CNC Fórum

Právě abys mohl smotat tak silnej plech, tak už na to potřebuješ jo silnou stáčečku. Proto je nejlacinější a nejjednodušší zajit do šmelcu a kus toho válce si tam nechat upálit. Kromě toho, že to bude líp vypadat (k sobě to nedotočíš, budeš mít přesahy), jak po stáčení, tak odpadne i další svár, ale to je jen bonus.

jenicek píše: ↑9. 1. 2019, 5:26 DWPetr - přiznám se, ani jeden Každopádně mám známosti, třeba tady www.desmo.cz a tam si myslim to nebude problém, můžu prověřit až potkám souseda a vzpomenu na to. Já mám udělanou přírubu z potravinářskýho nerezu cca 25cm a tloušťky 8mm a je to taky stáčený, protože říkali že trubku by museli vzit celou štangli za bambilión. Kolega podle mě ale na tloušťce 10-12mm netrvá. Jinak pokud to chce co nejlacinějc, tak bych se povohlíd v kovošrotech, občas se tam podobný kusy válej, občas i nerez

moc díky za doporučení na desmo.cz, za optání budu moc rád, asi to tam zkusím rovnou poptat jen mám trochu obavu, aby stáčený materiál nebyl pak nárchylnější na roztržení...
kovošroty obejdu, no jsem zvědav na výsledek ...tloušťka 10-12mm asi právě že nejspíš potřeba bude, zatím ale stále tápám, jak to spočítat

A jaký provozní tlak tam bude?

cca 15bar, možná ale bude potřeba více a proto bych raději nádobu předimenzoval, aby byl prostor pro manipulaci s vyšším tlakem. tady už ale potom rozhodují i technické a finanční možnosti...

Jestli jde jen o výpočet tloušťky stěny, tak ten je úplně jednoduchý. Počítá se jenom síla která se tlakovou nádobu snaží roztrhnout podélně a ta je P*D/2, kde P je výpočtový tlak [Pa] a D vnitřní průměr [m], vyjde síla namáhající stěnu na jeden metr délky trubky [N]. Sílu vydělíš dovoleným namáháním materiálu [Pa] a máš tloušťku stěny [m]. Tu ještě případně vydělíš součinitelem hodnoty svarového spoje, což bývá tak 0.7. Na kompletní výpočet tlakové nádoby to sice není, ale dá se podle toho odhadnout jak to asi vyjde.

Takže pro nějaký kotlový plech s dovoleným namáháním 130 MPa při zkušebním přetlaku 2.25 MPa (1.5 násobek provozního) a průměru 500 mm vyjde 2250000 * 0.5 / 2 = 562500 a z toho 562500 / 130000000 = 0.0043, takže tloušťka stěny je 4.3 mm. Bude-li tam svár tak ještě 4.3 / 0.7 = 6.1 mm.

To je samozřejmě orientační, nevím to dovolené namáhání a pro skutečný výpočet se ještě musí vzít teplota, počet tlakových cyklů, vliv těch přírub, líp stanovit koeficient svaru atd.

prochaska píše: ↑10. 1. 2019, 10:18 Takže pro nějaký kotlový plech s dovoleným namáháním 130 MPa při zkušebním přetlaku 2.25 MPa (1.5 násobek provozního) a průměru 500 mm vyjde 2250000 * 0.5 / 2 = 562500 a z toho 562500 / 130000000 = 0.0043, takže tloušťka stěny je 4.3 mm. Bude-li tam svár tak ještě 4.3 / 0.7 = 6.1 mm.

To je samozřejmě orientační, nevím to dovolené namáhání a pro skutečný výpočet se ještě musí vzít teplota, počet tlakových cyklů, vliv těch přírub, líp stanovit koeficient svaru atd.

super moc děkuju to nenzní složitě... jak v tom hraje roli výška nádoby popř. celkový objem? dno a vrchní víko (obojí nejspíš přírubami) budou plochá a ještě zvažuju to okénko.... jde i nějak spočítat jeho parametry (průměr, tloušťka)? zvažuju průměr max. do 150mm. asi by bylo ve víku viz http://sam.zeloof.xyz/wp-content/upload ... _9171.jpg a nebo v plášti nádoby jako průhledítko s přírubou viz např. https://i0.wp.com/www.essproducts.com/w ... Window.jpg

Namáhání válcové tlakové nádoby ve směru osy je poloviční než v příčném směru, takže výška nehraje roli (když už taková nádoba praskne, tak vždy podélně, jako převařený párek).

Ploché dno bohužel spočítat neumím, není to úplně jednoduché a musí se tam brát ohled na spoustu nečekaných věcí, jako je třeba ohybový moment šroubů kterými je to víko přidělané. Půlkulové nebo torosférické dno se naproti tomu počítá snadno - tloušťka je stejná jako tloušťka stěn nádoby (čistě formálně dokonce jen poloviční, ale běžně se to takhle zaokrouhluje). Varianta je spočítat to "nějak" a mohutně předimenzovat, třeba že to víko nebudeš dělat z plechu ale uřízneš špalek z kulatiny (viz fotka )

Okénko se dá udělat z plexiskla, na fotce (lepší nemám zrovna po ruce) je ve víku okénko z plexiskla průměr 100 (průměr díry 80), tloušťka 50, zkušební tlak 150 barů.

hezká nádoba odkud to je pořízeno?

Vlastní výroba, jen z trubky a kulatiny

pokud jsou příruby a dno PN16, věděl byste někdo v jakém maximálním pracovním tlaku je nejmoudřejší se pohybovat. PN uvádí jmenovitý tlak a není to přesná hodnota, obecně je PN spíš orientační, pokud vím a teoreticky cokoli pod 15bar by tedy mohlo být oka. vzniká ale samozřejmě namáhání materiálu atd, zkouším proto dopátrat, jestli je nějaká osvědčená rezerva, kterou je dobré si mezi max prac. tlakem a 16bar držet... máte zkušenost/odhad? děkuju

Pn je jmenovity tlak, zkusebni je vyssi (treba 1.5 krat), ale to zalezi na oboru a pouziti. Cilem je samozrejme moznost jmeniteho tlaku dosahnout

prochaska píše: ↑27. 3. 2019, 10:56 Pn je jmenovity tlak, zkusebni je vyssi (treba 1.5 krat), ale to zalezi na oboru a pouziti. Cilem je samozrejme moznost jmeniteho tlaku dosahnout

kompresor dá 15bar, stím problém nebude pracovní tlak s hysterzí muže být klidne nějakých 12-15bar, bylo mi ale řečeno že těch 15bar by pro PN16 přírubu mohla být ale už moc silná zátež, co myslíš?

Kdyz je to spravne navrzene, vyrobene, ma to tlakovou zkousku a neni to zrezle, tak tech 16 baru muzes bez obav dosahnout.

prochaska píše: ↑27. 3. 2019, 11:13 Kdyz je to spravne navrzene, vyrobene, ma to tlakovou zkousku a neni to zrezle, tak tech 16 baru muzes bez obav dosahnout.

díky tak asi to byly zbytečné obavy