Jak jsem již jednou někde psal, jsem starej hloupej dědek, ale umím s tím žít.
A když si nejsem jistej, tak se zeptám. Mě osobně přišlo připojení motoru s kondíkem na FM jako chujovina, ale (viz odkaz na první řádek příspěvku) jsem se "zeptal".
Cituji:
Vlastnosti frekvenčně řízených pohonů s jednofázovými asynchronními motory
doc. Ing. Jaroslav Novák, CSc., ČVUT Praha, Fakulta strojní, Ústav přístrojové a řídicí techniky
Ing. Jan Janeček a Ing. Hynek Václavík, Danfoss, s. r. o.
V některých speciálních aplikacích lze v současnosti sledovat snahu o využití měničů frekvence pro plynulé řízení otáček jednofázových asynchronních motorů s pomocnou fází a kondenzátorem. V dále uvedených bodech jsou shrnuty přehledně nejvýznamnější skutečnosti související s frekvenčním řízením jednofázových motorů:
Jednofázové asynchronní motory jsou principiálně koncipovány pro provoz na jednofázové síti s konstantní frekvencí a efektivní hodnotou napětí s málo proměnným zatížením. V tomto stavu je možné dosahovat u motoru s pomocným vinutím připojeným přes kondenzátor přibližně stejných vlastností (moment, účinnost, hlučnost) jako u třífázového motoru. Při jakémkoliv vychýlení z tohoto stavu se vlastnosti jednofázového motoru výrazně zhoršují. Možnost frekvenčního řízení se v konstrukci jednofázového asynchronního motoru nezohledňuje. Pro provoz frekvenčně řízených pohonů na jednofázové síti se předpokládá výhodnější použití třífázových motorů napájených z měničů s jednofázovým vstupem.
Při výrazných výkyvech zatížení, změnách napájecí frekvence nebo efektivní hodnoty napětí se motor dostává v důsledku výrazné deformace pole do velmi nevýhodného režimu, při kterém klesá moment, roste proud, ztráty a hluk a klesá účinnost.
Při pokusu o frekvenční rozběh se při malých frekvencích vůbec neuplatní pomocné vinutí se sériově řazeným kondenzátorem. Rozběh je třeba realizovat zvýšením napětí a frekvence na jmenovitou hodnotu, což však vyžaduje větší proudové dimenzování měniče. Rozběh, kdy se motor nejprve roztočí naplno a potom zpomalí na požadovanou frekvenci, není technicky a bezpečnostně zcela korektní.
Při provozu frekvenčně řízeného jednofázového asynchronního motoru v klasickém zapojení a při napájení z uzpůsobeného měniče frekvence i při provozu z klasického měniče frekvence, kde se napájení hlavního a pomocného vinutí rozloží na všechny tři výstupní fáze, měnič vyžaduje v každém případě proudové a výkonové předimenzování – jednofázový motor představuje pro měnič velmi nesouměrnou zátěž.
Kondenzátory ani jednofázové motory nejsou koncipovány pro provoz s pulzním napájením (zvýšené napěťové namáhání izolace motoru, zvýšené namáhání dielektrika kondenzátoru). Při napájení z měniče klesá životnost motoru i kondenzátoru a zvyšuje se riziko průrazu.
Kombinace měniče frekvence a jednofázového motoru s odporovým rozběhem není výhodná z důvodu horších vlastností tohoto motoru, které se při frekvenčním řízení ještě dále zhoršují.
Frekvenčně řízený pohon s jednofázovým asynchronním motorem nemá žádné technické výhody ve srovnání s frekvenčně řízeným pohonem s třífázovým asynchronním motorem.
Závěr a doporučení
Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že v době, kdy jsou běžně dostupné měniče s jednofázovým vstupem a třífázovým výstupem, nemá po technické stránce použití jednofázového frekvenčně řízeného asynchronního motoru žádné opodstatnění, neboť nepřináší oproti pohonu s třífázovým asynchronním motorem žádné výhody, ale naopak výrazně degraduje vlastnosti pohonu. Proto se vždy při požadavku na plynulé řízení otáček asynchronního motoru vyplatí hledat cesty k použití motoru třífázového.
