrdokov a co "kof" a těm tohle moudro zvedne rozhled výrazně více než moudré úvahy o tom jestli má tenhle konkrétní držák geometrii -15 nebo -13,5st a jestli si ten číňan přečetl skripta základy soustružníka...

[miv]

zkus vzít vzorek 100lidí garantuju ti, že 95 z nich nebude vědět co je tvrdokov a co "kof" a těm tohle moudro zvedne rozhled výrazně více než moudré úvahy o tom jestli má tenhle konkrétní držák geometrii -15 nebo -13,5st a jestli si ten číňan přečetl skripta základy soustružníka...

Tak něco z metalurgie bylo i u nás elektrikářů, ale tu zkoušku brali vážně jen páni profesoři . Neměli byste spíše tip, kde sehnat ty příručky/učebnice soustružení pro průmku? Zatím jsem nesehnal nic z toho, co doporučoval Sancho. A ani nic jiného. Klidně budu za strojírenského blba, ale nechci otravovat s něčím, co si mohu přečíst v knížce.

[Dawe]

A to ještě u těch čínanů mluví o "Tungsten steel" a podle ceny to bude zřejmě ten tvrdokovov neboli slinutý karbid...

Tungsten steel se kdysi oznacovaly EN literature bud obecne vsechny nastrojovky a nebo uz jen jako slitinove nastrojovky (kde se wolfram vyskytuje v nizkem objemu jako legura) ) a nebo se tak oznacovaly uz HSS (rychlorezky - RO), kde ho byva opravdu hodne.
Oznacovat spekane karbidy (v kontextu nejspis WC+ pojivo v podobe kobaltu) jako * steel by bylo prazvlastni, ale u cinana ne nemozne. Musel bys ziskat presnou specku, aby bylo jasno.

nasdilel jsem ti par co me napadly: https://webshare.cz/#/folder/HW4fnpl9rF ... uzeni-dawe

[miv]

A to ještě u těch čínanů mluví o "Tungsten steel" a podle ceny to bude zřejmě ten tvrdokovov neboli slinutý karbid...

Tungsten steel se kdysi oznacovaly EN literature bud obecne vsechny nastrojovky a nebo uz jen jako slitinove nastrojovky (kde se wolfram vyskytuje v nizkem objemu jako legura) ) a nebo se tak oznacovaly uz HSS (rychlorezky - RO), kde ho byva opravdu hodne.
Oznacovat spekane karbidy (v kontextu nejspis WC+ pojivo v podobe kobaltu) jako * steel by bylo prazvlastni, ale u cinana ne nemozne. Musel bys ziskat presnou specku, aby bylo jasno.

nasdilel jsem ti par co me napadly: https://webshare.cz/#/folder/HW4fnpl9rF ... uzeni-dawe

Díky, už jdu na to. Omlouvám se, že všechny otravuji, ale mám tendenci - pokud možno - rozumět tomu, co dělám. Trochu jsem se posunul v porozumění terminologii a již si nemyslím, že to je opravdu karbid wolframu s kobaltovým pojivem.
Jaký vliv má ta příměs wolframu do oceli u držáků VBD? Youngův modul to nezvýší a cena je výrazně vyšší. Proč se to tedy používá?

[Dawe]

Wolfram je znamy jako legura zvysujici odolnost vysokym teplotam (vzpomen vlakno zarovky).
Zjednodusene "dela zarupevnost". Je o tom jak se tyhle "wolframove oceli" objevily pekny pribeh, nevim jestli je popsany v tech knihach, ale jestli ne, hledej "Mushet steel". Z toho se pak vyvinuly RO.
Pouziva se to primarne jako HSS polotovary (v CSSR to byla rada Radeco), kde mas jeden kus oceli co brousis, nekalis a ma jak slusne propriety drzaku, tak jako ostri.

[Sancho Panza]

zkus vzít vzorek 100lidí garantuju ti, že 95 z nich nebude vědět co je tvrdokov a co "kof" a těm tohle moudro zvedne rozhled výrazně více než moudré úvahy o tom jestli má tenhle konkrétní držák geometrii -15 nebo -13,5st a jestli si ten číňan přečetl skripta základy soustružníka...

Na tohle existuje poměrně jednoduché a funkční řešení - když mám sám sebe potřebu zařadit mezi těch údajných 95 ze 100 a NIC o dané problematice nevím, tak neudílím stupidní "rady" a "řešení" a "jak to je a jak to funguje".
Protože tohle je přesný obraz současného ynternetu - kdy čím toho skalní diskutér míň ví, tím má větší potřebu "radit" a vynalézat kolo
Mj, pokud dotyčná osoba absolvovala SPŠ strojní nebo příslušný učňák tak to, co je karbid a co je wolfram a že to překvapivě není stejný absolvovala hned jako úplně první učivo v technologií nástrojů - v prvním ročníku.

[Sancho Panza]

A to ještě u těch čínanů mluví o "Tungsten steel" a podle ceny to bude zřejmě ten tvrdokovov neboli slinutý karbid...

Tungsten steel se kdysi oznacovaly EN literature bud obecne vsechny nastrojovky a nebo uz jen jako slitinove nastrojovky (kde se wolfram vyskytuje v nizkem objemu jako legura) ) a nebo se tak oznacovaly uz HSS (rychlorezky - RO), kde ho byva opravdu hodne.
Oznacovat spekane karbidy (v kontextu nejspis WC+ pojivo v podobe kobaltu) jako * steel by bylo prazvlastni, ale u cinana ne nemozne. Musel bys ziskat presnou specku, aby bylo jasno.

nasdilel jsem ti par co me napadly: https://webshare.cz/#/folder/HW4fnpl9rF ... uzeni-dawe

Díky, už jdu na to. Omlouvám se, že všechny otravuji, ale mám tendenci - pokud možno - rozumět tomu, co dělám. Trochu jsem se posunul v porozumění terminologii a již si nemyslím, že to je opravdu karbid wolframu s kobaltovým pojivem.
Jaký vliv má ta příměs wolframu do oceli u držáků VBD? Youngův modul to nezvýší a cena je výrazně vyšší. Proč se to tedy používá?

Protože má z běžně (teda relativně) dosažitelných kovů největší měrnou hmotnost a i další vhodné vlastnosti, takže tím lze při sintraci držáku "naladit" přesně jeho mechanické (funkční) vlastnosti.
Samozřejmě je nutné počítat s tím, že takový držák je kompozit tj. "něco" (lépe řečeno směs něčeho co je vhodné) co drží pohromadě opět "něco" (pojivo), takže výsledek silně ovlivňujě "všechno" - velikost jednotlivých frakcí, jejich tvar po mletí (a nemusí se jenom mlít), jejich složení, poměry (obsahy), pojivo, způsob lisování před sintrací popř. mechanické zpracování po sintraci a další a další.....
Takže jednoduše řečeno je to složité a výsledek pak přesně odpovídá složitosti výroby.
A zcela zásadní je taky to, jestli v tom je čistý wolfram a nebo karbid wolframu a nebo "něco jiného", přičemž taky záleží na tom, co to dohromady drží.
Proto taky mj, třeba destička (držák, obecně cokoli sintrovaného) od číňana (obecně od kohokoli) s podobným složením (chemicky) může mít (obvykle i má) ve výsledku zcela jiné vlastnosti než třeba destička od kohokoli jiného.
Asi jako třeba že chleba a rohlík fakt vypadá a chutná jinak, ikdyž je oboje vytvořené (velmi zjednodušeně) z mouky.
A to nejlepší nakonec - v tomto konkrétním případě je 95% problému vytvořeno použitím nešťastného materiálu dílce v kombinaci s nesmyslným nástrojem (nevhodnou destičkou a držákem) - to, že se použije držák z HM (HM - Heavy Metal) bude mít akorát za efekt nepatrné zlepšení, ovšem za cenu naprosto nesmyslného nárůstů nákladů.

[Sancho Panza]

A to ještě u těch čínanů mluví o "Tungsten steel" a podle ceny to bude zřejmě ten tvrdokovov neboli slinutý karbid. I v té terminologii je v tom hokej. Podle toho co jsem vyhledal, jsou ty dva termíny synonyma. Bohužel jsem absolvoval FEL a ne strojárnu, takže nedokážu dobře posoudit pravdivost následujícího tvrzení.
Tvrdokov a slinutý karbid jsou v praxi často zaměňované pojmy, které označují stejný nebo velmi podobný materiál.
Podle normy ČSN EN ISO 3252 jsou tyto termíny synonyma. Tvrdokov je slinutý materiál s vysokou pevností a otěruvzdorností, obsahující karbidy vysokotavitelných kovů (např. wolframu) a kovovou pojivovou fázi (obvykle kobalt).
A zcela jistě těch materiálů vyráběných práškovou metalurgií bude plno s různými vlastnostmi pro různé účely.

Nemám potřebu řešit jak to číňan a nebo normalizátor "vymyslel" a nebo měl potřebu nazvat - ale z historického hlediska to je celkem jednoduché.
Kdysi byly pouze nástrojové oceli a pak došlo k objevu "tvrdokovů" (tj. materiály, co byly obecně tvrdší - zejména za tepla) - typicky třeba Haynes Stellit. Paralelně s tím (ono se to tak nějak překrývá) se začala používat HSS - rychlořezná ocel - kde základní myšlenka je založená na tom, že v martenzitické matrici je nějaký (rozumný - víc je neproveditelné) "umístěn" objem karbidů wolframu a kobaltu a dalších prvků (karbidů - to je to zásadní). Tzn. princip je principiálně shodný jako u pozdějších slinutých karbidů - akorát je rozdíl v tom, že tam těch karbidů je pouze tolik, kolik umožňuje klasická výroba oceli. No a to vedlo později k myšlence, že kdyby se nějak podařilo tam těch karbidů dát víc a nějak je udržet pohromadě něčím jiným, tak by to mělo fungovat ještě líp. No a protože u HSS to prostě nejde, tak se to dělá sintrací - pak se jich tam může dát víc - kdy se ty karbidy "spojí" vhodným pojivem (místo toho martenzitu) - a podle toho, co to je za karbidy a čeho, co to je za pojivo a jak jsou ty jednotlivý "zrna" karbidů velký (a jaký mají tvar) se to pak chová. - proto je třeba S jiný než G a nebo K - protože jsou tam jiný poměry - prostě je to pokaždý jiný.
No a protože ty nástroje z SK (tzn. ty karbidy, spojené tím slinováním) opět byly tvrdší než běžné NO a HSS, tak se tomu začalo říkat taky "tvrdokov" nebo "widiák" - podle prvního velkého výrobce a jeho obchodní značky (Widia Krupp - WIe DIAmant).
Takže je třeba používat smysluplnou terminologií - SK znamená jen a pouze že to jsou nějaký karbidy a že to je vyrobené sintrací (slinováním). Tvrdokov znamená jen a pouze že je to tvrdý - jestli to je nějaký stellit, nebo karbid(y) spojené "něčím" to neřeší - prostě je to "kov" a "tvrdý".
Naopak to na ty vyvrtávací tyče je obvykle na bázi wolframu (ale ne karbidů) a je to vyráběné opět sintrací (aby to šlo udělat s vlastnostma jaký se po tom chtějí) - takže říkat tomu slinutý karbid (když to karbidy obvykle neobsahuje jaksi nemá smysl - proto to HM (Heavy Metal a nebo HA Heavy Alloy a nebo i další názvy)
Chtít po číňanovi (nějakém nastrčeném pseudoobchodníkovi), jehož úkolem je prodat cokoli komukoli, aniž by tušil, co vůbec prodává a ještě to správně nazval, je silně naivní - on napíše cokoli, hlavně aby si to co nejvíc kavek koupilo.

[Sancho Panza]

https://de.wikipedia.org/wiki/Benno_Strau%C3%9F
https://www.bayerische-staatszeitung.de ... opPosition
https://www.waz.de/staedte/essen/articl ... widia.html

[RaS]

zkus vzít vzorek 100lidí garantuju ti, že 95 z nich nebude vědět co je tvrdokov a co "kof" a těm tohle moudro zvedne rozhled výrazně více než moudré úvahy o tom jestli má tenhle konkrétní držák geometrii -15 nebo -13,5st a jestli si ten číňan přečetl skripta základy soustružníka...

Na tohle existuje poměrně jednoduché a funkční řešení - když mám sám sebe potřebu zařadit mezi těch údajných 95 ze 100 a NIC o dané problematice nevím, tak neudílím stupidní "rady" a "řešení" a "jak to je a jak to funguje".
Protože tohle je přesný obraz současného ynternetu - kdy čím toho skalní diskutér míň ví, tím má větší potřebu "radit" a vynalézat kolo
Mj, pokud dotyčná osoba absolvovala SPŠ strojní nebo příslušný učňák tak to, co je karbid a co je wolfram a že to překvapivě není stejný absolvovala hned jako úplně první učivo v technologií nástrojů - v prvním ročníku.

a ty si myslíš, že když někdo, kdo neumí /neví jakou zvolit řeznou rychlost, dopočítat otáčky a zvolit další parametry, že pozná rozdíl jestli používá desku třeba od Iscaru nebo od číňana?
ono těmhle tvým Ynternetovejm obráběčům obvykle dá víc rada typu zkus 1000otáček a 0,3mm šponu, 0,03mm/ot než sáhodlouhá přednáška zabíhající do detailu, zesměšnování všech a všeho, ale ve výsledku nic neříkající

[chb]

perfektní a přehledné shrnutí, takovéto informace dávají foru význam - nejen že máš úžasný přehled, ale umíš to i napsat aby to laici pochopili.

[stanik84]

perfektní a přehledné shrnutí, takovéto informace dávají foru význam - nejen že máš úžasný přehled, ale umíš to i napsat aby to laici pochopili.

A pak se tu někteří neustále potřebují s Milanem dohadovat a jsou pak uražený.

[Charon]

Ahoj
za mě teda je dobré oboje, rád si přečtu teorii a rozšířím si znalosti, ale i rada třeba 1000 otáček, špona taková a taková, posuv takový, má pro nás amatéry taky přínos, pokud se správně jeden zeptá a uvede vše potřebné ke korekci aktuálních řezných pdmínek.