
Konstruktér na volné noze
Podnikám od roku 1993. Elektronika + části strojů. Vývoj, prototyp, sériová výroba, prodej a následně i servis. To vše v jednom až čtyřech lidech a samozřejmě OSVČ. Samozřejmě když něco děláš i něco poděláš. Mám za sebou pár (3-4) průserů a jednou i se zraněním a všechno vždy pokryla pojistka za cca 15 tisíc ročně. Některé roky byly obraty dost pře 10 mio, ale musíš cpát dlouhé peníze do vývoje. Někdy bylo zase docela špatně, ale opět musíš situaci zvládnout a "neposrat se z toho". Jakmile začneš podnikat, už se nezastavíš.
Pokud jsi šikovnej, tak o dost líp, ALE!!!!!!! Žádná placená dovolená, žádné benefity a samozřejmě žádné jistoty.

A ešte je tu naviac ženský faktor.
Žena chce mať silného chlapa v posteli aj chlapa čo jej dáva veľa peňazí. Vo večšine obidve úlohy naraz nezvládneš, tak sa musíš rozhodnúť, ktorým chceš byť
Žena chce mať silného chlapa v posteli aj chlapa čo jej dáva veľa peňazí. Vo večšine obidve úlohy naraz nezvládneš, tak sa musíš rozhodnúť, ktorým chceš byť

To že niekto nerozumie tomu čo píšem, neznamená že som troll 

-
- Příspěvky: 5
- Registrován: 27. 6. 2024, 4:20
Opět zdravím účastníky této diskuze.
Když to tak shrnu, tak vidím, že jste mě všichni varovali hlavně nad pořádným zápřahem, tj. časem tráveným nad prací. Zároveň také nad různorodostí zákazníků a prostě, že s někým se domluvit lze, s jiným je to horší a je to prostě těžké.
Nicméně jsem rád, že většina z Vás neuváděla ty rizika, kterých se nyní nejvíc bojím. Ale co člověka poté nejvíc trápí pozná až jakmile se v té situaci objeví a musí ji řešit. Třeba mě nakonec bude štvát opravdu ta práce od rána do večera, i když to tak nyní nevnímám.
Trochu mě potěšilo, že mi přijde, že většina z vás co jste komentovali práci vykonává sama na sebe. A i si prostě zanadáváte jak je to někdy složité a stojí to za nic a zákazník je nic moc. Nicméně mám z většiny z vás pocit, že byste neměnili a prostě pracujete tak dál. Někteří se vyjádřili dokonce úplně přímo, jak se jim nyní situace jeví.
Přispěvatel jergus.balaz zmiňuje to, že osamostatnit se bylo nejlepší rozhodnutí v životě. Nicméně mi z jiných jeho příspěvků na fóru přijde, že asi řeší hlavně obrábění součástí, ne tak úplně jejich návrh, ale to je jen moje domněnka a může mě opravit. Takže trochu jiné odvětví než cílím já.
Přispěvatel lubbez zase zmiňuje, že podniká od roku 1993, s tím že když podnikat začnu, už se nejspíš nezastavím. Z tohoto usuzuji, že by nejspíše neměnil. Dokonce popisuje podobnou činnost, které bych se chtěl věnovat já. Ale přijde mi, že se věnuje více elektro věcem.
Přispěvatel miv zase uvádí, že to je hlavně o síle a energii. Na což upozorňujete asi všichni shodně, že člověk musí prostě vytrvat a někdy je to o nervy. U přispěvatele miv z jeho příspěvků mám pocit ale také, že se věnuje hlavně SW a elektro věcem.
Až přispěvatel r4cv, který snad jako jediný napřímo uvedl, že dnes už by do toho nešel. A tady mě trochu děsí, že zmiňuje, že dělá právě konstruktérskou práci. Nicméně řádek předtím uvádí, že již takto pracuje asi 24 let, což si říkám, že asi musely být za tu dobu u světlé chvíle.
Jak jsem psal výše u ostatních mám spíše pocit, že by na "volnou nohu" šli znova, jen ví, že to je zápřah, ale zaměstnance by už dělat nechtěli.
Děkuji všem za postřehy, které se týkají všeho možného. Od nárocích na čas, nárocích zákazníků, nárocích rodiny, nárocích na zdraví a taky na samotnou osobu, která se rozhodne na volnou nohu jít.
Nějaké rizika plynoucí z tohoto typu podnikání je asi nejlepší zachytit dobře sepsanou smlouvou o dílo a pojistkou, jiné nástroje nevidím. A také samozřejmě neplést se do něčeho, čemu člověk nerozumí ale najmout si na radu odborníka v té dané oblasti. Nyní narážím na různé vyhlášky týkající se například bezpečnosti strojních zařízení, případně nějaké vyšší pevnostní výpočty, atd. Vždy samozřejmě záleží na typu projektu, na jakém člověk pracuje.
Přeji všem pěkný sváteční den.
Když to tak shrnu, tak vidím, že jste mě všichni varovali hlavně nad pořádným zápřahem, tj. časem tráveným nad prací. Zároveň také nad různorodostí zákazníků a prostě, že s někým se domluvit lze, s jiným je to horší a je to prostě těžké.
Nicméně jsem rád, že většina z Vás neuváděla ty rizika, kterých se nyní nejvíc bojím. Ale co člověka poté nejvíc trápí pozná až jakmile se v té situaci objeví a musí ji řešit. Třeba mě nakonec bude štvát opravdu ta práce od rána do večera, i když to tak nyní nevnímám.
Trochu mě potěšilo, že mi přijde, že většina z vás co jste komentovali práci vykonává sama na sebe. A i si prostě zanadáváte jak je to někdy složité a stojí to za nic a zákazník je nic moc. Nicméně mám z většiny z vás pocit, že byste neměnili a prostě pracujete tak dál. Někteří se vyjádřili dokonce úplně přímo, jak se jim nyní situace jeví.
Přispěvatel jergus.balaz zmiňuje to, že osamostatnit se bylo nejlepší rozhodnutí v životě. Nicméně mi z jiných jeho příspěvků na fóru přijde, že asi řeší hlavně obrábění součástí, ne tak úplně jejich návrh, ale to je jen moje domněnka a může mě opravit. Takže trochu jiné odvětví než cílím já.
Přispěvatel lubbez zase zmiňuje, že podniká od roku 1993, s tím že když podnikat začnu, už se nejspíš nezastavím. Z tohoto usuzuji, že by nejspíše neměnil. Dokonce popisuje podobnou činnost, které bych se chtěl věnovat já. Ale přijde mi, že se věnuje více elektro věcem.
Přispěvatel miv zase uvádí, že to je hlavně o síle a energii. Na což upozorňujete asi všichni shodně, že člověk musí prostě vytrvat a někdy je to o nervy. U přispěvatele miv z jeho příspěvků mám pocit ale také, že se věnuje hlavně SW a elektro věcem.
Až přispěvatel r4cv, který snad jako jediný napřímo uvedl, že dnes už by do toho nešel. A tady mě trochu děsí, že zmiňuje, že dělá právě konstruktérskou práci. Nicméně řádek předtím uvádí, že již takto pracuje asi 24 let, což si říkám, že asi musely být za tu dobu u světlé chvíle.
Jak jsem psal výše u ostatních mám spíše pocit, že by na "volnou nohu" šli znova, jen ví, že to je zápřah, ale zaměstnance by už dělat nechtěli.
Děkuji všem za postřehy, které se týkají všeho možného. Od nárocích na čas, nárocích zákazníků, nárocích rodiny, nárocích na zdraví a taky na samotnou osobu, která se rozhodne na volnou nohu jít.
Nějaké rizika plynoucí z tohoto typu podnikání je asi nejlepší zachytit dobře sepsanou smlouvou o dílo a pojistkou, jiné nástroje nevidím. A také samozřejmě neplést se do něčeho, čemu člověk nerozumí ale najmout si na radu odborníka v té dané oblasti. Nyní narážím na různé vyhlášky týkající se například bezpečnosti strojních zařízení, případně nějaké vyšší pevnostní výpočty, atd. Vždy samozřejmě záleží na typu projektu, na jakém člověk pracuje.
Přeji všem pěkný sváteční den.
Já jsem taky konstruktér, ale dělám vše od návrhu až po výrobu. Někdy pro zákazníka jen návrhy konstrukcí, někdy jen výrobu, někdy komplet i s elektrikou. Čili je možný že v podstatě totéž co ty 
Dělám na sebe a rozhodně bych neměnil. Nejen že mi to uvolňuje ruce při návrzích, takže mi do toho míň lidí krafe, ale nemusím dodržovat leckdy šílené administrativní postupy některých firem, což práci tak akorát komplikuje a co si budem, často nejsou ani nijak produktivní.
Co si poseru, to si poseru. Zákazníci mají obvykle pochopení, s tím zas takový problém není, jen to chtějí rychle napravit. A co udělám dobře, to mě pak těší, a především to těší i zákazníka. Někdy sice nevíš jak tvůj strojek skončil, jestli vůbec ještě šlape, o to víc potěší když tě zákazník třeba po třech letech mlčení kontaktuje že potřebuje nějakou blbost, a jen tak mimochodem ti sdělí že mašinka furt šlape bez jediný závady. To se jako zaměstnanec často už nedozvíš, kdežto takhle ti to dá obrovskej boost a radost.
Jakožto konstruktér&výrobce budeš mít práce dost, o to se neboj. Vždy jasně komunikovat, často doporučuju písemně, ať nedochází pak k dohadům a misinterpretacím řečeného. Dospěl jsem i k tomu že si někdy pracovní schůzky nahrávám - lidé mají někdy pocit že sdělili svou myšlenku, ale ve skutečnosti ji vůbec nevyřkli jasně a srozumitelně. Zbytečně pak vznikají dohady. Obecně jasná komunikace je velmi důležitá. Jako zaměstnanec jseš v tomhle částečně maskovanej a z obliga, ale jako osvč nikoli.
Obecně na tom asi nejvíc miluju tu svobodu - nikdo mi neříká co mám dělat. Můžu zakázku odmítnout, můžu jí dělat někdy i za hubičku když přijde zákazník s něčím novým a nebojí se financovat vymýšlení nového, a ty si tak můžeš hrát. Obecně je to zcela jinej level než jako zaměstnanec. I když samozřejmě jako zaměstnanec můžeš mít za zády velké zázemí a finance, a můžeš se podílet na velkých projektech, což také není od věci. Totéž se ale může stát i když budeš jako osvč. Lidi prostě nejsou, a už i takové firmy jako Bosch i Škodovka hledají outsourcy a je jim úplně jedno že jseš jen malej garážník.

Dělám na sebe a rozhodně bych neměnil. Nejen že mi to uvolňuje ruce při návrzích, takže mi do toho míň lidí krafe, ale nemusím dodržovat leckdy šílené administrativní postupy některých firem, což práci tak akorát komplikuje a co si budem, často nejsou ani nijak produktivní.
Co si poseru, to si poseru. Zákazníci mají obvykle pochopení, s tím zas takový problém není, jen to chtějí rychle napravit. A co udělám dobře, to mě pak těší, a především to těší i zákazníka. Někdy sice nevíš jak tvůj strojek skončil, jestli vůbec ještě šlape, o to víc potěší když tě zákazník třeba po třech letech mlčení kontaktuje že potřebuje nějakou blbost, a jen tak mimochodem ti sdělí že mašinka furt šlape bez jediný závady. To se jako zaměstnanec často už nedozvíš, kdežto takhle ti to dá obrovskej boost a radost.
Jakožto konstruktér&výrobce budeš mít práce dost, o to se neboj. Vždy jasně komunikovat, často doporučuju písemně, ať nedochází pak k dohadům a misinterpretacím řečeného. Dospěl jsem i k tomu že si někdy pracovní schůzky nahrávám - lidé mají někdy pocit že sdělili svou myšlenku, ale ve skutečnosti ji vůbec nevyřkli jasně a srozumitelně. Zbytečně pak vznikají dohady. Obecně jasná komunikace je velmi důležitá. Jako zaměstnanec jseš v tomhle částečně maskovanej a z obliga, ale jako osvč nikoli.
Obecně na tom asi nejvíc miluju tu svobodu - nikdo mi neříká co mám dělat. Můžu zakázku odmítnout, můžu jí dělat někdy i za hubičku když přijde zákazník s něčím novým a nebojí se financovat vymýšlení nového, a ty si tak můžeš hrát. Obecně je to zcela jinej level než jako zaměstnanec. I když samozřejmě jako zaměstnanec můžeš mít za zády velké zázemí a finance, a můžeš se podílet na velkých projektech, což také není od věci. Totéž se ale může stát i když budeš jako osvč. Lidi prostě nejsou, a už i takové firmy jako Bosch i Škodovka hledají outsourcy a je jim úplně jedno že jseš jen malej garážník.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit 

Pokud preferuješ kvalitu před kvantitnou a zakazník to oceni, dělej jako OSVČ.Lukas.2412 píše: ↑28. 6. 2024, 4:13 Proto se vás chci zeptat. Je těžké přejít například na OSVČ a pracovat jako technik jak nejlíp umím, pro více různých zákazníků a snažit se odevzdávat práci kvalitně, ne jen tak?
Ono je to komplikovanější. Neuvadiš jak drahé systémy či projekty děláš. Zda má zakázník nadiktované penale atd.Lukas.2412 píše: ↑28. 6. 2024, 4:13 Někde jsem četl, že pracovat jako OSVČ v této profesi, myslím tím konstruktérské navrhování ve strojařině, kde výstupem je odevzdaná dokumentace, je riziko kvůli tomu, že takto pracující osoba ručí celým svým majetkem.
1, Zaleží na zakazníkovi. Zda to vidi jako vznikly problém (což nějak spolu vyřešite) nebo už jako škodu.
2, Pokud jako škodu, tak to nějak asi uhradiš, nebo se domluviš na splátkovým kalendaři. Případně se mužeš soudit, že to není škoda tebou způsobena.
3, Až když nejsi to schopný splácet, tak nastava exekuce: prvně na tvůj učet (finanční prostředky), až pak dojde na zabavovaní majetku (tohle taky nějaký postup).
Ono zákazníkovi jde o prachy a o to aby mu firma vydělavala. Na co mu bude "zabavený" tvůj bárak, když mu firma neprosperuje....
Ing. Tomáš Mlčák - Digitální prototypování, Konstrukce strojů a zařízení, Fotogrammetrie, Vývoj pásových jednotek
To si nesprávne pochopil. Nešiel by som do tej zákazky. To, že je zákazka problémová sa často zistí až neskoro.Lukas.2412 píše: ↑5. 7. 2024, 11:37
Až přispěvatel r4cv, který snad jako jediný napřímo uvedl, že dnes už by do toho nešel. A tady mě trochu děsí, že zmiňuje, že dělá právě konstruktérskou práci. Nicméně řádek předtím uvádí, že již takto pracuje asi 24 let, což si říkám, že asi musely být za tu dobu u světlé chvíle.
Podnikanie ako také je ok. Neviem si predstaviť byť znova zamestnanec. Dokonca ani na pár mesiacov ako záskok za niekoho.
-
- Příspěvky: 5
- Registrován: 27. 6. 2024, 4:20
Pro r4cv:
V tom případě děkuji za upřesnění situace. Což jsou pro mě vlastně zprávy, které jsem chtěl číst.
Pro ostatní, což souvisí i s tím co psal r4cv:
Ano dá se čekat, že to, že jsou některé zakázky problémové se ukáže až v průběhu, tedy až na ni pracujete. To aby to člověk odhalil již na začátku, k tomu je dle mě potřeba hlavně již nějaká zkušenost. Pokud tuto zkušenost člověk zatím nemá musí se snažit sepsat co nejlépe nějaké zadání a to si poté alespoň e-mailovou poštou nechat schválit zákazníkem, pokud je to možné. Pokud ne tak se prostě musí rozhodnout jestli do toho i přesto jde nebo ne. Nebo jak psal Pipik, vše si nahrávat, nebo nejlépe písemně dokládat, aby bylo co nejvíce zaznamenaných událostí v komunikaci, které následně rozkrývají lépe to, že někdo tvrdí, že něco říkal. Nebo potom tvrdí, že si myslel, že to bylo řečeno a je to v tom případě jasné.
Pro Permonik:
No záleží samozřejmě na období a zákaznících. Ze začátku by to byly spíše jednodušší práce. Když to nějak shrnu v nějakém měřítku náročnosti. Tak různí lidé se ozývají, že chtějí pouze nějakou plechařinu jako různé krytování a tak, nebo třeba 3D tisk. Poté se sem tam někdo ozve, že by chtěl nějakou bránu, branku, zábradlí. Dále v žebříčku složitosti bych to viděl na nějaké schodiště. Následně tu jsou i nějaké svařovací přípravky v řádu maximálně několika desítek tisíc. Poté se jedná o různé příslušenství nejčastěji například k jednoúčelovým strojům, jako jsou různé pomocné stanice orientace součástí, kontroly nebo jejich zakládání. To je v řádu maximálně stovek tisíc. No a pak mě sem tam oslovili o pomoc se zařízením, které již mělo cenu přes milion korun, ale jednalo se spíše o dílčí práce na tomto zařízení.
Ale je to spíše o tom, že do těch složitějších věcí jsem se hlavně z hlediska časového nechtěl sám pouštět, protože mi přišlo, že bych to nedokázal úplně vhodně spojit s prací jako zaměstnanec a s rodinou. A nechtěl jsem jen slibovat, že už to bude v nějaký čas hotové a přitom vědět, že nemám čas se tomu věnovat.
Takže samozřejmě, jakmile se mi podaří si udělat nějakou zákaznickou základnu tak můžu odhadovat více, ale určitě bych chtěl postupnými krůčky mířit k návrhu různých složitějších zařízení, které slouží k automatizaci pracovních úkonů, nebo vykonávají takovou práci, kterou člověk z hlediska různých omezeních například váhové, výkonnostní, prostředí, přesnost, prostě nedokáže.
Pro Pipik a jean:
No pánové vidím, že asi nejste žádní troškaři když pracujete na volné noze i pro takové společnosti.
Díky vám i všem ostatním, že jste se ozvali a podělili jste se doposud o své postřehy. Určitě mi to pomáhá a věřím, že možná i jiným, kteří čtou toto vlákno si udělat trochu náhled na celou situaci.
V tom případě děkuji za upřesnění situace. Což jsou pro mě vlastně zprávy, které jsem chtěl číst.
Pro ostatní, což souvisí i s tím co psal r4cv:
Ano dá se čekat, že to, že jsou některé zakázky problémové se ukáže až v průběhu, tedy až na ni pracujete. To aby to člověk odhalil již na začátku, k tomu je dle mě potřeba hlavně již nějaká zkušenost. Pokud tuto zkušenost člověk zatím nemá musí se snažit sepsat co nejlépe nějaké zadání a to si poté alespoň e-mailovou poštou nechat schválit zákazníkem, pokud je to možné. Pokud ne tak se prostě musí rozhodnout jestli do toho i přesto jde nebo ne. Nebo jak psal Pipik, vše si nahrávat, nebo nejlépe písemně dokládat, aby bylo co nejvíce zaznamenaných událostí v komunikaci, které následně rozkrývají lépe to, že někdo tvrdí, že něco říkal. Nebo potom tvrdí, že si myslel, že to bylo řečeno a je to v tom případě jasné.
Pro Permonik:
No záleží samozřejmě na období a zákaznících. Ze začátku by to byly spíše jednodušší práce. Když to nějak shrnu v nějakém měřítku náročnosti. Tak různí lidé se ozývají, že chtějí pouze nějakou plechařinu jako různé krytování a tak, nebo třeba 3D tisk. Poté se sem tam někdo ozve, že by chtěl nějakou bránu, branku, zábradlí. Dále v žebříčku složitosti bych to viděl na nějaké schodiště. Následně tu jsou i nějaké svařovací přípravky v řádu maximálně několika desítek tisíc. Poté se jedná o různé příslušenství nejčastěji například k jednoúčelovým strojům, jako jsou různé pomocné stanice orientace součástí, kontroly nebo jejich zakládání. To je v řádu maximálně stovek tisíc. No a pak mě sem tam oslovili o pomoc se zařízením, které již mělo cenu přes milion korun, ale jednalo se spíše o dílčí práce na tomto zařízení.
Ale je to spíše o tom, že do těch složitějších věcí jsem se hlavně z hlediska časového nechtěl sám pouštět, protože mi přišlo, že bych to nedokázal úplně vhodně spojit s prací jako zaměstnanec a s rodinou. A nechtěl jsem jen slibovat, že už to bude v nějaký čas hotové a přitom vědět, že nemám čas se tomu věnovat.
Takže samozřejmě, jakmile se mi podaří si udělat nějakou zákaznickou základnu tak můžu odhadovat více, ale určitě bych chtěl postupnými krůčky mířit k návrhu různých složitějších zařízení, které slouží k automatizaci pracovních úkonů, nebo vykonávají takovou práci, kterou člověk z hlediska různých omezeních například váhové, výkonnostní, prostředí, přesnost, prostě nedokáže.
Pro Pipik a jean:
No pánové vidím, že asi nejste žádní troškaři když pracujete na volné noze i pro takové společnosti.
Díky vám i všem ostatním, že jste se ozvali a podělili jste se doposud o své postřehy. Určitě mi to pomáhá a věřím, že možná i jiným, kteří čtou toto vlákno si udělat trochu náhled na celou situaci.