CNC_beton

[JRA]

Dobrý den, po dlouhodobém zkoumání tohoto fóra, jsem přistoupil k nákresu malého cnc a poprosil bych zkušenější o kritiku návrhu. Vycházel jsem hodně z Muller technik a jeho FS3MG. Chceme s bratránkem postavit dva kousky.

Tady pár obrázků





celá sestava
http://uloz.to/xoqyHQZa/sestava-cnc-beton-1-sldasm, heslo JRA

Navržené základní rozměry - základna 800x1000mm, výška 880 mm, Z 330, lineáry HIWIN HGR30 , vozíky HC, šrouby 25x5, T-stůl 500x500x50mm. Pohon KM3f - 2x4Nm, 1x 6Nm + Gravos GVE64.

Směs na "betonáž" - Cement I/42,5 (portlandský), křemičitý písek, skladba 0,1 - 1,2, (případně drť 4/8 mm) , Mikrosilika , Sika Viscocrete 2700, PP vlákna , stabilizátor 4R. Nebo Sika Grout 314+drť 4/8 mm. Forma bude buďto z laminovaných desek, nebo MDF.

Obráběný materiál - dural, plast POM, plexi, tvrdé dřevo ( stavím totohttp://jra.rajce.idnes.cz/Gramo/ )

Za každou radu budu strašně rád. Děkuji a přeji hezký den JRA

[RaS]

můžu se zeptat jak plánuješ obrábět ty plochy pod lineáry? až to bude zalité tak vše najednou? proč nevolíš obvyklejší polymerbeton než klasickej cementovej?

[JRA]

Obrábění až po zalití. Snad to klapne ve Žďasu.
Když jsem začal shánět informace, tak jsem oslovil lidi ze "Siky" a ti mi navrhli recepturu. Asi není problém navrhnout jinou.
Ten SikaGrout -opsáno z technického listu
SikaGrout®-314 se používá jako tekoucí zálivková hmota ve vrstvách od 10 do 40 mm. Je vhodná pro zaléváni, kotveni, vyztuženi a uchyceni, například: podlévání ložisek, kotevních desek a patek, základů strojů, jeřábových drah,případně kolejnic, zalévání a podlévání ocelových opěr a ocelových konstrukcí, zalévání a podlévání kotevních šroubů a hmoždinek, zalévání výztuže ve výklencích vyplnění všech dutin v betonu,omítce, zdivu, skále,přírodním kamenu apod. vyplnění těsnění trubkových prostupů . Při výrobě je uvažována výztuž, zatím to nemám nakreslené.

[Kvako1]

ten SikaGrout®-314 použivame teť vpráci misto panbexu. ten se přestal vyrabět. pokuď to spravně namichaš tak je to neuvěřitelně tvrdé a pevné, musíš to ale zavibrovat jinak tam zustane spousta bublinek a je to kničemu. je ale nachylnej na praskání a používá se bez vystuže... pokuď se tam dá vystuž tak časem praskne.. ocel ma jinnou roztažnost a prostě jej to vlivem teplot roztrhne.. na frezku bych to asi nedaval..
navíc se trochu smrští pri stuhnutí...

[JRA]

Hmm, koukám, že to "betonování" nebude asi jen tak. Může mi prosím někdo poskytnout nějakou funkční recepturu na polymerbeton?
Přikládám ke kritice schématický návrh bednění, ty tyče jsou navrženy závitovky M10, na konci závitovky spojovací matice a šroubem staženo s bedněním.

[shaggy]

http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?f=15& ... lymerbeton" onclick="window.open(this.href);return false;

Jinak takova frezka chce serva a mas fakt funkcni frezku na hlinik kdyz si koupis tvrdokov frezy zadne HSS..

[pavlaxy]

Ahojky
máš nakreslené hezké žluté krabice -
tak je udělej pěkně z oceli sešroubuj nebo svař , boduj jako Trona ...
Nakonec to můžeš vyplnit polymerbetonem ,nebudeš to přece vláčet sem a tam
Kolikpak bude hmotnost jednotlivých kusů ?

[JRA]

Chtěl bych to udělat z " betonu". Teď jsem pročítal net a ještě se zeptám technologů na UHPC. Jo ještě hmotnost. Celé kolem 650 kg, asi + podstavec a zakrytovaní. JRA

[JRA]

Chtěl bych to udělat z " betonu". Teď jsem pročítal net a ještě se zeptám technologů na UHPC. Jo ještě hmotnost. Celé kolem 650 kg, asi + podstavec a zakrytovaní. JRA

[vencavagon]

Přesně takto jsem se nechal inspirovat také - lépe řečeno principielně jsem to prachsprostě okopíroval po předchozí špionážní návštěvě v místě, kde funguje již jedna okoukaná téměř přesná kopie tohoto stroje od Müllera. Hlavně mně zajímalo, jak se stroj skutečně chová při práci.
Pokud mám pochybnosti, není nic lepšího, než se přesvědčit osobně.
Stojan je moje geniální myšlenka, tvar základní části stroje je jiný, portál je v podstatě téměř totožný, upravil jsem si rozměry podle svých požadavků.
Pokud jsem mněl správné informace, na tomto stroji nebyl použit polymerbeton, ale plastbeton.
Podle dostupných informací bylo použito jako pojivo epoxid na bázi polyesteru (pravděpodobně z cenových důvodů), který dle informací na internetu a v odborných publikacích není tak pevný.
Vzpomínám si, že kdysi mnoho let dozadu jsem z tohoto materiálu odléval paprsková kola o průměru 1m pro model elektrické lokomotivy na Brněnský veletrh.
Materiál to byl velmi dobrý a i při velkém zatížení tvarově stálý, ale poměrně křehký.
Na tomto stroji, který jsem viděl v provozu byly naprosto bez problémů a celkem s dobrou přesností obráběny barevné kovy i ocel.
Při návštěvě jsem z toho byl dost nadšený a stroj předčil moje očekávání.
Proto jsem upustil od dalšího vymýšlení již vymyšleného a v podstatě velmi podobný stroj jsem začal stavět.
Pro podstavec jsem použil klasický beton - písek s cementem v poměru 1:1.
Tři dny po odlití to hřálo jak kamínka, kdyby to nebylo tak tvrdé, tak by to byl perfektní gauč.
Na stroj jsem použil pevnější pojivo - Epoxidharz.
Cena je přijatelná. Jako základ jsem použil křemičitý písek 0-2 mm a 0,3 - 0,5 mm půl na půl.
Směs nebyla tekutá - na 1kg epoxidu jsem dával cca 15 kg písku. Spotřeboval jsem 34 kg epoxidu.
Formy na jednotlivé díly jsem si vytvořil asi poněkud netradičním způsobem - na jedno použití.
Účel splnily a nemusel jsem řezat žádná prkna, překližku, MDF desky ani plechy. S přesností forem jsem se trefil do 0,5 mm.
Zhutnění jsem prováděl ručně po vrstvách a dal jsem si dost záležet.
Přiznám se, byla to dřina.
Po odstrojení forem na povrchu nebyly žádné kazy a povrch byl souvislý, hladký.
Byl jsem překvapen, jak neuvěřitelně pevný je výsledek.
Vznikne opravdu vyloženě kámen a i s karboflexem mnoho nezmůžete.
Chtěl jsem do jednoho dílu dodatečně přidat závity pro jeřábová oka na straně, kde jsem je původně nenavrhoval, ale z důvodu manipulace ve stísněných prostorách se šikly.
Pouze vyvrtat otvory do hloubky 50 mm o průměru 16 mm byl porod.
Podkladnice z oceli pod lineární vedení jsou implementovány do těles stroje při odlévání pomocí navařených kotev.
Do vnitřních částí jednotlivých dílů jsem nedával žádné kovové výztuže - na způsob předepnutého betonu, kovových sítí atd.
Četl jsem, že se to do tohoto typu betonu nedává, a pokud by to tam bylo, je to údajně špatně.
Obrobení dosedacích ploch se mi malinko zpozdilo, bylo odloženo na konec příštího týdne.
Ve fabrice, kde jsem si to domluvil mají teď frmol, ale už mám nový termín a těším se.

[chb]

dej foto ...

[RSSM]

A jsme zase u betonu mam dotaz, neuvazoval jste skelna vlakna ? nepouzival jsem je jeste na strojni dily, ale pouzil jsem je jednou pro betonovou formu a subjektivni dojem z odolnosti na razy kladivem byl velice dobry. Zajimalo co by na to rekli hosi ze "Siky".

http://www.sklocement.cz/Anti-CrakHPcz.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Citronek]

ten SikaGrout®-314 použivame teť vpráci misto panbexu. ten se přestal vyrabět. pokuď to spravně namichaš tak je to neuvěřitelně tvrdé a pevné, musíš to ale zavibrovat jinak tam zustane spousta bublinek a je to kničemu. je ale nachylnej na praskání a používá se bez vystuže... pokuď se tam dá vystuž tak časem praskne.. ocel ma jinnou roztažnost a prostě jej to vlivem teplot roztrhne.. na frezku bych to asi nedaval..
navíc se trochu smrští pri stuhnutí...

Tak tenhle materiál neznám, ale pokud je to na cementové bázi, tak v teplotní roztažnosti problém nebude. Stejná teplotní roztažnost betonu a oceli (cca 0,000012 mK) je důvod, že železobeton může existovat. Pokud by byla rozdílná, pak by při změnách teploty v kostrukci (bežně cca 50°C /24 hod ) vznikaly velké vnitřní síly a docházelo by k tvarovým deformacím nebo dokonce poruchám trvalým. Ten kdo viděl co udělá dlouhá trubka z PPE když do ní vlítne voda teplá 55°C když předtím tak byla voda jen 20°C si dokáže udělat obrázek. Navíc by pak nemělo smysl tam ani zalívat podložky pod vedení, protože jsou taky z ocele Důvod proč se nedoporučuje použití výztuže bude spíš ve chemickém složení směsi. Ta bude nejspíš podpokovat korozi a to zvláště u ocelí nižších tříd což klasický roxor je. Takže pokud je důvodem koroze, respektive bobtnání korodující výztuže, lze u takovéto malé konstrukce použít oceli vyšší třídy, nebo nerezových tyčí. Sice nebube k dispozici žebírková ocel zlepšující spolupůsobení oceli s betonem, ale vzhldem k působícím silům to je asi jedno. Možná že by stálo za to pouvažovat nad využitím takzvané rozptýlené výztuže. Používá se to pro výrobu zátěžových podlah. Jde o drátky, nebo plíčky cca 3-5cm dlouhé, přidává se to do směsi, rozmíchá a odleje. Bude se to asi hůř schánět, ale myslím že se dělají i v nerezu. Odpadl by problém s armováním a nárůst pevnosti je značný oproti prostému betonu, navíc je všesměrová narozdíl od armování pruty. Jako prevence vzniku trhlin při zrání a manipulaci by to bylo vyhovující. Pokud jde o smrštění, už to tu myslím bylo diskutováno, dělají se přípravky pro omezení tohoto jevu.
A ještě, u klasických betonových konstrukcí se doporučuje tzv.minimální krytí. Je to minimální vzdálenost výztuže od povrchu. Ten beton tu výztuž chrání před vznikem koroze. Má to být min cca 15mm. Pokud tedy protáhnu výztuž skrz bednění, tak mi na těch koncích vzniká místo pro korozi, vzniknou trhliny a vlhkost postupuje dále. Pokud navíc ta voda bude obsahovat něco co nemá rád beton tak tudy se to dostane velice rychle dovnitř a celá konstrukce rychle degraduje. Takže pokud výztuž, tak tak, aby na povrch vystupovala co nejméně.

[vencavagon]

A jsme zase u betonu mam dotaz, neuvazoval jste skelna vlakna ? nepouzival jsem je jeste na strojni dily, ale pouzil jsem je jednou pro betonovou formu a subjektivni dojem z odolnosti na razy kladivem byl velice dobry. Zajimalo co by na to rekli hosi ze "Siky".

http://www.sklocement.cz/Anti-CrakHPcz.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Skelná vlákna jsem použil do základního dvoudílného stojanu, který je z normálního betonu.
Podle návodu je třeba cca 20 gramů na 200 litrů směsi. Potřeboval jsem 40 gramů, sáček byl 25 gramů, tak jsem to tam nasypal 2 celé sáčky.
Přidává se to do již rozmíchaného betonu (písek, cement, voda), je důležité to nechat pořádně zamíchat.
Jsou to takové jakoby 2 - 3 cm dlouhé nastříhané špagáty. Hodně to připomíná nastříhané laminovací plátno.
Jak se to točí v míchačce, tak to natáhne vodu a roztřepí se to, takže z toho vzniknou tvary něco jako pavučiny - nebo jako namočený toaletní papír.
Po vytvrzení betonu je to občas na povrchu vidět, ale jde to v pohodě zabrousit před nátěrem.

Povrch je celkem dobrý, stojan ani spodní část stroje jsem nemusel špachtlovat.
Má to pěknou Sichtstrukture, ten polystyren udělal pěkný povrch.
Na portále a uvnitř spodní části stroje jsem to vyhladil z důvodu chladící kapaliny a snadnější údržby - špína.
Elektroniku plánuji uložit do stojací ovládací nohy s dotykovým displejem umístěné na zemi vedle pravé strany stroje.
Bandaska s čerpadlem pro chladící emulzi bude na levé straně stroje - teď to není vidět.
Ve finále dobastlím plechovou kabinu s přední odklápěcí stěnou s oknem z plexiskla.
Lineáry a šroubovice budou zakryty pomocí měchů.

Tady je foto. A fotka jedné formy....

[karelsklo]

Tohle vypadá hodně pěkně .Víc fotek!Taky chceme obšlehnout...