Kinematiku si lze predstavit jako matematicky model ktery spojuje i vice pohonu v jednu osu.sidonie píše:Kinematiku si myslím, že chápu velmi dobře, bohužel u každého stroje a to nejen výrobce, ale opravdu u každého stroje je prostor definován jinak.
Kartézská souřadná soustava se myslím týká obrobkového souřadného systému, s globálním nastavením stroje nemá nic společného a to už nemluvím o strojích s jednou společnou osou nebo více.Radek-B píše:Kinematiku si lze predstavit jako matematicky model ktery spojuje i vice pohonu v jednu osu.sidonie píše:Kinematiku si myslím, že chápu velmi dobře, bohužel u každého stroje a to nejen výrobce, ale opravdu u každého stroje je prostor definován jinak.
Pracovni prostor je u kazdeho CNC stroje definovan uplne stejne dle kartezke souradne soustavy , vcetne orientace !!!
RADEK
. A to globalni nastaveni stroje ma tedy jaka pravidla ? Spolecna osa narusuje pravidla geometrie pro zakladni skoly jak ?sidonie píše:Kartézská souřadná soustava se myslím týká obrobkového souřadného systému, s globálním nastavením stroje nemá nic společného a to už nemluvím o strojích s jednou společnou osou nebo více.Radek-B píše:Kinematiku si lze predstavit jako matematicky model ktery spojuje i vice pohonu v jednu osu.sidonie píše:Kinematiku si myslím, že chápu velmi dobře, bohužel u každého stroje a to nejen výrobce, ale opravdu u každého stroje je prostor definován jinak.
Pracovni prostor je u kazdeho CNC stroje definovan uplne stejne dle kartezke souradne soustavy , vcetne orientace !!!
RADEK
Tak dej nejaky receptGulliver64 píše:já ho občas používám na své prvotině. ale už jsem se nějak odcizil a musel jsem si napsat "kuchařku"
Ano takto by to mělo sloužit.sra.jos píše:já si myslím ,že hlavní účel ref bodů je v tom,že když mám rozdělaný nějaký obrobek a vypnu stroj tak po znovu
zapnutí a najetí ref můžu pokračovat v obrábění a nemusím opět zaměřovat obrobek .jestli to tak není tak mne opravte
Co bys chtěl, švýcarský CNC dlouhotočný automat, který nemá vlastní operační systém ve stroji, ale funguje na základě předem definované tabulky, kterou vytváří aplikace pro programování. Nástroje se nastavují na několik předem definovaných referenčních bodů nástrojového držáku, dají se zaměřit na speciálním zaměřovacím stroji a nebo když chce někdo ušetřit, tak se to dá odměřit na pevný bod ve stroji stovkovým hloubkoměrem na předem známé vzdálenosti, musíš si je k pevnému bodu přepočítat, tak aby souhlasily s tím co požaduje aplikace na programování. Pak už musíš jen znát správné označení korekce pro daný nástroj, může jich být až deset pro jeden nástroj v jedné ose, abys pohnul tou správnou pro ten správný průměr nebo vzdálenost. Obsluha dostane hustě popsanou A4 kde co a jak. Dá se dělat na čemkoliv, jen je potřeba vědět co a jak. Stroje, kde všechno sedí jak má a nemusí se nic přepočítávat jsou poslední dobou velmi vzácné a po pravdě řečeno bych na nich asi už neuměl ani dělat.Josef píše:2sidonie, co to máš za mašinu, u které se chytají reference od nástroje. To jsem ještě neviděl. Já jen viděl, že se stroj zreferuje a poté se podle nástrojového listu zadají nástroje včetně korekcí a program je psán buď s délkou nástroje (předpokládanou), nebo s nulovou délkou a dožene se to korekcí (méně častý případ, ale zažil jsem i to). Referenční bod je vždy pevný, stejně jako souřadnice a je úplně jedno, zda mám kinematiku, či nikoliv.
Tak tim alespon neplet hlavu ostatnim, opet trosku dost kecas, pokud do stroje podle toho co pises zadavas tabulku parametru, nenahravas tam zadny operacni system , ten tam je. A to cos popsal opet neni zadny vyjimecny pripad. Porad cekam nejake to vysvetleni jak to tedy je ?sidonie píše:Co bys chtěl, švýcarský CNC dlouhotočný automat, který nemá vlastní operační systém ve stroji, ale funguje na základě předem definované tabulky, kterou vytváří aplikace pro programování. Nástroje se nastavují na několik předem definovaných referenčních bodů nástrojového držáku, dají se zaměřit na speciálním zaměřovacím stroji a nebo když chce někdo ušetřit, tak se to dá odměřit na pevný bod ve stroji stovkovým hloubkoměrem na předem známé vzdálenosti, musíš si je k pevnému bodu přepočítat, tak aby souhlasily s tím co požaduje aplikace na programování. Pak už musíš jen znát správné označení korekce pro daný nástroj, může jich být až deset pro jeden nástroj v jedné ose, abys pohnul tou správnou pro ten správný průměr nebo vzdálenost. Obsluha dostane hustě popsanou A4 kde co a jak. Dá se dělat na čemkoliv, jen je potřeba vědět co a jak. Stroje, kde všechno sedí jak má a nemusí se nic přepočítávat jsou poslední dobou velmi vzácné a po pravdě řečeno bych na nich asi už neuměl ani dělat.Josef píše:2sidonie, co to máš za mašinu, u které se chytají reference od nástroje. To jsem ještě neviděl. Já jen viděl, že se stroj zreferuje a poté se podle nástrojového listu zadají nástroje včetně korekcí a program je psán buď s délkou nástroje (předpokládanou), nebo s nulovou délkou a dožene se to korekcí (méně častý případ, ale zažil jsem i to). Referenční bod je vždy pevný, stejně jako souřadnice a je úplně jedno, zda mám kinematiku, či nikoliv.