Technika výroby repliky mosazné nábojnice většího kalibru

Sedak · 13. 5. 2016, 11:31

QNX: Aha, to jsem netužil, že jsou měděné trubky natolik tvárné. Poptám se u vhodných firem. Existující nábojnice použít nemohu, protože průměr 37 mm se už prakticky nepoužívá a historické jsou drahé a většinou se nabízí jen kus. Já budu potřebovat postupně spíše desítky nábojnic stejného provedení, takže bude určitě lepší si to zařídit po svém.

Sedak · 13. 5. 2016, 2:37

Ještě mě napadlo, co tahle to vysoustružit z ocelové tyče (která je násobně levnější, než cokoli z barevných kovů) a potom to nechat galvanicky pomosazit? Bude to povrchově vypadat jako mosaz? Bude to mít korozní odolnost mosazi? Bude to při styku s ocelí o něco líp klouzat (kvůli extrakci nábojnice)?

QNX · 13. 5. 2016, 2:53

Sedak: Topenářské Cu trubky jsou v tvrdém stavu, když je vyžíháš, tak budou velice dobře tvárné. Myslím, že nábojnice by měla být realizovatelná na jediné vyžíhání, ale zatím jsem neviděl výkres, tak nevím o jak moc velké přetvoření materiálu půjde. Pokud to nemusí být extra věrné, tak co třeba Al trubka + zlatý elox? Tam by to moho vycházet cenově dobře a dostupnost různých průměrů je slušná. Můžeš to zase tvářet, nebo třeba soustružit z trubky 50*10mm. To je trubka za 400Kč/m a jestli ti stačí dno 50mm a díra 30mm, tak by to taky docela šlo.

Sedak · 13. 5. 2016, 4:04

QNX: Rozumím, že bez nákresu to není ideální. Délka nábojnice bude cca 22 cm, redukce bude o 6, max 8 mm (z cca 45/48 na cca 39 - vnější průměry)
S měděnou trubkou mám problém v hmotnosti. Já bych rád hmotnost něco mezi plným nábojem a prázdnou nábojnicí. Kolem půl kila, 600 g, ať je to trochu cítit, páč střela bude vážit nula nic

. Měděné trubky jsou tenkostěnné a lehké.
Dále mám s libovolnou trubkou ten problém, že je potřeba jeden konec zavařit. Já bych měl totiž ideálně to zakončení k trubce šroubovací, což u tenkostěnné mědi nemusí být možné.

Řešení vrtáním a frézováním je dobré v tom, že umožní jednotný vnitřní průměr (pro tuto aplikaci kvůli tvaru střel je to malé plus) a apriori větší hmotnost, protože síla stěny bude po většinu délky nábojnice tlustčí. Navíc mi to i umožní udělat ten zakončovací kroužek šroubovací. U oceli by navíc byl materiál u tohoto způsobu výroby zaplatitelný (na metr prakticky stejně nákladný jako Cu trubka). Náklady na práci si pozjišťuju poptávkou. Pochopitelně by mě na konci čekala galvanizace a mosazení. Ale nějaká povrchovka by byla potřeba i u mědi...

Sedak · 13. 5. 2016, 4:08

Mno a nakonec to mohu udělat z trubky 48,3x5,6, což je stejná trubka, ze které mám lauf, čímž si ušetřím vrtání přesného otvoru

Já jsem taky myslitel

Tohle bude asi nejsnažší, pakliže bude to galvanické mosazení mít kýžený efekt.

Francotirador · 13. 5. 2016, 4:36

Sedak: Prosím tě, můžeš trochu odbočit od tématu nábojnice a nastínit koncepci děla alla větrovka. Docela by mě to zajímalo.
PCP jsem řešil vždy jen v ráži diabolky tj. 4,5 a 5,5 mm, ale takovýto kalibr…
Jakou měrnou hmotnost má ta pěnová pryž co použiješ na projektil, respektive kolik ten projektil váží? Jakou úsťovou rychlost předpokládáš? Přeci jen poměr velikost vs. hmotnost střely není zrovna ideální - průměr a charakter povrchu střely napovídá, že bude mít velký odpor - docela by mě zajímalo jakou musí mít rychlost, aby letěla aspoň trochu konzistentně. Na druhou stranu úsťovou rychlost nelze přepísknout, aby se nepřekročila limitní úsťová energie 16 J (nebo bude mít obsluha děla na militaristických předváděčkách ZP?). Ono sice pěnová pryž váží nula nula prd (i když podle toho jaká, tabulky uvádějí hustotu 50 až 500 kg/m3), ale střela bude dost velká, takže možná hmotnost bude porovnatelná s diabolkou. Kolik je předpoklad že bude dělo "žrát" vzduchu při takovéto ráži? Zásobník respektive tlak 300 bar (víc běžně nikde nenaplní) bude zredukován, nebo půjde do hlavně přímo jako hnací?

Sedak · 13. 5. 2016, 5:55

Francotirador: Nábojnici jsem si už na dvou stránkách vlákna sám vyřešil. Na tohle je toto fórum geniální

O projektilu se nechci rozpovídávat. Energie je jedna věc, její rozklad na plochu a případná deformace je věc druhá. Munice (jakkoli to není její primární účel), je konstruována tak, aby nebyla nebezpečná při nechtěném zásahu. Což pochopitelně nutně velmi limituje reálný dostřel... ZP mám, ale neočekávám, že by byl potřeba.

Zdroj vzduchu je potápěčská láhev, hned na ní inline regulátor na 60 bar. Zbytek systému je konstruován tak, aby vydržel 60 bar, ale reálně používám tlaky od 15 do 40 bar (další regulátor). Tlakový zásobník vzduchu jako zdroj "pohonu" je objemu 0,5L právě na těch max 60 bar.