Parní výměník

[magi]

Mám namontované teploměry na konci topných trubek. Měřím v podstatě topný plášť úplně na konci vpravo.
Hodnoty nejsou nezajímavé. Řazení teplot na grafu je stejně jako v reálu. Tzn. horní T1 je horní, spodní T6 je spodní atd.
Zcela nepochopitelně se chová T4 (3tí odspodu) tmavomodrá. Měl jsem pochybnosti o funkci čidla atd, ale když přiložím můj digitální teploměr, tak to sedí. Předpokládám, že přesně někde tady bude zakopaný ten náš maxipes.
Zatím mám nahraný jen tento kousek, protože jsem měření spustil někdy kolem 14:00 a ve 14:45 jsme odstavovali, kvůli problému s rozvařenou surovinou. První pokus byl na vodu (na grafu první zhup), druhý už byl surovina.

Vše se mi jeví celkem logicky, kromě jediné T4.

Pro doplnění jsem teploty namaloval do schématu, aby bylo jasné, kde je měřím. Další změna je, že topné roury nejsou 4 ale 6ks, proto teploměry končí T3. Nahoře si představte další 2 trubky. Už se mi to nechce znovu malovat.

[magi]

Zatím nějvětší a zásadní úprava. Původní 6ti segmentový výměník odpojen a zapojeny 3 vypůjčené originální německé segmenty, přesně podle originálního zapojení v Německu. Pondělí rozhodne.

[magi]

Pára zůstane natlačená v jednotlivých segmentech, jejich předávací schopnost je nějaká X. Proudění suroviny nezabezpečí aby chládnutí a tím pádem tvorba kondenzátu byla tak veliká, aby byl schopen otevřít odváděč. Tím se dostáváme k jádru problému: pára je natlačená v segmentech a stojí tam. Kondenzát prakticky neodtéká. Až po nějaké době Y množství kondenzátu v odváděči je dostatečně veliké, aby jej otevřelo. Kondenzát odteče a topíme. Pára se tedy kousek posune, teplota na segmentu se opět zvýší, kondenzát už odtekl a odváděč zavřel. Chviličku topíme teplem, které je naakumulované z natlačené páry. Po chvíli opět ztrácíme výkon a opět to celé závisí na množství kondenzátu v komoře odváděče, aby se otevřel a pára posunula.
Celé jsme si toto způsobili sami, když jsme ve snaze zlepšit účinnost a snížit ztráty zaizolovali a odkondenzovali celý parovod.
Vysvětlení: v nezaizolovaném a neodkondenzovaném parovodu délky cca 80m se tvořílo nějaké množství kondenzátu, které společně s množstvím kondenzátu z jednotlivých segmentů v pohodě stíhalo otevírat odvěděč. Problém je tedy ve špatně navrženém odváděči kondenzátu, je značně předimenzovaný a proto tzv. cykluje s příliš dlouhými prodlevami.
Od začátku mi je divné, že Němci tam mají odváděč jak "z prdu kuličku" (maličký) a my máme hrnec jak stodolu, který pomale ani neunesu.
On ten maličký bude zjevně taky cykovat ale úplně jinou periodou, čímž pádem bude celý proces kontinuální. To samé, jako metronom když má závažíčko úplně nahoře, nebo úplně dole.
Právě teď se celé zařízení testuje bez odváděče, je tam jen ventil seškrcený podle teploty tak, aby odtekalo jen nezbytně nutné množství kondenzátu a tahle teorie se začíná potvrzovat.

[magi]

Včera jsem byli opět v Německu na výzvědách. Neměl jsem možnost zapojit datalogger, proto mám pouze krátké videozáznamy teloměru na příslušných segmentech.
Je jasně patrné, že maličký odvaděč kondenzátu periodicky otvírá a zavírá. Perioda je cca 30-40sec. Je to patrné i z cvakání vody v segmentech.
Posílám odkazy na videa z teploměru na youtube.com

http://www.youtube.com/watch?v=p9AbgyOBEOE
http://www.youtube.com/watch?v=aTKwGzHnorE
http://www.youtube.com/watch?v=myepNzD6bWc
http://www.youtube.com/watch?v=ZZ2WntuoGFU

Další údaje o materiálu: nátok mat: 27st., za 1. segmentem: 82-85st., za 2. segmentem: 88-90st., za 3. segmentem: 92-95st.
Všechny škrtící ventily na obou stranách všech segmentů otevřené naplno.
Snímač teploty je ve vzdálenosti cca 2 metry na potrubí, proto ukazuje 88-90st.
Nátok na odstředivku za dalších cca 5 metrů a za cyklonem je 80st.
Teplota měřená na nátokové přírubě odváděče: 110st. a na odtokové přírubě: 94st. Na potrubí jsem se bohužel nedostal.

Odváděč je: SPIRAX SARCO, FT14, 16bar, DN25, 250st.

[magi]

Vysvětlení, proč jsou originální trubky zvlněné:

SACOME vyvinul svou technologii založenou na vlnité Tubular výměníky tepla, kde zvlnění se přes povrch trubky vytváří nepřetržitý šroubovicové deformace, které generuje významné zvýšení turbulence kapaliny při jízdě uvnitř trubky. Že turbulence zvyšuje směs, takže přenos tepla je rychlejší a mnohem více homogenní než v typické plain trubkový výměník, vedení tímto způsobem ekologické vlastnosti jako chuť, vzhled, nebo textury.

(přeloženo translatorem ze stránek španělského výrobce) www.sacome.com

[magi]

Tak co by jste asi tak řekli?

Všechno do detailu stejné, ale kondenzátní teploty úplně jinde než v Německu, teplota suroviny za 1. sekcí: 85st., za 2. sekcí: 92st., za 3. sekcí 84st.
Krom jiného jsem zjistil, že mám blbě naštelovaný servopohon. Skutečně funkční regulační oblast je 0-30%. Od 30% do 100% je už mrtvé pásmo, kde to jen víc a víc otvírá páru, ale bez výsledku. Tohle je samosřejmě banalita, to poladím levou zadní s prstem v nose. Ale nikdo nedokáže pochopit ten nesmysl, že poslední sekce chladí.

Další experimenty:
Odpojení první trubky v pořadí od páry a kondenzu (umrtvení). Výsledek: Topí jen prostřední sekce na 94st. a posledni sekce opět chladí na 84st.

Poslední zoufalý pokus:
Umrtvení i středové sekce. Tzn. teď už topí jen jediná horní a nemá co chladit. Topí, ale jen na 75st.

Takže je to celé v kýblu a tápeme dál

[magi]

Zajímavé zjištění:
Pokud výměník přestává topit, zavřu ručním ventilem páru. V tu chvíli teplota vyběhne až přez 90st. Po cca 10-15sec začne opět padat, tak ventil opět na chvíli otevřu a zavřu. Teplota opět vyletí. A tak pořád dál.

[magi]

Tak poslední zásadní věc, která tomu chyběla k dokonalosti už mi leží na stole. Zázrak za 100 tisíc.

[picom]

Doufám,že ti to pomůže.
K čemu je to dobré?

[magi]

Regulační ventil s pneupohonem a digitálním pozicionérem. Má oproti stávajícímu elektropohonu tu přednost, že dokáže dělat bleskově rychlé regulační zásahy, což je u tohoto výměníku zásadní.