Výroba kleštin

budisov1 · 24. 1. 2013, 10:59

Klidně bych uvítal nějaké foto z výroby nebo alespoň foto výsledku.

Japa · 24. 1. 2013, 4:23

Jako možnou a odzkoušenou alternativou je výroba kleštiny na jedno upnutí "komplet na čisto" z 15 230, ve vakuové peci nechat zušlechtit a potom rozřezat (viz. fotka).
Jinak všechny kleštiny se závitem mají závit měkký, takže buď při cementování závit krýt nebo cementační vrstvu odsoustružit a pak teprve řezat závit. Dělat kleštinu z 19 a zakalit ji celou (viz tech. postup z předešlé stránky) se mi moc nelíbí.

budisov1 · 24. 1. 2013, 7:05

Kleštiny na výkresech jsou vyrobené z oceli 19 452 a je to kalené na 50 - 52 Rc. Což není žádná extra tvrdost, aby se závit utrhl.

Mi_los1 · 25. 1. 2013, 9:42

Reaguji na příspěvek od Japa.
Kleštiny vyráběné tímto způsobem nemohou podle mne vykazovat moc velkou přesnost. Díky pnutí v materiálu se zákonitě po tepelném zpracování musí někam hnout, může tam být také i ovalita na upínacím průměru, pokud se nebrousí po tepelném zpracování.
Jinak musím souhlasit s budisov 1, pokud se popouští na pružící hodnotu, neměl by se závit urvat. Zkoušel jsem na několika kleštinách, že ten závit není úplné blato, mohu to změřit, ale podle mého "kvalifikovaného měření pilníkem" by to mohlo odpovídat té hodnotě 50-52 HRc.
Co je pro mě zajímavé, je ta kleština pro závitník, vyráběná ze silonu. Nenapadlo by mě tento materiál použít, ale věřím, že to držet mohlo. Je to nevyzpytatelný materiál a někdy mě hodně překvapí. Hlavně, když to nečekám.

Jinak ale díky za každý příspěvek a názor.

Japa · 27. 1. 2013, 3:51

Tak samozřejmě, kleština by měla být broušená, uvedl jsem jen možnou alternativu pro „domácí“ podmínky. Ta moje kleštinka má upínací průměr 4 mm, což vybrousit je trošku problém (technicky to pochopitelně možné je, ale 2 atypické kleštiny mi nikdo kooperačně nevybrousí). Deformace po tep. zpracování byla minimální (kaleno v závěsu ve vakuu), celková obvodová házivost obrobku upnutém v kleštinovém upínači, který je ještě upnut v děličce je do 0,03 mm, takže při požadavku 0,05 mm na tuto výrobu to vyhovuje.
Jinak k tomu kalenému závitu, nejde ani tak o utržení, ale kalený závit se povoluje, tj. není dokonale samosvorný.

jOE6 · 22. 9. 2013, 11:16

Japa píše:Jako možnou a odzkoušenou alternativou je výroba kleštiny na jedno upnutí "komplet na čisto" z 15 230, ve vakuové peci nechat zušlechtit a potom rozřezat (viz. fotka).
Jinak všechny kleštiny se závitem mají závit měkký, takže buď při cementování závit krýt nebo cementační vrstvu odsoustružit a pak teprve řezat závit. Dělat kleštinu z 19 a zakalit ji celou (viz tech. postup z předešlé stránky) se mi moc nelíbí.

nelíbí ?

19452 , Poldi značka "SC" je právě pro kleštiny ideální.... nepamatuji že by jsme v nástrojárně dělali kleštinu z něčeho jiného. Ale i třeba na jiné velmi namáhané díly, speciální klíče které z jiných mat.běžně praskaly

jOE6 · 22. 9. 2013, 11:19

Mi_los1 píše:Reaguji na příspěvek od Japa.
Kleštiny vyráběné tímto způsobem nemohou podle mne vykazovat moc velkou přesnost. Díky pnutí v materiálu se zákonitě po tepelném zpracování musí někam hnout, může tam být také i ovalita na upínacím průměru, pokud se nebrousí po tepelném zpracování.
Jinak musím souhlasit s budisov 1, pokud se popouští na pružící hodnotu, neměl by se závit urvat. Zkoušel jsem na několika kleštinách, že ten závit není úplné blato, mohu to změřit, ale podle mého "kvalifikovaného měření pilníkem" by to mohlo odpovídat té hodnotě 50-52 HRc.
Co je pro mě zajímavé, je ta kleština pro závitník, vyráběná ze silonu. Nenapadlo by mě tento materiál použít, ale věřím, že to držet mohlo. Je to nevyzpytatelný materiál a někdy mě hodně překvapí. Hlavně, když to nečekám.
Jinak ale díky za každý příspěvek a názor.

Kleština ze silonu pro závitník.... kolega měl zřejmě na mysli silonovou kleštinu pro závitořeznou reverzační hlavu, tam má kleština za úkol závitník vystředit protože upnutí závitníku se provádí pouze stažením dvou rovných čelistí na čtyřhran.

prochaska · 23. 9. 2013, 10:49

Zkusím trochu, ale jen trochu odbočit: uměl byste někdo přebrousit kleštinu 163E na průměr 32 mm? Je to o 2 mm větší než je pro tyhle kleštiny maximum, ale ještě by se to vešlo.

jOE6 · 23. 9. 2013, 11:08

prochaska píše:Zkusím trochu, ale jen trochu odbočit: uměl byste někdo přebrousit kleštinu 163E na průměr 32 mm? Je to o 2 mm větší než je pro tyhle kleštiny maximum, ale ještě by se to vešlo.

několikrát jsem už zvětšoval up.prům.kleštiny na drátořezu i vyjiskřovačce,drát ale nechává stopy protože se vlastně mění řezaná výška ...

Jde to ale není to na 10min ,tenhle typ by měl jít dobře vyrovnat protože má vzadu dostatečnou válcovou část. Udělal jsem na to jednoduchý upínací přípravek který ji drží ve spodní i horní části kvůli házivosti.....

jOE6 · 23. 9. 2013, 11:17

psal jsem o různé výšce řezu....to ovšem bylo u jiného typu kleštiny - ER ,rozřízlé zepředu-zezadu

Mi_los1 · 8. 3. 2015, 6:29

Spíše by se asi můj dotaz hodil do Technologie, ale ať je to pohromadě, tak navážu na mé dva roky staré téma...
Tentokrát bych chtěl poprosit, zda by se mi někdo erudovaný mohl vyjádřit k technologoi kalení kleštin.
Vyráběl jsem nyní jedny kleštiny, které jsou úpoměrně dlouhé a subtilní. (průměr 16/12 mm, délka 110 mm) Po kalení se prohnuly a já mám pocit, že to bylo kalením.
Můj dotaz tedy zní: Jak by se měla delší kleština kalit? Já si myslím, že zavěšená, ale raději se zeptám.
Díky za radu

jOE6 · 8. 3. 2015, 7:12

Mi_los1 píše: Vyráběl jsem nyní jedny kleštiny, které jsou úpoměrně dlouhé a subtilní. (průměr 16/12 mm, délka 110 mm) Po kalení se prohnuly a já mám pocit, že to bylo kalením.
Můj dotaz tedy zní: Jak by se měla delší kleština kalit? Já si myslím, že zavěšená, ale raději se zeptám.
Díky za radu

nevím detaily jak si postupoval ale pokud chladíš do oleje určitě zavěšenou a pěkně kolmo ponořit, s náklonem se zvětšuje pnutí, ohne se. Doufám že si nechal drážky nedoříznuté a rozřízneš můstky až po přebroušení vněj.prům.a upín.průměru.....myslím že ideální mat.pro kleštiny je tzv.pérovka -19452. Z mojí zkušenosti má i minimální deformace po kalení a vydrží i při malých průřezech podstatně více než jiné mat.

Mi_los1 · 9. 3. 2015, 6:28

Ano, drážky nedoříznuté, materiál 19452, ale problém byl ten, že v té kalírně, kam chodím, nejsou schopni popouštět v solné lázni a tudíž jsem musel přistoupit na kompromis, že se to zakalí a popustí tak, aby se závit neutrh a kleština ještě pérovala a nebyla úplně měkká. Domluvili jsme se asi na 48 HRc.
Je to sice prohřešek proti technologii výroby kleštin, ale jsem přesvědčen, že by se to neprohlo, kdyby to viselo...
Je to tak?

origosch · 9. 3. 2015, 8:26

Kalit se musí svisle, ale základem je vytočit s přídavkem na brus, zaklit, popustit, přebrousit otvor, potom na trnu přebrousit povrch a dobrousit drážky. Pokud to máš vytočeno na hotovo, tak se to po kalení hne a je to na zahození.

Mi_los1 · 9. 3. 2015, 9:20

origosch píše:Kalit se musí svisle, ale základem je vytočit s přídavkem na brus, zaklit, popustit, přebrousit otvor, potom na trnu přebrousit povrch a dobrousit drážky. Pokud to máš vytočeno na hotovo, tak se to po kalení hne a je to na zahození.

Ne, ne, ne, mám to s přídavkem, ale háže to opravdu hodně. Kalili to určitě naležato! Je to prohnuté asi uprostřed, někde v oblasti přechodu mezi broušenou a odlehčenou částí. Ta tomu určitě také nepomohla, ale tak se kleštiny vyrábějí.
Co se broušení týče, tak bych to brousil opačně, tedy napřed vrch a potom ve vyrovnaném přípravku otvor. (ten je u každé kleštiny jiný).
Nebo je to taky špatně?