To se pak ale můžeme spíš dohadovat o vyjadřovacích výrazech. "Mě se to líbí" neznamená apriori "to je umění". Ani kdyby se to líbilo milionu lidí. Kameňák, jak tu byl citován, je prima blbina na večer, když přijdeš utahanej z práce, spát nechceš jít, protože by ses probudil ve čtyři a do rána koukal do stropu, na čtení jsi taky utahanej a tak tupě čumíš v bedně na Kameňák, kde jsou aspoň občas dobrý fóry, spojený nějakým dějem; to je rozumné řešení. A koukám na to, protože se mi to v ten okamžik líbí, ačkoliv to nepovažuju za žádný umění. Byl prostě natočenej proto, aby pobavil nějaký okruh lidí (to dělá), aby si chumáč lidí kolem, režisérem počínaje komparzem konče přišlo na nějaký peníze (to dělá), aby na tom trhla nějaký prachy společnost, co ho zafinancovala (to dělá). V podstatě je to užitečná věc ten Kameňák. Ale když někdo po půl lahvi rumu něco namastí na plátno, nebo upatlá z hlíny, nebo vysochá ze šutru, tak to není užitečná věc. Bez toho by většina lidí dokázala bejt. To je umění.
Nic proti lidem, na které to umění nějak působí; taky jsem kdysi vystál frontu v Louvru před obrazem Mony Lisy, ale ne proto, že by mě fascinovala; prostě jsem byl zvědavej, co na ní je. No, nezaujala mě, ani ta ženská není nijak pěkná.
Jsem technik, mě spíš nadchne dokonalé technické řešení. Nad tím musel někdo přemýšlet. Umění někdo stvořil a klidně v záchvatu šílenství a s IQ 80. Jen vidí věci, které jiní nevidí. Ale jinak může bejt úplně blbej. Doufám, že si to nikdo nebere osobně.
Koukám, že se to trochu zvrhává mimo rámec CNC. Nebo ne?
. A ten příběh k tomu ...
