Mr. MR píše: ↑14. 9. 2026, 3:02
Ahoj, setkal jsem se s tímto materiálem pouze ve formě kontaktů a nikdy jsem nevěděl, co to je. Jsem opravdu vděčný za upozornění. Možná je ta mela okolo dobře, aspoň si to všichni zapamatují
Nejsem si úplně jistý, jestli si rozumíme - jestli jsi to dobře pochopil. Beryliový bronz se používá všude možně - včetně těch "kontaktů" (v elektrotechnice) - ovšem nejsou to vlastní kontakty (ten "čudl" co doopravdy kontaktuje - a při spojení/rozpojení vytváří oblouk - a tím se i odpařuje) - ale naopak ty kontaktní svazky pružin (vlastní ploché pružiny vysekané z pasu CuBr, na nějž jsou pak nanýtované - nebo nebodované ty vlastní kontakty).
S těma vlastníma plochýma pružinama jako uživatel relátka (třeba) nic neděláš (nebrousíš je, neohříváš do stavu kdy se emitují částice CuBr) takže není problém. Naopak, kdybys ty pružiny zkoušel upravovat (typicky brousit na jiný tvar), tak problém je.
U šábru (to je typický řezný nástroj, který jaksi, aby vůbec mohl fungovat, tak se na rozdíl od tranzistoru, ploché pružiny v relátku, teplotně vodivé keramiky, klíče na matice, konektoru, jehly servoventilu.........) se periodicky brousit musí (chce li se aby fungoval) tak tam to problém JE - jako cokoli, co se musí brousit, svařovat (bodovat), tavit...........
Navíc mi uniká, k čemu je takový CuBr šábr hobbíkovi dobrý - neb CuBr, z hlediska řezivosti je na tom celkem mizerně - je prostě oproti klasice (vyskokouhlíkovka a nebo SK) měkký. Důvod, proč se používají (tu a tam) řezné nástroje z CuBr je v tom, že na některé aplikace prostě nelze použít klasický ocelový řezný náatroj - buď to neumožnuje legislativa a nebo to nejde (není bezpečné) z jiných důvodů - pak se ovšem musí vyřešit ten fatální problém s broušením - což není žádná legrace.
za tu cenu je pak to, že prach ("výpary") CuBe je jednak silně jedovatý (viz co všechno se musí dodržovat při obrábění) a také karcinogenní.
