Nechtěl jsem se do tohodle vlákna montoval, ale když už jsem byl vyzván ...Hades píše:a těď do mne Mexi, jenže já su starej blb, co ještě programuje v asembleru aCéčko bere jako nutné zlo...
Lidi mají různé úchylky. Někdo se nechá svázat, mlátit rákoskou a ještě za to platí, někdo jiný zase programuje v Assembleru.
Já jsem kdysi dávno (někdy v době, kdy vznikalo hnědé uhlí) v Assembleru taky hodně dělal a nedal na to dopustit. Psal jsem nejen pro jednochipy (tam to tehdy ani moc jinak nešlo), ale i pro PC. Třeba TCP/IP stack, který jsem před nějakými 23 roky napsal pro PC právě v Assembleru se rutinně používá dodnes v docela kritických aplikacích.
Jenže čas oponou trhnul a změněn je svět.
Kvalita a dostupnost překladačů C se silně zvýšila, a hlavně se dramaticky zvedl výkon a možnosti hardware. Takže jistě to stále jde dělat stejně jako kdysi, ale už je to skoro zbytečné, protože v tom Céčku danou věc napíšu mnohem rychleji, přehledněji a udržovatelněji (to je velmi silný důvod). Teoreticky samozřejmě kvalitní programátor napíše kód v Assembleru líp, než to přeloží překladač. Jenže v praxi to už často bývá naopak, protože prostě v tom Céčku píšu o tolik snadněji, že mám čas a sílu udělat optimalizaci algoritmu na vyšší úrovni (samozřejmě mluvím o rozsáhlejších projektech, ne o nějakém blikání LEDkou).
Ale ani při práci v C se Tvé Assemberovské know-how neztratí. Lidi, kteří někdy dělali v Assembleru mají většinou mnohem větší cit pro to, jak dobře napsat program i ve vyšším jazyce. Je to asi něco podobného, jako uživatel CNC, který dělal a umí na klasice, má větší cit pro stroj a materiál než někdo, kdo to zná akorát přes monitor počítače.
K otázce Arduina: jako školní projekt to bylo udělané skvěle. V době vzniku to asi bylo dobré řešení i pro nějaké skutečné nasazení, nejen pro blikání LED.
Jenže i tady čas oponou trhnul. Dneska se dá za víceméně stejné peníze pořídit mnohem lepší a výkonnější hardware. Než koupit za 2 USD Arduino, tak to raději za 2.5 USD koupím desku se 32-bitovám ARMem. A místo 2 KByte RAM mám 20 KByte, místo 16 MHz to jede na 72 MHz, a kromě toho to má mnohem výkonnější periferie. A právě ty periferky jsou něco, co se počítá. Takže třeba čítače na tom ARMu mají hardwarovou podporu pro připojení enkodérů. Prostě tam připojím linky A a B a hardware se mi sám stará o to, že v kterémkoli okamžiku znám přesnou polohu. A kdo někdy programoval obsluhu rychlého enkodéru bez HW podpory tak ví, že to není taková sranda, zvlášť pokud se ještě pracuje s nekvalitními enkodéry a je třeba řešit filtrování zákmitů.
Kvůli čemu ale stojí zato Arduino stále používat je právě GRBL, a pak různé sytémy pro 3D tiskárny. To GRBL a všechny jeho deriváty je skvěle napsaný software, který z toho (na dnešní dobu mizerného) hardware vyždímal opravdu neskutečně moc.
Tady fakt klobou dolů.
Do arduina nahrát knihovnu GRBL, to je ovladač pro arduino. Do win. pokud to tam nemáš nahrát ovladač Java a poté stáhnout program UniversalGcodeSender. V programu UniversalGcodeSender se nastaví jak krajní hodnoty pro ovládání cnc, tak do něj sypeš Gkod. On pak louskáním kodu hejbe s CNC. Co víc potřebuješ vědět? Také jsem se v tom chvíli ztrácel jaké používat programy. Hlavně je to chce brát programy z oficiálních stránek jiné jsou často prolezlé viry.
to jsem asi dopředu nastíl co mám v plánu a proč jsem chtěl nejdříve jak tu někdo někde psal takovéto ořezávátko