Tak přesně po takovém řešení jsem kdysi hodně toužil !
Stavěl jsem víceosou vrtačku, kde bylo potřeba jednak ovládat osy spojitě / v interpolaci /, ale potom musela každá osa pracovat samostatně, aby se přesně dodržely řezné podmínky pro každý nástroj. Nakonec se to podařilo, ale museli jsme použít na tehdejší dobu nevídaně výkonné Pentium.
Bylo i docela náročné vymyslet JAK to zapisovat v ISO / CNC / kodu. Nakonec tam byly standardní funkce G0, G1 ... Navíc přibyly funkce G11 pro jednotlivé osy. Aby se vrták neplácal na dně vývrtu a nečekal až dojedou ostatní osy, spočítalo se, jak dlouho pojede ta jeho dráha a postupně se jednotlivé osy "vydávaly na trať". Skončily tedy všechny naráz. I tak to vyžadovalo spoustu kompromisů a bylo to zcela nadoraz možnostem procesoru ačkoliv jádro bylo psané v assembleru.
Takhle nějak to vypadalo při montáži : To Mexovo řešení by určitě umožnilo mnohem elegantněji řídit jednotlivé osy zcela samostatně a výkon stroje by se dal znatelně zvýšit.