Moje nova F3
Kurna tak o tom neco nahod. Jak se to jmenuje / obchodni znacka /,kde se to da koupit,pripadne kolik to stoji.Pokud s tim delas,pridej nejaky postup a zkusenosti. Tady o tom zjevne vi kazdy prdt a budem vdecny za kazdy info.
Můžu poprosit betonzasvěcené o bližší popis možností a zacházení s " POLYMER BETONEM " . Kde takový beton roste? Co vlastně od něj můžu očekávat ? Jak se s ním pracuje ?ALUMAN píše:Kurňa chlapi jste strojaři nebo zedníci, ve strojírenství se sice používá beton, ale ne z cementu a písku, jedná se většinou o polymerbeton, což je směs organické matrice a anorganického plniva. Je to naprosto geniální záležitost, vrtat i řezat závity v tom jdou neomezeně, polymerbeton používám už hodně dlouho a není s tím jediný problém.
Na foru se betonování okrajově probíralo, ale zjevně ho nikdo z tehdy přispívajících na vlastní oka neviděl. ................. ( Já tedy určitě )
Polymerbeton je úplně jiná kategorie. Dělají se z toho celé díly jako náhrada odlitků. Je to drahé a nevím o dostupnosti pro malé zákazníky. Taky je u toho jiná pevnost, takže co platí u oceli a litiny, neplatí u polymerbetonu. Ty duté díly se skutečně betonují směsí do které se kromě štěrku a cementu přidávají další složky, aby se beton nesmršťoval. Pak to vypadá jako beton, chová se to jako beton, obrábí se to jako beton (úplně blbě).
Objevil jsem toto:
Polymerbeton EPROSIN T 02
charakteristika:
Polymerbeton dvousložkový složený z disperze anorganických plnidel ve směsi epoxidových pryskyřic pro opravy betonových ploch a vozovek, zdiva, chodníků, schodišť, pro zhotovování prefabrikátů a podlah pro provozy s velkým mechanickým namáháním; balení po 30 kg, spotřeba 10 kg.m-2, tvrdidlo P-11, zpracovatelnost 45 min při teplotě + 20 °C, hořlavina IV. řídy, barva šedá. Záruční doba 6 měsíců.
cena: 67 Kč za 1 kg, DPH 19%.
Nevim,jestli je to pouzitelne,ale vypada to,ze by nemel byt problem s nakupem.Otazka je,jestli je to vhodne pro nase ucely.
Jeste se vracim k tomu olovu. Vyliti olovem bylo mysleno take jako pouziti epoxy pryskyrice a olovene broky pouzit jako plnivo.Pry jsou s tim vyborne zkusenosti. Ovsem cena je dost vysoka.
Polymerbeton EPROSIN T 02
charakteristika:
Polymerbeton dvousložkový složený z disperze anorganických plnidel ve směsi epoxidových pryskyřic pro opravy betonových ploch a vozovek, zdiva, chodníků, schodišť, pro zhotovování prefabrikátů a podlah pro provozy s velkým mechanickým namáháním; balení po 30 kg, spotřeba 10 kg.m-2, tvrdidlo P-11, zpracovatelnost 45 min při teplotě + 20 °C, hořlavina IV. řídy, barva šedá. Záruční doba 6 měsíců.
cena: 67 Kč za 1 kg, DPH 19%.
Nevim,jestli je to pouzitelne,ale vypada to,ze by nemel byt problem s nakupem.Otazka je,jestli je to vhodne pro nase ucely.
Jeste se vracim k tomu olovu. Vyliti olovem bylo mysleno take jako pouziti epoxy pryskyrice a olovene broky pouzit jako plnivo.Pry jsou s tim vyborne zkusenosti. Ovsem cena je dost vysoka.
Tak jsem dneska delal testy na presnost a zjistil jsem,ze je zbytecny se honit za setinou mm,kdyz "super frezovaci hlava" z Promy hazi 0.02mm.
To je pak vsechno na vohno...
To je pak vsechno na vohno...
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22895
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
proma je obcas mizerna
je to kus od kusu
to chce radsi bow www.1bow.cz
to je taky cina ale nad cinanem stoji nemec s bicem a kdyz se cinan netrefi tak ho nemec tim bicem pretahne
je to kus od kusu
to chce radsi bow www.1bow.cz
to je taky cina ale nad cinanem stoji nemec s bicem a kdyz se cinan netrefi tak ho nemec tim bicem pretahne
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Opravdu pláčete, že vřeteno za pár peněz hází 0,02 mm? To bylo měřeno bez záběhu, nebo po nějaké době provozu (zahřáté). To se u rychloběžných vřeten mění vůle atd. Já znám vřetena, jejichž cena je 5ti místná, která nemá cenu proměřovat "za chladna". Např. vřeteno 50 000 ot/min vůle 0,05 mm. Pokud si vzpomínám, tak např. v dvoudobých motorech jsou ložiska s vůlí C3, což je větší, než normální. je jasné, proč asi.
Na starou frezku jsem si vyrabel spindel sam a vysledna hazivost nastroje byla mensi nez setina mm.Myslel jsem si naivne,ze kdyz si koupim spindl od profiku,ze to bude lepsi.Kamos ma promackou hlavu,u ktere je hazivost skoro nemeritelna.Ta moje je bohuzel horsi.Kdyz pouziju primou klestinu,tak vyrobim 50mm diru s presnosti 2 setiny v obou osach.S promackou hlavou je dira 50.06 a lozisko tam uz malicko vrkla.Zarazila me ale jedna vec.Kdyz jsem zkousel diru 30mm,tak rozmer byl v X-29.97 a v Y-30.02.Nejak mi neni jasny,proc u mensi diry se X a Y lisi, kdezto u vetsi je na setinu stejne.Mam na diry takovej peknej kalibracni kuzel od 49.80 do 50.20mm s delenim po 0.005mm a pokud clovek nehoni abs. hodnoty / s ohledem na teplotu /,tak na porovnani je to vynikajici.Jinak je pro me meritkem presnosti zasadne lozisko.Pokud sedi lozisko,je pan spokojeny.Na vsechno ostatni je presnost v radu desetiny dostacujici.Zkousel jsem i test negativ/pozitiv na diru 40mm a valec 40mm,ale tam jsem nepochodil.I kdyz mereni ukazuje,ze by to do sebe melo zapadnout,tak to proste do sebe nezapadne.Musel bych na to pouzit policejni presvedcovani... Nicmene tenhle testik neprosel ani na masine 100x drazsi.
Tak tohle asi není o házivosti vřetene, ale o kruhové interpolaci. S kruhovkou mají problémy i dospělé a tudíž drahé stroje. U pohonů krokáči to může být od vůlí šroubů, přes vůle vedení suportů po ztrátu kroku. Za zmínku stojí taky to, jak "láduje" PC data do driveru. Zkuste dát do vřetene mikronový páčkový indikátor, vystředit se na průměr a potom uvidíte, zda je to kruh, nebo mnohoúhelník. Jinak se to doma změřit nedá. Je na to spec. měřák, ale ten nemá každý. Pak se to dá změřit ještě na měřícím stroji. Ono lze i výstružníkem udělat místo kruhu mnohoúhelník.
Tak jsem nainstaloval pupitas a projel ty profily kruhu.
Vysledek me mile prekvapil.Po celem obvodu je ochylka mensi nez -+ 0.02 mm.Kruznice jde malinko do elipsy,ale to je nejspis zpusobeno malinko povolenym reminkem na ose X.Zitra to jeste dotahnu,vse zkontroluju a provedu par zkusebnich vrtu...
Vysledek me mile prekvapil.Po celem obvodu je ochylka mensi nez -+ 0.02 mm.Kruznice jde malinko do elipsy,ale to je nejspis zpusobeno malinko povolenym reminkem na ose X.Zitra to jeste dotahnu,vse zkontroluju a provedu par zkusebnich vrtu...
Takže k tomu polymerbetonu. je pravda že polymerbeton je úplně jiná kategorie a to hlavně kvalitativní s cenou to není až tak dramatické, na stroj jaký vyrobil pupák se určitě vyplatí obětovat nějakou tu tisícikorunu. Hlavní výhodou polymerbetonu je že má až 10x větší schopnost oproti kovovým materiálúm tlumit vybrace, je to hlavní důvod proč se u cnc používá. U klasického betonu nastane to, že když s ním vylejet profily dřív nebo později se ta masa betonu uvolní a bude působit spíše obráceně, vybrace se zvýší a celkový chod stroje bude špatný. Pokud má nějaké použití klasický beton, tak je to na zhmotnění podstavců pod stroje a i tam doporučuji použít přísady pro zkvalitnění směsi, v případě těchto vašich aplikací by stačil plastifikátor do betonu, který se používá např. do smesí betonu když se odlévají podlahy s vytápěním.
Profesionální polymerbetony stojí v řádu tisíců korun za kilogram, asi nejznámější výrobce polymerbetonů používaných ve strojírenství je belzona (www.belzona.com), je velmi problematické se k nim vůbec nějak dostat pokud nemáte někoho kdo s tím dělá a trochu vám neukápne. Jsme ale češi a ty si poradí se vším. Polymerbeton není až taková věda jak to vapadá, pupák na to už částečně narazil, když ctěl použít olovo a priskyřici, nejsem si ale úplně jistý zda je olovo to pravé plnivo ještě jsem se s tím nesetkal, u plniva záleží hodně na struktiře materiálu, nesmí nijak reagova s pojivem, což neznamená, že to neexistuje, nebo nejde použít, pupák píše, že s tím jsou velmi dobré zkušenosti.
V případě polymerbetonu (ale také jiných kompositů, např.laminát) platí, že výsledný produkt má velmi podobné vlastnosti jako plnivo.
1. pro kvalitní výsledek je potřeba aby poměr plnivo matrice byl co největší ve prospěch plniva ( alespoň 80% plnivo a 20% pojivo), častá chyba při laminování je, že se dává hodně priskyřice, výsledkem je pak laminát, jehož mechanické vlastnosti jsou nepoužitelné.
2.Zásada číslo dvě je že se může naprosto přesně dodržet směsovací poměry a vše se musí dokonale promíchat u větších objemů nejlépe strojně( stačí míchačka na vrtačku co používají zedníci)
3. všechny nádoby, nástroje a plochy které přijdou do kontaktu s polymerbetonem musí být odmaštěné, platí to i o plnivu
takže konkrétně navrhuji použít pryskyřici chs 512 (www.chemex.cz), je levná, kvalitní a mnoha lety vyzkoušená
při výběru plniva mějte na paměti, že vlastnosti výsledného materiálu se budou blížit vlastnostem plniva, takže je možné použít hliníkové, ocelové, nebo litinové piliny a třísky (nezapomeňte že musí být dokonale čisté), často se používají také minerální plniva žula, křemenec, basalt, živec, čedič, nejdostupnější je mletý křemenec, který se dá koupi v každém baumaxu (používá se jako hnojivo) je potřeba jenom vybrat správnou zrnitost okolo 1mm, mají i jemně mletý a to už je prach, který není vhodný, velmi se nám osvědčilo použití bauxitu což je ruda z které se získává hliník, pro vás bude nejspíš dostupnost bauxitu velmi špatná,bauxit používá výrobce desek corian, desky corian nejsou nic jiného než dokonale vyrobený a odlitý polymerbeton (jejich technologie výroby je několika stupňová a docela složitá, patentově chráněná, ta desky mají neskutečné vlastnosti, paradoxem je, že se používají hlavně v kuchyních)
Protože jsem se nějak rozepsal tak ještě schrnu. Pryskiřice chs 512 v přesném poměru dokonale promíchaná s plnivem a tvrdidlem. Lehce problematické je plnění do těch dutin profilů, nejlepší by byla nějaká pístová nebo šneková plnička (něco jako se používá na jítrnice, obrovská střikačka), špatné není použít při plnění vybrace nebo potom profily vyvákuovat.
Doporučuji si vše nejdříve vyzkoušet na kusu profilu na nečisto, sledovat jak se to bude chovat (dlouhodoběji, polymerbeton je sice tvrdý za několik hodin, ale vyzrává až několik týdnů) a potom to teprve použít na ostro, pokud se vám to bude zamlouvat, jsem ale přesvědčený, že takto vylité profily budou mít podstatně lepší vlastnosti než např. plný profil.
Ještě trochu obecně, vyděl jsem už celé frézky odlévané z polymerbetonu v kterém je zalitá armatura i s lineárním vedením, dělají se tak např zubařské frézky. Polymerbeton u cnc používá třeba slovenský datron, třeba někdo z tohoto fora tyto stroje zná, nebo zná někoho přímo z datronu a mohl by poskytnout nějaké reference.
Omlouvám se za případné chyby nebo nejasnosti, ale píší to velmi ve spěchu, po nějakých reakcích to případně doplním.
Profesionální polymerbetony stojí v řádu tisíců korun za kilogram, asi nejznámější výrobce polymerbetonů používaných ve strojírenství je belzona (www.belzona.com), je velmi problematické se k nim vůbec nějak dostat pokud nemáte někoho kdo s tím dělá a trochu vám neukápne. Jsme ale češi a ty si poradí se vším. Polymerbeton není až taková věda jak to vapadá, pupák na to už částečně narazil, když ctěl použít olovo a priskyřici, nejsem si ale úplně jistý zda je olovo to pravé plnivo ještě jsem se s tím nesetkal, u plniva záleží hodně na struktiře materiálu, nesmí nijak reagova s pojivem, což neznamená, že to neexistuje, nebo nejde použít, pupák píše, že s tím jsou velmi dobré zkušenosti.
V případě polymerbetonu (ale také jiných kompositů, např.laminát) platí, že výsledný produkt má velmi podobné vlastnosti jako plnivo.
1. pro kvalitní výsledek je potřeba aby poměr plnivo matrice byl co největší ve prospěch plniva ( alespoň 80% plnivo a 20% pojivo), častá chyba při laminování je, že se dává hodně priskyřice, výsledkem je pak laminát, jehož mechanické vlastnosti jsou nepoužitelné.
2.Zásada číslo dvě je že se může naprosto přesně dodržet směsovací poměry a vše se musí dokonale promíchat u větších objemů nejlépe strojně( stačí míchačka na vrtačku co používají zedníci)
3. všechny nádoby, nástroje a plochy které přijdou do kontaktu s polymerbetonem musí být odmaštěné, platí to i o plnivu
takže konkrétně navrhuji použít pryskyřici chs 512 (www.chemex.cz), je levná, kvalitní a mnoha lety vyzkoušená
při výběru plniva mějte na paměti, že vlastnosti výsledného materiálu se budou blížit vlastnostem plniva, takže je možné použít hliníkové, ocelové, nebo litinové piliny a třísky (nezapomeňte že musí být dokonale čisté), často se používají také minerální plniva žula, křemenec, basalt, živec, čedič, nejdostupnější je mletý křemenec, který se dá koupi v každém baumaxu (používá se jako hnojivo) je potřeba jenom vybrat správnou zrnitost okolo 1mm, mají i jemně mletý a to už je prach, který není vhodný, velmi se nám osvědčilo použití bauxitu což je ruda z které se získává hliník, pro vás bude nejspíš dostupnost bauxitu velmi špatná,bauxit používá výrobce desek corian, desky corian nejsou nic jiného než dokonale vyrobený a odlitý polymerbeton (jejich technologie výroby je několika stupňová a docela složitá, patentově chráněná, ta desky mají neskutečné vlastnosti, paradoxem je, že se používají hlavně v kuchyních)
Protože jsem se nějak rozepsal tak ještě schrnu. Pryskiřice chs 512 v přesném poměru dokonale promíchaná s plnivem a tvrdidlem. Lehce problematické je plnění do těch dutin profilů, nejlepší by byla nějaká pístová nebo šneková plnička (něco jako se používá na jítrnice, obrovská střikačka), špatné není použít při plnění vybrace nebo potom profily vyvákuovat.
Doporučuji si vše nejdříve vyzkoušet na kusu profilu na nečisto, sledovat jak se to bude chovat (dlouhodoběji, polymerbeton je sice tvrdý za několik hodin, ale vyzrává až několik týdnů) a potom to teprve použít na ostro, pokud se vám to bude zamlouvat, jsem ale přesvědčený, že takto vylité profily budou mít podstatně lepší vlastnosti než např. plný profil.
Ještě trochu obecně, vyděl jsem už celé frézky odlévané z polymerbetonu v kterém je zalitá armatura i s lineárním vedením, dělají se tak např zubařské frézky. Polymerbeton u cnc používá třeba slovenský datron, třeba někdo z tohoto fora tyto stroje zná, nebo zná někoho přímo z datronu a mohl by poskytnout nějaké reference.
Omlouvám se za případné chyby nebo nejasnosti, ale píší to velmi ve spěchu, po nějakých reakcích to případně doplním.
Vyzkousel jsem klasickou Epoxy priskyrici a ty olovene broky o prumeru 1mm. Zatim jsem vyplnil dutinu cca 1/4 litru.Po 24 hod jem to testoval na tvrdost a vypada to dobre.Vyrobyl jsem pekne tezitko.Dal jsem objemove 75% broku a 25% priskyrice. Ovsem problem je,kde sehnat tak 20 litru tech 1mm broku.
Jinak jsem objevil zajimavou vec. Pro vetsinu to asi novinka nebude,ale treba se najde stejnej neznalek jako ja. Domnival jsem se,ze prevod u ozubeneho prevodu je dan ciste poctem zubu,ale dnes jsem premeril remenice s zjistil,ze jedna je o 0.02 jinak,nez ma byt.To na obvodu cini cca 0.06mm a to delalo tu chybu.Jakmile jsem v Machu zmenil konstantu presne podle prepocitaneho pomeru,chyba zmizela a rozmer osy sedi na 0.01 mm,coz je chyba jednoho kroku a stim nic nenadelam.
Jinak jsem objevil zajimavou vec. Pro vetsinu to asi novinka nebude,ale treba se najde stejnej neznalek jako ja. Domnival jsem se,ze prevod u ozubeneho prevodu je dan ciste poctem zubu,ale dnes jsem premeril remenice s zjistil,ze jedna je o 0.02 jinak,nez ma byt.To na obvodu cini cca 0.06mm a to delalo tu chybu.Jakmile jsem v Machu zmenil konstantu presne podle prepocitaneho pomeru,chyba zmizela a rozmer osy sedi na 0.01 mm,coz je chyba jednoho kroku a stim nic nenadelam.
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22895
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
a to neni zapocitana excentricita
v prevodech na dalekohledu dela excentricita jednotlivych kolecek pekne chyby
kdyz se tam da autopointer a ukladaji se odchylky a pak se to projede fourierem tak tam jsou perfektne videt vlivy jednotlivych kolecek
v prevodech na dalekohledu dela excentricita jednotlivych kolecek pekne chyby
kdyz se tam da autopointer a ukladaji se odchylky a pak se to projede fourierem tak tam jsou perfektne videt vlivy jednotlivych kolecek
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
U dalekohledu ma montaz nejvetsi slabinu v PE snekoveho prevodu,kde kvalita sveku urcuje vyslednou chybu. Tady nastesti nejde o uhlove vteriny,ale proste clovek pracuje s pomerem zubu a zapomina,ze dominantni je prumer valce remenice a zuby jsou tam jaksi navic.
Nechci se porad honit za setinkama,ale kdyz uz pouziju kvalitni komponenty,tak me zajima vysledek.Dneska chapu,ze zadavat do Macha prevodni konstantu na 2 desetinny mista ma smysl. Na jedny ose mam sroub se stoupanim 4mm a tam je pruzna spojka.Ta chodi v setine.Druha osa ma sroub 5mm a prevod 26/21.Je to sice blbej pomer,ale motor ma tuhle remenicku,ktera nejde dobre sundat a tu 26 jsem mel v supliku.
Konstanta je 99.04 kroku/mm.
Nechci se porad honit za setinkama,ale kdyz uz pouziju kvalitni komponenty,tak me zajima vysledek.Dneska chapu,ze zadavat do Macha prevodni konstantu na 2 desetinny mista ma smysl. Na jedny ose mam sroub se stoupanim 4mm a tam je pruzna spojka.Ta chodi v setine.Druha osa ma sroub 5mm a prevod 26/21.Je to sice blbej pomer,ale motor ma tuhle remenicku,ktera nejde dobre sundat a tu 26 jsem mel v supliku.
Konstanta je 99.04 kroku/mm.
Tak jsem to pomalu dotlacil do finalni podoby.Pridal jsem motory a desku s T drazkami. Zakrytoval vedeni a uz mi zbyvaji jen koncaky a kabat.
Udelal jsem testik na presnost na mem oblibenem referencnim plosnaku s rastrem 0.3 mm a myslim,ze vysledek je prijatelny. Bohuzel vreteno toci max 4000 ot./min,takze se na to moc nehodi,ale v nouzi je to pouzitelne.
Udelal jsem testik na presnost na mem oblibenem referencnim plosnaku s rastrem 0.3 mm a myslim,ze vysledek je prijatelny. Bohuzel vreteno toci max 4000 ot./min,takze se na to moc nehodi,ale v nouzi je to pouzitelne.
Naposledy upravil(a) Pupak dne 3. 1. 2010, 7:58, celkem upraveno 1 x.