Parní kotlík - tvrdé pájení

[Avenger]

Jdu tak trochu na výzvědy a zajímalo by mě jakou stříbrnou (měděnou) pájku používáte na pájení při výrobě parního kotlíku . Byl jsem se podívat do obchodu se svářecí technikou a stříbrná pájka je dost široký pojem. Mají tam značné množství slitin od 5%Ag až do cca 55%Ag s příměsí nejrůznějších kovů (Cu, Cd, Sn, ...), obalované i neobalované tavidlem, ... Jaká by byla tedy vhodná pro pájení měděného kotle?

Mají tam v podstatě sortiment od firmy Chem Weld: http://www.chemweld.cz/?p=productsList& ... C9-P%C1JKY

[robokop]

zalezi na vykonu a konstrukci kotle
mnohdy postaci obycejny cin
opravdu v drtive vetsine
ale je treba dodrzet jako u velkych kotlu vodorys a zarorys
taky je mozne udelat to kombinovane
tam kde je vzdy voda tak cin a tam kde je parni prostor letovat stribrem
pouzival jsem vzdy pajku s vysokym obsahem stribra
lip se mi s tim pracovalo

[Max]

Na měděný parní kotel (stavím model parní lokomotivy) používám výhradně tvrdé pájení celého kotle Ag pájkou z důvodů vysoké pevnosti spoje a tepelné odolnosti do +200 stupňů, což měkké pájení nemůže bezpečně zaručit.

Osobně používám pájky s obsahem Ag od 34% do 40% (pracovní teplota 610-660 stupňů - vyšší obsah Ag snižuje pracovní teplotu, ale taky zvyšuje cenu pájky), např. CHEM-WELD 511 B nebo CHEM-WELD 521 B, obě s obsahem Cd (obsah Cd zvyšuje zatékavost), neobalované. Tavídlo používám ve formě pasty.

Jako náhrada této pájky s jedovatým Cd se dá použít (v potravinářství musí) pájka s obsahem Sn (např. CHEM-WELD 505 B).

[robokop]

jojo s temy tlaky pozor
cinova pajka tece zhruba kolem 200 stupnu

to pouziti je omezene na demonstracni strojky viz www.stoletipary.cz
ktere behaji max do 2.5 Atm

ve chvili kdy to ma jako model parni lokomotivy s vyssim pracovnim tlakem je treba to zohlednit

teplota pary samozrejme souvisi s tlakem viz google ale taky se mnohdy prehriva v plynnem skupenstvi na jeste vyssi teplotu
v takovychto pripadech uz pouziti cinove pajky neni na miste

ale je zbytecne plytvat stribrem, je pekelne drahe

[Max]

Přesně tak, např. v mém kotli je při pracovním tlaku 0,6 Mpa (6 atm.) teplota páry cca 160 stupňů.

Ta cena Ag je vysoká, ale protože měď strašně ráda vede teplo, líp se mi vždy pracovalo s Ag pájkou s co nejnižší pracovní teplotou a tím bohužel i vyšším obsahem Ag (pájka s obsahem 20% Ag má pracovní teplotu kolem cca 810 stupňů oproti cca 610 stupňům u pájky s 40% obsahem Ag).
Uvažoval jsem proto i o svařování Cu kotle TIG metodou, jak jsem to viděl na netu u jedněch výrobců kotlů z Anglie.

[robokop]

taky jsem vzdy pouzival cyssi obsahy, jinak jsem to mel propanbutanem problem ohrat
tigem jsem to nezkousel i kdyz ho vlastnim
jen jednou jsem zkousel mosaz a to mi neslo (asi spatna slitina)
nekdy to prubnu

[Max]

taky jsem vzdy pouzival cyssi obsahy, jinak jsem to mel propanbutanem problem ohrat
tigem jsem to nezkousel i kdyz ho vlastnim
jen jednou jsem zkousel mosaz a to mi neslo (asi spatna slitina)
nekdy to prubnu

U mosazi bývá problém s odpařováním zinku ze její slitiny a proto to moc nejde.

TIG svařované měděné kotle:
http://www.maxitrak.co.uk/boilers.asp

Přesně tak, já si při ohřívání kromě klasického PB hořáku, hlavně při dokončování kotle, musím vypomáhat i PB svářečkou.

Uvažoval jsem proto o tomto plazmovém hořáku (teplota 8000 stupňů), ale je to zatím dost drahé (ale provozní náklady minimální oproti TIG nebo svařování):
http://www.multiplaz.cz/

Ještě by se dalo vyzkoušet použití TIG hořáku, ale jen pro nahřátí mědi na pracovní teplotu při tvrdém pájení.

[Miller]

to Max - zrovna jsem napsal:

Vy všichni používáte k letování tím stříbrem obyč PB páječku? Já kdysi vyžebral od montérů vzduchotechniky nějaký Ag drát a ten chce vysokou teplotu, takže s ním dělám jedině PB+O2 "autogenem" (ono se to taky na nic jiného nehodí, svařování Fe drátem je bída). Tak jsem si myslel, že kotláři mají taky něco lepšího ...

a teď koukám, že ty taky používáš svářečku

[Max]

to Miler:

asi jsem to špatně napsal, tou PB svářečkou jsem myslel přesně to, co používáš ty - PB+O2 (přenosný autogen Temos Levice).

Pokud pájím samostatné součásti kotle, tak to jde i samotným PB hořákem, ale při kompletaci je už odvod tepla mědí tak vysoký, že to nahřívám kromě toho PB hořáku i PB+O2 svářečkou.

[Avenger]

Takže koukám, že si budu muset pořídit ještě nějakej silnější hořák
Jak na něco sáhnu, tak musím dovybavovat dílnu dalšími stroji a pomůckami. Manželka mě jednou asi vyhodí

[Miller]

to Max:
Ale to nebyla výčitka, nejsem takový puntičkář, já sám nevím, jak by to člověk měl nějak krátce a rozumně říkat. Autogen je vlastně jen když se používá O2+Ethyn (Acetylen), takže možná ta "plynová svářečka" by sedělo nejlépe.
Jinak mám opravdu ten stařičký Temos, takovou krosnu na záda, je perfektní, akorát že tenhle malý typ má jen jednu maličkou kyslíkovku, takže chodím po dílnách somrovat s přepoušťákem a chlapi prchají, nikdo to nechce držet, poserové .
Teď jsem se podíval na tu plazmovku jak píšeš - tak tu bych si fakticky rád vyzkoušel !!!

[Max]

to Avenger:

to máš pravdu, potřeba vybavení roste přímo geometrickou řadou.

Někde na netu jsem teď viděl aktuální nabídku, kde někdo ze Slovenska prodává soupravu PB (5 l) + O2 (10 l) za 150 €. Tel. kontakt na něj bych měl někde ještě mít.

BTW, co to stavíš za kotel?

[Max]

to Miller:

já mám přesně tu samou, kyslík z ní mizí velice rychle, naštěstí se mi tu v místní prodejně tech. plynů daří přepouštění bez problémů .

Taky mě ta mikroplasma velice láká, ale ta cena

[robokop]

v posledni dobe se hodne objevuji profi i amaterske kyslikovodikove vyvijece na principu elektrolyzy vody, tim by to melo jit taky vcelku dobre letovat

[Max]

to robokop:

Záleží jaký mají výkon, ale myslím si, že ty profi mašiny i malého výkonu se cenově vyrovnají té plasmě.

U těch amatérských konstrukcí nemám moc přehled jaké mají parametry.

Menší věci by s tím asi šly, ale např. já jsem zrovna teď dělal kotel pro 5" lokomotivu
a tam to chce pořádné grády.