Před rokem jsme prdění maskovali kašláním, dnes kašlání maskujeme prděním.
Jo, svět se mění.
corona virus - obecna diskuze
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Děkuji za objasnění
Tušil jsem, že jako vtip to nebude nic moc
Prima, můžeš mezi lidi
Ani formulace "dva lidi" není zcela správná. Asi bys měl použít "dvě bytosti", abys nediskriminoval nějaké zvíře, potažmo ítýho
Názor státu: co je zdarma nechceme, viz. Coroventy a nově i rýchlotesty... 
Takhle se řídí firma jménem Česko spíše "Těžko"
https://echo24.cz/a/S4Qt6/odmitla-vlada ... -fake-news
Takhle se řídí firma jménem Česko spíše "Těžko"
https://echo24.cz/a/S4Qt6/odmitla-vlada ... -fake-news
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22953
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Problem je ze kdyz chces neco nechat certifikovat ze narazis na megamoloch a stoji to desny prachy. Ostatne myslim ze ales by mohl vypravet. Tusim ze rikal ze kvuli tomu radsi jezdil do britanie. Nedivim se. V tuhle chvili vidim naprosto zasadni potrebu intervence statu a dojiti nejake nouzove zrychlene certifikace. Napr. Corovent vse dodal. A zaseklo se to az do chvile kdy primulovi a spol zaclo tect do bot.
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
co tam píšou?, já se tam nedostatku, pac nesouhlasil s jejich podminkami
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22953
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Vy mi asi neuvěříte, ale zkusím to. Pamatujete si na Pavla Řeháka, soukromou osobu, která přišla na vládu a dala ji matematický model, jak se bude šířit covid "a tím zachránil Česko"? Tak v Polsku mají podobný příběh. Akorát že v hlavní roli je teenager, který letos maturoval. A na jeho práci stojí veškeré modelování v Polsku. Překládám a občas shrnuji fragmenty rozhovoru
***
Polská vláda není schopna zveřejnit údaje o epidemické situaci v jednotlivých okresech. Naštěstí se našel člověk, který to dělá za vládu a jeho práce využívají celopolská média, epidemiologové, hygienici i matematici. Je to letošní maturant, devatenáctiletý Michał Rogalski z Toruně, který koordinuje činnost skupiny dobrovolníků shromažďujících údaje, na nichž stojí celý boj s pandemií v Polsku.
Na začátku července pozvalo datové oddělení deníku Gazeta Wyborcza (dále v textu GW) tehdy ještě osmnáctiletého Michała do podcastu, aby si s ním promluvili o jeho práci.
Kdy jsi poprvé uslyšel o epidemii, která vypukla v Číně?
Nepamatuji si to přesně, ale dobře si vzpomínám, že jsem každý den ve školní lavici ty statistiky sledoval. Zděšen jsem viděl onen skok v Číně - denně 15 tisíc nových nemocných. A přemýšlel jsem, kdy se asi virus objeví u nás. A když se objevil první případ, tak jsem si automaticky - nejprve sám pro sebe - začal zapisovat všechny údaje, které zveřejňovalo Ministerstvo zdravotnictví. Později se ukázalo, že existují lidé, kteří to potřebují stejně jako já. Zvolil jsem si Twitter jako platformu, kde jsem to začal zveřejňovat. Ukázalo se, že je to skvělé médium na šíření takovéhoto obsahu v podobě krátkých zpráv. A do světa to šlo celkem solidně, což mne také trochu povzbuzovalo. Z něčeho, co jsem udělal pro sebe, protože mne to zajímalo, se to přeměnilo na jakousi formu jednoduché veřejné aktivity. Sám pro sebe bych to jistě neprovozoval, hledal bych někoho, kdo by to dělal, když se epidemie rozšířila. Ale kolem toho se shromáždilo tolik lidí, a to nejen obyčejných občanů, ale také epidemiologů, vědců, lékařů, novinářů a ukázalo se, že to nikdo nedělá lépe a pořádněji.
Už předtím jsem dělal nějaké projekty, ale to byl první týkající se epidemie a infekčních nemocí. Nyní mne na Twitteru sleduje 8,5 tis. lidí - to už je nějaká společnost, která se angažuje, vytýká chyby, něco navrhuje. To vše vede k tomu, že ty tabulky jsou nejen Michała Rogalského. To jsou ve skutečnosti občanské tabulky. Jsem člověk, který se rád angažuje pro společnost a mám z toho radost.
Kde se u tebe vzala záliba v číslech a statistice?
Na začátku mne to všechno děsilo a stresovalo mne to. Absolutní mediální zmatek, lidé stále slyšeli: "Virus, virus!", ale nikdo nevěděl, kde vlastně je. To mne motivovalo k tomu, abych do těch čísel šel, protože je beru jako velmi dobrý způsob k racionálnímu vyhodnocování skutečnosti a pak k případnému rozhodování. To vlastně platí pro každou oblast. Díky přístupu k údajům se už lidé tolik nebojí, činí racionální rozhodnutí a přizpůsobují své činnosti. Zda půjdeme ke známým, zda bychom měli přijmout pozvání na svatbu - takováto rozhodnutí záleží například na tom, kolik je v mém okrese nákaz. Takováto data nebyla a ukázalo se, že jsou moc potřebná.
Na začátku tuto práci dělalo Ministerstvo zdravotnictví, kterou jsi potom dělal ty - uvádělo počty nákaz v okresech. A pak přestalo. Kontaktoval ses nějak s vládou, hygienickými stanicemi, místními samosprávami nebo nějakými jinými institucemi zabývajícími se bojem s koronavirem?
S ministerstvem jsem nebyl v kontaktu. Fakt, ze začátku ministerstvo uvádělo velmi podrobné údaje a přesně jsme věděli, ve kterých městech jsou hospitalizováni nemocní. Později se tyto údaje tak nějak rozplizly. Byl jsem tím posedlý, prohledával jsem místní tisk, abych našel základní informace o nemocných. Abych případně vytvářel mapy spojnic, kdo se od koho mohl nakazit. To skončilo na 100 nakažených a seděl jsem nad tím 24 hodin denně. Když jsem se se skupinkou dobrovolníků pustil do okresních dat, tak se ukázalo, že jsou nekompletní a nedostatečné pro to, co děláme. Proto jsme spolu s týmem BIQdata z GW začali kontaktovat hygienické stanice a vojvodské úřady, aby nám poskytli lepší údaje. To bylo pro nás logické, že každé vojvodství by mělo zvládat svůj píseček, vojvodství by měla být schopna zvládnout epidemii na svém území. Při sběru těchto dat jsme často narazili na nějaké dámy ze sekretariátu, které nedokázaly takovéto věci dělat, neměly data. Tam byl velký nepořádek, bylo třeba se dohadovat s těmi různými úřady, protože ne všechna data byla poskytována. Jde-li o úřední záležitosti, tak v Polsku je všechno tajné (LV: to říká Michał, to není můj komentář). Nevládní organizace nedostávají potřebné informace, musejí se jich domáhat. A když už se vědělo, že máme globální epidemii a úřady musejí poskytovat podrobné údaje, tak na to nebyly připravené. Hodně bojů se svádělo o ta data, přístupy k různým zdrojům, hodně analytické práce.
Tvá práce spočívala v tom, že jsi zaplňoval mezeru v celopolském zpracování dat, tedy prostě sebrat informace z jednotlivých okresů na jednom místě. Zdroje, které jsi používal, byly oficiální?
Ano, akorát nebyly úplné a dokonce jsme se bavili o tom, zda by se např. nedalo naprogramovat nějaké API, aby se ta data sbírala automaticky. V Polsku je 314 okresů, ale údaje jsou uváděny naprosto chaoticky - některé na webu, některé na nějakých šablonách, na mapkách, infografikách, na Twitteru, na Facebooku. Rozmanitost těchto forem ukazuje míru nepřipravenosti úřadů. A to, že ony opravdu nevěděly, jak se průběžně každý den mají zveřejňovat seriózní data o epidemii. Bylo vidět, že je to pro ně těžký úkol, ale ještě těžší to bylo pro skupinku dobrovolníků, která musela práci úřadů dát dohromady a nějak srozumitelně je představit. Aby později lékaři, epidemiologové nebo organizace, které se snaží epidemii zvládnout, měli přístup k potřebným údajům, které nejsou normálně v naší zemi zveřejňovány.
Zdůrazňuješ, že ti pomáhají dobrovolníci. Víš, kdo to je? Znáte se, nebo to jsou anonymní osoby, které se ti ozvali na Twitteru? Kde se vzala ta skupina lidí a jak se vám pracovalo?
Do společenství, které jsem vybudoval kolem sebe na Twitteru, jsem pustil žádost, že hledám lidi na velký projekt. Sám bych to v životě nezvládl, když jsem tehdy měl ještě maturitu před sebou. Zájemci se přihlásili, na začátku to byla jen uživatelská jména na Twitteru, pak jsme se nějak spojili na Messengeru a pracujeme. Tak fungujeme, bavíme se, analyzujeme, občas žertujeme a nějak to jde. Každý má své vojvodství, každý denně zapisuje tyto údaje. Když něco schází, tak se to snažíme společně vyřešit, aby to všechno mělo hlavu a patu. Pro mne je to úžasné a jsem strašně hrdý na to, že se nám to daří a že to nikdo nefláká. Jedeme dál. Všichni cítíme sílu a cítíme, že to, co děláme, není nic prázdného. Že to je něco dobrého, něco potřebného. A to nás pohání.
Jedním z lidí, kteří ti blahopřáli ke koordinaci toho projektu, je dr. Paweł Grzesiowski, tedy jeden z předních odborníků zabývajících se v Polsku epidemií. Výsledky tvé práce citovali takřka všechna tuzemská média. Jak se cítíš jako jedna z klíčových postav v boji s covidem-19?
To, co se za poslední tři měsíce událo (LV: rozhovor je ze 2. července), je pro mne trochu nepochopitelné - kontakt s různými osobnostmi ze světa vědy a zdravotnictví, s novináři a nejen to. Cítím nějakou úžasnou odpovědnost, která na mně spočívá, protože ta data se ukázala být neuvěřitelně potřebná.
A pokud jde o dr. Grzesiowského, tak to je velmi inteligentní člověk, který opravdu situaci rozumí. Jeho názory mohou být občas pro některé pobuřující nebo přehnané. Zejména když máme už dost velké uvolnění opatření a on říká, že se za chvíli situace značně zhorší. Když se dívá na to, co jsem připravil, tak je schopen činit závěry, kterým já - který epidemiologii nerozumí - nejsem schopen učinit.
Twitter byl tvým hlavním komunikačním kanálem. S jakými reakcemi ses tam setkal?
Většina byla pozitivní. Nějaký čas jsem měl mailovou schránku ucpanou a spoustu zpráv na fanpagi. Lidé s poděkováním, s prosbami, abych jim zaslal data v Excelu, protože je potřebují k nějakým složitým výpočtům. V drtivém množství to byly reakce pozitivní - projevování vděčnosti.
Samozřejmě si uvědomujeme, že existují lidé, kteří moc nevěří tomu, co se děje. A útočili na mne, že šířím paniku: "Dej už s těmi statistikami pokoj. Radši se připravuj na maturitu." Ale nijak to neovlivňovalo mou motivaci, protože to přece jen byla menšina.
Někteří mi říkali: "Když tě kritizují, tak to znamená, že děláš něco dobře." Když narazíš na nějakou kritiku, tak to není špatné - pak se díváš na tu práci a na to, co se děje, s větší pokorou.
Twitterová osobnost Janusz Piechociński, bývalý vicepremiér, ti na Twitteru nabídl práci. Máš zájem?
Janusz Piechociński není jediný. To je fajn, že v 18 letech nehledám já práci, ale práce hledá mě. Pana Piechocińského bedlivě sleduji, on ja na polském Twitteru a na Internetu takovým statistickým králem.
Z této spolupráce vznikla spousta zajímavých kontaktů. Díky těm statistikám - ačkoliv to není jediná a hlavní věc, kterou se zabývám - jsem mohl ukázat, kdo jsem, trochu se zviditelnit. Ukázat světu: Ahoj, jsem Michał, dělám docela slušné věci."
Lidé - nejen vědci, epidemiologové – uviděli v mé práci nějakou hodnotu. Epidemie se týká všech, takže se o mne zajímal nejen pan premiér.
Zdroj (rozhovor): https://biqdata.wyborcza.pl/biqdata/7,1 ... 1-L.2.duzy
PAK JSEM HLEDAL JEŠTĚ JINÉ ZDROJE, TAKŽE:
***
Michałův Twitter s daty: https://twitter.com/micalrg
***
Lockdown na základě data shromážděných uživatelem Internetu? (vyžadují vypnutí adblocku)
Může mít hobbystická aktivita devatenáctiletého mladíka vliv na činnost celé vlády v boji s pandemií? Hodně nasvědčuje tomu, že ano. Michał Rogalski z Toruně vytvořil obrovskou databázi o pandemii, na jejímž základě vznikají vědecké analýzy. A ty pak využil premiér Mateusz Morawiecki.
Vláda během tiskových konferencí využívá mj. prognózy Varšavské univerzity (UW)
Prognózy ICM UW (Centrum matematického a počítačového modelování UW) vycházejí z informací, které shromáždil Michał Rogalski
To znamená, že do jisté míry činnosti spojené s pandemií v Polsku závisí na koníčku jednoho uživatele Internetu"
https://www.komputerswiat.pl/aktualnosc ... ja/bjbnb6b
***
Rozhovor s Michałem Rogalským pro oko.press:
Michał Rogalski právě složil maturitní zkoušku, ale znají ho všichni, kteří se profesionálně nebo neprofesionálně zabývají epidemií koronaviru. Jeho sešit "COVID-19 v Polsku" ("COVID-19 w Polsce") je nejkompletnější sbírkou dat o epidemii - od úrovně celé země až po rozčlenění na okresy. Spolu s týmem dobrovolníků shromážděným v síti jej průběžně aktualizuje.
Sešit využívají politici, odborníci i uživatelé Twitteru, kterých je už více než 8,6 tisíc.
https://oko.press/ogarniam-cala-polske- ... -epidemii/
***
Tak si říkám, jestli bychom ho neměli pozvat do této skupiny, aby viděl, jak grafy a modely vznikají z českých dat...
***
Polská vláda není schopna zveřejnit údaje o epidemické situaci v jednotlivých okresech. Naštěstí se našel člověk, který to dělá za vládu a jeho práce využívají celopolská média, epidemiologové, hygienici i matematici. Je to letošní maturant, devatenáctiletý Michał Rogalski z Toruně, který koordinuje činnost skupiny dobrovolníků shromažďujících údaje, na nichž stojí celý boj s pandemií v Polsku.
Na začátku července pozvalo datové oddělení deníku Gazeta Wyborcza (dále v textu GW) tehdy ještě osmnáctiletého Michała do podcastu, aby si s ním promluvili o jeho práci.
Kdy jsi poprvé uslyšel o epidemii, která vypukla v Číně?
Nepamatuji si to přesně, ale dobře si vzpomínám, že jsem každý den ve školní lavici ty statistiky sledoval. Zděšen jsem viděl onen skok v Číně - denně 15 tisíc nových nemocných. A přemýšlel jsem, kdy se asi virus objeví u nás. A když se objevil první případ, tak jsem si automaticky - nejprve sám pro sebe - začal zapisovat všechny údaje, které zveřejňovalo Ministerstvo zdravotnictví. Později se ukázalo, že existují lidé, kteří to potřebují stejně jako já. Zvolil jsem si Twitter jako platformu, kde jsem to začal zveřejňovat. Ukázalo se, že je to skvělé médium na šíření takovéhoto obsahu v podobě krátkých zpráv. A do světa to šlo celkem solidně, což mne také trochu povzbuzovalo. Z něčeho, co jsem udělal pro sebe, protože mne to zajímalo, se to přeměnilo na jakousi formu jednoduché veřejné aktivity. Sám pro sebe bych to jistě neprovozoval, hledal bych někoho, kdo by to dělal, když se epidemie rozšířila. Ale kolem toho se shromáždilo tolik lidí, a to nejen obyčejných občanů, ale také epidemiologů, vědců, lékařů, novinářů a ukázalo se, že to nikdo nedělá lépe a pořádněji.
Už předtím jsem dělal nějaké projekty, ale to byl první týkající se epidemie a infekčních nemocí. Nyní mne na Twitteru sleduje 8,5 tis. lidí - to už je nějaká společnost, která se angažuje, vytýká chyby, něco navrhuje. To vše vede k tomu, že ty tabulky jsou nejen Michała Rogalského. To jsou ve skutečnosti občanské tabulky. Jsem člověk, který se rád angažuje pro společnost a mám z toho radost.
Kde se u tebe vzala záliba v číslech a statistice?
Na začátku mne to všechno děsilo a stresovalo mne to. Absolutní mediální zmatek, lidé stále slyšeli: "Virus, virus!", ale nikdo nevěděl, kde vlastně je. To mne motivovalo k tomu, abych do těch čísel šel, protože je beru jako velmi dobrý způsob k racionálnímu vyhodnocování skutečnosti a pak k případnému rozhodování. To vlastně platí pro každou oblast. Díky přístupu k údajům se už lidé tolik nebojí, činí racionální rozhodnutí a přizpůsobují své činnosti. Zda půjdeme ke známým, zda bychom měli přijmout pozvání na svatbu - takováto rozhodnutí záleží například na tom, kolik je v mém okrese nákaz. Takováto data nebyla a ukázalo se, že jsou moc potřebná.
Na začátku tuto práci dělalo Ministerstvo zdravotnictví, kterou jsi potom dělal ty - uvádělo počty nákaz v okresech. A pak přestalo. Kontaktoval ses nějak s vládou, hygienickými stanicemi, místními samosprávami nebo nějakými jinými institucemi zabývajícími se bojem s koronavirem?
S ministerstvem jsem nebyl v kontaktu. Fakt, ze začátku ministerstvo uvádělo velmi podrobné údaje a přesně jsme věděli, ve kterých městech jsou hospitalizováni nemocní. Později se tyto údaje tak nějak rozplizly. Byl jsem tím posedlý, prohledával jsem místní tisk, abych našel základní informace o nemocných. Abych případně vytvářel mapy spojnic, kdo se od koho mohl nakazit. To skončilo na 100 nakažených a seděl jsem nad tím 24 hodin denně. Když jsem se se skupinkou dobrovolníků pustil do okresních dat, tak se ukázalo, že jsou nekompletní a nedostatečné pro to, co děláme. Proto jsme spolu s týmem BIQdata z GW začali kontaktovat hygienické stanice a vojvodské úřady, aby nám poskytli lepší údaje. To bylo pro nás logické, že každé vojvodství by mělo zvládat svůj píseček, vojvodství by měla být schopna zvládnout epidemii na svém území. Při sběru těchto dat jsme často narazili na nějaké dámy ze sekretariátu, které nedokázaly takovéto věci dělat, neměly data. Tam byl velký nepořádek, bylo třeba se dohadovat s těmi různými úřady, protože ne všechna data byla poskytována. Jde-li o úřední záležitosti, tak v Polsku je všechno tajné (LV: to říká Michał, to není můj komentář). Nevládní organizace nedostávají potřebné informace, musejí se jich domáhat. A když už se vědělo, že máme globální epidemii a úřady musejí poskytovat podrobné údaje, tak na to nebyly připravené. Hodně bojů se svádělo o ta data, přístupy k různým zdrojům, hodně analytické práce.
Tvá práce spočívala v tom, že jsi zaplňoval mezeru v celopolském zpracování dat, tedy prostě sebrat informace z jednotlivých okresů na jednom místě. Zdroje, které jsi používal, byly oficiální?
Ano, akorát nebyly úplné a dokonce jsme se bavili o tom, zda by se např. nedalo naprogramovat nějaké API, aby se ta data sbírala automaticky. V Polsku je 314 okresů, ale údaje jsou uváděny naprosto chaoticky - některé na webu, některé na nějakých šablonách, na mapkách, infografikách, na Twitteru, na Facebooku. Rozmanitost těchto forem ukazuje míru nepřipravenosti úřadů. A to, že ony opravdu nevěděly, jak se průběžně každý den mají zveřejňovat seriózní data o epidemii. Bylo vidět, že je to pro ně těžký úkol, ale ještě těžší to bylo pro skupinku dobrovolníků, která musela práci úřadů dát dohromady a nějak srozumitelně je představit. Aby později lékaři, epidemiologové nebo organizace, které se snaží epidemii zvládnout, měli přístup k potřebným údajům, které nejsou normálně v naší zemi zveřejňovány.
Zdůrazňuješ, že ti pomáhají dobrovolníci. Víš, kdo to je? Znáte se, nebo to jsou anonymní osoby, které se ti ozvali na Twitteru? Kde se vzala ta skupina lidí a jak se vám pracovalo?
Do společenství, které jsem vybudoval kolem sebe na Twitteru, jsem pustil žádost, že hledám lidi na velký projekt. Sám bych to v životě nezvládl, když jsem tehdy měl ještě maturitu před sebou. Zájemci se přihlásili, na začátku to byla jen uživatelská jména na Twitteru, pak jsme se nějak spojili na Messengeru a pracujeme. Tak fungujeme, bavíme se, analyzujeme, občas žertujeme a nějak to jde. Každý má své vojvodství, každý denně zapisuje tyto údaje. Když něco schází, tak se to snažíme společně vyřešit, aby to všechno mělo hlavu a patu. Pro mne je to úžasné a jsem strašně hrdý na to, že se nám to daří a že to nikdo nefláká. Jedeme dál. Všichni cítíme sílu a cítíme, že to, co děláme, není nic prázdného. Že to je něco dobrého, něco potřebného. A to nás pohání.
Jedním z lidí, kteří ti blahopřáli ke koordinaci toho projektu, je dr. Paweł Grzesiowski, tedy jeden z předních odborníků zabývajících se v Polsku epidemií. Výsledky tvé práce citovali takřka všechna tuzemská média. Jak se cítíš jako jedna z klíčových postav v boji s covidem-19?
To, co se za poslední tři měsíce událo (LV: rozhovor je ze 2. července), je pro mne trochu nepochopitelné - kontakt s různými osobnostmi ze světa vědy a zdravotnictví, s novináři a nejen to. Cítím nějakou úžasnou odpovědnost, která na mně spočívá, protože ta data se ukázala být neuvěřitelně potřebná.
A pokud jde o dr. Grzesiowského, tak to je velmi inteligentní člověk, který opravdu situaci rozumí. Jeho názory mohou být občas pro některé pobuřující nebo přehnané. Zejména když máme už dost velké uvolnění opatření a on říká, že se za chvíli situace značně zhorší. Když se dívá na to, co jsem připravil, tak je schopen činit závěry, kterým já - který epidemiologii nerozumí - nejsem schopen učinit.
Twitter byl tvým hlavním komunikačním kanálem. S jakými reakcemi ses tam setkal?
Většina byla pozitivní. Nějaký čas jsem měl mailovou schránku ucpanou a spoustu zpráv na fanpagi. Lidé s poděkováním, s prosbami, abych jim zaslal data v Excelu, protože je potřebují k nějakým složitým výpočtům. V drtivém množství to byly reakce pozitivní - projevování vděčnosti.
Samozřejmě si uvědomujeme, že existují lidé, kteří moc nevěří tomu, co se děje. A útočili na mne, že šířím paniku: "Dej už s těmi statistikami pokoj. Radši se připravuj na maturitu." Ale nijak to neovlivňovalo mou motivaci, protože to přece jen byla menšina.
Někteří mi říkali: "Když tě kritizují, tak to znamená, že děláš něco dobře." Když narazíš na nějakou kritiku, tak to není špatné - pak se díváš na tu práci a na to, co se děje, s větší pokorou.
Twitterová osobnost Janusz Piechociński, bývalý vicepremiér, ti na Twitteru nabídl práci. Máš zájem?
Janusz Piechociński není jediný. To je fajn, že v 18 letech nehledám já práci, ale práce hledá mě. Pana Piechocińského bedlivě sleduji, on ja na polském Twitteru a na Internetu takovým statistickým králem.
Z této spolupráce vznikla spousta zajímavých kontaktů. Díky těm statistikám - ačkoliv to není jediná a hlavní věc, kterou se zabývám - jsem mohl ukázat, kdo jsem, trochu se zviditelnit. Ukázat světu: Ahoj, jsem Michał, dělám docela slušné věci."
Lidé - nejen vědci, epidemiologové – uviděli v mé práci nějakou hodnotu. Epidemie se týká všech, takže se o mne zajímal nejen pan premiér.
Zdroj (rozhovor): https://biqdata.wyborcza.pl/biqdata/7,1 ... 1-L.2.duzy
PAK JSEM HLEDAL JEŠTĚ JINÉ ZDROJE, TAKŽE:
***
Michałův Twitter s daty: https://twitter.com/micalrg
***
Lockdown na základě data shromážděných uživatelem Internetu? (vyžadují vypnutí adblocku)
Může mít hobbystická aktivita devatenáctiletého mladíka vliv na činnost celé vlády v boji s pandemií? Hodně nasvědčuje tomu, že ano. Michał Rogalski z Toruně vytvořil obrovskou databázi o pandemii, na jejímž základě vznikají vědecké analýzy. A ty pak využil premiér Mateusz Morawiecki.
Vláda během tiskových konferencí využívá mj. prognózy Varšavské univerzity (UW)
Prognózy ICM UW (Centrum matematického a počítačového modelování UW) vycházejí z informací, které shromáždil Michał Rogalski
To znamená, že do jisté míry činnosti spojené s pandemií v Polsku závisí na koníčku jednoho uživatele Internetu"
https://www.komputerswiat.pl/aktualnosc ... ja/bjbnb6b
***
Rozhovor s Michałem Rogalským pro oko.press:
Michał Rogalski právě složil maturitní zkoušku, ale znají ho všichni, kteří se profesionálně nebo neprofesionálně zabývají epidemií koronaviru. Jeho sešit "COVID-19 v Polsku" ("COVID-19 w Polsce") je nejkompletnější sbírkou dat o epidemii - od úrovně celé země až po rozčlenění na okresy. Spolu s týmem dobrovolníků shromážděným v síti jej průběžně aktualizuje.
Sešit využívají politici, odborníci i uživatelé Twitteru, kterých je už více než 8,6 tisíc.
https://oko.press/ogarniam-cala-polske- ... -epidemii/
***
Tak si říkám, jestli bychom ho neměli pozvat do této skupiny, aby viděl, jak grafy a modely vznikají z českých dat...
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
sice je to z Novinek, ale přece no:
https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... cle-detail
Zatím Afrika vykazuje jen 1,8 milionu nakažených, 11krát méně než obě Ameriky a šestkrát méně než Evropa.
Vysvětlení ? Prostě se tam tak netestuje a tím pádem Covid mizí ve víru jiných událostí.
Statistici sice zjistili během pandemie vyšší počet úmrtí než za stejné období v předchozích letech, nárůst však není dramatický, vícenásobný.
civilozovaná Evropa jde jinou cestou : konvoj houkajících sanitek za doprovodu několika houkajících policejních vozidel převáží pacienty ze Zlína do Prahy, navíc po tankodromu D1 !!! Pro těch pár lidí už v nemocnicích na Moravě není místo?..to jako fakt?
https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... cle-detail
Zatím Afrika vykazuje jen 1,8 milionu nakažených, 11krát méně než obě Ameriky a šestkrát méně než Evropa.
Vysvětlení ? Prostě se tam tak netestuje a tím pádem Covid mizí ve víru jiných událostí.
Statistici sice zjistili během pandemie vyšší počet úmrtí než za stejné období v předchozích letech, nárůst však není dramatický, vícenásobný.
civilozovaná Evropa jde jinou cestou : konvoj houkajících sanitek za doprovodu několika houkajících policejních vozidel převáží pacienty ze Zlína do Prahy, navíc po tankodromu D1 !!! Pro těch pár lidí už v nemocnicích na Moravě není místo?..to jako fakt?