Autobaterie
Kucííí vůbec se nechci přít, vy to provozujete já se stím právě pouze seznamuju, proto mě mate, že všude čtu o nutnosti ballancování. Nebo to je přidaná hodnota svázaná s spíš s power managementem a věc vellých serioparaelních setů ?
Co je tohle za baterky? https://www.aliexpress.com/item/4000294 ... 5614%23545
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
elbarto> balancovani je urcite dobre a v aplikacich typu 100kWh pack do elektroauta rozhodne i nutne. To rozhodne nepopiram. Ale faktem je, ze motivace vyvoje LiFePO technologie bylo potrebu balastni akumulatorove elektroniky omezit nebo dokonce odstranit v porovnani s Li-Ion. Tenkrat se verilo, ze se rychle, snadno a levne nahradi zastarale Pb aku v automotivu a to prostym slozenim 4 vetsich LiFePO clanku aniz by se menilo cokoliv zasadniho v systemu dobijeni.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Na rozdíl od paralelního řazení článků (o čem jsme si psali nedávno) bych sériové řazení článků bez nějakého managementu nikdy nepoužil. Ani v běžném stavu nejsou všechny články stejné a tak ani jejich koncové napětí nebude stejné.
Ale hlavně pokud odejde jeden článek a jeho napětí spadne na nulu, tak ostatní články se o to jeho napětí podělí. A chcípnou taky.
Je to podobné jako u běžných olověných autobaterek. Tam když umře 1 článek, tak se ostatní přebíjejí. U olova to vaří a syčí, tak je to většinou slyšet a smrdí to. Tak si toho člověk všimne. U těch Li-technologií si toho nevšimneš a ostatní články zdechnou, nebo v horším případě začnou hořet (naštěstí zrovna ty LiFePO jsou proti hoření trochu odolnější).
Takže za mě: jakékoli sériově řazené články LiXXX jedině s dodatečnou elektronikou. S balancerem nebo aspoň hlídačem.
Ale hlavně pokud odejde jeden článek a jeho napětí spadne na nulu, tak ostatní články se o to jeho napětí podělí. A chcípnou taky.
Je to podobné jako u běžných olověných autobaterek. Tam když umře 1 článek, tak se ostatní přebíjejí. U olova to vaří a syčí, tak je to většinou slyšet a smrdí to. Tak si toho člověk všimne. U těch Li-technologií si toho nevšimneš a ostatní články zdechnou, nebo v horším případě začnou hořet (naštěstí zrovna ty LiFePO jsou proti hoření trochu odolnější).
Takže za mě: jakékoli sériově řazené články LiXXX jedině s dodatečnou elektronikou. S balancerem nebo aspoň hlídačem.
Mex> dobre LiFePO kdyz uz umrou, tak umiraji ve stavu vysoke impedance - v "otevrenem" stavu. Narozdil od ostatnich Li. Takze se znefunkcni cely seriovy retezec v pripade 1PxS a dalsi clanky se tak nepretezuji. U serioparalelnich kombinaci samozrejme ostatni clanky v danem sloupci trpi pomerove vyssi proudovou zatezi, ale to je (u topologie s nizkym poctem paralelnich clanku o kterych jsem psal) hned poznat na max. dodavanem proudu (v aute a moto pri startovani), takze clovek hned vi ze se neco deje i bez dodatecne elektroniky, protoze akumuator nedava najednou proud co by mel.
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Snažím se ve svých postech používat formulaci "já bych to tak udělal".
Nejsem misionář, nikomu svůj náhled na svět nenutím. Ale sám sobě bych to prostě bez elektroniky nepoužíval.
Články jsou sice dneska už o dost levnější než dřív, ale pořád jsou výrazně dražší než nějaká dodatečná elektronika, která je díky hromadné výrobě dneska už opravdu za pusu.
Dost často se mě nějaký zákazník ptá: "... a mohlo by se to stát? ..."
A ode mě skoro vždy dostane odpověď: Ano mohlo. Když se něco podělá, tak se může stát prakticky cokoli. Pokud není nějakým principiálním mechanismem zabráněno aby se to stalo nemohlo, tak se to prostě stát může.
Takže jsem velkým příznivcem nezávislé diagnostiky a monitoringu.
Ale opět: nejsem misionář, takže ani tento svůj názor nikomu nenutím.
PS. Malá poznámka z jiné oblasti. Dost jsem se zajímal a zajímám o kauzu letadel B737 MAX. Je to pro mě v oblasti high-tech výrobků jedna z nejnepochopitelnějších kauz. Ve více ohledech, jak po stránce technické, tak nakonec i té personální (myšleno chování pilotů).
Ta technická realizace je tak naprosto šílená, že by to mělo vstoupit do dějin techniky jako odstrašující příklad naprostého zanedbání a ignorování principu "když se něco může stát, tak se určitě někdy stane".
Nejsem misionář, nikomu svůj náhled na svět nenutím. Ale sám sobě bych to prostě bez elektroniky nepoužíval.
Články jsou sice dneska už o dost levnější než dřív, ale pořád jsou výrazně dražší než nějaká dodatečná elektronika, která je díky hromadné výrobě dneska už opravdu za pusu.
Dost často se mě nějaký zákazník ptá: "... a mohlo by se to stát? ..."
A ode mě skoro vždy dostane odpověď: Ano mohlo. Když se něco podělá, tak se může stát prakticky cokoli. Pokud není nějakým principiálním mechanismem zabráněno aby se to stalo nemohlo, tak se to prostě stát může.
Takže jsem velkým příznivcem nezávislé diagnostiky a monitoringu.
Ale opět: nejsem misionář, takže ani tento svůj názor nikomu nenutím.
PS. Malá poznámka z jiné oblasti. Dost jsem se zajímal a zajímám o kauzu letadel B737 MAX. Je to pro mě v oblasti high-tech výrobků jedna z nejnepochopitelnějších kauz. Ve více ohledech, jak po stránce technické, tak nakonec i té personální (myšleno chování pilotů).
Ta technická realizace je tak naprosto šílená, že by to mělo vstoupit do dějin techniky jako odstrašující příklad naprostého zanedbání a ignorování principu "když se něco může stát, tak se určitě někdy stane".
b737 to mas ma mysli tu legracku se senzory náklonu o kterých pilotům zapomněli rict?
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
To je myslim jasne. Ja zase pouze konstatuju dilci aspekt veci, ktery je relevantni k nejakemu prispevku ci tematu a ktery by dle me by mel take zaznit. Pak si muze kazdy udelat lepsi obrazek o tom "jak by to udelal v tom a tom pripade on"...
TOS S28, DIY CNC, Holzmann ZS-40HS, Prusa Mk3s+MMU2s, Bambu X1C Combo
Já pracuji v podobné oblasti techniky, systémy 2oo2 a 2oo3. Ale mám to jednodušší, když něco selže, tak se naše zařízení vypne. To by bylo u letadel trochu kontraproduktivní.Mex píše: ↑3. 11. 2020, 5:36 Malá poznámka z jiné oblasti. Dost jsem se zajímal a zajímám o kauzu letadel B737 MAX. Je to pro mě v oblasti high-tech výrobků jedna z nejnepochopitelnějších kauz. Ve více ohledech, jak po stránce technické, tak nakonec i té personální (myšleno chování pilotů).
Ta technická realizace je tak naprosto šílená, že by to mělo vstoupit do dějin techniky jako odstrašující příklad naprostého zanedbání a ignorování principu "když se něco může stát, tak se určitě někdy stane".
Nicméně pro pochopení této kauzy doporučuji knihu od Richarda Feynmana "Snad ti nedělají starosti cizí názory", kde je jeden oddíl věnovaný jeho práci ve vyšetřovací komisi k objasnění příčiny havárie raketoplánu Challenger.
Pokud si to přečteš, tak zjistíš, že Challanger a B737 MAX jsou jak přes kopírák. Obecně bych to charakterizoval jako selhání středního managementu.
Vývoj HW, návrhy DPS (OrCAD, Eagle, Pads)
[/quote]
Já pracuji v podobné oblasti techniky, systémy 2oo2 a 2oo3. Ale mám to jednodušší, když něco selže, tak se naše zařízení vypne. To by bylo u letadel trochu kontraproduktivní.
Nicméně pro pochopení této kauzy doporučuji knihu od Richarda Feynmana "Snad ti nedělají starosti cizí názory", kde je jeden oddíl věnovaný jeho práci ve vyšetřovací komisi k objasnění příčiny havárie raketoplánu Challenger.
Pokud si to přečteš, tak zjistíš, že Challanger a B737 MAX jsou jak přes kopírák. Obecně bych to charakterizoval jako selhání středního managementu.
[/quote]
K Challengeru pridaj aj ten druhy raketoplan, zopakovat dvakrat v tejto oblasti tu istu blbost stalo zbytocne ludi zivoty.
B737MAX je podla mna iny pripad a pricina je nieco ine, ovela pragmatickejsie - peniaze.
Já pracuji v podobné oblasti techniky, systémy 2oo2 a 2oo3. Ale mám to jednodušší, když něco selže, tak se naše zařízení vypne. To by bylo u letadel trochu kontraproduktivní.
Nicméně pro pochopení této kauzy doporučuji knihu od Richarda Feynmana "Snad ti nedělají starosti cizí názory", kde je jeden oddíl věnovaný jeho práci ve vyšetřovací komisi k objasnění příčiny havárie raketoplánu Challenger.
Pokud si to přečteš, tak zjistíš, že Challanger a B737 MAX jsou jak přes kopírák. Obecně bych to charakterizoval jako selhání středního managementu.
[/quote]
K Challengeru pridaj aj ten druhy raketoplan, zopakovat dvakrat v tejto oblasti tu istu blbost stalo zbytocne ludi zivoty.
B737MAX je podla mna iny pripad a pricina je nieco ine, ovela pragmatickejsie - peniaze.
No ono je to trochu širší.
Aby dosáhli splnění podmínky, že se má letadlo chovat monotónně v reakci na řízení, tak pro okraje letové obálky tam dodělali automatiku, která to linearizovala. Opravdu jen pro okrajové podmínky, v běžném režimu letu se nijak neuplatňoval.
No a tu automatiku (MCAS) napojili na čidla úhlu náběhu (AoA).
Až sem je to v pořádku.
Ty senzory jsou na letadle dva (Airbus má 3). Ale Boeing ten systém MCAS napojil na data jenom jednoho! A to ještě tak neuvěřitelně blbě, že po každém letu se vždy vyměnil senzor, který to používalo. Takže jeden let se uplatnil levý senzor, další let zase pravý. Tohle musel někdo opravdu vymyslet hlavou.
A neudělali tam ani žádný test na plausibilitu toho signálu (tedy test, jestli je výstup toho senzoru "přiměřený"). Přitom letadlo zná z jiných zdrojů svou virtuální polohu v prostoru.
To skoro vypadá, jako by to někdo navrhl záměrně tak, aby to bylo nespolehlivé. A navíc aby se ta nespolehlivost velmi obtížně diagnostikovala (viz to střídaní senzorů).
Že to navíc nebylo popsáno v manuálu je sice špatné, ale protože se ta chyba projevovala podobně jako jiné závady (na které jsou piloti školeni), tak kvalitní piloti by to zvládli (a taky to několikrát předtím už zvládli, jednou dokonce na tom samém letadle, které pak spadlo). No ale přece jen asi není totéž evropský nebo severoamerický pilot, a pilot africký nebo dálněasijský.
Četl jsi tu knihu?
Dá se stáhnou v pdf někde z Uložto. Není to moc dlouhé.
Až si ji přečteš, tak si zkus představit práci v Boeingu.
I v naší firmě se občas stávají boty. Většina případů je ale o tom, že někdo ve vedení má nějaký nápad a silou ho začně tlačit směrem dolů a není ochoten poslouchat techniky a inženýry, že je to blbost. Ale časem si to protlačí, protože ti dole prostě rezignují. Výsledkem je průser.
A to je to selhání středního managementu. A je jedno, jestli jsou v tom peníze nebo ješitnost.
Nebo si myslíš, že na to, co tady popisoval Mex (nesleduju to, takže nedokážu posoudit) by bez problému kývli všichni inženýři a technici na té nižší úrovni?
Černobyl byl v podstatě také selhání středního managementu.
Druhý raketoplán byl úplně jiný technický problém. Ale princip havárie byl stejný, podcenění rizik a fungování na základě toho "doteď to fungovalo a zatím se nic nestalo".
Nebo jinak: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne"
Vývoj HW, návrhy DPS (OrCAD, Eagle, Pads)