Jednoduchá automatizace s Arduinem - půjde to?

[Radhard]

Nevadi to do prvniho pruseru, ktery to dane zarizeni zpusobi. Pak jde všechno stranou, domluvy, kamaradšovty, tlačeni na minimálni cenu atd. Rozhoduje jen výse náhrady škody a odpovědnost toho kdo to prodal.

Možná jo, možná ne. Tam kde je patřičná certifikace vyžadovaná a není, tak průser. Jinak stačí aby měla instalace/zařízení prohlašení o shodě + revizi.

ps: Do průmyslu vyrábíme s kolegou už 25 let, takže určitou praxi máme.

A prohlaseni o shode si napises na zaklade ceho? Jasně ve Wordu
Gratuluji, ze jste za ty roky nepotkali pruser. Bohuzel jsem jich par videl, nastesti v zadnem nejel, a nebylo to za jednotky mil ale za desitky az stovky
Pak se jako argument hodi všecko

Strašit umíš pěkně, ale to prohlášení (na něco) opravdu vydat můžeš, a pokud splňuje i vreálu (jsou za tím testy a ne jen ten word) jsi krytej. Děkuji za gratulaci, jsme prostě dobří

[Radhard]

Bohuzel jsem jich par videl, nastesti v zadnem nejel, a nebylo to za jednotky mil ale za desitky az stovky

Hele a jak seš krytej když vezmeš certifikovaný zařízení, do něj napíšeš program, ten stroj pak někoho zabije, protože si někde hluboko v kódu napsal místo && třeba || ? Já Ti to řeknu - nijak. Jedině na tohle bejt pojištěnej :-/

[Charon]

Bohuzel jsem jich par videl, nastesti v zadnem nejel, a nebylo to za jednotky mil ale za desitky az stovky

Hele a jak seš krytej když vezmeš certifikovaný zařízení, do něj napíšeš program, ten stroj pak někoho zabije, protože si někde hluboko v kódu napsal místo && třeba || ? Já Ti to řeknu - nijak. Jedině na tohle bejt pojištěnej :-/

Když tvůj stroj někoho zabije, jsi v prd... A je jedno jak vysokou pojistku máš

[Zv.Petr]

Přesně tak - a není třeba ani zabití. Větší zranění a nastupuje četa právníků a pokud vše nedoložíš, jsi vymazaný ze světa. Ale v poho, klidně použij arduino...

[Radhard]

Tak pánové, napíšu to naposledy - arduíno se použít nechystám, nemám to zapotřebí ( naučte se nejdřív porozumět psanému textu a pak laskavě poučujte). Co jsem psal výše, za tím si stojím - vy si to dělejte rovněž po svém.

A jinak obecně - pokud někdo nedokáže posoudit, kam může nebo nemůže konkrétní HW nasadit a co dokáže nebo nedokáže naprogramovat ve vztahu ke svým schopnostem, neměl by v daném oboru podnikat.

[Charon]

Jinak já proti arduinu nic nemám, sice s ním neumím a zatím nemám potřebu, naštěstí mám kamarády co umějí když pro sebe něco potřebuju , je to fajn nápad, fajn na aplikace které můžou na tom běžet, ale když něco navrhuji pro zákazníka tak se snažím z komponent s tím razítkem. Prostě to vidím jako menší riziko v už tak rizikovém podnikání, ale nikomu to nevnucuji, dělám v tom teprve asi třicet let, jo ne celou dobu jako osvč

[lubbez]

Dovolím si pár poznámek. Když jsem začal po převratu vyrábět elektroniku komerčně, byl jsem poměrně dost naivní, ale měl jsem kliku. Později samozřejmě firmy začaly vyžadovat různé certifikáty. Když je v tom elektrika libovolné hodnoty, musíš mít k prohlášení o shodě minimálně EMC od EZU. Čím je provozní napětí vyšší, tím je těch zkoušek více. Překvapivě to samé je i se SW. Technici přesně podle tvého návodu k obsluze začnou zařízení trápit, dávat mu magnetické a jiné šoky, mačkat tlačítka jinak ..... Čím jsou požadavky ultimativnější - automotive, armáda, zdravotnictví ......- tak jsou testy drsnější a množina povolených součástek menší. A v mnoha případech musejí výrobci dokladovat kvalifikaci svých techniků.
Představa, že složím počítač z CE dílů a můžu na něj napsat prohlášení o shodě je zcela mylná a mě osobně to stálo docela dost peněz. Každá změna plošného spoje vyžaduje minimálně ohlášení na EZU, větší změna bohužel opět EMC. Poslední zařízení jsem certifikoval před cca 10 lety a tak situace může být mnohem hoší.
Co se týká arduina - většina profíků nad ním ohrne rypák, ale v absolutní podstatě je to vcelku pěkně udělaná destička s jednočipem a minimální množinou součástek potřebných k funkci. A těch "Arduin" s různými typy jednočipů je docela spousta. Je jasné, že na výrobní sérii nebudu používat arduina, ale minimálně na vývoj (pokud vyhoví výkon) to není nic proti ničemu.

[Zv.Petr]

Tak pánové, napíšu to naposledy - arduíno se použít nechystám, nemám to zapotřebí ( naučte se nejdřív porozumět psanému textu a pak laskavě poučujte). Co jsem psal výše, za tím si stojím - vy si to dělejte rovněž po svém.

Nikdo tě nepoučuje. Vyrábíš vlastní zařízení pro průmysl, tak jsi zcela jistě prošel martýriem na EZÚ (aspoň v to doufám).
Vše co bylo výše psáno o bezpečnosti a legislativě bez jakékoliv výmluvy prostě platí.

[prochaska]

Interpret rozhodně ne. Jaký by to mělo přínos? Rychlejší ladění? A je to u průmyslového zařízení důležitý parametr?

U takových věcí asi rychlost ladění nerozhoduje, ale argument pro interpret (mezikódu) tu existuje. Když se vymyslí rozumný kód pro virtuální zásobníkový stroj, může to běžet celkem svižně, odtud nebezpečí nehrozí. Důležitý argument je, že kód lze dodržet dlouhodobě pro celou řadu modelů zařízení. To je imho zvlášť dnes důležité, kdy firmy mění procesory v deskách podle toho, co se zrovna dá sehnat. Nahrávám pořád stejný kód a nestarám se o typ a verzi procesoru. A při závadě vezmu aktuální model PLC, přepojím dráty na stejně pojmenované svorky, přehodím SD kartu a jedu dál. Vymysleli to před dlouhými léty u IBM a já sám už jsem tuhle koncepci taky použil (tedy ne pro PLC, to není můj obor).

[Mex]

U takových věcí asi rychlost ladění nerozhoduje, ale argument pro interpret (mezikódu) tu existuje. Když se vymyslí rozumný kód pro virtuální zásobníkový stroj, může to běžet celkem svižně, odtud nebezpečí nehrozí. Důležitý argument je, že kód lze dodržet dlouhodobě pro celou řadu modelů zařízení. To je imho zvlášť dnes důležité, kdy firmy mění procesory v deskách podle toho, co se zrovna dá sehnat. Nahrávám pořád stejný kód a nestarám se o typ a verzi procesoru. A při závadě vezmu aktuální model PLC, přepojím dráty na stejně pojmenované svorky, přehodím SD kartu a jedu dál. Vymysleli to před dlouhými léty u IBM a já sám už jsem tuhle koncepci taky použil (tedy ne pro PLC, to není můj obor).

Samozřejmě pokud Ti to takto vyhovuje, tak proč ne.
Já bych ale viděl jen nevýhody, a výhodu neumím najít žádnou.

Můj soukromý, neinvazivní pohled na věc:
Pro čistě výpočetní aplikaci budiž. Ale pro řízení si to neumím představit. Pokud třeba obsluhuju enkodér. Nějaký procesor má HW podporu a dělá to čítač. Na jiném procesoru to musím čítat programem. Nebo komunikace - jeden procesor má HW FIFO, u jiného to musím řešit přes DMA, u dalšího nejde ani jedno a musím komunikaci zpomalit.
Pak by to znamenalo použít jen to, co umí nejslabší z nich. A všechno balit do nějakých virtualizačních vrstev, což obvykle silně omezuje výkon a zvětšuje paměťovou náročnost.

Navíc pokud je to moje aplikace, tak k ní mám zdrojáky. A překompilovat ji je snadné. U čistě výpočetní aplikace dokonce velmi snadné.
A určitě bude snažší pro danou cílovou platformu sehnat překladač, než pro ni sehnat virtuální stroj.
Proto je výhoda to psát v C. Kompilátor C skutečně existuje snad pro všechny aspoň trochu normální procesory, které dneska na světě existují. A díky skvělému projektu GCC dokonce zdarma a ve výborné kvalitě.

[prochaska]

To se asi jen míjíme v cílovém uživateli. Já hned uvažoval sériovou výrobu několika výkonových řad a uživatelské programování (někým kdo si to koupí). Samozřejmě, že vlastní interpret, překladač uživatelských zdrojáků a vývojové prostředí (ať už C nebo ne-C) může být a asi i bude v GCC, proti němu nic nemám, ba i to sám používám. Samozřejmě, dokud dělám jen myšlenkové experimenty (tohle hned tak vyrábět nebudem ) tak si můžu vymyslet cokoliv.