Našel by se zde dobrodinec ochotný poradit zelenáči s základy obrábění?
Příklad, máme Cu kulatinu pruměru 5mm a chceme ji stočit na 3.3mm.
Zajímá mě jaká je optimální řezná rychlost, sila třísky při použití nože s čelním respektive bočním řezem?
Jistě na to jsou nějaké tabulky,ale nevím co a kde hledat.
Stejně tak mě zajímá zda je třeba při obrábění mědi ve vyše naznačených rozměrech , použit kapalinové chlazení a pokud ano , jaké?
Otázek mám spousty, ale pro začátek snad stačí a děkuji
Základy obrábění ?
Ono to není ani o tom s čím chci nebo nechci začít, ale o tom co potřebueme.
A my potřebujeme primárně měděné obrobky v modelářské velikosti, typicky prave z Cu kulatiny průměru 5mm.
Ja si v této fazi potřebuji ujasnit jednotlivé kroky v technologii, pak se teprve nakoupí stroje a nástroje.
Otázky na to jaky soustruh a frezu pořídit na takto malé veci budou následovat
Je to specifická laboratorní záležitost a je dost neefektivní si to někde nechat dělat.
A my potřebujeme primárně měděné obrobky v modelářské velikosti, typicky prave z Cu kulatiny průměru 5mm.
Ja si v této fazi potřebuji ujasnit jednotlivé kroky v technologii, pak se teprve nakoupí stroje a nástroje.
Otázky na to jaky soustruh a frezu pořídit na takto malé veci budou následovat
Je to specifická laboratorní záležitost a je dost neefektivní si to někde nechat dělat.
-
robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 22952
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Napis odkud jsi treba by byla efektivnejsi osobni konzultace
Co se tyce konkretni vyroby bylo by dobre vedet neco o obrobcich
Zacal bych poctem kusu
Vykres by byl ideal
Co se tyce konkretni vyroby bylo by dobre vedet neco o obrobcich
Zacal bych poctem kusu
Vykres by byl ideal
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)
Pro základy obrábění navštiv stránky http://www.Tumlikovo.cz" onclick="window.open(this.href);return false; a tam najdeš v kolonce ke stažení soustružnickou a frézařskou abecedu .Báječné knihy od Bedřicha Dobrovolného-perfektní pro začátečníka.Také strojařské tabulky ti hodně řeknou-ty jsou např. na ulož to.cz.
Zde jsou optimální řezné podmínky pro těžké neželezné kovy pro RO. Pro SK ( K10) jsou řezné rychlosti asi 2x vyšší. Vše je v tabulce včetně nožů.Astrid píše:Našel by se zde dobrodinec ochotný poradit zelenáči s základy obrábění?
Příklad, máme Cu kulatinu pruměru 5mm a chceme ji stočit na 3.3mm.
Zajímá mě jaká je optimální řezná rychlost, sila třísky při použití nože s čelním respektive bočním řezem?
Jistě na to jsou nějaké tabulky,ale nevím co a kde hledat.
Stejně tak mě zajímá zda je třeba při obrábění mědi ve vyše naznačených rozměrech , použit kapalinové chlazení a pokud ano , jaké?
Otázek mám spousty, ale pro začátek snad stačí a děkuji
Vychází mi, že pro Cu kulatinu 5mm to bude kolem 20 000 ot./min.
Děkui všem za odpovědi, dopodrobna je prostuduji a jelikož jsme si na první mezi tím připravil takový delší pčíspěvek postnu ho sem. (Omlouvam se za překlepy)
Jsem z ústecká, respektive aktuálně z Drážďan, v PC mám již nyní přes 180 variant toho, co chceme vyrábět. Množství, řekněme od 2 do 50ks na výrobní dávku od daného provedeni.
Zkusím to jinak, pokusím se popsat svou představu o technologickém postupu výroby fiktivního držáku, na kterém jsem se pokusil zachytit podstatu. Snad nebudu za úplného blba
Na začátku máme nařezanou Cu kulatinu průměr 5mm délka 50mm. Upneme první kus do soustruhu a chceme z toho vyrobit to co jsme znázornil na obrázku bez čísla.
2. Kulatinu v délce 25mm stočíme na průměr 4,5mm Použijeme nůž s bočním řezem, síla třísky 0,25mm, tak by snad neměl být problém udělat to na jeden průchod, zvláště když požadavky na přesnost a kvalitu povrchu jsou pouze v posledních cca 3mm
3. Další operací je stočení prvních 20mm na průměr 3,3mm. Zde už je třeba ubrat 0,6mm a je požadován kvalitnější povrch. Snad by to šlo na dva průchody 0,5mm jako hrubování a 0,1mm pro práci na čisto.
4. Poslední operací v tomto upnutí je vytvoření 2mm zápichu, který konec 4,5mm válce zmenší na 3,3mm Finální operací je sražení hrany na začátku 3.3mm válce a náběžné hrany 4,5mm válce. V prvním případě jde čistě o kosmetickou záležitost u 4.5mm válce to jde o lepší vedení při následném lisování této součástky do jiné. Myslím, že by to šlo realizovat pilníkem. Závěrečnou operací by bylo jemné přilíznutí 3.3mm válce smirkem.
Výše uvedené se zopakuje 50x , jsou třeba dva nože a 50x upnout obrobek.
5. V druhé fázi již obrobek upínáme za 3,3mm obrobenou plochu s tím, že 4,5mm válec tvoří dorazovou plochu na čelistech soustruhu. První operací, kterou jsem zde naznačil, je stočení posledních 5mm na průměr 3mm, ale tato operace je zbytečné, protože posledních 5mm se bude frézovat a tak klidné může zůstat netknutá.
6. Klíčovou operací druhé fáze je vytvoření kužele, který na délce 20mm plynule přejde z průměru 5mm na průměr 3mm. Co tak vím, dělá se to pootočením nožových saní o příslušný úhel., ale naprosto netuším na kolik průchodů jakým nožem atd.
7. Zde již jde o frézovací operace. Klíčovou roli zde zřejmě bude hrát nějaký jednorázový přípravek, který umožní do svěráku na fréze upevnit najednou řekněme 10ks . Pak by neměl být problém pouhým posunem frézovacího stolu odfrézovat přední a zadní část Trochu si nevím rady s tím jak pak všech 10 obrobku otočit o 90 St., aby se co nejefektivněji dali odfrézovat boky?
8. Vytvoření zubu v držáku, nejspíše za použití stopkové frézky pro menší rozměry za použití pilového kotouče upnutého na fréze.
9. Pro úplnost, na tento krok technologii máme a celkem zvládáme. Provede se třístupňové leštění čela držáku, pak následuje elektrochemické leštění a vakuové pokovení vrstvou iridia cca 400nm.Variantně se nanáší zlato.
Jak moc jsem mimo? Co tak vůbec dělat nejde, co lze dělat lépe, efektivněji?
Bude třeba kapalinové chlazení?
Jak odhadnout čas na výrobu 50ks serie?
Po jakém vybavení se poohlédnout? V daném Cu programu nikdy nenastane případ, kdy by průměr obrobku a jeho délka přesáhl 50mm. Na soustruhu bychom výhledově mohli dělat něco z Al slitin, tam by délka nepřesáhla 150mm, při průměru max 50mm. Pokoušel jsem se najit vhodný stolní soustruh/frezu, ale nic vhodného jsem nenašel, asi neumím hledat, bud ve velmi malých jsem našel spíše hračky ala Proxxon, které ve mně nevzbuzovali důvěru. Ale to nevzbuzovali ani nové relativně drahé větší stroje.
Co byste si pro daný účel pořídili? Osobně bych asi dal přednost něčemu s dig. odměřováním. Možná pokud vůbec existuje, něčemu z čeho se dá udělat CNC poloautomat. Kde obsluha jen vkládá a pak vytahuje obrobky, ale pořad může pracovat zcela manuálně, pokud se dělají kusovky. Ale to už fakt fantazíruji, zvláště, když máme poměrně omezené prostředky. Nebráním se ani starším strojům.
Snad jsem se moc nerozkecal, a aspoň nastínil, v čem plavu a kudy se ubírají mé úvahy. Problém je, že nejsem ze strojařského prostředí a i když tu jsme všichni inženýři, fyzici a technici chybí nám praktické zkušenosti.
Jsem z ústecká, respektive aktuálně z Drážďan, v PC mám již nyní přes 180 variant toho, co chceme vyrábět. Množství, řekněme od 2 do 50ks na výrobní dávku od daného provedeni.
Zkusím to jinak, pokusím se popsat svou představu o technologickém postupu výroby fiktivního držáku, na kterém jsem se pokusil zachytit podstatu. Snad nebudu za úplného blba
Na začátku máme nařezanou Cu kulatinu průměr 5mm délka 50mm. Upneme první kus do soustruhu a chceme z toho vyrobit to co jsme znázornil na obrázku bez čísla.
2. Kulatinu v délce 25mm stočíme na průměr 4,5mm Použijeme nůž s bočním řezem, síla třísky 0,25mm, tak by snad neměl být problém udělat to na jeden průchod, zvláště když požadavky na přesnost a kvalitu povrchu jsou pouze v posledních cca 3mm
3. Další operací je stočení prvních 20mm na průměr 3,3mm. Zde už je třeba ubrat 0,6mm a je požadován kvalitnější povrch. Snad by to šlo na dva průchody 0,5mm jako hrubování a 0,1mm pro práci na čisto.
4. Poslední operací v tomto upnutí je vytvoření 2mm zápichu, který konec 4,5mm válce zmenší na 3,3mm Finální operací je sražení hrany na začátku 3.3mm válce a náběžné hrany 4,5mm válce. V prvním případě jde čistě o kosmetickou záležitost u 4.5mm válce to jde o lepší vedení při následném lisování této součástky do jiné. Myslím, že by to šlo realizovat pilníkem. Závěrečnou operací by bylo jemné přilíznutí 3.3mm válce smirkem.
Výše uvedené se zopakuje 50x , jsou třeba dva nože a 50x upnout obrobek.
5. V druhé fázi již obrobek upínáme za 3,3mm obrobenou plochu s tím, že 4,5mm válec tvoří dorazovou plochu na čelistech soustruhu. První operací, kterou jsem zde naznačil, je stočení posledních 5mm na průměr 3mm, ale tato operace je zbytečné, protože posledních 5mm se bude frézovat a tak klidné může zůstat netknutá.
6. Klíčovou operací druhé fáze je vytvoření kužele, který na délce 20mm plynule přejde z průměru 5mm na průměr 3mm. Co tak vím, dělá se to pootočením nožových saní o příslušný úhel., ale naprosto netuším na kolik průchodů jakým nožem atd.
7. Zde již jde o frézovací operace. Klíčovou roli zde zřejmě bude hrát nějaký jednorázový přípravek, který umožní do svěráku na fréze upevnit najednou řekněme 10ks . Pak by neměl být problém pouhým posunem frézovacího stolu odfrézovat přední a zadní část Trochu si nevím rady s tím jak pak všech 10 obrobku otočit o 90 St., aby se co nejefektivněji dali odfrézovat boky?
8. Vytvoření zubu v držáku, nejspíše za použití stopkové frézky pro menší rozměry za použití pilového kotouče upnutého na fréze.
9. Pro úplnost, na tento krok technologii máme a celkem zvládáme. Provede se třístupňové leštění čela držáku, pak následuje elektrochemické leštění a vakuové pokovení vrstvou iridia cca 400nm.Variantně se nanáší zlato.
Jak moc jsem mimo? Co tak vůbec dělat nejde, co lze dělat lépe, efektivněji?
Bude třeba kapalinové chlazení?
Jak odhadnout čas na výrobu 50ks serie?
Po jakém vybavení se poohlédnout? V daném Cu programu nikdy nenastane případ, kdy by průměr obrobku a jeho délka přesáhl 50mm. Na soustruhu bychom výhledově mohli dělat něco z Al slitin, tam by délka nepřesáhla 150mm, při průměru max 50mm. Pokoušel jsem se najit vhodný stolní soustruh/frezu, ale nic vhodného jsem nenašel, asi neumím hledat, bud ve velmi malých jsem našel spíše hračky ala Proxxon, které ve mně nevzbuzovali důvěru. Ale to nevzbuzovali ani nové relativně drahé větší stroje.
Co byste si pro daný účel pořídili? Osobně bych asi dal přednost něčemu s dig. odměřováním. Možná pokud vůbec existuje, něčemu z čeho se dá udělat CNC poloautomat. Kde obsluha jen vkládá a pak vytahuje obrobky, ale pořad může pracovat zcela manuálně, pokud se dělají kusovky. Ale to už fakt fantazíruji, zvláště, když máme poměrně omezené prostředky. Nebráním se ani starším strojům.
Snad jsem se moc nerozkecal, a aspoň nastínil, v čem plavu a kudy se ubírají mé úvahy. Problém je, že nejsem ze strojařského prostředí a i když tu jsme všichni inženýři, fyzici a technici chybí nám praktické zkušenosti.
já si nedokážu představit jak budeš to relativně dlouhé úzké kuželové cosi frézovat, bys musel mít přípravek kuželovej do kterého bys to chytil, jinak to asi nebude moc efektivní a bude to drnčet.. já osobně bych to frézoval na jedno upnutí ještě ve fázi polotovaru bez kuželu.. nastojáka pak nemusíš řešit nějaké neefektivní otáčení .. rovněž mě připadá trošku neefektivní hrabat do toho pilníkem.. a pokud něco takového chceš dělat na klasice tak se koukej asi po nějakém poloautomatu, kde si budeš moct nastavit dorazy atd.. tohle dělat kličkama musí být strašnej opruz..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
Hezký postup .... tedy teoreticky !!!! V praxi to ale fungovat velmi pravděpodobně vůbec nebude .... měď je velikej parchant. 
Už jste někdy takovou věc dělal třeba jen v mosazi? Pokud ne, zkuste si to nejdřív v mosazi abyste měl představu do čeho jste se pustil.
Tohle není na základy obrábění z učebnic a na řezný podmínky z tabulek, to je technologický špek, který řeší stroje a nástroje za miliony a lidi s mnoha lety hodně specifické praxe v obrábění.
Jen drobná poznámka ... obtisk čelistí universály Vám v tom měděným obrobku nebude vadit?
Už jste někdy takovou věc dělal třeba jen v mosazi? Pokud ne, zkuste si to nejdřív v mosazi abyste měl představu do čeho jste se pustil.
Tohle není na základy obrábění z učebnic a na řezný podmínky z tabulek, to je technologický špek, který řeší stroje a nástroje za miliony a lidi s mnoha lety hodně specifické praxe v obrábění.
Jen drobná poznámka ... obtisk čelistí universály Vám v tom měděným obrobku nebude vadit?
No právě proto zde s tím otravuji. Máte pravdu , je lepší to vzít obráceně a začít frezovaním.
Zkrátka se potřebuji poradit s někym kdo se tíémto zabývá dnes a denně. Já dokážu takovou věc navrhnout a občas i pochopit myšlenky fyzika, který si to vymyslel, ale až doposud jsme se nestaral o výrobu. Tím, že pracuji ve světě kde je nejpoužívanější jednotkou jeden mil. tedy 25.4um říkam něčemu co má na začátku průměr cca 200mil, slušný trám
Paloautomat, problém je, že mám kolem 200 ruzných provedení a některé se dělají vyvoženě v kusovkách a vlastně stále vznikaji nové verze. To že jsem začal dlohou verzi pripominajici hřidel je čistě o tom, že soustruřnický obráběná část je tam vždy,ale mám třeba verzi, kde místo přední části s kuželem je něco co připominá špachtli, kterou vám cpou do krku u lékaře, tedy ve větší části frezovaná záležitost kde se bude muset začít na kostce a dostat se ke kruhové tyči v zadní čísti.
Chci tim řici, že potřebuji mit zachovanou možnost udělat oprototip i exota v serii tří kusu.
V hlavě mi vyvstává třeba klasický soustruh,který má na všech kličkách i CNC motor,ale jednak vůbec nevím zda něco takového existuje, zvláště ve velikosti,kterou bychom užili my a pak hodně často tam mám kuželové plochy.
V neposlední řadě je to o financích, finální vyrobek má relativně dobrou cenu,ale jde o specifickou laboratorni zaležitost a velice omezený trh.
*******************************************************************
>Jen drobná poznámka ... obtisk čelistí universály Vám v tom měděným obrobku nebude vadit?
Tak torchu bude, ale to se řeší bud použitím upínacích kleštin, upinacim připravkem nebo nouzove i omotáním třeba papírem.
K strojům za miliony. Prvni serie podobných experimentalnich hrotu vznikla před vice než 30 lety a vyrobyla je manželka jistého pana profesora na tomto
byly o poznaní meší, tam kde my máme 3.3mm oni měli devět setin palce tedy o cca 1mm méně.
Mimochdem na takových strojcích se v podstatě ručně dodnes dělají hodinky a to je podstatně menší i když ne měděné obrobky
Mrkněte schválně na kleštiny, sam jsme na tomto strojku viděl maníka vrtat 0,2mm vrtákem 0,5mm hřídelku.
Zkrátka se potřebuji poradit s někym kdo se tíémto zabývá dnes a denně. Já dokážu takovou věc navrhnout a občas i pochopit myšlenky fyzika, který si to vymyslel, ale až doposud jsme se nestaral o výrobu. Tím, že pracuji ve světě kde je nejpoužívanější jednotkou jeden mil. tedy 25.4um říkam něčemu co má na začátku průměr cca 200mil, slušný trám
Paloautomat, problém je, že mám kolem 200 ruzných provedení a některé se dělají vyvoženě v kusovkách a vlastně stále vznikaji nové verze. To že jsem začal dlohou verzi pripominajici hřidel je čistě o tom, že soustruřnický obráběná část je tam vždy,ale mám třeba verzi, kde místo přední části s kuželem je něco co připominá špachtli, kterou vám cpou do krku u lékaře, tedy ve větší části frezovaná záležitost kde se bude muset začít na kostce a dostat se ke kruhové tyči v zadní čísti.
Chci tim řici, že potřebuji mit zachovanou možnost udělat oprototip i exota v serii tří kusu.
V hlavě mi vyvstává třeba klasický soustruh,který má na všech kličkách i CNC motor,ale jednak vůbec nevím zda něco takového existuje, zvláště ve velikosti,kterou bychom užili my a pak hodně často tam mám kuželové plochy.
V neposlední řadě je to o financích, finální vyrobek má relativně dobrou cenu,ale jde o specifickou laboratorni zaležitost a velice omezený trh.
*******************************************************************
>Jen drobná poznámka ... obtisk čelistí universály Vám v tom měděným obrobku nebude vadit?
Tak torchu bude, ale to se řeší bud použitím upínacích kleštin, upinacim připravkem nebo nouzove i omotáním třeba papírem.
K strojům za miliony. Prvni serie podobných experimentalnich hrotu vznikla před vice než 30 lety a vyrobyla je manželka jistého pana profesora na tomto
byly o poznaní meší, tam kde my máme 3.3mm oni měli devět setin palce tedy o cca 1mm méně.
Mimochdem na takových strojcích se v podstatě ručně dodnes dělají hodinky a to je podstatně menší i když ne měděné obrobky
Mrkněte schválně na kleštiny, sam jsme na tomto strojku viděl maníka vrtat 0,2mm vrtákem 0,5mm hřídelku.
proč vždycky někdo vymejšlí cnc s kličkama? vždyť je to totální kravina.. já osobně bych šel do cncčka hned..
ono nejde o to jestli to má 5mm 3 nebo třeba 20 jde o poměr délky k průřezu.. a je-li něco dlouhé štíhlé tak to má tendenci vibrovat a proto je to potřeba upnout co nejblíže.. já myslím že zrovna engineer je jeden z mála co by tohle neudělal, to je na něj strašně veliké
ono nejde o to jestli to má 5mm 3 nebo třeba 20 jde o poměr délky k průřezu.. a je-li něco dlouhé štíhlé tak to má tendenci vibrovat a proto je to potřeba upnout co nejblíže.. já myslím že zrovna engineer je jeden z mála co by tohle neudělal, to je na něj strašně veliké
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
No dělám převážně do průměru 20mm, tedy vesměs do průměru kam mi vychází řada kleštin v Schaublinu, ale minulej tejden jsem musel jít i na S28 a točil brutální špalek 60mm, ale to tu dělá každej, tak co bych sem takový fotky dával že jo?RaS píše:proč vždycky někdo vymejšlí cnc s kličkama? vždyť je to totální kravina.. já osobně bych šel do cncčka hned..
ono nejde o to jestli to má 5mm 3 nebo třeba 20 jde o poměr délky k průřezu.. a je-li něco dlouhé štíhlé tak to má tendenci vibrovat a proto je to potřeba upnout co nejblíže.. já myslím že zrovna engineer je jeden z mála co by tohle neudělal, to je na něj strašně veliké
Průserem těhlech dílů je právě ta štíhlost a pak samozřejně materiál obrobku .... měď. Dle mýho ideální řešení je dlouhotočný CNC s poháněnejma nástrojema, ale ve stolním provedení se tohle běžně nevyskytuje .... problém je pak taky cena takový mašinky.
Myslite použit C17200 CuBe2 berylium bronz?
Teoretický by nemusela nějaká z nízkolegovaných slitin mědi vadi, záleží primárně na tepelné a elektrické vodivosti dané slitiny a jejím přesném složení, tepelné roztažnosti a teplotě tání. Rozhodující bude tepelná vodivost a obsah železa ve slitině.
Kdo v ČR prodává tyče z CuBe2 případně pokud vůbec tak CuAg0,1P, kde najdu specifikace slitin, jejich tepelnou a elektrickou vodivost,teplotu tání, obecně popisem vlastností dané slitiny?
Musim se zeptat vědátoru a muselo by se provést testovné,ale za zvázeni to stoji.
Mě to napadlo při čtení článku z kterého je tento obrazek
To na co se divame je soustruh a pan "soustružník" z ruky vytvaři na hřideli čep s průměrem vrcholu pod 100um, je to mosaz a nejspiš jen kolečko,ale napadlo mě to při tom. Mosaz jako takovouale použít nejde, základní požadavek je tepelná vodinost jako zlato nebo lepší , tedy co nejpodobnější mědi
Teoretický by nemusela nějaká z nízkolegovaných slitin mědi vadi, záleží primárně na tepelné a elektrické vodivosti dané slitiny a jejím přesném složení, tepelné roztažnosti a teplotě tání. Rozhodující bude tepelná vodivost a obsah železa ve slitině.
Kdo v ČR prodává tyče z CuBe2 případně pokud vůbec tak CuAg0,1P, kde najdu specifikace slitin, jejich tepelnou a elektrickou vodivost,teplotu tání, obecně popisem vlastností dané slitiny?
Musim se zeptat vědátoru a muselo by se provést testovné,ale za zvázeni to stoji.
Mě to napadlo při čtení článku z kterého je tento obrazek
To na co se divame je soustruh a pan "soustružník" z ruky vytvaři na hřideli čep s průměrem vrcholu pod 100um, je to mosaz a nejspiš jen kolečko,ale napadlo mě to při tom. Mosaz jako takovouale použít nejde, základní požadavek je tepelná vodinost jako zlato nebo lepší , tedy co nejpodobnější mědi
-
WatchManiac
- Příspěvky: 519
- Registrován: 23. 1. 2010, 12:56
- Bydliště: Bernolákovo
- Kontaktovat uživatele:
"To, na co se dívame" je síce soustruh, ale tzv. čapový (papagáj) a pan "soustružník" nevytvára na hriadeli čap, ale leští existujúci čap do (rubínového) ložiska. Čap si na hriadeli najprv urobil na "normálnom" hodinárskom sústruhu (pravdepodobne)... Jo a neni to mosadz, ale oceľ, a 100 mikrónov (0.1 mm) je pre hodinára "zemědelská" miera... Len pre infoAstrid píše:Myslite použit C17200 CuBe2 berylium bronz?
Teoretický by nemusela nějaká z nízkolegovaných slitin mědi vadi, záleží primárně na tepelné a elektrické vodivosti dané slitiny a jejím přesném složení, tepelné roztažnosti a teplotě tání. Rozhodující bude tepelná vodivost a obsah železa ve slitině.
Kdo v ČR prodává tyče z CuBe2 případně pokud vůbec tak CuAg0,1P, kde najdu specifikace slitin, jejich tepelnou a elektrickou vodivost,teplotu tání, obecně popisem vlastností dané slitiny?
Musim se zeptat vědátoru a muselo by se provést testovné,ale za zvázeni to stoji.
Mě to napadlo při čtení článku z kterého je tento obrazek
To na co se divame je soustruh a pan "soustružník" z ruky vytvaři na hřideli čep s průměrem vrcholu pod 100um, je to mosaz a nejspiš jen kolečko,ale napadlo mě to při tom. Mosaz jako takovouale použít nejde, základní požadavek je tepelná vodinost jako zlato nebo lepší , tedy co nejpodobnější mědi
Ináč potrebné údaje o materiále získaš (aj keď je pravda, že väčšinou až na požiadanie) u každého slušného predajcu, napr. môj obľúbený gemmel https://www.gemmel-metalle.de/ prípadne http://www.metalcor.de/en/datenblatt/137/
„Když něčemu věnuješ dostatek času, budeš v tom mistr. Pokud nejsi blb.“
watchmania.sk
Amateur Watchmaking
YouTube kanál
watchmania.skAmateur WatchmakingYouTube kanál