Vnitřní barva lože soustruhu-původ a důvod?

[prochaska]

Bohužel není. Je to ne-li přímo podvod, tak určitě poněkud matoucí označení, když to má v názvu "suřík" (minium) a hned dodávají, že bez olova (sans plomb). Doprovodný text už je vyloženě zavádějící, tam už mluví o vlastnostech suříkové barvy, jako kdyby se to mělo vztahovat k tomu výrobku bez suříku

Jediná šance je asi namíchat si vlastní barvu, sehnat suřík v obchodě s chemikáliemi a namíchat to do barvy která se asi taky bude muset nějak sehnat, protože to co mají v těch různých Bau* jsou jen vodovky pro nešikovné kutily.

[DwPetr]

Dneska se používá jiná fičura, http://www.faren-shop.cz/faren-shop-cz/ ... UST-750-ml dlouhodobě to používám.

K tomu pískování bloků (metoda tryskání se používá dobrých 50 let) není problém otryskat (používají se broky v tryskači, písek by se musel dělat ručně) a to včetně vnitřku, problém je v tom, kdo ten motor složí aniž by ho pořádně vyčistil. Ty případy se staly, kdy došlo k vyplavení abraziva z uzavřené galerie do nadzdvihátek, které se zadřely, následovala vačka, atd.. viz schéma mazání. Není to práce pro každého no.

[testone]

ona ta základová barva na odlitcích má asi i jinou než jen ochrannou funkci
podklad pro orýsování
v době kdy se odlitky obráběly podle čar a důlčíků narýsovaných na povrch se to tuším dělalo tak že se povrch celého odlitku sjednotil nanesením základovky

v místech předpokládaných čar se červenohnědý povrch přemázl štětcem plavenou křídou
do ní se pak rýsovalo
čáry potom byly dobře vidět
viditelné plochy se dále překryly vrchní barvou
v dutinách základovka zůstala
to za a)
no a za b) v kultivovaný fabrice - společnosti se prostě považuje za eklhaft pustit ven nenabarvený odlitek, byť je to plocha někde uvnitř
dokonce je snaha i písek ze slévárny odstranit

[FrantaB]

I písek ze slévárny odstranit.... Přemýšlím, když tak intenzivně probíhá transfer znalostí a know-how k jedné nejmenované východní komunistické straně, kde se po cestě ztratila tahle informace

[Sancho Panza]

měl bych takovou ryze dětinskou otázku (chápu, že to většinu diskutujících rozdráždí až do běla).
On jako někdo z vás, diskutujících, už někdy viděl nějaký komerčně vyráběný obráběcí stroj, co měl někde něco nafáblovaný suříkovkou ?
Nereju, jenom se ptám.
Samozřejmě nikomu nebráním napsat konkrétní mašinu.

[david.1]

Červenohnědá antikorozní základovka je s pigmenty z Fe2O3, oranžová antikorozní s pigmentem z Pb3O4. Pokud to tedy někdo chtěl ošetřit kvalitním antikorozním nátěrem, tak moc barevných možností neměl.

proč by někdo chtěl ošetřovat stroj antikorozním základem? Sostruh pro použití venku? Myslím že ne. Bývalo jen ,,tropické provedení,to se lišilo ale jen elektrikou. Tak nějak se předpokládalo,že kdo má na soustruh ( který nikdy nebyl levnější než dnešní čínské šmejdy) ,netopí v na kamínka a nebude ho mít ani pod přístřeškem..

[david.1]

ona ta základová barva na odlitcích má asi i jinou než jen ochrannou funkci
podklad pro orýsování
v době kdy se odlitky obráběly podle čar a důlčíků narýsovaných na povrch se to tuším dělalo tak že se povrch celého odlitku sjednotil nanesením základovky

v místech předpokládaných čar se červenohnědý povrch přemázl štětcem plavenou křídou
do ní se pak rýsovalo
čáry potom byly dobře vidět
viditelné plochy se dále překryly vrchní barvou
v dutinách základovka zůstala
to za a)
no a za b) v kultivovaný fabrice - společnosti se prostě považuje za eklhaft pustit ven nenabarvený odlitek, byť je to plocha někde uvnitř
dokonce je snaha i písek ze slévárny odstranit

Nikoli,kolego. byla to výhradně ochranná funkce. Dřív se totiž dělalo to,co už je dnes přežitek, totiž takzvané stárnutí odlitků. V praxi to zanmenalo,že se odlitek očistil od písku (podle účelu použití a rozměru),obrousily švy a nálitky a namočil se( když byl malý) popř. nastříkal (když byl o něco větší) barvou. Pak se vyhodil podle majetnosti firmy buďto ven,nebo pod střechu ( pro účel,který chceme dosáhnout je třeba ,aby přešel mrazem i horkem,tedy je nevhodné mít jej v hale,kde je +- stálá teplota) a pak se z toho teprve šlo dělat. Dneska je to už překonané,odlitek vychladne cestou k obráběcímu stroji,kde se co nejrychleji obrobí a pryč s ním,jen ať se točí peníze. Když už na něčem opravdu fest záleží,odlitek se vystárne uměle,v peci..Není to sice to pravé,a je to i drahé,ale je to rychlé..A o to dneska jde.
Bylo to tedy z toho důvodu,že když odlitek min. půlrok ( ale i léta) někde ležel,nebyla z něj koule rezu. Navíc strojírenské firmy obvykle neměly svoje tryskací pracoviště a něajké převážení se nekonalo..
Ta křída drží i na ofrézované ploše-viz třeba obrázky ze Škodovky Pilsen,když se tam ještě vyrábělo..

[david.1]

Vidíš, to jsem si neuvědomil, před lety to byl dost běžný způsob barvení kdečeho...
Když už jsme u vnitřků loží-bývají tmelená, nebo prostě jen natřená hustou základovkou tak, aby zmizely největší dolíky a díry, kde by se mohla držet emulze a špony?

Přečti si tehdy platné normy, je to také mj. uvedeno v každém katalogu obráběcích strojů z té doby. Dutiny musí být ošetřené barvou,tam,kde se s odlitky stýkají provozní kapaliny pak i speciální olejivzdornou barvou, všechny vnější části stroje,pokud nejsou funkčně opracované pak musí být vytmelené a opatřené souvislou vrstvou lesklé barvy. K dotazu: vnitřky loží,tedy ty žebra,co jsou vidět byly vždycky vykytované ( olejový kyt řídké konzistence nanášený gumovými stěrkami tak,aby se pokud možno nemusel brousit- to by se totiž muselo ručně,mechanizace nebyla,takže se dalo radši několik vrstev kytu,až se vše vyrovnalo) a přes to barva,většinou jako na stroji ( výrobky TOS)

[Sancho Panza]

Na druhou stranu, šperky nástrojáren Leinen, Schaublin, Monarch a podobně mají vnitřek převážně v barvě stroje, takže to asi nikdo extra neřešil a já to taky řešit nebudu.

A na to jsi prosím přišel JAK? - třeba konkrétně u Schaublinů jsou mašiny dvoubarevný nebo ( i tříbarevné. Typicky hlavní (zelená, šedá, modrá), vnitřky elektra žlutá nebo stříbrná, vnitřky odlitků stříbrná, šedá i žlutá...)
Ono je totiž třeba rozlišovat pohledové části, nepohledové části a vnitřky "mechaniky" (typicky vnitřky převodovek, revolverů, vřeteníků, rozvaděčů........)
Prostě mašina má "nějaký" lakovací schéma (dané zvyklostmi výrobce a dobou vzniku) a to se prostě dodržovalo.
Logika bývala různá, dnes i ještě různější (na jedné straně extrém, že to ani nanatřou nebo natřou i s pískem - typicky čína a spol, nebo opačný extrém - kdy je k dispozici x barevných variant, kdy si v rámci tuzingu můžeš i vybrat (no comment).
https://www.tornos.com/sites/tornos.com ... _eng_0.jpg

[Sancho Panza]

Jinak když už jsme u těch barev - tak bývalo lecos - některý mašiny byly zvenku i červený (spíš oranžovočervený) třeba starý MOOGy, C.B Ferrari, KERNy......., některý žlutý (STAR), vnitřek měl pak MOOG bílý (!) nebo světle šedý.
MOOGy byly takový červený (spíš oranžový) původně v dobách HydraPointů a HydraPathů, poslední verze a novější už byly zelený, pak zase byly červený , poslední zelený.

U MOOGa to bylo dotažený k takový dokonalosti, že v barvě mašiny byly i desky na dokumentaci.
KERNy jsou červený dodnes, STARy žlutý dodnes taky, kdysi bývaly i světle modré (vačkové dlouhotočáky)
Staré Mikrony (odlitky) jsou dokonce nějak pokovené (není to barva, je to takové matné, korozně celkem odolné, prakticky neopravitelné).

[Zbýňa]

Tak nejdřív jsme se dozvěděli, že nebyl žádný důvod opatřovat stroje antikorozním základem a pak zase, že neměly odlitky za roky v kopřivách zreznout a už se pak netryskaly.

[Sancho Panza]

Tak nejdřív jsme se dozvěděli, že nebyl žádný důvod opatřovat stroje antikorozním základem a pak zase, že neměly odlitky za roky v kopřivách zreznout a už se pak netryskaly.

Když si to přečteš několikrát tak bys to možná mohl pochopit.
Je třeba odlišovat nátěr po lití (ve slévárně) který je na odlitku po dobu než vystárne (nebo na transport). Pak je třeba odlišit nátěr, co je před vlastním obráběním u konečného zpracovatele odlitků a pak je třeba odlišit finální nátěr na mašině.
Prostě pokud někdo opravuje po generálce starou mašinu, tak ho ta první operace rozhodně nezajímá, ta druhá pouze pokud to dokázal očistit až na čistý kov, ta třetí je jasná.
Jinak to, jak to bylo kdysi, je při "kvalitě" současných barev obvykle celkem k ničemu.
Navíc to, co v současnosti používají výrobci, s vysokou pravděpodobností stejně neseženete - protože ty konkrétní polyuretany (díky složení) jsou legislativou určený pouze pro firemní uživatele , takže jasný smolík - koncákovi to nikdo neprodá, distribuční minimum je sud.

[Zbýňa]

Tak nejdřív jsme se dozvěděli, že nebyl žádný důvod opatřovat stroje antikorozním základem a pak zase, že neměly odlitky za roky v kopřivách zreznout a už se pak netryskaly.

Když si to přečteš několikrát tak bys to možná mohl pochopit.
Je třeba odlišovat nátěr po lití (ve slévárně) který je na odlitku po dobu než vystárne (nebo na transport). Pak je třeba odlišit nátěr, co je před vlastním obráběním u konečného zpracovatele odlitků a pak je třeba odlišit finální nátěr na mašině.
Prostě pokud někdo opravuje po generálce starou mašinu, tak ho ta první operace rozhodně nezajímá, ta druhá pouze pokud to dokázal očistit až na čistý kov, ta třetí je jasná.
Jinak to, jak to bylo kdysi, je při "kvalitě" současných barev obvykle celkem k ničemu.
Navíc to, co v současnosti používají výrobci, s vysokou pravděpodobností stejně neseženete - protože ty konkrétní polyuretany (díky složení) jsou legislativou určený pouze pro firemní uživatele , takže jasný smolík - koncákovi to nikdo neprodá, distribuční minimum je sud.

Milane, ty když si to přečteš několikrát, tak bys možná mohl pochopit vtip.

[Reinkarnace]

Mě by zajímalo, jestli se skutečně dříve natíraly tuzemské obráběcí stroje základní barvou obsahující suřík. Čeká mě několik renovací, tak abychom s pomocníky věděli, jakým způsobem zaházet se starými nátěry...

[Charon]

No jak, obrousite je kdyz to bude potreba. Respiratory nebo polomasky snad jsou standard.
Co jineho chceš vymejšlet?
Ja kdyz je to fakt humáč pouzivam uzavřenou masku s pretlakovym adflem