No stane se
Příležitostně to nějak opravím 
Frekvenční měnič pro soustruh - první zkušenosti
Tak to teda nevím, můj micromaster tohle rozhodně neumí, a nedokážu si představit jak by to mělo podle tebe fungovat... Můžeš brzdit buď DC proudem, to je ale neúčinné a brzdící moment se snižuje s otáčkami, nebo můžeš brzdit snižováním frekvence, pak se ale chová motor jako generátor a přebíjí kondenzátor DC meziobvodu - proto potřebuješ odpor aby jsi napětí snížil.
I měniče se skalárním řízením mohou mít (a mívají) kompenzaci skluzu, rozdíl je v dosažení vyšších krouťáků u vektorového.
Jsem elektrotechnik ale v pohonech se nevyznám, tak se rád nechám vyvést z omylu jestli se pletu;)
U soustruhu nevím na 100%, ale domnívám se že vektor vzhledem k trvalým otáčkám a setrvačným hmotám nebude mít zase tak velký přínos.
V mnoha aplikacích jsem rozdíl vektor/skalár nezaznamenal, jenom u zdvihu si bez vektoru ani neškrtnete - jenže tam se musí břemeno zastavit na nulové otáčky při plném výkonu. Navíc často vektorové řízení je tak zarputilé ve snaze udržet nastavnou frekvenci, že u nižších Hz rapidně stoupá proud což zde není žádoucí.
Záleží na typu měniče, ale ty co znám tak si počítají oteplení motoru a když ho přetížíte krátkodobě tak musíte zase nechat čas na ochlazení. Když pojedete trvale nad 100% tak vyhodí chybu přehřátí motoru. Samozřejmě vetknout do vinutí snímač lze přes svorkovnici i dodatečně, i když to není dokonalé tak se tím dá získat přehled.
Rychlé brždění nebude bez rezistoru nikdy moc funkční. Velice rychle měnič nabije svoje kondíky a pak vyhodí chybu. A u soustruhu se zastavuje často.
Otáčky je vždy lepší větší, 100Hz je běžná věc.
I přes určitou ztrátu výkonu jezdíme na 120Hz, maximum 140Hz.
Jde vždy o chlazení, které je v otáčkách prostě "zadarmo" lepší.
V mnoha aplikacích jsem rozdíl vektor/skalár nezaznamenal, jenom u zdvihu si bez vektoru ani neškrtnete - jenže tam se musí břemeno zastavit na nulové otáčky při plném výkonu. Navíc často vektorové řízení je tak zarputilé ve snaze udržet nastavnou frekvenci, že u nižších Hz rapidně stoupá proud což zde není žádoucí.
Záleží na typu měniče, ale ty co znám tak si počítají oteplení motoru a když ho přetížíte krátkodobě tak musíte zase nechat čas na ochlazení. Když pojedete trvale nad 100% tak vyhodí chybu přehřátí motoru. Samozřejmě vetknout do vinutí snímač lze přes svorkovnici i dodatečně, i když to není dokonalé tak se tím dá získat přehled.
Rychlé brždění nebude bez rezistoru nikdy moc funkční. Velice rychle měnič nabije svoje kondíky a pak vyhodí chybu. A u soustruhu se zastavuje často.
Otáčky je vždy lepší větší, 100Hz je běžná věc.
I přes určitou ztrátu výkonu jezdíme na 120Hz, maximum 140Hz.
Jde vždy o chlazení, které je v otáčkách prostě "zadarmo" lepší.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
Nepoužívám a neznám výrobky Siemens, protože tuhle firmu nemám rád. Ale že by jejich měniče byly tak mizerné a neuměly brzdit motor bez brzdného odporu, to se mi snad až nechce věřit.
Měnič řídí frekvenci pro motor stále, tedy při rozjezdu, běhu a pak i při dojezdu. Po nastavené rampě zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci. V běžném provozu nevypne motor tak, že by prostě odpojil výstupy (i když i tohle umí, ale v praxi se to většinou nepoužívá). Takže motor při snižování frekvence pracuje v generátorovém režimu, a ten generovaný výkon je třeba někde umořit. Nejsnažší je to na brzdném odporu, ale je to možné udělat i na výstupních tranzistorech měniče.
Třeba na frézce mám nějaký historický měnič Emerson, který vůbec neumí připojit brzdný odpor. A vřeteno, roztočené na 24000 RPM, zastaví spolehlivě do sekundy. Když mu zkrátím rampu, tak už vypadává na Overvoltage, ty tranzistory už to nedokáží spálit (resp. řídicí elektronika není ochotna do nich pustit větší proud). Pokud to vřeteno vypnu odpojením výstupů měniče (signálem Enable), tak se točí setrvačností aspoň 10 sekund.
Pro skalární řízení se taky používá označení V/f, tedy nějaké výstupní frekvenci odpovídá nějaké výstupní napětí. Používají se různá vylepšení jako je zvýšení napětí v malých otáčkách, kdy pak graf závoslosti napětí na frekvenci není lineární, ale různě modifikovaný. Ale v principu si měnič stále mele svou, pouští tam své 3 sinusovky a kašle na to, co dělá motor. Měnič o motoru v podstatě nemusí nic vědět.
U vektorového řízení musí měnič znát charakteristiku motoru. Proto před startem musí provést test motoru, ideálně staticky (kdy motor stojí) i dynamicky (kdy si ho roztočí, což nemusí být vždy možné udělat). Tím si měnič spočítá fyzikální model daného motoru, a za chodu je pak schopen z posunů a hodnot proudů a napětí zpětně odečíst skutečné otáčky, a realizovat tak virtuální zpětnou vazbu. A taky je schopen tvarovat rotační magnetické pole tak, aby motor co nejlépe sledoval nastavené požadavky.
Není to snadné, proto jsou taky v kvalitě vektorového řízení mezi různými měniči docela velké rozdíly (zpoždění regulace na změnu zátěže, dosažený moment). I měniče jedné firmy mají často v nových řadách produktů o dost lepší parametry, než starší modely.
Měnič řídí frekvenci pro motor stále, tedy při rozjezdu, běhu a pak i při dojezdu. Po nastavené rampě zvyšuje a snižuje výstupní frekvenci. V běžném provozu nevypne motor tak, že by prostě odpojil výstupy (i když i tohle umí, ale v praxi se to většinou nepoužívá). Takže motor při snižování frekvence pracuje v generátorovém režimu, a ten generovaný výkon je třeba někde umořit. Nejsnažší je to na brzdném odporu, ale je to možné udělat i na výstupních tranzistorech měniče.
Třeba na frézce mám nějaký historický měnič Emerson, který vůbec neumí připojit brzdný odpor. A vřeteno, roztočené na 24000 RPM, zastaví spolehlivě do sekundy. Když mu zkrátím rampu, tak už vypadává na Overvoltage, ty tranzistory už to nedokáží spálit (resp. řídicí elektronika není ochotna do nich pustit větší proud). Pokud to vřeteno vypnu odpojením výstupů měniče (signálem Enable), tak se točí setrvačností aspoň 10 sekund.
Pro skalární řízení se taky používá označení V/f, tedy nějaké výstupní frekvenci odpovídá nějaké výstupní napětí. Používají se různá vylepšení jako je zvýšení napětí v malých otáčkách, kdy pak graf závoslosti napětí na frekvenci není lineární, ale různě modifikovaný. Ale v principu si měnič stále mele svou, pouští tam své 3 sinusovky a kašle na to, co dělá motor. Měnič o motoru v podstatě nemusí nic vědět.
U vektorového řízení musí měnič znát charakteristiku motoru. Proto před startem musí provést test motoru, ideálně staticky (kdy motor stojí) i dynamicky (kdy si ho roztočí, což nemusí být vždy možné udělat). Tím si měnič spočítá fyzikální model daného motoru, a za chodu je pak schopen z posunů a hodnot proudů a napětí zpětně odečíst skutečné otáčky, a realizovat tak virtuální zpětnou vazbu. A taky je schopen tvarovat rotační magnetické pole tak, aby motor co nejlépe sledoval nastavené požadavky.
Není to snadné, proto jsou taky v kvalitě vektorového řízení mezi různými měniči docela velké rozdíly (zpoždění regulace na změnu zátěže, dosažený moment). I měniče jedné firmy mají často v nových řadách produktů o dost lepší parametry, než starší modely.
dovolím si oponovat, spíše rozporovat terminologii
výkon ve smyslu odevzdávané práce je v tomto případě nulový, protože tam není žádný pohyb, jsou tam nulové otáčky
plný je tam kroutící moment
elektrický příkon naopak nulový není
Obvykle se dějí věci obvyklé. Méně často se dějí věci neobvyklé a zcela vyjímečně se dějí věci vyjímečné...
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Masturn 40 CNC, Hermle UWF1200H CNC a pár klasik
http://www.radialengine.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
http://www.autopejsek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Jo souhlas výkon = 0, příkon = max, díky za opravu.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
No, řekl bych, že do maximálního příkonu tam bude dost scházet.
Bude tam hučet velký proud, ale díky stojícímu motoru a nízké frekvenci bude napětí na cívkách dost nízké, takže celkový příkon zas tak velký nebude. Ale proudově je to namáhané fest.
Příkon měniče jde plný, ale do motoru jde kdoví co, je to nepopsatelný řízený "chaos"
navíc to trvá krátkou dobu
A ještě k tomu brždění.
Ano, měnič umí zastavit rychle, protože princip brždění je pořád stejný. Přebytečné napětí jde vždy do kondíků měniče, ale když mám brzdný rezistor tak udržuji napětí kondíků trvale na nějaké úrovni a měnič může ubrzdit nějaké svoje maximum. Tedy pokud nebude setrvačnost velká, tak zastavím rychle aniž by mě hlásil měnič chybu a rezistor nepotřebuji. Což se může stát když bude soustruh volný, ale pokud upnu nějaký ocelový špalek už může nastat problém.
Ale hlavu bych si s tím nedělal, prostě pokud měnič tohle umět nebude, nastaví se doběh o nějakou desetinku pomalejší a je to.
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
To je trochu optimisticke, a to co psal mex s tim jeho vretenem uz vubec o nicem nevypovida a jsem presvedceny ze se s temi jeho tranzistory myli... to je otazka energie kterou musi ubrzdit vs vykon motoru vs kapacita a maximalni napeti kondenzatoru + ztraty menice. V pripade soustruhu se teda nebavime o desetinach navic, ale konkretne u me jen univerzalka 250mm na 1120ot/min dojezd na volno cca 8s, rampa dolu bez odporu skoro stejne, mozna tak 6s, s odporem 1,2s, slo by i rychlejc s mensim odporem...
Nebo brzdeni dc proudem, tam to bylo mozna kolem 3-4s, uz si to moc nepamatuju,ale tam se zase musi nastavit pevny cas pro brzdeni,protoze menic nevi jestli se motor jeste toci nebo ne. To se da zase resit kompoudnim brzdenim,ale to mi delalo problemy nevim proc. Kazdopadne pokud menic nema moznost pripojeni brzdneho odporu ale ma aspon vyvedene svorky dc meziobvodu,tak se to da dodelat..
Hmm, řízené brzdění 1s, dotočení volnoběhem 10s ... to o ničem nevypovídá.
Do těch kondenzátorů se vejde tak 5% z té energie, kterou je třeba umořit.
Takhle vypadá koncový stupeň měniče:
Že to elektronika nedělá a raději toho co nejvíc pustí do brzdného odporu je jen proto, aby zbytečně nezatěžovala a neohřívala výstupní tranzistory. Nikoli proto, že by to nešlo.
Měl jsem tady dát jiný obrázek.
Tady je to pěkně vidět, jak ty polomosty jsou zapojené paralelně k tomu brzdnému odporu a jeho spínači.
Takže pokud pootevřu oba tranzistory některého polomostu, tak dosáhnu stejného efektu, jako sepnutím spínače brzdného odporu.
Jen se to teplo místo na odporu generuje na těch tranzistorech.
Nicméně těch možností je víc, s těmi koncovými tranzistory se dají dělat divy. Např můžu zkratovat motor, můžu tam pustit DC atd.
Tady je to pěkně vidět, jak ty polomosty jsou zapojené paralelně k tomu brzdnému odporu a jeho spínači.
- Menic_odpor.jpg (5.77 KiB) Zobrazeno 4305 x
Jen se to teplo místo na odporu generuje na těch tranzistorech.
Nicméně těch možností je víc, s těmi koncovými tranzistory se dají dělat divy. Např můžu zkratovat motor, můžu tam pustit DC atd.
Mexi ale ty asi víš že ty tranzistory nejdou pootevřít, můžeš je otevřít nebo zavřít, a v tomhle případě kdy jdou do zkratu (ani indukční ani kapacitní zátěž) by to asi ani s omezením PWMkou nedaly, ani ten kondenzátor by dlouhodobě nezvládl takový pulzní provoz. No jen tak nahlas uvažuju, moc se mi to nezdá...
Teraz trochu praxe namiesto teórie.
zatiaľ som mal všetky meniče s integrovaným brzdným odporom. to je ten, čo dokáže zastaviť napr. za 10sek.
nie všetky meniče, ale väčšina má možnosť pridať externý brzdný odpor. po pridaní tohto odporu, ktorý by mal mať nejaké parametre predpísané výrobcom, sa brzdenie skrátilo na napr. 1sek.
ak sa ten brzdný odpor veľmi odlišuje od požadovanej hodnoty (odporu), tak menič ho nepripojí. čo sa stane záleží na tom, či sa pri inštalácii odpája vnútorný odpor alebo nie. Buď externý odpor proste nepoužije, alebo hodí chybu.
a videl som už aj menič, ktorý nemal brzdný odpor a tranzistor. bol to špeciál od delty na pohon odsávacích ventilátorov a tam sa proste žiadne brzdenie nepredpokladalo a dobeh ventilátoru bol daný zotrvačnosťou rotoru.
zatiaľ som mal všetky meniče s integrovaným brzdným odporom. to je ten, čo dokáže zastaviť napr. za 10sek.
nie všetky meniče, ale väčšina má možnosť pridať externý brzdný odpor. po pridaní tohto odporu, ktorý by mal mať nejaké parametre predpísané výrobcom, sa brzdenie skrátilo na napr. 1sek.
ak sa ten brzdný odpor veľmi odlišuje od požadovanej hodnoty (odporu), tak menič ho nepripojí. čo sa stane záleží na tom, či sa pri inštalácii odpája vnútorný odpor alebo nie. Buď externý odpor proste nepoužije, alebo hodí chybu.
a videl som už aj menič, ktorý nemal brzdný odpor a tranzistor. bol to špeciál od delty na pohon odsávacích ventilátorov a tam sa proste žiadne brzdenie nepredpokladalo a dobeh ventilátoru bol daný zotrvačnosťou rotoru.