Arduino a já
Nějak se mi ztratilo vlákno o úpravách mé Mn80. Jde vlastně jenom o vyhodnocení cca ročního provozu. Na podzim 2019 jsem udělal novou verzi elektroniky pro posuv suportu krokovým motorem. V původním stavu má MN80 tu nevýhodu, že kola vložená na stoupání závitu dělají také posuv při prostém ubírání materiálu. Z principu je to nic moc, rychlost posuvu suportu se zvyšuje s otáčkama 
a krom toho posuv nejde nijak změnit (myslím tím nějak rychle) a poslední problém je kravál od reduktoru (planetové převodovky). U samotný prostý posuv, nezávislý na otáčkách ale v reálném čase regulovatelný posouvá MN80 o několik levelů výše. A když už je tam ten krokáč, tak proč neudělat i závity. První verze byla jednodušší a vcelku fungovala, ale bylo tam dost kompromisů. Pokoukal jsem po internetu, našel pár řešení, ale nakonec jsem šel svou cestou. V podstatě jsem překopíroval ozubená kola do programu. Ke sledování otáčení a k synchronizaci pohybů mi slouží IRC 1000 p/ot s výstupy A,B,Z. Tady jsem narazil na několik omezení. Rychlost krokového motoru, výkon procesoru a samozřejmě tuhost stroje. Krokový motor musím rozjíždět bez rampy. S rampou nejsem schopen sesynchronizovat vřeteno a vjezd nože do materiálu. Samozřejmě, že by to šlo, ale výsledná cenovka by asi opustila oblast hobby strojů. Procesor Atmel 328 poměrně v poho zvládá veškeré počítání, ale těch 16MHz je málo. Protože se prakticky všechno počítá v obsluze přerušení a k té dojde 2000x za otáčku vřetena, tak i krátký kód vygeneruje nějakou prodlevu, která se musí kompenzovat změnou výpočetních konstatnt. Výsledek těchto dvou drobných omezení je, že nemůžu řezat závit se stoupáním větším, než 1,75mm. To ale v reálu nijak nevadí, protože Mn80 je přeci jenom malá mašinka a nemá tu potřebnou tuhost.
Odstranil jsem pár bugů, zjednodušil části kódu a celkově upravil zdroják a myslím, že jsem ukončil celou akci "závity". V rámci testů jsem překompiloval tenhle program do 32bit procesoru a testoval rychlost. Předpokládal jsem, že by se režie měla zkrátit cca 4x 16 a 70MHz, ale není to pravda. Dostal jsem se k 50 procentům.
Při bližším pohledu najdete Arduina dvě. To levé řídí soustruh, to pravé počítá otáčky, hlídá směr otáčení a samozřejmě chod vřetene.
a krom toho posuv nejde nijak změnit (myslím tím nějak rychle) a poslední problém je kravál od reduktoru (planetové převodovky). U samotný prostý posuv, nezávislý na otáčkách ale v reálném čase regulovatelný posouvá MN80 o několik levelů výše. A když už je tam ten krokáč, tak proč neudělat i závity. První verze byla jednodušší a vcelku fungovala, ale bylo tam dost kompromisů. Pokoukal jsem po internetu, našel pár řešení, ale nakonec jsem šel svou cestou. V podstatě jsem překopíroval ozubená kola do programu. Ke sledování otáčení a k synchronizaci pohybů mi slouží IRC 1000 p/ot s výstupy A,B,Z. Tady jsem narazil na několik omezení. Rychlost krokového motoru, výkon procesoru a samozřejmě tuhost stroje. Krokový motor musím rozjíždět bez rampy. S rampou nejsem schopen sesynchronizovat vřeteno a vjezd nože do materiálu. Samozřejmě, že by to šlo, ale výsledná cenovka by asi opustila oblast hobby strojů. Procesor Atmel 328 poměrně v poho zvládá veškeré počítání, ale těch 16MHz je málo. Protože se prakticky všechno počítá v obsluze přerušení a k té dojde 2000x za otáčku vřetena, tak i krátký kód vygeneruje nějakou prodlevu, která se musí kompenzovat změnou výpočetních konstatnt. Výsledek těchto dvou drobných omezení je, že nemůžu řezat závit se stoupáním větším, než 1,75mm. To ale v reálu nijak nevadí, protože Mn80 je přeci jenom malá mašinka a nemá tu potřebnou tuhost. Odstranil jsem pár bugů, zjednodušil části kódu a celkově upravil zdroják a myslím, že jsem ukončil celou akci "závity". V rámci testů jsem překompiloval tenhle program do 32bit procesoru a testoval rychlost. Předpokládal jsem, že by se režie měla zkrátit cca 4x 16 a 70MHz, ale není to pravda. Dostal jsem se k 50 procentům.
Asi máš pravdu, taky jsem dělal do poslední chvíle na X51 v assembleru. Když jsem se pak ve 20 stránkovém zdrojáku přestal orientovat, tak jsem přešel na to Ardu a světe div se, i ten wiring jsem se naučil. Změnit typ procesoru na ARM určitě nedám (je to fakt složitý a neumím Anglicky) a přecházet z wiringu na čisté C mi přijde zbytečné. Co chci to si dokážu napsat a živit se tím nepotřebuji. Hlavně, dělám jednu konstrukci za rok, nebo míň. Teď vyjímečně to budou možná dva kousky, ale zase jednoduché.
Nejenom prací živ je člověk. Jeden z modulů steampunkových hodin. Řídit to bude sice arduino s DS3231, ale hlavní zobrazovač bude tohle. Časový údaj pošle po RS232 do 89S51 který data rozdělí do čtyřech 74141 (K155ID1). Zdroj napětí 170V pro Z574M je transformátorek z 5 voltového zdroje, kterému jsem namotal nový sekundár 2500 závitů drátu 0,07mm. Protože steampunk, tak bedničku budu frézovat z ocelového U profilu 50mm a další díly budou z 2mm plechu - opět ocel a svařené. 
Další info časem.
Další info časem.- Modul zobrazení
Jó digitrony, taky jich mám celý pytlík a těším se až si z nich něco udělám.
Jen není ta správná vize, čas a motivace
Jen není ta správná vize, čas a motivace
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.