Výroba kleštin
Jestli je to tak, tak to můžeš ohřát na popouštěcí teplotu a srovnat. Když jsem dělal v nástrojovně, tak se to dělalo postupem, co jsem popsal. To, že je každý průměr jiný nevadí, udělá se z kusu kulatiny trn, ten se přebrousí na ten největší průměr a pro další kleštinu se přelízne atd.
[URL=https://matchnow.life]Super casual Dating[/URL]
Tak kleštiny jsou vyrovnány, nyní běží maximálně do desetiny, což už je v pohodě. Rovnal to plamenem, bodově, kdy ještě nedošlo k popuštění.
Chtěl bych se ale ještě vrátit k tomu broušení.
Nějak mi to stále vrtá hlavou, ten postup broušení od díry, jako navrhuje origosh.
Ta kleština je celkově dost dlouhá, upínací průměr má třeba jen 12 mm z celkové délky, čili by prakticky celá kleština byla při broušení v luftu. A jelikož nezaručím to, že mi ta část, za kterou to při broušení díry držím neháže - tudíž tam pak nemohu opírat trn.
Proto jsem uvažoval to brousit opačně - tedy napřed venek, všechny stejně a následně ve vyrovnaném přípravku pouze otvory.
Může se mi k tomu vyjádřit nějaký brusič?
Dík
Chtěl bych se ale ještě vrátit k tomu broušení.
Nějak mi to stále vrtá hlavou, ten postup broušení od díry, jako navrhuje origosh.
Ta kleština je celkově dost dlouhá, upínací průměr má třeba jen 12 mm z celkové délky, čili by prakticky celá kleština byla při broušení v luftu. A jelikož nezaručím to, že mi ta část, za kterou to při broušení díry držím neháže - tudíž tam pak nemohu opírat trn.
Proto jsem uvažoval to brousit opačně - tedy napřed venek, všechny stejně a následně ve vyrovnaném přípravku pouze otvory.
Může se mi k tomu vyjádřit nějaký brusič?
Dík
Brousit F a W na trnu je nesmysl - žádná přesnost, spousta práce, výsledek špatný.Mi_los1 píše:Tak kleštiny jsou vyrovnány, nyní běží maximálně do desetiny, což už je v pohodě. Rovnal to plamenem, bodově, kdy ještě nedošlo k popuštění.
Chtěl bych se ale ještě vrátit k tomu broušení.
Nějak mi to stále vrtá hlavou, ten postup broušení od díry, jako navrhuje origosh.
Ta kleština je celkově dost dlouhá, upínací průměr má třeba jen 12 mm z celkové délky, čili by prakticky celá kleština byla při broušení v luftu. A jelikož nezaručím to, že mi ta část, za kterou to při broušení díry držím neháže - tudíž tam pak nemohu opírat trn.
Proto jsem uvažoval to brousit opačně - tedy napřed venek, všechny stejně a následně ve vyrovnaném přípravku pouze otvory.
Může se mi k tomu vyjádřit nějaký brusič?
Dík
V první operaci se přebrousí ty vytočený 60° fazety na hranách děr (šírka tak 0,4, na brusce na důlky), pak se vnějšek normálně nabrousí v hrotech (to ovšem je samo o sobě problém, protože pořádné kleštiny nemají kužel jako kužel, ale je to obecný patvar - s tvarovým odlehčením v místě řezů, takže se to nedá nabrousit na normální hrotovce), pak se u W nabrousí závit na brusce na závity (brousí se zásadně do plného, jednoprofilem), nakonec se obrousí díra, malé přesné kleštiny mívají ještě díry dolapovaný.
Poslední se odstraní můstky.
Mj, je to na pořádných kleštinách vidět - takhle jsou třeba dělaný jak F, tak i W od Schaublina (s vyjímkou některých rozměrů a tvarů - ty nejspíš dělají s nalepenými vyhazovacími špunty).
Díky milane584 za velice srozumitelnou odpověď na můj dotaz.
Už je mi to jasnější. Moje kleštiny jsou typu W. Toto označení jsem neznal. Kamarád třeba vzpomíná označení "Baťovka" - to se vůbec nechytám, které se tak říkalo. Možná by nebylo od věci, pokud by někdo věděl o nějakém přehledném linku s označením kleštin to sem ještě hodit. Jinak je to vlákno myslím celkem kompletní rozumný návod na výrobu.
Teď už mi zbývá se domluvit s brusičem, který mi to udělá...
Díky za pomoc.
Už je mi to jasnější. Moje kleštiny jsou typu W. Toto označení jsem neznal. Kamarád třeba vzpomíná označení "Baťovka" - to se vůbec nechytám, které se tak říkalo. Možná by nebylo od věci, pokud by někdo věděl o nějakém přehledném linku s označením kleštin to sem ještě hodit. Jinak je to vlákno myslím celkem kompletní rozumný návod na výrobu.
Teď už mi zbývá se domluvit s brusičem, který mi to udělá...
Díky za pomoc.
Přehledný link je problém - typů kleštin jsou stovky, spíše více. Z hlediska šířky sortimentu - nejpřehlednější to je v starých katalozích na kleštiny od Schaublina, docela názorné to je u Hardinge http://hardingeus.com/WorkholdingCatalogs.aspx" onclick="window.open(this.href);return false;Mi_los1 píše:Díky milane584 za velice srozumitelnou odpověď na můj dotaz.
Už je mi to jasnější. Moje kleštiny jsou typu W. Toto označení jsem neznal. Kamarád třeba vzpomíná označení "Baťovka" - to se vůbec nechytám, které se tak říkalo. Možná by nebylo od věci, pokud by někdo věděl o nějakém přehledném linku s označením kleštin to sem ještě hodit. Jinak je to vlákno myslím celkem kompletní rozumný návod na výrobu.
Teď už mi zbývá se domluvit s brusičem, který mi to udělá...
Díky za pomoc.
Baťovky - to je podle kleštin do té inspirace od Baťi - MAS podle original Boleye ("břišní tanečnice") - klasická tažná - W , přesný označení bych asi i našel
http://img3.hyperinzerce.cz/x-cz/inz/50 ... ejka-1.jpg" onclick="window.open(this.href);return false;
-
MichaelPine
- Příspěvky: 1
- Registrován: 18. 12. 2015, 6:21
- Bydliště: Netolice
Zdravím vás,
Narazil jsem na toto fórum, protože jsem hledal informace ohledně výroby kleštin. Musím říct, že výše uvedené informace jsou pro mě velice zajímavé a poučné.
Sám teď řeším jednu takovou né moc klasickou kleštinu, ale rozhodl jsem se, že to nechám vyrobit z "pérovky" ČSN 19 452. Jak jsem se dočetl v jednom výše zaslaném výkresu, tato ocel by se měla nechat kalit v oleji a po té popustit na požadovanou tvrdost. Je to napsané i v materiálovém listu, že tato nízkolegovaná ocel je vhodná ke kalení do oleje.
Mám zkušenost s tím, že díly z nástrojové oceli, nechávám zušlechťovat v ochranné atmosféře, tato operace by neměla na dílu způsobit větší rozměrové odchylky.
I tato ocel, ČSN 19 452, by podle obsahu uhlíku, mohla být zušlechtěná v ochranné atmosféře.
Mám tedy problém s tím, že si nejsem jistý, jak tuto kleštinu tepelně upravit, jestli ji nechat zakalit do oleje a popustit a nebo zušlechtit (i když zušlechtění je vlastně totéž).
Sám si teď uvědomuji, že v tom mám nedostatky a zřejmě to nechápu.
Děkuji za případnou odpověď.
Narazil jsem na toto fórum, protože jsem hledal informace ohledně výroby kleštin. Musím říct, že výše uvedené informace jsou pro mě velice zajímavé a poučné.
Sám teď řeším jednu takovou né moc klasickou kleštinu, ale rozhodl jsem se, že to nechám vyrobit z "pérovky" ČSN 19 452. Jak jsem se dočetl v jednom výše zaslaném výkresu, tato ocel by se měla nechat kalit v oleji a po té popustit na požadovanou tvrdost. Je to napsané i v materiálovém listu, že tato nízkolegovaná ocel je vhodná ke kalení do oleje.
Mám zkušenost s tím, že díly z nástrojové oceli, nechávám zušlechťovat v ochranné atmosféře, tato operace by neměla na dílu způsobit větší rozměrové odchylky.
I tato ocel, ČSN 19 452, by podle obsahu uhlíku, mohla být zušlechtěná v ochranné atmosféře.
Mám tedy problém s tím, že si nejsem jistý, jak tuto kleštinu tepelně upravit, jestli ji nechat zakalit do oleje a popustit a nebo zušlechtit (i když zušlechtění je vlastně totéž).
Sám si teď uvědomuji, že v tom mám nedostatky a zřejmě to nechápu.
Děkuji za případnou odpověď.
Konstruktér, technolog. ---> Kreslím v Solid Edge ST4, jednoúčelové přípravky až složitější poloautomatické stroje, nakupuji materiál, přemýšlím tak, aby to mechanická dílna ve firmě v které pracuji byla schopná vyrobit <---