spindl

RadekCX · 2. 12. 2007, 10:21

to preci neni pravda - pokud nebudu zvysovat energii nebude se ani zvysovat amplituda - jinak byste nekonecne malou energii znicil libovolne zarizeni jen pokud buste pusobil dostatecne dlouho - to je samozrejme hloupost

na zniceni (deformaci) nejakeho zarizeni budete potrebovat stale stejnou energii

i u te vasi brizky s kazdym kmitem energii zvysujete - pokazde musite udelit tomu kmeni vyssi zrychleni a tim dodat energii - pokud mam zdroj kmitu stale stejne vykonny nic byste nezlamal

2. 12. 2007, 10:23

dobra dejme tomu ze na vrcholu te brizky by sedela opice (ponechejme ted na chvili stranou ujmu na zdravi te opice az ta brizka praskne)
tim padem se vyrazne snizi rychlost jakou bude kmen stromu kmitat ale zvetsi se vychylka na konci toho kmene protoze setrvacna sila te hmoty na konci (opice) je mnohem vetsi a na jeji dobrzdeni je trebe vetsi draha nez se ta energie naakumuluje do kmenu v ramci jeho pruznosti

takze zvysovanim hmotnosti snizite kmitocet ale zvysite amplitudu

az budete obrabet neco hrubsiho nizsimi otackami tak potom mozna i prerazite nastroj
az to zacne kmitat

co takhle vyjet s kmitoctem nekam vyse?

snizit hmotnost asi nepujde protoze nemuzete odebirat funkcni celky stroje

ale muzete snizit pruznost systemu
tim snizite amplitudu a kmitocet vam vyleti mnohem vys

RadekCX · 2. 12. 2007, 10:36

robokop píše:dobra dejme tomu ze na vrcholu te brizky by sedela opice (ponechejme ted na chvili stranou ujmu na zdravi te opice az ta brizka praskne)
tim padem se vyrazne snizi rychlost jakou bude kmen stromu kmitat ale zvetsi se vychylka na konci toho kmene protoze setrvacna sila te hmoty na konci (opice) je mnohem vetsi a na jeji dobrzdeni je trebe vetsi draha nez se ta energie naakumuluje do kmenu v ramci jeho pruznosti

takze zvysovanim hmotnosti snizite kmitocet ale zvysite amplitudu

az budete obrabet neco hrubsiho nizsimi otackami tak potom mozna i prerazite nastroj
az to zacne kmitat

co takhle vyjet s kmitoctem nekam vyse?

snizit hmotnost asi nepujde protoze nemuzete odebirat funkcni celky stroje

ale muzete snizit pruznost systemu
tim snizite amplitudu a kmitocet vam vyleti mnohem vys

s tim souhlasim ze zvyseni hmotnosti preladi soustavu mnohem niz o tom neni sporu a take jsem psal, ze zvyseni hmotnosti u vysokootackoveho vretena je prinosem

reagoval jsem na to, ze kmitani neni o energii - kmitani je cistokrevna fyzika o energiich - dokonce se toho ucastni nekolik typu energie - od kineticke az po energii pruznosti

samozrejme ze rozkmit soustavy ovlivnuje jeji tuhost - to vlastne urcuje kolik te energie je treba na nejakou velikost amplitudy - cela tato spotrebovavana energie se meni na teplo vznikle na ohybani materialu pri kmitani tedy az do okamziku trvale deformace

myslim, ze si rozumime a jen o tom kazdy piseme z jine strany

gamas · 2. 12. 2007, 11:21

V praxi využíváme rezonancí právě na odstranění vnitřního pnutí při výrobě svařenců. To byste nevěřili jak dokáže motorek 500W s nevývažkem několika gramů, který se pro toto používa, rozkmitat svařenec s hmotností přes sto tun. Při větších hmotnostech jsou rezonance na nízkých kmitočtech s obrovskou amplitudou. Jde vidět 100mm tlusté žebro zavařené do stojanu, které na středu viditelně očima kmitá. Na vyšších harmonických se zmenšují kmity. Některé lehké konstrukce s dobře zvolenými prvky, kde se kmitny prvků neprotínají velice dobře tlumí křížové oscilace a soustavu jde velice těžko rozkmitat.

prochaska · 2. 12. 2007, 11:46

gamas píše:V praxi využíváme rezonancí právě na odstranění vnitřního pnutí při výrobě svařenců. To byste nevěřili jak dokáže motorek 500W s nevývažkem několika gramů, který se pro toto používa, rozkmitat svařenec s hmotností přes sto tun. Při větších hmotnostech jsou rezonance na nízkých kmitočtech s obrovskou amplitudou. Jde vidět 100mm tlusté žebro zavařené do stojanu, které na středu viditelně očima kmitá. Na vyšších harmonických se zmenšují kmity. Některé lehké konstrukce s dobře zvolenými prvky, kde se kmitny prvků neprotínají velice dobře tlumí křížové oscilace a soustavu jde velice těžko rozkmitat.

To jsou věci

Nebyla by fotečka?

gamas · 2. 12. 2007, 12:49

Až budeme s něčím klepat, tak to blesknu. Vypadá to efektně, když se výrobek posype např. práškovým tavidlem, vykreslí kmitny a v místech největších amplitud poslušně kmitá jakoby nad povrchem.

prichy · 2. 12. 2007, 1:41

RadekCX: tak jsem to myslel, mel jsem napsat amplituda

Pupak · 2. 12. 2007, 3:23

Kdysi jsem ve statni zkusebne videl podobnou vec.Motorkem 200W s malym excentrem se rozkmitavala 20 tunova kovana pruzina,ktera pak namahala testovanou 400mm hridel,az ji uplne zlomila.Cely proces trval asi 3 hodiny a tak 2,5 hodiny ten motorek rozkmitaval tu pruzinu.Proste se energie na vstupu dodava a uvnitr materialu zase spotrebovava.Ten prebytek vyvolava kmity.Amplituda kmitu je umerna dodane energii a hmotnosti a tuhosti objektu,kteremu ji dodavame.Cim hmotnejsi objekt,tim dele trva,nez se rozkmita,ale o to dele pak kmity trvaji.
U vretene hraje ale jeste jednu pozitivni roli hmotnost rotoru a otacky,kdy rotujici rotor pusobi jako gyroskop a rovnez ucinne pohlcuje vibrace.V tom je mozna u Radka nejvyraznejsi zmena.Ani ne v hmotnosti
celeho vretene,ale rotujiciho telesa v nem.

gamas · 2. 12. 2007, 4:37

Přesně tak. Naprostý souhlas. Roztočené těleso hmotnějšího rotoru je úžasný tlumič.

2. 12. 2007, 5:57

to s tim gyro momentem bude velmi zajimave
nikdy jsem o tom nepremyslel protoze se pohybuju v mnohem nizsich otackach

RadekCX · 2. 12. 2007, 8:05

to ano ale to tlumi jen v rovine otaceni - v ose otaceni ne

Pupak · 2. 12. 2007, 8:31

To ano,ale musis si uvedomit,ze nejvetsi kmity jsou prave v rovine otaceni.Osove kmity budi tupa freza,nebo vule v Z-ose.Navic je ucine eliminuje samotna vaha vretena a hlavy,ktera pusobi stale.On ten mechanismus vzniku kmitu od nastroje je pomerne slozita zalezitost.
Sehnal jsem o tom i nejakou literaturu a je to docela maso.Jako obvykle je tam nekolik zcela protichudnych hledisek,takze zadna opravdu ucinna obrana neexistuje.V podstate je treba zajistit max. tuhost a co nejmensi rameno,na kterem mohou kmity vznikat.Vsechno ostatni funguje jen nekdy a za urcitych podminek.Jinak jsem uz videl CNC s aktivnim potlacovanim vibraci pomoci generovane antivlny.Delaji to Japoncici a tyhle stroje stojej sileny penize.Nicmene kdyz vidis ty rezny rychlosti a zaber do materialu,tak nechapes,jak to vubec muze fungovat.V tyhle oblasti je Evropa asi dost pozadu.

prichy · 12. 1. 2008, 8:05

to All: tak jsem nakonec koupil kress 800FME a na prvni pohled to nevypada tak spatne.
Subjektivni hodnoceni: neni to tak hrozny kraval, jak se uvadi (spis fakt huci jen vzduch), na nejnizsich otackach mam pocit jako by regulace "pocukavala", provedeni neni zas tak hrozne...........ale docela dost se mi hreje lozisko

Nemam jeste drzak, tak nechci moc odhadovat hazivost....zkousel jsem to merit, ale clovek neni schopen bez neceho, do ceho by se to dalo upnout.

pri otackach 10-15tis (mozna 18) je to docela tiche, jak clovek jde vis, tak to uz je opravdu slyset.

12. 1. 2008, 9:03

a co tohle vreteno:

60 000 ot.
0.5KW tociveho vykonu
vodni chlazeni statoru
prumer telesa 60mm
asynchroni 3f motor
automaticke upinani nastroje
ceny od 15 000,-Kc

maji vykony od 0.2KW do 20 KW
otacky od 2000 do 190 000ot/min
keramicky vzduchem mazany loziska do provozni teploty 1400 stupnu celsia
vretena do frez brusek soustruhu
pomocna vretena pro pomocne nastroje
samostatny vretena bez pohonu, jen sestava lozisek a upinaci kuzel treba ISO40

QNX · 12. 1. 2008, 9:30

pokud to číňan udělal dobře, tak by to bylo zajímavé .... to se dá sehnat kde?