Problém jsem vyřešil (asi se štěstím) tím, že jsem dal brim z obou stran. Ale myslím, že by bylo šikovné mít možnost zaintegrovat brim k objektu - tzn.tisknout brim společně s dolní vrstvou i za cenu potřebného odříznutí obvodu dole. Nevíte, zda nějaký slicer toto umožňuje?miv píše: ↑2. 11. 2024, 11:12 Ahoj kolegové tiskaři. Rád bych se podělil - požádal o zkušenost - s tímto problémem.
Tisknu z ABS (laciný číňan) s profilem 245/90 (hlava/podložka) na bambu s celkem konzervativním nastavením rychlostí (bambu ABS default). Vše OK až do okamžiku, kdy se dostane k lizu první vrstva profilu s radikálnější změnou tvaru směrem k převisu. V tom okamžiku se to utrhne od podložky. Ještě je třeba podotknout, že podložný profil je velmi malý. Mám sice nastaven velký brim a nulový odstup brimu od objektu, ale to zřejmě nestačí. Setkal jste se někdo s touto svízelí?
Filamenty pro 3D tisk - zkušenosti
Zkousels nektery z tech z adheznich spreju? Ja pouzivam dimafix a brim uz prakticky nikdy nedavam. Kdyz je bed nahraty, drzi to opravdu silne. Po schladnuti vytisk odpadne samovolne. Aplikace sprejem je trochu nestastna (je kolem toho v byte bordel), ale lepidlo je rozpustne ve vode, takze jsem ho nastrikal do sklenicky a aplikuju ho na sklo takovym 3cm sirokym a asi jen 2mm tenkym stetcem z alika puvodne puvodne urcenym pro makeupy. Lepidlo ve spreji je redeno nejakym rozpoustedlem ktere okamzite po natreni vyprcha, takze na spodu vytisku byly videt nehezke tahy stetcem. Proto lepidlem maznu sklo jen sem tam, caknu tam trochu vody a smes rozetru po cele plose. Voda se rozlije do stejnomerne vrstvy a pak je spodek vytisku pekne hladky. To same i po tisku, vsechno lepidlo zustane na ABS (umyjes ho vodou) takze pak jen namocim stetku do vody a rozetru zbyvajici lepidlo na skle na mista kde byl vytisk. Od doby kdy pouzivam tohle, nemam s odlepovanim problem ani u nejlevnejsich cinskych materialu. Na ABS nahrivam bed na 130C.
miv> bud to rovnou pridej v CADU jako soucast hlavniho tela a nebo jako dalsi telo kteremu muzes pak po importu jako vicetelovou soucast menit ve sliceru zvlast parametry. Nebo to proste pridej k danemu objektu ve sliceru jako dalsi primitive body - v Prusasliceru jako desku (slab), v Bambu studiu jako kostku a nebo disc. Takhle se delaly historicky pro vetsi ABS tisky tzv. Mickey mouse usi, v rozich pridas par vrstev vysoke disky jako primitive body 
A nebo taky slo driv v slic3r nebo i PS nejak komplikovane nastavit tisk brimu naraz s prvnima vrstvama, ale to z hlavy nedam. Myslim ze to bylo bez skirtu, brim s nulovym sep. gapem, infill first a otocit poradi perimetru... ale uz fakt nevim.
A nebo taky slo driv v slic3r nebo i PS nejak komplikovane nastavit tisk brimu naraz s prvnima vrstvama, ale to z hlavy nedam. Myslim ze to bylo bez skirtu, brim s nulovym sep. gapem, infill first a otocit poradi perimetru... ale uz fakt nevim.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
To zní dobře. Já jsem použil 3dlac, ale to pomůže jen trošku. Zkusím tvou metodu.t256 píše: ↑3. 11. 2024, 10:07 Zkousels nektery z tech z adheznich spreju? Ja pouzivam dimafix a brim uz prakticky nikdy nedavam. Kdyz je bed nahraty, drzi to opravdu silne. Po schladnuti vytisk odpadne samovolne. Aplikace sprejem je trochu nestastna (je kolem toho v byte bordel), ale lepidlo je rozpustne ve vode, takze jsem ho nastrikal do sklenicky a aplikuju ho na sklo takovym 3cm sirokym a asi jen 2mm tenkym stetcem z alika puvodne puvodne urcenym pro makeupy. Lepidlo ve spreji je redeno nejakym rozpoustedlem ktere okamzite po natreni vyprcha, takze na spodu vytisku byly videt nehezke tahy stetcem. Proto lepidlem maznu sklo jen sem tam, caknu tam trochu vody a smes rozetru po cele plose. Voda se rozlije do stejnomerne vrstvy a pak je spodek vytisku pekne hladky. To same i po tisku, vsechno lepidlo zustane na ABS (umyjes ho vodou) takze pak jen namocim stetku do vody a rozetru zbyvajici lepidlo na skle na mista kde byl vytisk. Od doby kdy pouzivam tohle, nemam s odlepovanim problem ani u nejlevnejsich cinskych materialu. Na ABS nahrivam bed na 130C.
A zkusit vynutit podpěry v malém odstupu od objektu, třebas stejně široké jako ten brim/límec?
Tim zabránís, aby se to vylamovalo od podložky - opře se to.
Ale nevím, jak čistě se ti to pak podaří odlomit od objektu - estetická stránka..
Tim zabránís, aby se to vylamovalo od podložky - opře se to.
Ale nevím, jak čistě se ti to pak podaří odlomit od objektu - estetická stránka..
Kostka těžko vysvětlí úsečce, natož bodu, že život má i jiné dimenze než má ten jejich ...
3dlac mam taky, objednal jsem ho spolu s dimafixem na vyzkouseni ktery bude lepsi, ale jeste jsem ho nezkousel, protoze dimafix jsem aplikoval jako prvni a drzi pekne. Pri tisku velkych ploch z ABS se nekdy dokonce stane ze drzi tak, ze pri chladnuti vytrhne i z kaleneho skla par desetin mm tenkou "cocku". Pritom po vychladnuti jde vytisk sundat normalne rukou, bez nejakeho paceni apod. Pri chladnuti slysis jak plast "praska" jak se postupne odlepuje.Samozrejme pri nejakych extremech pouziju brim taky. Kreslim si ho rovnou v CADu pouze tam kde to má význam. Prijde mi to min pracnejsi nez pak orezavat cely vytisk i v mistech kde je brim k nicemu.
Nakonec jsem to tak i udělal, protože to fungovalo dobře.
U tohoto konkrétního filamentu nešlo ani tak o odlamování od podložky páčením. Ta svi.. se normálně odlepila sama. Nakonec jsem to vyřešil stylem, o které mluví DAWE - tj. primitiva ve sliceru. Udělal jsem kotouč simulující vyšší brim, o ten se výtisk opřel a pohoda. Byla to vůbec lahůdka zjistit optimální nastavení. Při nastavení dle běžného ABS to sice na podložce drželo, zato se to kroutilo jako had. Musel jsem snížit teploty, pak se to sice nekroutilo, zato se to odlepovalo. No mám toho 10 kg, tak to spotřebuji.
Mel jsem problemy se stringovanim stareho PC blendu, tak me napadlo si overit tu myslenku s odhadem vlhkosti pomoci nejake elektricke veliciny.
Ve zkratce - obycejnym multimetrem nic smysluplneho zmerit nejde. Ani dobrym 5 1/2 mistnym pomoci mereni odporu nebo mereni kapacity prakticky nemozne. Jeden problem je v rozliseni, protoze zmeny v malych frekvencich (pri kterych ty multimetry vetsinou meri) jsou velmi male a aby se projevily v omezenem rozliseni a citlivosti multimetru bys musel merit na velmi dlouhem useku filamentu. Priblizne 9m a vic pro nejlepsi multimetry. A tam uz prichazi problemy s uchycenim filamentu mezi sondami, protoze kontakt s jinym telesem ovlivnuje mereni a to zasadne. Nemluve o prakticnosti.
Co vypada nadejne je mereni komplexni impedance za vyssich frekvenci.
Tam se i u PC, ktery neni prilis navlhavy pres kratky usek 10cm da zmerit zmena v impedanci cca 10% mezi uplne vlhkym a uplne vysusenym filamentem. Plati pro 2V aplitudu a frekvenci 100kHz, ale meritelne uz od cca 50kHz s mensi citlivosti mereni. Vyssi napeti nedokazu, ale asi by pomohlo zvysit citlivost.
Podle faktoru disipace se zvysuje ohmicky odpor a lehce snizuje indukcnost, coz intuitivne dava smysl pri mensim objemu zadrzene vody. Viz obr.
Jeste casem zkusim s tim PA, PVA, PETG a nejakym kopolymerem, ktery saji vic nez ten PC blend.
Myslim ze se takto da odhadovat rychle snadno aspon nejak orientacne uroven zachycene vody ve filamentu. Ovsem je potreba slusny LCR merak.
Myslenka nejake jednoduche fixtury pro obycejne multimetry je nerealna, bohuzel.
- Přílohy
-
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
To zní dobře. Slušný LCR měřák mám, umím měřit na cca 100 kHz. Zkusím to nějak zmechanizovat, aby to bylo relativně snadno použitelné. Ta vlhkost, zdá se, má velmi významný vliv na stringování a tím na výslednou kvalitu. Díky vřele za tvoji práci, hodně to pomůže. Pak by se možná podle naměřených hodnot dal vytvořit jednoúčelový měřák, který by po zadání materiálu struny řekl dobře/špatně.Dawe píše: ↑12. 11. 2024, 4:51
Co vypada nadejne je mereni komplexni impedance za vyssich frekvenci.
Tam se i u PC, ktery neni prilis navlhavy pres kratky usek 10cm da zmerit zmena v impedanci cca 10% mezi uplne vlhkym a uplne vysusenym filamentem. Plati pro 2V aplitudu a frekvenci 100kHz, ale meritelne uz od cca 50kHz s mensi citlivosti mereni. Vyssi napeti nedokazu, ale asi by pomohlo zvysit citlivost.
Podle faktoru disipace se zvysuje ohmicky odpor a lehce snizuje indukcnost, coz intuitivne dava smysl pri mensim objemu zadrzene vody. Viz obr.
Jeste casem zkusim s tim PA, PVA, PETG a nejakym kopolymerem, ktery saji vic nez ten PC blend.
Myslim ze se takto da odhadovat rychle snadno aspon nejak orientacne uroven zachycene vody ve filamentu. Ovsem je potreba slusny LCR merak.
Myslenka nejake jednoduche fixtury pro obycejne multimetry je nerealna, bohuzel.