křivka spline v g-kódu

[micromac]

zdravím, zkouším naprogramovat spline křivku v gkodu, podařilo se mi to zatím tak že jsem si ji nakreslil v autocadu, vytvořil na ní řadu bodů a ty vepsal do programu, nejde to jednodušeji? dělám ve fanucu

[k]

uvedomte si, ze G-kod umoznuje pracovat len a) ciara b) obluk
Spline teda moze byt len interpolovana pomocou tychto prvkov.
Ak ma byt teda stroju zadana nejaka obecna krivka, bud budete generovat uz priamo z postprocesora suradnice ciar (pokial mozno nie hustejsie ako treba ale zaroven postacujuco husto aby sa vam vysledna krivka nelomila) .. alebo pouzijete nejake z metod ktore umoznia nahradit casti kriviek oblukmi a ciarami .. (co sa viac menej da zvladnut podla pozadovanej presnosti). toto programovat nie je vecou G kodu ale skor matematiky.

[Radek-B]

Jde to, jak rika K kombinaci programovani VOLNEHO TVARU pomoci car a krivek, bohuzel Fanuc nema FK volne programovani jako treba Heiden kdy primo na stroji opravdu lze definovat spline zadanim pruchozich bodu.
Nicmene lze definovat tvar a nebo programovat parametricky, takze resitelne to je.

jakou mas verzi fanuku ?

RADEK

[micromac]

Mám AI100(0iMC). Ta žádné pokročilé funkce nemá, ale myslel jsem že by šlo využít matematických funkcí systému a naprogramovat křivku pomocí maker, jenže to neumím.

[Radek-B]

No ale to uz nemas spline. Ale presne definouvanou drahu danou vypoctem.
Parametrickym programovam mas temer neomezene moznosti dane jen tvymi schopnostmi z oblasti matematiky a geometie.
Taky tvuj system musi umet vsechny funkce ktere potrebujes k vypoctu.
Hledej na foru parametricke programovani , nekde to tu uz nekdo daval i pro fanuc. (pokud nemas tak ti dam k tvemu systemu PDF.)

RADEK

[k]

nie je velmi dobre miesat CAD/CAM veci do G kodu .. odporucam to spline fakt generovat niekde mimo .. Riesenei spline je jedna vec .. ale coskoro zistite, ze potrebujete NURBS plochu a som zvedavy ako to zmaknete v G kode

[prochaska]

Ono to umí přímo v G kódu generovat přivku podle rovnice? A parametrickou nebo jako funkci jiné osy?

[Radek-B]

Pkud umis v G kodu definovat promenne a stroj zvlada veskere matematicke FCE s dosazovanim vypoctenych hodnot do souradnic, tak mas stejne moznosti jako kdyz neco delas v cadu nebo camu (receno nadnesene).

Vzdyt i ten mach umi parametricky pocitat a jezdit, ale hodne fci neumi.

Velke masiny toho naopak umi velmi hodne.
Treba tento program je z heidnu a je stary cca 10 let co vim.

0 BEGIN PGM PRONIK MM
1 BLK FORM 0.1 Z X-50 Y-50 Z+0
2 BLK FORM 0.2 X+50 Y+50 Z+60
3 ; FREZOVANI PRONIKU DVOU VALCU
4 TOOL CALL 1 Z S3000
5 FN 0: Q1 = +100 ; PRUMER VALCE
6 FN 0: Q2 = +80 ; PRUMER 2.VALCE
7 FN 0: Q3 = +1 ; KROK PRO PRONIK
8 FN 0: Q4 = +50 ; MEZ PRO VALEC 1
9 FN 0: Q6 = +2 ; KROK PRO VALEC 1
10 * - FREZOVANI VALCE 1
11 L Z+100 F MAX M3
12 Q11 = Q1 / 2 + Q108
13 Q12 = Q2 / 2 + Q108 + 1
14 Q40 = Q4 + Q108
15 FN 0: Q50 = +1
16 FN 0: Q51 = +1
17 FN 0: Q5 = +0
18 LBL 2
19 Q21 = Q11 * SIN Q5
20 Q22 = Q11 * COS Q5 - Q108
21 FN 3: Q31 = +Q21 * +Q50
22 FN 3: Q60 = +Q40 * +Q51
23 L X+Q60 Y+Q31 F MAX
24 L Z+Q22 F MAX
25 FN 11: IF +Q21 GT +Q12 GOTO LBL 3
26 Q20 = SQRT (SQ Q12 - SQ Q21)
27 FN 9: IF +0 EQU +0 GOTO LBL 4
28 LBL 3
29 Q20 = 0
30 LBL 4
31 FN 3: Q60 = +Q20 * +Q51
32 L X+Q60 F100
33 L IZ+2
34 FN 1: Q5 = +Q5 + +Q6
35 FN 12: IF +Q5 LT +90,01 GOTO LBL 2
36 L Z+100 F MAX
37 LBL 0
38 FN 0: Q5 = +Q6
39 FN 0: Q50 = -1
40 FN 0: Q51 = +1
41 CALL LBL 2
42 FN 0: Q5 = +0
43 FN 0: Q50 = +1
44 FN 0: Q51 = -1
45 CALL LBL 2
46 FN 0: Q5 = +Q6
47 FN 0: Q50 = -1
48 FN 0: Q51 = -1
49 CALL LBL 2
50 * - PRONIK
51 Q11 = Q1 / 2 + Q108
52 Q12 = Q2 / 2 + Q108
53 Q15 = Q12 + 5
54 Q16 = Q1 / 2 + 5
55 L X+Q15 Y+0 F MAX M3
56 L Z+Q16 F MAX
57 FN 0: Q5 = +0
58 LBL 1
59 Q20 = Q12 * COS Q5
60 Q21 = Q12 * SIN Q5
61 Q22 = SQRT (SQ Q11 - SQ Q21) - Q108
62 L X+Q20 Y+Q21 Z+Q22 R0 F100
63 FN 1: Q5 = +Q5 + +Q3
64 FN 12: IF +Q5 LT +360,01 GOTO LBL 1
65 L X+Q15 Y+0 Z+Q16 F500 M5
66 END PGM PRONIK MM

Pocita prunik dvou valcu , skuste si to v simulaci kdo mate moznost.
Uz v prirucce iTNC 155 byl priklad pro vypocet a frezovani kulove plochy nebo valcove plochy, spline neni problem pokud znam jeji matematicky vzorec.
V sekci tusim systemy sem dal priklad pro frezovani kruhu, a ruznych krivek (parabola), nebo archimedovy spiraly.

RADEK

[Radek-B]

Toto sem vygooglil a myslim ze by to mohlo byt pro Fanuc.

%
N1 O8001(.75 RADIUS ON FRONT EDGE
N2 M6 T1 (1.00 INGERSOLL W/ .06R
N3 G70 G90 G0 S2500 M3 F60.
N4 G43 H1 Z3. X1.3 Y-1.85 (initial position for X,Y)
N5 Z.1 (.1 above the part)
N6 #V1=.75 'the radius to be cut on the part
N7 #V2=.06 'the corner radius on the tool
N8 #V3=0 'the start angle
N9 #V4=90 'the finish angle
N10 #V5=15 'the step angle
N11 #V7=-.5 'the distance from Y0 to the center of the radius
N12 #V8=-.75 ' the distance from Z0 to the center of the radius
N13 #V10=TN 'sets V10 to the current tool number
N14 #V11=D(V10)/2 'sets V11 to the radius of the current tool
N15 #V12=V1+V2 'the actual arc thats calculated
N16 #:LOOP
N17 #R1=V7-V11+V2-(SIN(V3)*V12) 'calculates the Y position
N18 #R3=V8-V2+(COS(V3)*V12) 'calculates the Z position
N19 G1 Z+R3 (moves to Z-level
N20 Y+R1 (feed in to radius
N21 X-1.3 (cut along edge
N22 G91 G0 Z.05 G90 (short retract [YES, G91/G90 can be on the same line]
N23 X1.3 Y-1.85 (return to initial position
N24 #IFV3GEV4THENGOTO:END 'if at the finish angle goto end
N25 #V3=V3+V5 'increase the step counter
N26 #IFV3GEV4THENV3=V4 'step counter should not be more than finish angle
N27 #GOTO:LOOP
N28 #:END
N29 G0 Z.1 M5 M9
N30 G49 Z0
N31 M2
%

R

[H4N$]

Na frézování spline bude asi opravdu lepší použít CAM.
Používám pro frézování drah vaček a můžu říct, že při šlichtování drah vaček 12H7, po kalení (63HRc přídavek na stěnu 0.15) se nástroj v různých pasážích chová různě v závislosti na zakřivení. Zde pomůže jediné - protáhnout kalibrem, zjistit kde je dráha volná a kde těsná, rozstříhat spline a offsetnout podle potřeby cca o 0.005 na tu či onu stranu. Tohle na mašině prostě nejde.

[Radek-B]

Lepsi to je velmi silne slovo , ale urcite jednodussi , ja jen tvrdim ze to jde.
Ja vim ze se porad ohanim heidnem, ale ma ty fce proste nejlepsi.
Vacky se na strojich pomoci kodu tvoreneho primo na stroji delaly uz v dobe kdy PC nebylo a nebo jejo vypocetni vykon nestacil.

RADEK

[H4N$]

Heidenhain má nepochybně velké možnosti co se týče programováni obrysů FK a Q-parametrů. Ale když je zadání v elektronické podobě ať už 2D, nebo 3D model a to v případě spline vždy je a PC to taky celkem zvládají proč programovat na stroji?
No flame pls