10. 10. 2020, 3:20
K té ceně JIP/den - taky bych řekl, že to může být reálná suma. Jak už tady Mart76 je tam velké personální nasazení a celé to lůžko vyžaduje drahé přístrojové vybavení.
U toho přístrojového vybavení jde pak o to jaký je nějaký lifecycle. Normálně člověk třeba osciloskop používá, dokud prostě funguje. Nicméně tady na tom visí lidské životy, takže asi nemůže nastat situace, že přijde sestra a "jééé ono to neukazuje". Tipoval bych, že to budou všechno přístroje v nějaké vyšší třídě spolehlivosti. Podobně jako třeba u systémů pro ochranu personálu se nepoužívají běžná PLC, senzory, atd., ale vybavení strčené do třídy safety. No a pak bych právě tipoval lifecycle že když výrobce garantuje plnou funkčnost po dobu třeba 5ti let tak se pak musí přístroj vyměnit za nový.
Nevím, jen hádám. Chtělo by to, aby se vyjádřil někdo, kdo o tom něco ví. Nevím jestli třeba Mex když dělal pro zdravotnictví ...
No každopádně tohle číslo je dobré vědět. Jsou tady totiž různí "ekonomové" a zastánci promoření, kteří argumentují, že opatření stojí tolik a tolik, a že ty peníze pak v samém důsledku budou chybět ve zdravotnictví a to že pak může v dalším samém důsledku stát lidské života, atd., atd. Akorát by mě právě zajímalo, jestli vůbec do těch svých kalkulací zahrnuli třeba takovýto okamžitý náklad.
Už teď stojí těch 400 pacientů ve vážném stavu 20 mio CZK/den. Tj. za měsíc je to 0,6 miliardy CZK. A to jsme vlastně teprve na začátku. Až jich bude třeba 1 000, tak už se bavíme o 1,5 miliardy.
Přitom na jaře byl pokles pacientů ve vážném stavu odhadem z grafu tak 2,5x pomalejší než jejich nárůst. Tj. zjednodušeně už bude třeba dávno po neřízené pandemické vlně dle návodu "ekonomů" a propmořovačů, ale na JIP a ARO stále budou stovky pacientů a budou stát stovky milionů měsíčně. A to jako tyhle peníze nebudou chybět ve zdravotnictví, jo?
Naproti tomu plně zvládnutá pandemie ve stylu asijských států stojí prakticky jen náklady na trasování a testování + dopad nějakých malých omezení (omezené cestování, atd.). Náklad na zdravotnictví je minimální. Při mírně vymknuté pandemické vlně, kdy se sáhne k určitým větším omezením, sice vzniká v ekonomice větší ztráta, ale jen na třeba horizont 2 - 3 týdnů, nicméně stále je relativně levný dopad na zdravotnictví. Při vymknuté pandemické vlně kdy se sáhne po lockdown, jako to hrozí tady teď, za účelem opětovného nabytí kontroly nad situací sice dojde k větším ekonomickým škodám, ale stále jsou krátkodobého charakteru a stále je šance udržet zdravotnictví v kupě plně funkční s pořád ještě relativně malým nákladem. Přičemž se třeba ukázalo, že po lockdown se ekonomika vzpamatuje mnohem rychleji, než když se jde cestou promořování jako ve Švédsku + vysoké náklady na zdravotnictví.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
)
a berte prosím v patrnost, že máme zhruba 4-5 týdnů zpoždění. 