ZDARMA:
Pravidla fóra
Sekce se vypíná, inzerujte v našem novém bazaru https://www.strojirenstvi.cz/bazar .
Vyžadujeme: !!! prodejní cenu !!! nasledné smlouvání o ceně je přípustné. Smysluplný, výstižný a nejlépe stručný popis zboží. Doporučená je kvalitní čitelná fotografie. Zakazujeme: !!! Nabízet zboží pocházející z trestné činosti !!! Pomlouvat zboží, zesměšňovat cenu, nebo prodejce. Inzerovat s odkazem na komunikaci mimo forum (e-mail, telefon a podobne) vyjma bazaru na www.strojirenstvi.cz/bazar. Nesplnění podmínek vede k okamžitému smazání inzerátu, v krajním případě k BANu. Aukce vyjma Holandské dražby je zde přísně zapovězena!
Kupujici vzdy musi nejprve reagovat verejne do vlakna a az pote psat soukromou zpravu. Jde o to aby bylo verejne jasne kdo byl prvnim zajemcem.
Zamknutí/odemknutí inzerátu, smazání a moderaci administruje Ben Ash
Sekce se vypíná, inzerujte v našem novém bazaru https://www.strojirenstvi.cz/bazar .
Vyžadujeme: !!! prodejní cenu !!! nasledné smlouvání o ceně je přípustné. Smysluplný, výstižný a nejlépe stručný popis zboží. Doporučená je kvalitní čitelná fotografie. Zakazujeme: !!! Nabízet zboží pocházející z trestné činosti !!! Pomlouvat zboží, zesměšňovat cenu, nebo prodejce. Inzerovat s odkazem na komunikaci mimo forum (e-mail, telefon a podobne) vyjma bazaru na www.strojirenstvi.cz/bazar. Nesplnění podmínek vede k okamžitému smazání inzerátu, v krajním případě k BANu. Aukce vyjma Holandské dražby je zde přísně zapovězena!
Kupujici vzdy musi nejprve reagovat verejne do vlakna a az pote psat soukromou zpravu. Jde o to aby bylo verejne jasne kdo byl prvnim zajemcem.
Zamknutí/odemknutí inzerátu, smazání a moderaci administruje Ben Ash
Taky se přimlouvám - informace od Sancho jsou vždy "výživné".
Jinak tady je něco na samostudium :
https://www.sokolska.cz/DUMy/STT,%20KOM ... _22-12.pdf
Jinak tady je něco na samostudium :
https://www.sokolska.cz/DUMy/STT,%20KOM ... _22-12.pdf
-
Sancho Panza
- Příspěvky: 1068
- Registrován: 6. 3. 2021, 12:50
hlavní rozdíl mezi Optimetrem (Ultra Optimetrem) a délkoměrem (ULM - Universal Längenmesser - Universal Horizontal Metroscope) ) je v tom, že optimetr je porovnávací měřidlo (každý rozměr si musím nejdřív složit z měrek, optimetr pak ukazuje odchylku měřeného předmětu od měrek), kdežto ULM měří do 100mm napřímo (rovnou odečítám rozměr na pravítku přes spirální mikroskop), nad 100mm (obvykle - záleží jak je v ULM pravítko dlouhé, 100mm bývá nejběžnější) se pak měří "složeným" způsobem - k základnímu nastavení se přidá johansonka, obvykle vždy s celými násobky 100mm (můžu - když chci tak i jiný rozměr) - tím si "prodloužím" rozsah pravítka. Výsledný rozměr je pak odečtená hodnota na pravítku + pomocná měrka.
Výsledná přesnost je pak v obou případech podobná, v případě ultraoptimetru (má dvojpáku - tj. dvakrát větší převod než běžný optimetr) je ultraoptimetr jasně přesnější - ale s tím, že správně se musí (měla by se) dopočítávat i odchylka daná nelinearitou mechaniky - pokud měřím na krajích rozsahu optimetru (ultraoptimetru). Ta je sice malá, ale prostě je, pevně daná konstrukcí převodu. Obvyklý celý měřící odečítatelný rozsah na ultraoptimetrů bývá třeba 0.08 mm.
Těmito rozdíly je pak taky daný výsledek při práci - optimetr je obecně v samostatném měření jednoho kusu jasně pomalejší (musím vždy rozměr pečlivě složit z johansonek, pak teprve porovnám a odečtu), ULM je naopak na jednom kusu násobně rychlejší (vložím kus, rovnou odečtu rozměr). Naopak při opakovaném měření (třeba 20ks) je optimetr diametrálně rychlejší - vložím kus, odečtu odchylku - stejně jako když třeba měřím hodinkama v stojánku, kdežto u ULM musím vždy zdlouhavě a pečlivě odečíst hodnotu přes spirální mikroskop. Rozdíl je taky v odolnosti - ctlivosti na obecný bordel - optimetr lze velmi opatrně provozovat i v čistém dílenském prostředí, ULM rozhodně ne - protože se zaprasí to pravítko v pinole. Prostě optimetr je uzavřený, takže víc odolný znečištění . Z hlediska životnosti mechaniky je to pak přesně naopak - u ULM v pinole je akorát pravítko (nemá se co rozbít, opotřebovat či někam změnit), spirální mikroskop je mechanicky celkem jednoduchý (výrobně teda ne). Naopak Optimetr je spousta přesné mechaniky a zrcadlo, která v nevhodném prostředí a často i časem oslepne - takže tu a tam se musí optimetr prostě doseřídit popřípadě nechat zrcadlo znova napařit a nebo vyměnit.
Na obojím lze "papírově " měřit na tisíciny (dělení je 0.001), u ULM se dá s větší praxí odhadnout až na 0.0005 (poloviny mezi čárkama jdou odhadnout).
Vertikální optimetr je vhodný na vnější rozměry a pro dílce co má smysl (z hlediska tvaru) měřit na svislo, horizontální optimetr je na dílce co si chci položit na stolek, nebo jsou delší (na svislo jsou nestabilní) a nebo hlavně na vnitřní rozměry - pak ale musím mít ty speciální doteky, co dělají ten převod smyslu na druhou stranu. S ULM naopak lze měřit jednoduše oboje (jak zvenku, tak uvnitř), bonusem je pak i to, že si můžu zvolit jakoukoli měřící sílu (vyberu si vhodné závaží), měřící síla je v celém rozsahu naprosto konstantní a když potřebuju, tak můžu měřit i s nulovou silou - "ručně" - na magické oko.
Prostě podle toho, co chci měřit si vyberu vhodné měřidlo.
Pro budoucího restaurátora toho optimetru - takhle to vypadá uvnitř a takhle se to i pak nastavuje - tomu se (podle toho v jakým to je stavu) nejspíš nevyhne.
No a takhle vypadá ta mechanika těch doteků pro optimetr na vnitřní měření - tj. kroužky, závity apod.
- mj. ty samý doteky a optimetr (koncepčně ne rozměrově) se dají nasadit i na klasický ULM s pravítkem od Zeisse - konik zůstane stejný, celá levá měřící hlava se sundá z vedení a místo ní se nasadí mezikus s optimetrem. Takže pokud jsou průměry pinol stejný (netuším) mohly by i ty vnitřní doteky z příslušenství pro ULM na optimetr a obráceně pasovat. Samozřejmě na ULM je většinou nepotřebuju - tam se používají pevné (takové to obrácené "U") - u ULM není třeba složitě v doteku obracet smysl přítlaku - to se jednoduše udělá tím, že si zavěsím špagát s závažím na druhou stranu pinoly.
Výsledná přesnost je pak v obou případech podobná, v případě ultraoptimetru (má dvojpáku - tj. dvakrát větší převod než běžný optimetr) je ultraoptimetr jasně přesnější - ale s tím, že správně se musí (měla by se) dopočítávat i odchylka daná nelinearitou mechaniky - pokud měřím na krajích rozsahu optimetru (ultraoptimetru). Ta je sice malá, ale prostě je, pevně daná konstrukcí převodu. Obvyklý celý měřící odečítatelný rozsah na ultraoptimetrů bývá třeba 0.08 mm.
Těmito rozdíly je pak taky daný výsledek při práci - optimetr je obecně v samostatném měření jednoho kusu jasně pomalejší (musím vždy rozměr pečlivě složit z johansonek, pak teprve porovnám a odečtu), ULM je naopak na jednom kusu násobně rychlejší (vložím kus, rovnou odečtu rozměr). Naopak při opakovaném měření (třeba 20ks) je optimetr diametrálně rychlejší - vložím kus, odečtu odchylku - stejně jako když třeba měřím hodinkama v stojánku, kdežto u ULM musím vždy zdlouhavě a pečlivě odečíst hodnotu přes spirální mikroskop. Rozdíl je taky v odolnosti - ctlivosti na obecný bordel - optimetr lze velmi opatrně provozovat i v čistém dílenském prostředí, ULM rozhodně ne - protože se zaprasí to pravítko v pinole. Prostě optimetr je uzavřený, takže víc odolný znečištění . Z hlediska životnosti mechaniky je to pak přesně naopak - u ULM v pinole je akorát pravítko (nemá se co rozbít, opotřebovat či někam změnit), spirální mikroskop je mechanicky celkem jednoduchý (výrobně teda ne). Naopak Optimetr je spousta přesné mechaniky a zrcadlo, která v nevhodném prostředí a často i časem oslepne - takže tu a tam se musí optimetr prostě doseřídit popřípadě nechat zrcadlo znova napařit a nebo vyměnit.
Na obojím lze "papírově " měřit na tisíciny (dělení je 0.001), u ULM se dá s větší praxí odhadnout až na 0.0005 (poloviny mezi čárkama jdou odhadnout).
Vertikální optimetr je vhodný na vnější rozměry a pro dílce co má smysl (z hlediska tvaru) měřit na svislo, horizontální optimetr je na dílce co si chci položit na stolek, nebo jsou delší (na svislo jsou nestabilní) a nebo hlavně na vnitřní rozměry - pak ale musím mít ty speciální doteky, co dělají ten převod smyslu na druhou stranu. S ULM naopak lze měřit jednoduše oboje (jak zvenku, tak uvnitř), bonusem je pak i to, že si můžu zvolit jakoukoli měřící sílu (vyberu si vhodné závaží), měřící síla je v celém rozsahu naprosto konstantní a když potřebuju, tak můžu měřit i s nulovou silou - "ručně" - na magické oko.
Prostě podle toho, co chci měřit si vyberu vhodné měřidlo.
Pro budoucího restaurátora toho optimetru - takhle to vypadá uvnitř a takhle se to i pak nastavuje - tomu se (podle toho v jakým to je stavu) nejspíš nevyhne.
-
zverodoktor
- Příspěvky: 3544
- Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
- Bydliště: Bratislava
Tak ja si teda prosím aj tú bedničku príslušenstva 
SU32, MN80, FN25, ISEL4433, Jakobsen SJ25, N1, V20, Anycubic Kossel
-
Sancho Panza
- Příspěvky: 1068
- Registrován: 6. 3. 2021, 12:50
to je rozumné - protože ten plovoucí stolek je třeba (a blbě by se vyráběl) a část těch doteků (ten vnitřek - poz.2) tam zjevně je - chybí ale celý ten stahovací futrál (vlastní těleso) s těma ložiskama a tou pružinou a tím odmačkáváním - - pozice 1 a další - ten budeš muset sehnat a nebo udělat znova (ne, že by to nešlo, ale bude to opruz - protože to musí být přesný jako celé to měřidlo - zejména ty doteky musí být (po namontování na pinolu vyjít) přesně v ose pinoly - abys dodržel Abbeho a pak neměřil kraviny.
-
Sancho Panza
- Příspěvky: 1068
- Registrován: 6. 3. 2021, 12:50
ještě - pro doplnění technické historie - všechny tyhle optický délkový měřidla - často s optickou pákou (optikator, ultra optikator, microlux...) se vyráběly z dvou hlavních důvodů - protože Mikrokator vynalezený 1936 Hugo Abramsonem byl patentovany CEJ (C.E.Johansson - tj. ta firma, co kdysi u Forda zavedla koncové měrky) a tak do roku 1953 nikdo jiný než CEJ nesměl vyrábět mikrokátory. Druhý byl náročná výroba mikrokátorů - jednak toho perforovaného pásku, a pak tlumení ručky. Samozřejmě v východním bloku to příliš neplatilo - takže mikrokátory mj. vyráběl třeba i Somet - ale až na úplném konci patentu a spíš až po vypršení patentu.
Svým způsobem je dodnes princip mikrokátoru nepřekonatelný - až do doby nástupu elektronických měřidel to byl ten nejpřesnější funkční mechanický princip - s dělením až na 0.0001mm - lepší byly tehdy akorát interferenční komparátory a srovnatelný vzduchový měřidla (buď "vodní" Solex a nebo rotametrový).
Pro lepší představu výrobní náročnosti - desetitisicinový Somet, rafika je skleněná tenkostěnná trubka, vnější průměr 0.03mm, konec je pak obarvený, aby to vůbec bylo vidět, ručka je pak zatlumená kapkou speciálního oleje - i tak to má tendenci kmitat, na ustálení je třeba čekat tak 2-3 sec, jakýkoli pohyb v místnosti - problém - protože otřesy opět rozkmitají ručku.
U originál CEJ (verze s o řád menším převodem - tj. dělení 0.001) se pak místo obarvení konce trubky používal malý černě obarvený terčík z papíru - přilepený na tu trubku - to je vidět podstatně líp.
Svým způsobem je dodnes princip mikrokátoru nepřekonatelný - až do doby nástupu elektronických měřidel to byl ten nejpřesnější funkční mechanický princip - s dělením až na 0.0001mm - lepší byly tehdy akorát interferenční komparátory a srovnatelný vzduchový měřidla (buď "vodní" Solex a nebo rotametrový).
Pro lepší představu výrobní náročnosti - desetitisicinový Somet, rafika je skleněná tenkostěnná trubka, vnější průměr 0.03mm, konec je pak obarvený, aby to vůbec bylo vidět, ručka je pak zatlumená kapkou speciálního oleje - i tak to má tendenci kmitat, na ustálení je třeba čekat tak 2-3 sec, jakýkoli pohyb v místnosti - problém - protože otřesy opět rozkmitají ručku.
ale čteni je to fakt zajimavý, zasloužilo by si to samostatny vlakno o měření 
Moc diky, radi se poučíme