Zážitky z mojí práce ve firmě Tanex aneb Jedličkv ústav
story 1)
Když se ráno zabývám pitím čaje, rozmlouváním s kolegyní nad uplynulým víkendem a pomalu rozlepuji oči se přiřítí kolega V.H. a žádá pokud pojedu do Třebíče, abych mu dovezl dva šrouby M12. Říkám: délka? materiál? nerez? pozink? typ hlavy?
Kolega nejistě přešlapuje a posléze to jde vše zjišťovat. Za 10minut je zpět a hlásí: M12, délka 35mm, pozink, hlava šestihranná.
Ptám se ho kam že to má. On že na odstředivku na utahování ovladací páky. Je mi to trošku divné, protože si pamatuji, že jsou tam šrouby poněkud delší, ale neřeším to. Jedeme tedy s jiným kolegou V.L. do Třebíče, stavujeme se v Linde pro 4 lahve kyslíku a dále pokračujeme do spojovacího materiálu. Po cestě říkám že musím koupit dva šrouby M12x35 na odstředivku. Vzápětí je mi vysvětleno, že nepotřebujeme šrouby M12x35, nýbrž prodlužovací matice M12, které jsou taktéž dlouhé 35mm, taktéž pozink a taktéž šestihranné.
Začínám lapat po dechu a v hlavě se mi honí myšlenky, že snad rozdíl mezi šroubem a maticí pozná i moje desetileté dcera, natož 35ti letý údržbář.
Nicméně v obchodě z hecu kupuji 2ks šroub M12x35 pozink 6ti hranná hlava s úmyslem dát to V.H náležitě "sežrat". Taktéž i potřebné matice v počtu 12ks. Jedeme zpět do fabriky, kde oba šrouby předávám objednateli, tedy kolegovi V.H. který si je bez známky nejistoty bere.
Matice si schovávám v kanceláři na pozdější dobu.
Dále se X hodin neděje vůbec nic. Až po obědě se mi kolega V.H konečně odváží sdělit, že vlastně chtěl matice a že si to poněkud popletl. Nastává chvíle na kterou jsem se těšil a odesílám ho autobusem do Třebíče, aby nakoupil ony tolik potřebné matice. V.H autobusem nikam nejel, ovšem na matice si počká až do zítra, až prokazatelným způsobem prokáže znalost základního spojovacího materiálu.
story 2)
Po návratu do fabriky už na mě čeká jiný kolega J.M., který mi sděluje, že na jistém pracovišti, kde před 14ti dny odpojil jeden dopravník z důvodu stěhování technologie, nedokáže tento uvést zpět do provozu a že je patrně v háji převodovka.
Říkám si že to je jakési podivné, protože onen dopravník před stěhováním normálně fungoval. Odcházím tedy přímo do terénu na oblídku, doprovázen zoufalým J.M. Na místě samém žádám kolegu J.M o zapnutí dopravníku abych posoudil závažnost závady. Kolega mačká tlačítko, ze stroje skutečně vycházejí příšerné zvuky a šnek se ani nehne. Říkám si že sundáme z motoru kryt vrtule a zkusíme zatočit motorem rukou. Nicméně ještě před tím rozsvěcuji na mobilu svítilnu, svítím do prostoru vrtule motoru a žádám o další start. Teď už je vidět, že se motor netočí, ale škube s sebou jak vzteklý ratlík. Je mi to okamžitě jasné, jdou do něj jen dvě fáze.
Žádám tedy o odkrytování rozvaděče, toho stejného rozvaděče který kolega J.M před 14ti dny odpojil a nyní pracně zpět připojil.
Pohled se naskýtá krom jiného na dvě trojice pojistkových spodků, kde je vše osazeno kromě jedné pojistky, která jaksi chybí. Říkám tedy kolegovi (již značně jedovatě), že mu tam chybí jedna pojistka.
- Nepojmenované.jpg (3.86 KiB) Zobrazeno 521 x
Na to je mi odpovězeno, že on ji nevyšrouboval a tudíž tam rozhodně nepatří. Při detailnějším pohledu do útrob je jasné, že pojistka tam patří a je přesně v obvodu onoho problémového dopravníku. Po našroubování pojistky, která se mimochodem celou dobu válela na dně rozvaděče mezi spetí drátů, se dopravník již normálně rozbíhá a dál není co řešit. Dále zhluboka dýchám a upouštím od náležitého vysvětlování co je vše třeba k tomu aby se 3fázový motor otáčel, protože předpokládám, že majitel vyhl. 50Sb §6 ve svých 37 letech toto snad zná a nepotřebuje moje výklady, které by byly navíc velmi výživně prokládány názvy různých zvířátek a anatomickými pojmy.
Takže si říkám že se tady máme dneska krásně, vše už nám funguje a spokojeně odcházím do své kanceláře, zralý tak akorát na velkého panáka Zacapy.
Dle úpravy hnojiště poznáme hospodáře, dle výsledu voleb jakýchkoliv duševní úroveň voličů.
.
