tak mu zkus napsat na tom IRC
ja bych misto stahovani IRC klienta poslal objednavku do te ciny
aby autorovi zbyl nejakej cas na psani firmware a vyvoj desek namisto baleni tistaku do obalek
ve finale jestli to pujde komercne vyuzit, klidne rad z prvni takove realizace poslu nejaky prispevek autorovi projektu
beru to jako verejny zavazek (myslim ze klidne 5000,- Kc by slo)
dokonce bych o jedne aplikaci v brzku uvazoval kdyz to bude dobre chodit
STMBL servo driver - open source projekt z DE
robokop píše:Dokazal bych asi zajistit levne osazeni na osazovacce
Co asi znamena "levne osazeni"?
Kedysi som potreboval osadit radovo stovky dps s rozmermi cca 60x80mm, bola to kombinacia obojstranne SMD + TTH a nikto mi to na Slovensku nechcel urobit.
Ani za podmienky ze osadia iba SMD a TTH konektory si naletujem sam. Nakoniec to dopadlo tak ze som asi 800 tychto dosiek spajkoval v upravenej rure na pecenie.
Som v tom uz dost dobry
, beznou hrotovou pajkovackou osadzam LQFP128 bez nejakeho odsavania, ale aj tak ma zaujima kde sa da osadit 50+ obojstrannych smd dps.-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22956
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
U kamose
Pripadne jeste mam druhou moznost, jeden znamy nabizel ze pry levne ale ani v jednom pripade nevim co to konkretne znamena
V tom prvnim pripade mozna i zadaco
Pripadne jeste mam druhou moznost, jeden znamy nabizel ze pry levne ale ani v jednom pripade nevim co to konkretne znamena
V tom prvnim pripade mozna i zadaco
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
mám pocit že známej mi nabízel osazování cca 3kč za součástku ale musel bych to prověřit, nevím jestli je to dobrá cena nebo nesmysl. I pro mě by byla zajímavá cesta mít to hotové osazené a nemuset se s tím trápit.
XpertMill, Gravos, Ninos, Galaad
IQ156
-1500Kč, -520Kč, -1čokoláda, - 28000Kč
www.freeair.cz www.rotexelectric.eu www.retrofitcnc.cz
IQ156
-1500Kč, -520Kč, -1čokoláda, - 28000Kč
www.freeair.cz www.rotexelectric.eu www.retrofitcnc.cz
-
Tomáš Svoboda
- Příspěvky: 225
- Registrován: 22. 8. 2007, 12:51
- Bydliště: Zlín
Jak se na tu desku dívám tak je osazená smd jenom s jedné strany . Na osazení je potřeba šablona pro pastu (cca 1500,- ) . Na tom osazování je nejhorší logistika- shánění součástek ,příprava a kontrola první desky co vypadne ,jestli je všechno dobře. Vlastní sázení na stroji odhaduji tak minutu na jednu desku + cca 5 minut pečení . To je jenom pro představu jak by to asi vypadalo když by se desky někde zadávaly . U všeho je cena silně závislá na množství kde se právě pak tyhle přípravné časy a materiál rozpustí. Ruční pájení THT součástek nepočítám.
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22956
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Predpokladam hlavne osazeni toho smeti, ktere bude pravdepodobne vsude bez shaneni
Kdyz se neco nestihne vcas poshanet tak tech par kousku tam jde doletovat rucne
Klidne tu prvni varku doletuju vc. Toho co bude durch
Ale letovat uplne vsecko to bych si skoro rozmyslel i u tech svejch 3 kousku
Kdyz se neco nestihne vcas poshanet tak tech par kousku tam jde doletovat rucne
Klidne tu prvni varku doletuju vc. Toho co bude durch
Ale letovat uplne vsecko to bych si skoro rozmyslel i u tech svejch 3 kousku
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Konečně jsem se vyhrabal z nejhoršího a tak jsem měl čas se aspoň na chvíli podívat na ten tišťák.
Napřed stručná reakce na některé příspěvky, co tady zazněly:
Robokop psal, že by na tom nemělo být co oživovat. V ideálním světě to tak funguje, ale nevím, jestli je tenhle náš svět zrovna idální. Já téměř nedělám žádné cizí konstrukce, vyrábím většinou jenom to, co si sám navrhnu. Ale pokud už jsem něco cizího dělal, tak to nikdy úplně hladké nebylo.
Takže bych počítal spíš s tou horší variantou, že to nějaké ladění a oživování bude chtít. Přece jen to není triviální záležitost.
K součástkám (to pak rozeberu i v dalším bodě) a osazení: jediné trochu problematičtější osazování bude připájení těch dvou procesorů. Zbytek jsou velké součátky, které může osazovat i Steve Wonder. Navíc tyhle procesory bude třeba i naprogramovat, tj. bude to chtít programátor. Dost z nás ho má, ale každý určitě ne.
Takže si myslím, že docela velká pomoc pro lidi a asi docela použitelný model spolupráce by byl, že by se nechaly hromadně vyrobit tišťáky, hromadně by se nakoupily součástky. Pak by někdo hromadně osadil na desky ty 2 procesory, naprogramoval je, do pytlíku nasypal zbývající součástky a poslal zájemci. Ten zbytek by si tam zájemce večer při sledování nějaké úžasné telenovely doletoval sám.
Ale tohle všechno by mohlo fungovat až poté, co rozjedem aspoň první kusy. Jak jsem psal, tak levně vychází udělat 10 tišťáku, nebo pak až 100. Takže v první etapě bych jich objednal 10, takže na každého zájemce by zbyl řekněme 1 kus. Samozřejmě bych mohl hned druhý den objednat další desítku atd., ale nedělal bych to, počkal bych, až jak dopadne první kolo pokusů.
-------------------
A teď něco k zamyšlení: díval jsem se na to zapojení, zatím jen povrchně, protože krutě nestíhám. Ale i tak jsem tam viděl věci, které se mi tak úplně nelíbí a které bych si (kdybych si to dělal jen pro sebe) předělal.
Jednak to jsou drobnosti, jako třeba nešikovně vyřešený programovací konektor. Mimo poměrně zvláštního rozložení pinů tam na něm třeba chybí napájecí napětí, ale naproti tomu je tam zbytečně signál Reset. Takže pro některé programátory (třeba populátní J-Link) bude třeba externě přitáhnout drátem to napájecí napětí. Ja vím, je to drobnost. Ale zbytečně přidělává problémy.
Výrazně závažnější je ale volba toho podružného procesoru. Autor tam navrhl procesor STM32F103R6T, což je chip v pouzdře 64pin s velmi malou pamětí 32 KiB flash. Ale protože se moc nepoužívá, tak je docela drahý a stojí na eBay nad 8 USD. Kdyby tam místo něho dal populární STM32F103C8T, tak ten je v pouzdře 48pin (které se bude výrazně lépe osazovat), má 2x tolik tolik paměti flash, a protože se prodává ve velkých kvantech, tak se na eBay dá koupit za 1.5 USD.
Zatím jsem podrobně nezkoumal, jak moc by se musela deska upravovat a jestli to třeba nenaráží na nějaké omezení, ale řekl bych, že ne, protože se z něho používá jenom pár vývodů.
Dávám to k diskusi a k zamyšlení. Kdybych si to dělal jenom sám pro sebe, tak to určitě předělám. Ale takhle všem to nechci nutit, aby když pak budou problémy (a to u tak docela velkého projektu určitě budou) někdo neměl pocit, že jsem to zkomplikoval.
Další debatu (kdo by s čím pomohl, jak moc dělat další úpravy atd.) případně později.
Napřed stručná reakce na některé příspěvky, co tady zazněly:
Robokop psal, že by na tom nemělo být co oživovat. V ideálním světě to tak funguje, ale nevím, jestli je tenhle náš svět zrovna idální. Já téměř nedělám žádné cizí konstrukce, vyrábím většinou jenom to, co si sám navrhnu. Ale pokud už jsem něco cizího dělal, tak to nikdy úplně hladké nebylo.
Takže bych počítal spíš s tou horší variantou, že to nějaké ladění a oživování bude chtít. Přece jen to není triviální záležitost.
K součástkám (to pak rozeberu i v dalším bodě) a osazení: jediné trochu problematičtější osazování bude připájení těch dvou procesorů. Zbytek jsou velké součátky, které může osazovat i Steve Wonder. Navíc tyhle procesory bude třeba i naprogramovat, tj. bude to chtít programátor. Dost z nás ho má, ale každý určitě ne.
Takže si myslím, že docela velká pomoc pro lidi a asi docela použitelný model spolupráce by byl, že by se nechaly hromadně vyrobit tišťáky, hromadně by se nakoupily součástky. Pak by někdo hromadně osadil na desky ty 2 procesory, naprogramoval je, do pytlíku nasypal zbývající součástky a poslal zájemci. Ten zbytek by si tam zájemce večer při sledování nějaké úžasné telenovely doletoval sám.
Ale tohle všechno by mohlo fungovat až poté, co rozjedem aspoň první kusy. Jak jsem psal, tak levně vychází udělat 10 tišťáku, nebo pak až 100. Takže v první etapě bych jich objednal 10, takže na každého zájemce by zbyl řekněme 1 kus. Samozřejmě bych mohl hned druhý den objednat další desítku atd., ale nedělal bych to, počkal bych, až jak dopadne první kolo pokusů.
-------------------
A teď něco k zamyšlení: díval jsem se na to zapojení, zatím jen povrchně, protože krutě nestíhám. Ale i tak jsem tam viděl věci, které se mi tak úplně nelíbí a které bych si (kdybych si to dělal jen pro sebe) předělal.
Jednak to jsou drobnosti, jako třeba nešikovně vyřešený programovací konektor. Mimo poměrně zvláštního rozložení pinů tam na něm třeba chybí napájecí napětí, ale naproti tomu je tam zbytečně signál Reset. Takže pro některé programátory (třeba populátní J-Link) bude třeba externě přitáhnout drátem to napájecí napětí. Ja vím, je to drobnost. Ale zbytečně přidělává problémy.
Výrazně závažnější je ale volba toho podružného procesoru. Autor tam navrhl procesor STM32F103R6T, což je chip v pouzdře 64pin s velmi malou pamětí 32 KiB flash. Ale protože se moc nepoužívá, tak je docela drahý a stojí na eBay nad 8 USD. Kdyby tam místo něho dal populární STM32F103C8T, tak ten je v pouzdře 48pin (které se bude výrazně lépe osazovat), má 2x tolik tolik paměti flash, a protože se prodává ve velkých kvantech, tak se na eBay dá koupit za 1.5 USD.
Zatím jsem podrobně nezkoumal, jak moc by se musela deska upravovat a jestli to třeba nenaráží na nějaké omezení, ale řekl bych, že ne, protože se z něho používá jenom pár vývodů.
Dávám to k diskusi a k zamyšlení. Kdybych si to dělal jenom sám pro sebe, tak to určitě předělám. Ale takhle všem to nechci nutit, aby když pak budou problémy (a to u tak docela velkého projektu určitě budou) někdo neměl pocit, že jsem to zkomplikoval.
Další debatu (kdo by s čím pomohl, jak moc dělat další úpravy atd.) případně později.
-
Tomáš Svoboda
- Příspěvky: 225
- Registrován: 22. 8. 2007, 12:51
- Bydliště: Zlín
Já tam vidím nějaké technologické věci co zbytečně komplikují . Třeba ta řada odporů a kondenzátorů celkem silně naprasených k sobě. Ale pro ruční skládání to zase takový problém není. Možná by se dala deska naskládat ručně do pasty ,majitelé co2 laserů umí udělat pěkné plastové šablonky
Podle mě to komplikuje to, že autor použil součástky v pouzdrech 0603. Přitom vpodstatě téměř beze změny layoutu by se daly použít součástky 0805, které se líp ručně osazují.
S tou šablonou nevím, asi bych nevěděl, jak jít pro nějakou mylarovou nebo jinou folii. Když už jsem nějaké šablony dělal, tak jsem je leptal z mosazného plechu, a některé dokonce z hliníkového plechu z plechovek od piva (ale ty jsou strašně měkké, třeba pro obvodu QFP s roztečí 0.5mm už se moc nehodí, ta příčka mezi piny už je na hliník moc tenká).
Navíc dělat se šablonou není tak úplná sranda, chce to nějaký šikovný systém pro její vypínaní a pak pro její zdvih kolmo vzhůru, aby se pasta nerozmazala. Pro takový ne moc velký počet součástek bych si to třeba já sám sobě buď osadil do pasty, nanesené dispenserem (tj. stříkačka s jehlou), nebo bych to možná vzal i normálně cínem.
Jinak nějaký ten forichtung pro vypínaní šablon plánuju už dlouho, ale pořád je něco důležitějšího na práci. Tak možná by to mohl být spouštěcí impulz pro to, abych konečně něco vyrobil.
S tou šablonou nevím, asi bych nevěděl, jak jít pro nějakou mylarovou nebo jinou folii. Když už jsem nějaké šablony dělal, tak jsem je leptal z mosazného plechu, a některé dokonce z hliníkového plechu z plechovek od piva (ale ty jsou strašně měkké, třeba pro obvodu QFP s roztečí 0.5mm už se moc nehodí, ta příčka mezi piny už je na hliník moc tenká).
Navíc dělat se šablonou není tak úplná sranda, chce to nějaký šikovný systém pro její vypínaní a pak pro její zdvih kolmo vzhůru, aby se pasta nerozmazala. Pro takový ne moc velký počet součástek bych si to třeba já sám sobě buď osadil do pasty, nanesené dispenserem (tj. stříkačka s jehlou), nebo bych to možná vzal i normálně cínem.
Jinak nějaký ten forichtung pro vypínaní šablon plánuju už dlouho, ale pořád je něco důležitějšího na práci. Tak možná by to mohl být spouštěcí impulz pro to, abych konečně něco vyrobil.
Pokud plánujete desku upravit, tady je pár bodů k zamyšlení:
1) Nikde nevidím žádné ESD ochrany, což je pro desku určenou do průmyslového prostředí dost riskantní.
2) Driver nepoužívá standardní strukturu pro řízení motoru, není zde žádné snímání proudu, takže regulátor neví jaké magnetické pole generuje, pouze to odhaduje. K tomu aby to správně fungovalo musíte mít dost přesný matematický model motoru(parametry motoru). Pokud zadáte špatné parametry, měnič nemá ani tušení, že místo požadované 1A teče motorem 10A. Při použití snímání proudu by se spousta parametrů nechala automaticky změřit a samotné nastavení měniče by, dle mého názoru, bylo o dost jednodušší.
3) Chybí tranzistor pro pálení přebytečného proudu. Pokud potřebujete zpomalit nebo zastavit servo, které je v pohybu, tak se servo stává generátorem. "Odsáváte z něho energii" ve formě elektrického proudu a tím ho brzdíte. Tenhle výkon je však potřeba někam odvést, většinou se používá brzdný odpor, který se spíná právě tranzistorem, který tu chybí. Bez brzdného odporu nebude možné prudce brzdit. Pokud se o to pokusíte, tak vám měnič skočí do poruchového stavu kvůli přepětí v meziobvodu.
4) Pokud procesor na výkonové straně měniče zamrzne nebo umře a pustí na výstup plné napětí, není zde žádná možnost jak to zastavit. Stačilo by přidat jedno relé, které by bylo řízeno signálem ovládaným oběma procesory + externím Enable signálem. V případě poruchy by mohl jakýkoliv člen odpojit napětí.
5) Přidat nějaké galvanicky oddělené vstupní a výstupní signály jako například Driver Ready nebo Error. Těch není nikdy dost.
6) Komunikaci mezi procesory bych změnil z UARTu na SPI, dosáhlo by se tak větší datové propustnosti. Nyní se data aktualizují frekvencí 5kHz. Pokud jede PWM na 20kHz, tak můžete změnit šířku pulzu jen každý čtvrtý pulz, což není nic moc.
7) Rezistory použité v odporovém děliči na snímání napětí v meziobvodu jsou zbytečně předimenzované. Použil bych SMD na spodní stranu desky. To samé stabilizátory napětí, malé kondenzátory a někde jsem tam zahlédl snad i klasický vývodový rezistor. Všechny tyhle součástky by měli být v SMD pouzdrech na jedné straně desky.
Pokud jsem něco přehlédl, tak mě prosím opravte.
1) Nikde nevidím žádné ESD ochrany, což je pro desku určenou do průmyslového prostředí dost riskantní.
2) Driver nepoužívá standardní strukturu pro řízení motoru, není zde žádné snímání proudu, takže regulátor neví jaké magnetické pole generuje, pouze to odhaduje. K tomu aby to správně fungovalo musíte mít dost přesný matematický model motoru(parametry motoru). Pokud zadáte špatné parametry, měnič nemá ani tušení, že místo požadované 1A teče motorem 10A. Při použití snímání proudu by se spousta parametrů nechala automaticky změřit a samotné nastavení měniče by, dle mého názoru, bylo o dost jednodušší.
3) Chybí tranzistor pro pálení přebytečného proudu. Pokud potřebujete zpomalit nebo zastavit servo, které je v pohybu, tak se servo stává generátorem. "Odsáváte z něho energii" ve formě elektrického proudu a tím ho brzdíte. Tenhle výkon je však potřeba někam odvést, většinou se používá brzdný odpor, který se spíná právě tranzistorem, který tu chybí. Bez brzdného odporu nebude možné prudce brzdit. Pokud se o to pokusíte, tak vám měnič skočí do poruchového stavu kvůli přepětí v meziobvodu.
4) Pokud procesor na výkonové straně měniče zamrzne nebo umře a pustí na výstup plné napětí, není zde žádná možnost jak to zastavit. Stačilo by přidat jedno relé, které by bylo řízeno signálem ovládaným oběma procesory + externím Enable signálem. V případě poruchy by mohl jakýkoliv člen odpojit napětí.
5) Přidat nějaké galvanicky oddělené vstupní a výstupní signály jako například Driver Ready nebo Error. Těch není nikdy dost.
6) Komunikaci mezi procesory bych změnil z UARTu na SPI, dosáhlo by se tak větší datové propustnosti. Nyní se data aktualizují frekvencí 5kHz. Pokud jede PWM na 20kHz, tak můžete změnit šířku pulzu jen každý čtvrtý pulz, což není nic moc.
7) Rezistory použité v odporovém děliči na snímání napětí v meziobvodu jsou zbytečně předimenzované. Použil bych SMD na spodní stranu desky. To samé stabilizátory napětí, malé kondenzátory a někde jsem tam zahlédl snad i klasický vývodový rezistor. Všechny tyhle součástky by měli být v SMD pouzdrech na jedné straně desky.
Pokud jsem něco přehlédl, tak mě prosím opravte.
Díval jsem se ještě na ty další součástky.
Blbě sehnatelný a drahý by byl ještě ten digitální oddělovač si8621 (na eBay přes 8 USD).
Takže ten bych nahradil buď opět podobným digitálním oddělovačem, ale od Analog Devices (ADUM1201), který je mnohem sehnatelnější a výrazně levnější (max. 2 USD), případně tam místo toho dát 2 optrony 6n137, které se dají koupit v každé trafice.
Poznámka: pokud to někdo nestudoval, tak to zapojení je takové, že jsou to 2 nezávislé subdesky, které jsou navzájem galvanicky oddělené a spojené právě tímhle digitálním oddělovačem. Takže ta logická subdeska (připojená k počítači) má svoje nezávislé napájení, silová subdeska (připojená k motoru) má taky svoje.
Takže abych to shrnul: pokud to lehce poladíme, tak se dostaneme někam sem (ceny s lehkou rezervou):
- hlavní procesor STM32F4 cca 9 USD
- podřízený procesor STM32F1 cca 2 USD
- MOS silové spínače cca 5 USD
- oddělovač cca 2 USD
Pak už tam jsou běžné součásky, které bychom nakoupili u nás, asi na tme.cz, cenově by se to mělo vejít do nějakých 200-400 Kč (teď se mi to nechce přesně počítat). Možná trochu dražší bude ten velký koďan na DC-bus, ale pořád to nebude nic likvidačního.
Jak budu mít chvilku, tak zkouknu zdroják pro ten podřízený procesor, jestli tam není nějaká kulišárna, kvůli které by tam nešel dát ten levnější a výkonnější typ.
A vy se zatím rozhodněte a napište, jestli souhlasíte s případnýma úpravana. A pokud tu někdo dělá s procesory STM (vím, že minimálně bronek999, oscar a zřejmě i HonzaCh, možná i další), tak by se na to mohli taky mrknout. Jde tam o to, že v této chvíli to má autor rozložené mezi 3 porty (PA, PB a PC), ale procesor s menším pouzdrem má jenom PA a PB. Tak jestli na něco nemůže narazit to, že to bude na jednom portu.
EDIT: Než jsem to dopsal, tak se tu objevil příspěvek od GMANa, tak na něco z toho zareaguju.
Nějaké extra ESD ochrany tu nejsou, teoreticky by se mohly přidat, ale já bych těm RS422 docela věřil i bez nich. Jak jsem psal, deska řízení a komunikace je od silové elektroniky galvanicky oddělena.
Další možnost (která by se mi líbila víc) by bylo přidat na vstup optrony. Ale to byl trochu větší zásah do tišťáku, musely by se tam přidat i piny pro volbu optron/RS422, nebo tu možnost RS422 úplně oželet.
Nějaké chybové výstupy by se asi sešly. Jak to ale bude s realizací nevím, bude třeba nastudovat zdrojáky.
Měření proudu by mělo nějak fungovate přes pin Itrip, měří si to na vnitřním odporu ten modul výkonových spínačů. Ale jak přesně to funguje zatím nevím.
Řízení přepětí DC busu by bylo dobré nějak udělat, mohlo by to být klidně úplně nezávislé na řízení driveru, fungovalo by to jako paralelní stabilizátor. Mohl by být jeden společný pro všechny drivery, protože DC bus bude taky společný.
Do předělávky meziprocesorové komunikace z UARTU na SPI bych se určitě nepouštěl. Byl by to dost zásadní zásah do SW na obou stranách, znamenalo by to jinak udělat oddělovače, a podle mě pro to není důvod. UART jede hodně rychle, na 2 Mbit/s (i když v dokumentaci píše 5 Mbit/s).
Spolehlivost je důležitá věc. Doufám, že tam jsou dobře obloužené watch-dogy, jinak by se to tam muselo dopsat. Taky jsem přemyšlel nad tím, natáhnout mezi procesory vzájemné signály Reset, kdy jeden procesor by mohl v případě problému zresetovat ten druhý. Ale to asi až v nějaké další verzi.
EDIT2: Jak se tak do toho koukám, tak se chvílemi nestačím divit. Nemohl jsem najít stabilizátor napájení pro podružný procesor. No a ejhle - on je ve schematu namalovaný jako tranzistor. Autor asi musel být po hodně velkém flámu, když to maloval.
EDIT3: Konečně jsem se podíval do těch zdrojáků. Takže záměna podřízeného procesoru půjde bez problémů. Je to udělané tak, že všechno řídí ten hlavní procesor, ten podřízený plní jenom příkazy typu "přines pivo". Žádná velká inteligence se tam neočekává.
A mimochodem SW pro ten podřízený procesor je napsaný tak trochu humpolácky. Pro ten hlavní to na první pohled vypadá líp.
Blbě sehnatelný a drahý by byl ještě ten digitální oddělovač si8621 (na eBay přes 8 USD).
Takže ten bych nahradil buď opět podobným digitálním oddělovačem, ale od Analog Devices (ADUM1201), který je mnohem sehnatelnější a výrazně levnější (max. 2 USD), případně tam místo toho dát 2 optrony 6n137, které se dají koupit v každé trafice.
Poznámka: pokud to někdo nestudoval, tak to zapojení je takové, že jsou to 2 nezávislé subdesky, které jsou navzájem galvanicky oddělené a spojené právě tímhle digitálním oddělovačem. Takže ta logická subdeska (připojená k počítači) má svoje nezávislé napájení, silová subdeska (připojená k motoru) má taky svoje.
Takže abych to shrnul: pokud to lehce poladíme, tak se dostaneme někam sem (ceny s lehkou rezervou):
- hlavní procesor STM32F4 cca 9 USD
- podřízený procesor STM32F1 cca 2 USD
- MOS silové spínače cca 5 USD
- oddělovač cca 2 USD
Pak už tam jsou běžné součásky, které bychom nakoupili u nás, asi na tme.cz, cenově by se to mělo vejít do nějakých 200-400 Kč (teď se mi to nechce přesně počítat). Možná trochu dražší bude ten velký koďan na DC-bus, ale pořád to nebude nic likvidačního.
Jak budu mít chvilku, tak zkouknu zdroják pro ten podřízený procesor, jestli tam není nějaká kulišárna, kvůli které by tam nešel dát ten levnější a výkonnější typ.
A vy se zatím rozhodněte a napište, jestli souhlasíte s případnýma úpravana. A pokud tu někdo dělá s procesory STM (vím, že minimálně bronek999, oscar a zřejmě i HonzaCh, možná i další), tak by se na to mohli taky mrknout. Jde tam o to, že v této chvíli to má autor rozložené mezi 3 porty (PA, PB a PC), ale procesor s menším pouzdrem má jenom PA a PB. Tak jestli na něco nemůže narazit to, že to bude na jednom portu.
EDIT: Než jsem to dopsal, tak se tu objevil příspěvek od GMANa, tak na něco z toho zareaguju.
Nějaké extra ESD ochrany tu nejsou, teoreticky by se mohly přidat, ale já bych těm RS422 docela věřil i bez nich. Jak jsem psal, deska řízení a komunikace je od silové elektroniky galvanicky oddělena.
Další možnost (která by se mi líbila víc) by bylo přidat na vstup optrony. Ale to byl trochu větší zásah do tišťáku, musely by se tam přidat i piny pro volbu optron/RS422, nebo tu možnost RS422 úplně oželet.
Nějaké chybové výstupy by se asi sešly. Jak to ale bude s realizací nevím, bude třeba nastudovat zdrojáky.
Měření proudu by mělo nějak fungovate přes pin Itrip, měří si to na vnitřním odporu ten modul výkonových spínačů. Ale jak přesně to funguje zatím nevím.
Řízení přepětí DC busu by bylo dobré nějak udělat, mohlo by to být klidně úplně nezávislé na řízení driveru, fungovalo by to jako paralelní stabilizátor. Mohl by být jeden společný pro všechny drivery, protože DC bus bude taky společný.
Do předělávky meziprocesorové komunikace z UARTU na SPI bych se určitě nepouštěl. Byl by to dost zásadní zásah do SW na obou stranách, znamenalo by to jinak udělat oddělovače, a podle mě pro to není důvod. UART jede hodně rychle, na 2 Mbit/s (i když v dokumentaci píše 5 Mbit/s).
Spolehlivost je důležitá věc. Doufám, že tam jsou dobře obloužené watch-dogy, jinak by se to tam muselo dopsat. Taky jsem přemyšlel nad tím, natáhnout mezi procesory vzájemné signály Reset, kdy jeden procesor by mohl v případě problému zresetovat ten druhý. Ale to asi až v nějaké další verzi.
EDIT2: Jak se tak do toho koukám, tak se chvílemi nestačím divit. Nemohl jsem najít stabilizátor napájení pro podružný procesor. No a ejhle - on je ve schematu namalovaný jako tranzistor. Autor asi musel být po hodně velkém flámu, když to maloval.
EDIT3: Konečně jsem se podíval do těch zdrojáků. Takže záměna podřízeného procesoru půjde bez problémů. Je to udělané tak, že všechno řídí ten hlavní procesor, ten podřízený plní jenom příkazy typu "přines pivo". Žádná velká inteligence se tam neočekává.
A mimochodem SW pro ten podřízený procesor je napsaný tak trochu humpolácky. Pro ten hlavní to na první pohled vypadá líp.