Co jste dneska bastlili?
Rameno (horní) přitlačuji tlakem ruky, na těch pár bodů, které s tím kdy udělám, je to vyhovující.
Ventilátor má v krytu vyvrtaný v celé ploše ventilátoru rastr - mřížku, a vyfukuje to předem obdelníkovým výřezem pro průchod kabelů sekundáru, takže to profukuje celým vnitřkem odzadu dopředu. Protože horní část krytu je mírně kónická, tak ventilátorek musí být trochu šikmo uchycený.
Udělal jsem s tím pár bodů na plný výkon, oba chladiče (triaku pro řízení výkonu i SSR pro časovač) jako psí čumák, jediné, co se trochu zahřálo, byla licna sekundáru (50 mm2) a potom obě ramena hrotů, ale hřálo to opravdu jen slabě a vzhledem k tomu, že se s tím udělá tu a tam nějaký ten bod, tak se to asi víc zahřívat nemá šanci...
Ventilátor má v krytu vyvrtaný v celé ploše ventilátoru rastr - mřížku, a vyfukuje to předem obdelníkovým výřezem pro průchod kabelů sekundáru, takže to profukuje celým vnitřkem odzadu dopředu. Protože horní část krytu je mírně kónická, tak ventilátorek musí být trochu šikmo uchycený.
Udělal jsem s tím pár bodů na plný výkon, oba chladiče (triaku pro řízení výkonu i SSR pro časovač) jako psí čumák, jediné, co se trochu zahřálo, byla licna sekundáru (50 mm2) a potom obě ramena hrotů, ale hřálo to opravdu jen slabě a vzhledem k tomu, že se s tím udělá tu a tam nějaký ten bod, tak se to asi víc zahřívat nemá šanci...
tož to jo, vypadá to dost dobře - hezká práce 

-
- Příspěvky: 3413
- Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
- Bydliště: Bratislava
Ahá, ja som myslel, že to s tým flycutterom takto už finišuješ. Prečo keď to nerobíš na finiš (teda plochy v podstate hrubuješ), ideš flycutterom a nie frézou alebo hlavičkou? Jednak by si mal väčšiu výkonnosť a ničomu by tie dráhy nastroja po povrchu nevadili. Ja som sa vždy trochu obával tých rázov čo robí flycutter, že to nejak moc neprospieva stroju a tobôž nástroju. Tak som s tým robil iba plochy na finiš s minimálnym úberom, kde som to chcel mať pohľadovo (niekedy aj funkčne) čo najhladšie.
SU32, MN80, FN25, ISEL4433, Jakobsen SJ25, N1, V20, Anycubic Kossel
Máš to moc pěkné.

Co Tě vedlo k takovému zapojení? Píšeš, že tam máš triak k řízení výkonu a SSR pro časování.
Má to řízení výkonu nějaký význam? Ať už teoreticky, ale hlavně pak v praxi? Nestačí to řídit jen časem?
Předpokládám, že oba prvky jsou na primáru. Jaký význam tedy prosím má spínat primár dvěma prvky?
Když už je tam ten triak, tak proč nespíná i podle časovače? Co navíc v tomto případě přináší to použití SSR?
Když už jsi postavil takto vybavený stroj, tak jsi asi i přístrojově vybavený. Měřil jsi prosím průběh proudu na primáru v přechodovém stavu, tj. při sepnutí? A pokud ano - podělali by ses prosím o výsledky?
Díky.
- Zdenek Valter
- Příspěvky: 5386
- Registrován: 9. 1. 2009, 5:16
- Bydliště: Ústí n. L.
Já se Ti přiznám - ten fly cutter jsem zkoušel poprvé - a jsem příjemně překvapen.zverodoktor píše: ↑30. 7. 2019, 8:54Ahá, ja som myslel, že to s tým flycutterom takto už finišuješ. Prečo keď to nerobíš na finiš (teda plochy v podstate hrubuješ), ideš flycutterom a nie frézou alebo hlavičkou? Jednak by si mal väčšiu výkonnosť a ničomu by tie dráhy nastroja po povrchu nevadili. Ja som sa vždy trochu obával tých rázov čo robí flycutter, že to nejak moc neprospieva stroju a tobôž nástroju. Tak som s tým robil iba plochy na finiš s minimálnym úberom, kde som to chcel mať pohľadovo (niekedy aj funkčne) čo najhladšie.
Na druhou stranu - dělal jsem dvě kostky současně a jedním přejezdem takže produktivita byla výrazně lepší než v případě toho hrubování

Hobbík - obráběč i 3D tiskař začátečník - strojní park je konečně instalován
to Mex: ahoj, díky, řízení výkonu a časovač jsem zakomponoval pro co největší univerzálnost, udělám si ještě k bodovce nástavec na bodování vývodů (pásků) malých akumulátorů, kde jsem se obával, že i při minimálním času, pokud tam narvu plný výkon (proud sekundárem je nějakých cca 700 A ???), tak akumulátor nenakontaktuji, ale i při krátkém času bodování ho propálím, tam to bude chtít malinký proud a hodně krátký čas.
Proč jsou to dva oddělené obvody je dáno tím, že mi doma ležela nevyužitá stavebnička na řízení výkonu a tak jsem ji bez úpravy použil a přidal jsem k tomu jen časovač s 555, který používám pro různé aplikace, jen jsem osadil do standardního opakovaně používaného plošňáku R a C podle požadovaného rozmezí časů.
SSR jsem použil proto, že se mi líbilo spínat to v nule (i když je to zde v jiném vláknu zpochybňováno, ale stále se mi to jeví, vzhledem k typu zátěže, jako lepší).
Průběh proudu v primáru jsem neměřil, nějak mě to ani nenapadlo, kontroloval jsem jen parametry řízení výkonu a časovače, i proud v sekundáru jen odhaduji, protože mi to klešťák na 400 A nezměří...
Proč jsou to dva oddělené obvody je dáno tím, že mi doma ležela nevyužitá stavebnička na řízení výkonu a tak jsem ji bez úpravy použil a přidal jsem k tomu jen časovač s 555, který používám pro různé aplikace, jen jsem osadil do standardního opakovaně používaného plošňáku R a C podle požadovaného rozmezí časů.
SSR jsem použil proto, že se mi líbilo spínat to v nule (i když je to zde v jiném vláknu zpochybňováno, ale stále se mi to jeví, vzhledem k typu zátěže, jako lepší).
Průběh proudu v primáru jsem neměřil, nějak mě to ani nenapadlo, kontroloval jsem jen parametry řízení výkonu a časovače, i proud v sekundáru jen odhaduji, protože mi to klešťák na 400 A nezměří...
Spínanie trafa "v nule" je asi najhorší spôsob, ktorý si mohol zvoliť
keďže je to indukčná záťaž. Skús pre tú srandu zmerať priebeh prúdu, stavím sa, že tam bude poriadna špička.
Inak robia sa aj SSR so spínaním v maxime, priamo určené na spínanie transformátorov a iných indukčných záťaží

Inak robia sa aj SSR so spínaním v maxime, priamo určené na spínanie transformátorov a iných indukčných záťaží
Tos C45-2000
Asi máš pravdu, pri skrate na sekundáre sa viac ako indukčnosti prejavia odpory vinutí, takže aj účinník celého trafa bude skôr odporovo-induktívny. Potom je možno vhodnejšie spínať v nule ako spínať v maxime, ale to bude asi závisieť od parametrov konkrétneho trafa. Inak pekná robota, tiež by som mal spraviť nejakú krabičku na moju bodovačku, zatiaľ držím elektródy v rukách 

Tos C45-2000
No uvidíme, kdysi jsme se to učili (ale mám sdělovačku a silnoproud byl pro nás tak trochu bokem), ale matně si vzpomínám, že opravdu při zkratu na sekundáru trafa převládají ztráty ve vinutí, tzv. ztrátový odpor vinutí a indukční složka trafa není dominantní, ale už se mi to vykouřilo ze šmakuličky a tak si to raději chci nechat zkonzultovat...
Nemusel si nikam písať, v šuflíku mám ešte protokol z merania na trojfázovom trafe
naprázdno bol cosφ = 0,15, pri meraní nakrátko bol cosφ = 0,85. Bolo to 16kVA trafo 3*380 -> 3*230. Takže je to pravda, spínanie v nule je lepšie

Tos C45-2000
Úvodem díky pavlíkovi za popis jeho řešení.
Teď k tomu spínání: ta proudová špice při sepnutí (a obzvlášť při sepnutí v nule) je magnetizační proud toho trafa. Tedy jen "nabíjení" magnetického obvodu. Připojená zátěž se v té chvíli prakticky neuplatňuje, takže rozdíl, jestli to pojede naprázdno nebo skoro do zkratu asi nebude velký.
Nemá smysl měřit indukčnost primáru s volným nebo zatíženým sekundárem. Tady se jedná o přechodový děj, takže tohle by změřil jen speciální, pro to určený, měřák (musel by to měřit jednotkovým skokem).
A přechodové děje jsou (jak z praxe mnoho z nás ví) ty největší svině. V elektrice, ale třeba i v mechanice (nebo i v manželství).
Teď k tomu spínání: ta proudová špice při sepnutí (a obzvlášť při sepnutí v nule) je magnetizační proud toho trafa. Tedy jen "nabíjení" magnetického obvodu. Připojená zátěž se v té chvíli prakticky neuplatňuje, takže rozdíl, jestli to pojede naprázdno nebo skoro do zkratu asi nebude velký.
Nemá smysl měřit indukčnost primáru s volným nebo zatíženým sekundárem. Tady se jedná o přechodový děj, takže tohle by změřil jen speciální, pro to určený, měřák (musel by to měřit jednotkovým skokem).
A přechodové děje jsou (jak z praxe mnoho z nás ví) ty největší svině. V elektrice, ale třeba i v mechanice (nebo i v manželství).