Taky se mi zdálo, že po zahřátí to o pár stovek uletí.
O závislosti na napájecím napětí jsem netušil. Napájím indukční snímač z oddělovací desky z CNCshopu, 12 V. Je to blbost? Máte zkušenosti se stabilitou napětí na oddělovací desce?
Přesný snímač koncové polohy 0.01mm.
-
Krutor
- Sponzor fora
- Příspěvky: 1048
- Registrován: 2. 12. 2008, 8:58
- Bydliště: Moravské Bránice
- Kontaktovat uživatele:
O závislosti na napájecím napětí jsem netušil. Napájím indukční snímač z oddělovací desky z CNCshopu, 12 V. Je to blbost? Máte zkušenosti se stabilitou napětí na oddělovací desce?
Petr Spáčil
Klasicke indukcni cidla jsou pro takove presnosti nepouzitelne, je to zavisle na kde cem. Mozna nejake specialni provedeni, ale i tam staci trocha zelezneho prachu, zatoulana spona, kus masivniho zeleza polozeneho nekde pobliz a je to jinde. Hall je na tom mnohem lip, ale musi to byt spravne implementovano, coz neni uplne jednoduche. Musis mit hall zapojeny do teplotne kompenzovaneho mustku, nemel bys snimat pouhe priblizeni magnetu, ale polohu magnetickych polu, k cemuz ale potrebujes tech hall snimacu nekolik a pomerne presne umistenych apod. Nicmene existuji obvody ktere vsechno tohle v sobe maji, jako napr muj oblibeny AS5311 kde pisou rozliseni 0,0005mm. Coz je sice kvuli sumu jen teoreticke, ale tech 0,01mm to uz da naprosto v pohode a opakovatelne. Mam to mechanicky udelane tak, ze mag. pasek je na kousku malickeho linearniho vedeni s pruzinkou.
Mimo teplotni, napetove a kdovijake dalsi zavislosti tu nebyla zminena jeste jedna vec, a to je rychlost reakce. Pokud mas hall+AD prevodnik, tak budou jiste nepresnosti vznikat uz tim, ze bude zalezet v jake fazi vzorkovani nebo zpracovani signalu v MCU zrovna dojde k priblizeni. Musis pouzit rychly AD prevodnik (ten ma ale zase vyssi sum) rychly DSP na zpracovani apod. Bude to zavisle take na rychlosti pojezdu, rychlosti reakce systemu do ktereho je sonda zapojena apod. Takze tam budes muset dat bud nejakou kompenzacni tabulku kde se ti bude signal z hallu kompenzovat na zaklade rychlosti posuvu, nebo pohon pri priblizeni k sonde zpomalit na predem definovanou (pomalou) rychlost na kterou je zpozdeni celeho systemu serizene. Je mozne ze uvedene bude v tvé aplikaci zanedbatelne, nebo taky ne. V kazdem pripade to musis vzit v uvahu a spocitat.
Na kalibraci offsetu hlav 3D tiskarny pouzivam tenzometr z alika. Zapojeni je jednoduche, vicemene jen diferencialni zesilovac, komparator a kalibracni obvod. Funguje to pekne a opakovatelne. Krok na Z mam 0,0025mm a pri testovani se zastaveni pohonu neodchylovalo nikdy vic nez o jeden krok. S teplotou ani napajecim napetim se to moc nehybalo (je to vlastne jen mustek z dratu), jaka bude ale dlouhodoba stabilita tohohle netusim, muzes si to ale vyzkouset. Ja to pouzivam tak, ze sonda po zapnuti zkalibruje komparator chloupek pod bod preklopeni aby byla citlivost nejvyssi (pak reaguje i na bouchnuti pesti do stolu) a kalibruju offset mezi hlavami 3D tiskarny coz je za chvilku hotovo, takze co to udela bez rekalibrace za pul dne netusim. A hlavne v me aplikaci mne zajima je offset, ne absolutni hodnota. Pouzivam 1kg loadcell za asi pajdu, spina uz pri zatizeni v nizkych jednotkach gramu.
Mimo teplotni, napetove a kdovijake dalsi zavislosti tu nebyla zminena jeste jedna vec, a to je rychlost reakce. Pokud mas hall+AD prevodnik, tak budou jiste nepresnosti vznikat uz tim, ze bude zalezet v jake fazi vzorkovani nebo zpracovani signalu v MCU zrovna dojde k priblizeni. Musis pouzit rychly AD prevodnik (ten ma ale zase vyssi sum) rychly DSP na zpracovani apod. Bude to zavisle take na rychlosti pojezdu, rychlosti reakce systemu do ktereho je sonda zapojena apod. Takze tam budes muset dat bud nejakou kompenzacni tabulku kde se ti bude signal z hallu kompenzovat na zaklade rychlosti posuvu, nebo pohon pri priblizeni k sonde zpomalit na predem definovanou (pomalou) rychlost na kterou je zpozdeni celeho systemu serizene. Je mozne ze uvedene bude v tvé aplikaci zanedbatelne, nebo taky ne. V kazdem pripade to musis vzit v uvahu a spocitat.
Na kalibraci offsetu hlav 3D tiskarny pouzivam tenzometr z alika. Zapojeni je jednoduche, vicemene jen diferencialni zesilovac, komparator a kalibracni obvod. Funguje to pekne a opakovatelne. Krok na Z mam 0,0025mm a pri testovani se zastaveni pohonu neodchylovalo nikdy vic nez o jeden krok. S teplotou ani napajecim napetim se to moc nehybalo (je to vlastne jen mustek z dratu), jaka bude ale dlouhodoba stabilita tohohle netusim, muzes si to ale vyzkouset. Ja to pouzivam tak, ze sonda po zapnuti zkalibruje komparator chloupek pod bod preklopeni aby byla citlivost nejvyssi (pak reaguje i na bouchnuti pesti do stolu) a kalibruju offset mezi hlavami 3D tiskarny coz je za chvilku hotovo, takze co to udela bez rekalibrace za pul dne netusim. A hlavne v me aplikaci mne zajima je offset, ne absolutni hodnota. Pouzivam 1kg loadcell za asi pajdu, spina uz pri zatizeni v nizkych jednotkach gramu.
Já používám halovky TLE4905 nebo TLE4935 magnetka je orientována tak,aby při najíždění halovka nereagovala na zesilující magnetické pole, ale aby se překlopila až po průchodu dělící čárou magnetu kdy dojde ke změně polarity mag. pole. Pak je přesnost a opakovatelnost dobrá.Silnější magnet bude mít vetší přesnost , protože bude větší strmost změny pole. Rychlost reakce je cca 1us. Napájení 3,8 - 24V , výstup otevřený kolektor.