Seriovemu zapojeni odpovidaji 4 draty taky.
V Microconu maji na strankach "Zapojeni vinuti" - cervene - to je ono.
P.
reprap a podobne
Obsahuje 4 drivery na krokace a mikroprocesor + secky vyvody. je cela spajena asi za 3,5kkc Je do ni hotovej firmware na řízení té tiskárny. Málokdo si to bude programovat celý sám. Dyz dám paralelne ten sx17-1705 tak žere víc než ty deklarovaný 2A...
-
pavel-gravos
- Příspěvky: 321
- Registrován: 27. 1. 2008, 4:30
Ano paralelne zere vic, proto jsem ti radil seriove.
Chlape mas podklady na web strankach Microconu, ja se ti snazim poradit,
tak si ty udaje aspon precti.
P.
Chlape mas podklady na web strankach Microconu, ja se ti snazim poradit,
tak si ty udaje aspon precti.
P.
Ty všecky vývody jsou jaké? GVE66 má také 4x driver dvoufázového motoru, má vstupy pro koncové snímače a je jedno jestli optika nebo mechanika. Má dvě relátka, které je možno programově řídit. Umí 1/16 a v základní parametrizaci 75 000 mikrokroků/s. GRAVOSácký program na ovládání jede pod jakýmikoliv win. Umí načíst soubor PLT, GDF nebo ISO G-kód.drk222 píše:Obsahuje 4 drivery na krokace a mikroprocesor + secky vyvody. je cela spajena asi za 3,5kkc Je do ni hotovej firmware na řízení té tiskárny. Málokdo si to bude programovat celý sám. Dyz dám paralelne ten sx17-1705 tak žere víc než ty deklarovaný 2A...
Co prosím tě máš pořád s tím motorem? Nevymýšlej vymyšlený, pokud chceš silnější motor, tak na to musíš mít elektroniku. Pokud elektroniku máš co utáhne jen určitý parametry, tak se musíš koukat po motoru co se bude pohybovat někde od poloviny do 3/4 maximálních možností. Pokud se elektronika provozuje na maximum, nemá většinou velkou trvanlivost.
pavel:
Já je přece čet. Nicméně krokové motory jsem od dob 80tých let nepoužíval a netuším jak je to kvalitou atd. Proto se ptám, však papír snese všechno a vybírat jen podle papírových parametrů a ceny nemusí být vždy nejlepší volba.
Sidonie:
GVE66 možná jede jak ďas, ale jednak je 2x dražší, druhak to znamená přepsat celej soft. Ta elektronika není jen o tom, že hýbe hlavou s extruderem podle zadané dráhy. V první fázi tohle rozhodně dělat nehodlám.
Tj. nejprve složit dokopy funkční a odzkoušenou verzi a pak teprve zkoušet úpravy.
A na motory se ptám, protože bych nerad něco koupil za 2k a pak se toho zdlouhavě zbavoval.
Každopádně co jsem koukal videa se zvukem tak starší verze měly 1/4 kroku a hrčelo to dost ošklivě, 1/8 už měla celkem klidný a tichý chod. Motor bude hýbat +- 0,5kg hlavou ničím jiným (těžším), žádné řezné síly ani nic podobného tam není. Přičemž dosahované rychlost pohybu hlavy je kolem 50mm/s a jedna otáčka krokového motoru odpovídá +-39mm (obvod ozubené řemenice). Při použití PLA plastu je udávané max rychlost hlavy až 3x vyšší, to odpovídá až zhruba 4 ot/s u motoru.
Koukal jsem na zapojení těch driverů a je tam DRV8811, který má v popisu .....
# Up to 2.5-A Current Per Winding
# Three-Bit Winding Current Control Allows up to Eight Current Levels
na desce je u každého přepínač pro nastavení 0-2A stavitelný pomoci 10k trimru.
Já je přece čet. Nicméně krokové motory jsem od dob 80tých let nepoužíval a netuším jak je to kvalitou atd. Proto se ptám, však papír snese všechno a vybírat jen podle papírových parametrů a ceny nemusí být vždy nejlepší volba.
Sidonie:
GVE66 možná jede jak ďas, ale jednak je 2x dražší, druhak to znamená přepsat celej soft. Ta elektronika není jen o tom, že hýbe hlavou s extruderem podle zadané dráhy. V první fázi tohle rozhodně dělat nehodlám.
Tj. nejprve složit dokopy funkční a odzkoušenou verzi a pak teprve zkoušet úpravy.
A na motory se ptám, protože bych nerad něco koupil za 2k a pak se toho zdlouhavě zbavoval.
Každopádně co jsem koukal videa se zvukem tak starší verze měly 1/4 kroku a hrčelo to dost ošklivě, 1/8 už měla celkem klidný a tichý chod. Motor bude hýbat +- 0,5kg hlavou ničím jiným (těžším), žádné řezné síly ani nic podobného tam není. Přičemž dosahované rychlost pohybu hlavy je kolem 50mm/s a jedna otáčka krokového motoru odpovídá +-39mm (obvod ozubené řemenice). Při použití PLA plastu je udávané max rychlost hlavy až 3x vyšší, to odpovídá až zhruba 4 ot/s u motoru.
Koukal jsem na zapojení těch driverů a je tam DRV8811, který má v popisu .....
# Up to 2.5-A Current Per Winding
# Three-Bit Winding Current Control Allows up to Eight Current Levels
na desce je u každého přepínač pro nastavení 0-2A stavitelný pomoci 10k trimru.
Já ti GVE66 nenutím, jen se ptám, jestli bych ji mohl použít já. Odpojím od frézky, připojím kabely k tiskárně a pak budu muset udělat co?
Jak se vlastně odesílá "objekt" k tisku na ten reprap? Používá se pro reprap nějaký ovladač, který z něj udělá přístupnou "tiskárnu" nebo se "objekt" musí nejdříve něčím prohnat z čeho vypadne g-kód?
Jak se vlastně odesílá "objekt" k tisku na ten reprap? Používá se pro reprap nějaký ovladač, který z něj udělá přístupnou "tiskárnu" nebo se "objekt" musí nejdříve něčím prohnat z čeho vypadne g-kód?
Máš těleso jako model v STL formátu.
Pak máš soft ve kterém umístíš těleso do prostoru (určíš orientaci atd.).
Pokud to umí přidá podporu.
Rozdělí těleso na jednotlivé vrstvy zhruba 0,3mm vysoké a nadefinuje dráhu hlavy. (Obvod objede výplně většinou projíždí příčně, s tímhle by se dalo dost laborovat testovat).
Dráha se převede do ISO kódu stejného jako na CNC frézce. Akorát posun drátu se dáva místo otáček, nastavuje se i teplota hlavy, při oddálení hlavy je malý zpětný posuv drátu atd.
Výsledek se posílá přes usb do elektroniky kde je některá z verzí ARDUINA, které pak řídí samotné krokáče kontroluje dorazy a teplotu.
Já neříkám, že by to nešlo, jasně že šlo ale musel by sisi napsat část toho řídícího softu sám (pokud už na to někde někdo ten řadič nepoužil, o čemž nevím).
Potřebuješ nějaký 3d modelář + sw na 3d tisk + sw pro ovládání arduina do PC + FW pro arduino.
Výrobce té elektroniky k ní běžně používá tyto krokáče: SY42STH47-1684B podle http://mendel-parts.com/data_sheets/SY42STH47-1684B.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; to vypadá to podobně a váží to stejně, jen to má o něco menší ale zato stabilnější moment.
Pak máš soft ve kterém umístíš těleso do prostoru (určíš orientaci atd.).
Pokud to umí přidá podporu.
Rozdělí těleso na jednotlivé vrstvy zhruba 0,3mm vysoké a nadefinuje dráhu hlavy. (Obvod objede výplně většinou projíždí příčně, s tímhle by se dalo dost laborovat testovat).
Dráha se převede do ISO kódu stejného jako na CNC frézce. Akorát posun drátu se dáva místo otáček, nastavuje se i teplota hlavy, při oddálení hlavy je malý zpětný posuv drátu atd.
Výsledek se posílá přes usb do elektroniky kde je některá z verzí ARDUINA, které pak řídí samotné krokáče kontroluje dorazy a teplotu.
Já neříkám, že by to nešlo, jasně že šlo ale musel by sisi napsat část toho řídícího softu sám (pokud už na to někde někdo ten řadič nepoužil, o čemž nevím).
Potřebuješ nějaký 3d modelář + sw na 3d tisk + sw pro ovládání arduina do PC + FW pro arduino.
Výrobce té elektroniky k ní běžně používá tyto krokáče: SY42STH47-1684B podle http://mendel-parts.com/data_sheets/SY42STH47-1684B.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; to vypadá to podobně a váží to stejně, jen to má o něco menší ale zato stabilnější moment.
-
Honza - GRAVOS
- Příspěvky: 76
- Registrován: 8. 2. 2011, 6:29
Veskrze použití našeho HW pro 3d tisk v podstatě nic nebrání, přemýšlím o tom už nějakou dobu. Z toho co jsem zatím pochopil, tak je to řešené tak, že se jen nastaví rychlost podávání drátu a podavač se pak jen vypíná/zapíná, což mi nepřijde uplně vhodné, protože rychlost pohybu hlavy se mění, např rampy, rohy atd., a tedy se mění i potřeba rychlosti podávání. Nejpšíše v Armote přibude nastavení použití 4. osy, jestli jako rotační osa rovnoběžná s X (tak jak je to teď) nebo jako např extruder. Pak by to fungovalo tak, že by pro každý vektor ujela 4. osa tolik kroků, kolik jich ujede X a Y (a třeba i Z), tedy rychlost podávání drátu by byla přesně taková, jaká by byla potřeba a to v každém okamžiku. Tohle do Armote dodělat je prakticky maličkost a tisk by to mohlo o něco zrychlit (není potřeba se držet co nejkonstantnější rychlosti pohybu) a zpřesnit (vždy se vytlačí jen potřebné množství).
Jan Vostárek - GRAVOS
Jan Vostárek - GRAVOS
Doporucuji podivat na http://reprap.org/wiki/EMCRepRap" onclick="window.open(this.href);return false; a trosku zagooglit.sidonie píše:Já ti GVE66 nenutím, jen se ptám, jestli bych ji mohl použít já. Odpojím od frézky, připojím kabely k tiskárně a pak budu muset udělat co?
Jak se vlastně odesílá "objekt" k tisku na ten reprap? Používá se pro reprap nějaký ovladač, který z něj udělá přístupnou "tiskárnu" nebo se "objekt" musí nejdříve něčím prohnat z čeho vypadne g-kód?
Skeinforge generuje G-kod (pomerne jedonoduchy), ktery z vetsi casti neni problem interpretovat na cemkoli. Problem je jen se specialnimi kody pro rizeni teploty a rychlosti, v machu a EMC to jde resit pomocnymi rutinami, ktere pouziji seriovy port. Nebo jde extruder nastavit jako ctvrtou osu, jen je pak treba o neco upravit kod (skeinforge pouziva E 'souradnici', aspon myslim). Na machu/EMC to jde(ale moc lidi to nepouziva), u GVE je to otazka, ale myslim, ze by to stalo za pokus. Zvlast kdyz autori GVE jsou na foru velmi vstricni ...
Synchronni rizeni extruderu asi neni v tomto pripade uplne treba/zadouci. Nophead (http://www.hydraraptor.blogspot.com" onclick="window.open(this.href);return false;) chvili experimentoval, ale pak skoncil u konstantni rychlosti s tim, ze se akcelereani rampy nastavi co nejkratsi (pri rychlosti kolem 50mm/s a pouziti remenu to asi neni problem).Honza - GRAVOS píše:Veskrze použití našeho HW pro 3d tisk v podstatě nic nebrání, přemýšlím o tom už nějakou dobu. Z toho co jsem zatím pochopil, tak je to řešené tak, že se jen nastaví rychlost podávání drátu a podavač se pak jen vypíná/zapíná, což mi nepřijde uplně vhodné, protože rychlost pohybu hlavy se mění, např rampy, rohy atd., a tedy se mění i potřeba rychlosti podávání. Nejpšíše v Armote přibude nastavení použití 4. osy, jestli jako rotační osa rovnoběžná s X (tak jak je to teď) nebo jako např extruder. Pak by to fungovalo tak, že by pro každý vektor ujela 4. osa tolik kroků, kolik jich ujede X a Y (a třeba i Z), tedy rychlost podávání drátu by byla přesně taková, jaká by byla potřeba a to v každém okamžiku. Tohle do Armote dodělat je prakticky maličkost a tisk by to mohlo o něco zrychlit (není potřeba se držet co nejkonstantnější rychlosti pohybu) a zpřesnit (vždy se vytlačí jen potřebné množství).
Jan Vostárek - GRAVOS
Problem je, ze extruder se chova jako filtr - chvili trva, nez po podani materialu zacne material tect z trysky a naopak. Teoreticky by to slo kompenzovat (pouziva treba Stratasys a asi dalsi profi tiskarny), ale u vetsiny reprap a repstrap masin je to celkem zanedbatelny problem.
Naopak hodne pomuze rychle zatahnuti vlakna na konci pohybu a rychly posun vpred pri zacatku dalsi extrudovane cary - znacne se tim omezi 'ooze' (slintani ? ) z trysky a tim volna vlakna na vytistenem predmetu.
Ale toho by melo jit dosahnout jen v g-kodu (osu pro extruder mit s velkou axceleraci a maximalni rychlosti a generovat prislusny posun jen teto osy).
Trosku problem bude to ovladani teploty hlavy/heated bed. Ale aspon na pokusy by stacilo nastavit rucne.
ledvinap:
Osobně mi zatím není moc jasné, proč je potřeba ty teploty hlavy případně toho stolu řídit přes ten procesor a nestačí nastavit nějakou teplotu ručně s jednoduchým obvodem, který by ji pak udržoval.
Taky mi vrtá hlavou co se děje s extruderem, jestliže chci jeden kus tisknout z pla a druhy z abs. Je nutné je měnit, čistit, nebo stačí jen změnit teploty a vytlačit zbytek materiálu?
Další menší problém na který jsem narazil, když si ty 3d modely snažím převést na výkresy, je občas použitý formát .scad . Snad se mi podaří časem pochopit, proč něco takového někdo používá a ještě k tomu pro konstrukční práci, případně to na něco převést.
Osobně mi zatím není moc jasné, proč je potřeba ty teploty hlavy případně toho stolu řídit přes ten procesor a nestačí nastavit nějakou teplotu ručně s jednoduchým obvodem, který by ji pak udržoval.
Taky mi vrtá hlavou co se děje s extruderem, jestliže chci jeden kus tisknout z pla a druhy z abs. Je nutné je měnit, čistit, nebo stačí jen změnit teploty a vytlačit zbytek materiálu?
Další menší problém na který jsem narazil, když si ty 3d modely snažím převést na výkresy, je občas použitý formát .scad . Snad se mi podaří časem pochopit, proč něco takového někdo používá a ještě k tomu pro konstrukční práci, případně to na něco převést.
Dost casto se pouziva jine nastaveni teploty pro prvni vrstvu (aby se spravne pripojila na stul). A pri pouziti heated-bed se pouziva jine nastaveni pro prvni vrstvy a pro zbytek. Ale pro prvni pokusy to asi neni nutne.drk222 píše:ledvinap:
Osobně mi zatím není moc jasné, proč je potřeba ty teploty hlavy případně toho stolu řídit přes ten procesor a nestačí nastavit nějakou teplotu ručně s jednoduchým obvodem, který by ji pak udržoval.
Co jsem cetl, tak staci zavest novy materyal a vytlacit zbytek za vyssi z teplot pro oba materialy. Ale asi to nikdo nepouziva moc casto.Taky mi vrtá hlavou co se děje s extruderem, jestliže chci jeden kus tisknout z pla a druhy z abs. Je nutné je měnit, čistit, nebo stačí jen změnit teploty a vytlačit zbytek materiálu?
http://www.openscad.org/" onclick="window.open(this.href);return false; umoznuje programovat 3d modely. Zatim jsem se jim nezabyval, ale chapu to tak, ze je v nem mozne naprogramovat postupne vytvoreni 3D modelu. A pri tom jde pouzit parametry - takze je pak mozne velmi jednoduse parametry prizpusobit a vytvorit podobny model. Treba ozubene kolo s ruznym poctem zubu a tak. OpenSCAD pak vygeneruje .stl, se kterym se dale pracuje ...Další menší problém na který jsem narazil, když si ty 3d modely snažím převést na výkresy, je občas použitý formát .scad . Snad se mi podaří časem pochopit, proč něco takového někdo používá a ještě k tomu pro konstrukční práci, případně to na něco převést.
Ale to já celkem chápu jak ten program funguje. Stáhnul jsem to a vyzkoušel. Jen mi to připomíná Skřipačův modelář z před zhruba 20-25 lety, pro pochopení modelování prostorových těles fajn, ale pro mě celkem otřes. Prostě načtu půdorys vytáhnu do prostoru, klidně změním měřítko atd. to mi celkem problému nedělá. Problém je s tím, pokud si ty modely xci převést do čehokoliv jiného, nebo z nich nedejbože zkusit udělat výkresy. Nejde v tom nic kótovat ani odměřovat. Export to má do .dxf , ale bohužel jen pro 2d geometrii, .off, to mi nedělá nic a .stl a to mi taky dvakrát k ničemu není (tedy načtu to do solidworksu ale nejde to ani odměřit). Pokusím se alespoň načíst ty .stl do něčeho, kde by to šlo překreslit.ledvinap píše:
http://www.openscad.org/" onclick="window.open(this.href);return false; umoznuje programovat 3d modely. Zatim jsem se jim nezabyval, ale chapu to tak, ze je v nem mozne naprogramovat postupne vytvoreni 3D modelu. A pri tom jde pouzit parametry - takze je pak mozne velmi jednoduse parametry prizpusobit a vytvorit podobny model. Treba ozubene kolo s ruznym poctem zubu a tak. OpenSCAD pak vygeneruje .stl, se kterym se dale pracuje ...
Pokud máš solidworks, tak .stl naimportuj, normálně otevři přes příkaz a měl by proběhnout import, a přes naimportovaný model můžeš kreslit, případně v některé z rovin si přenést obrys. Prostě jde s tím potom nějak pracovat, ale otřes je to vždy, hlavně pro někoho kdo je zvyklý na nějakou úroveň kvality a nespokojí se s drátovým modelem.
Ještě mě napadla jedna věc, v solidworksu je příkaz 3D tisk, ale vyžaduje mít nainstalovaný ovladač pro tiskárnu s nastavením, pokud něco takového pro reprap existuje, tak toto by podle mě byla profesionálnější cesta, ale rozhodně ne pro hobbysty kvůli ceně solidworksu.
Ještě mě napadla jedna věc, v solidworksu je příkaz 3D tisk, ale vyžaduje mít nainstalovaný ovladač pro tiskárnu s nastavením, pokud něco takového pro reprap existuje, tak toto by podle mě byla profesionálnější cesta, ale rozhodně ne pro hobbysty kvůli ceně solidworksu.
Solidworks2010 zatím bez valného úspěchu. Nepodařilo se mi promítnout geometrii do vytvořené roviny a nedostanu výsledek ani na výkres. Jediné co je plus je to, že to umožňuje snadný import a náhled. Nejde to ale ani odměřit. Do inventoru 2011 jsem stáhl nějaký addon od sycode. Ten funguje o poznání lépe. Geometrii lze promítat i za ni občas něco chytit. Pro změnu je zase ale za peníze a za darmo jen klíč na 10 použití. Zajímavý pro "modeláře" by mohl být SW od ALIBRE. Není to tak dobré jako Solidworks ale dá se v tom slušně dělat. Bohužel personal verze už není zadarmo ale 2,5kkc (což zese není tolik). Na druhou stranu jsem zkoušel jen verzi "expert" která má i export do .stl u levné verze "personal" si nejsem jistý jestli to umí...
Pak taky například pro studijní účely se dá sehnat licence na Inventor2011 zdarma.
Horší je že si teď nejsem jistý, jestli ty modely z reprap.org atd. nejsou o 10% zvětšené. Na té profi tiskárně co tu máme se používají modely v měřítku 1:1 a SW pak řeší smrštění plastu sám. Ale co jsem si ty modely zkoušel okótovat, tak všechny otvory pro šroub M4 jsou 4,40mm a dokonce ozubené kolečko má vnitřní díru s průměrem 5,5, přitom podle normy by NUMA17 měl mít hřídelku o průměru 5mm (tolerovanou mírně do mínusu). Na druhou stranu vnější rozměry těch dílů se zdají být ok...
Pak taky například pro studijní účely se dá sehnat licence na Inventor2011 zdarma.
Horší je že si teď nejsem jistý, jestli ty modely z reprap.org atd. nejsou o 10% zvětšené. Na té profi tiskárně co tu máme se používají modely v měřítku 1:1 a SW pak řeší smrštění plastu sám. Ale co jsem si ty modely zkoušel okótovat, tak všechny otvory pro šroub M4 jsou 4,40mm a dokonce ozubené kolečko má vnitřní díru s průměrem 5,5, přitom podle normy by NUMA17 měl mít hřídelku o průměru 5mm (tolerovanou mírně do mínusu). Na druhou stranu vnější rozměry těch dílů se zdají být ok...