reprap a podobne
Tak jsem se rozhodl pro tuto variantu. Ted jen čím to regulovat. Pan Šerych tam má 100kohm termistor. Dá se koupit nějaká kouzelná krabička, do kterej se přivede 12V z trafa, dráty z termistoru, na krabičce se nastaví teplota a ta pak reguluje výstup na rezistory? Co jsem tak našel tak třeba tohle, jen je potřeba to hnát přes relátko a je to pěkně drahý. Asi do stolu zabuduju tohle a teplotu budu regulovat trafem
Tahle heated bed je dobry napad, na vyrobu to neni zas tak strasne.btl píše:Tak jsem se rozhodl pro tuto variantu. Ted jen čím to regulovat. Pan Šerych tam má 100kohm termistor. Dá se koupit nějaká kouzelná krabička, do kterej se přivede 12V z trafa, dráty z termistoru, na krabičce se nastaví teplota a ta pak reguluje výstup na rezistory? Co jsem tak našel tak třeba tohle, jen je potřeba to hnát přes relátko a je to pěkně drahý. Asi do stolu zabuduju tohle a teplotu budu regulovat trafem
Myslim, ze nektere elektroniky a firmware umi ridit heated-bed, maximalne by bylo treba pridat rele/FET. Dost casto se pouziva jina teplota pro prvni vrstvy a pro zbytek, snqazil bych se jit touto cestou.
Regulovani teploty trafem je nestastny napad - vykon je treba o dost predimenzovat, aby nahrivani netrvalo dlouho, pak je treba teplotu regulovat.
No tak já se taky zapojím do debaty...
1) Tu topnou desku s těmahle konkrétníma keramickejma odporama bych nedoporučoval. Dělal jsem jí podobnou (sice úplně k jinýmu účelu, ale to je jedno). Ty odpory jsou relativně levný, to jo, páč jsou čínský. Ale největší jejich nevýhoda je ta, že při ohřátí už na teplotu cca 80°C měněj odpor a to tak, že každej po svym. Dál si myslím, že devět odporů (= teoreticky 90W) je na takhle velkou plochu dost málo, obzvlášť když je potřeba ze začátku větší teplota. Bez regulace to je v podstatě nepoužitelný a i s regulací to není sranda uřídit, právě kvůli tý teplotní nestabilitě odporů. A s regulací relátkem to taky není až tak dobrý, protože přes to relé teče 10 Ampér. Na takovouhle aplikaci je lepší použít polovodiče.
2)Ty "originál" topný desky jsou tak drahý proto, že normální kuprextit (jmenuje se FR4) je použitelnej cca do teploty pod 120°C, takže správný by bylo použít FR5 - ta má větší tepelnou zatížitelnost, taky jí běžný prodejci tohohle matroše nemaj a taky je dražší.
Ten topnej meandr musí bejt udělanej dost přesně - musí mít stejnou šířku mědi PO CELÉ DÉLCE (a ta není zas tak malá) - pokud je v některym místě slabší, tak tam hřeje víc a hrozí přepálení. Takže zadat to nějakýmu domovýrobci bych si teda nelajsnul.
1) Tu topnou desku s těmahle konkrétníma keramickejma odporama bych nedoporučoval. Dělal jsem jí podobnou (sice úplně k jinýmu účelu, ale to je jedno). Ty odpory jsou relativně levný, to jo, páč jsou čínský. Ale největší jejich nevýhoda je ta, že při ohřátí už na teplotu cca 80°C měněj odpor a to tak, že každej po svym. Dál si myslím, že devět odporů (= teoreticky 90W) je na takhle velkou plochu dost málo, obzvlášť když je potřeba ze začátku větší teplota. Bez regulace to je v podstatě nepoužitelný a i s regulací to není sranda uřídit, právě kvůli tý teplotní nestabilitě odporů. A s regulací relátkem to taky není až tak dobrý, protože přes to relé teče 10 Ampér. Na takovouhle aplikaci je lepší použít polovodiče.
2)Ty "originál" topný desky jsou tak drahý proto, že normální kuprextit (jmenuje se FR4) je použitelnej cca do teploty pod 120°C, takže správný by bylo použít FR5 - ta má větší tepelnou zatížitelnost, taky jí běžný prodejci tohohle matroše nemaj a taky je dražší.
Ten topnej meandr musí bejt udělanej dost přesně - musí mít stejnou šířku mědi PO CELÉ DÉLCE (a ta není zas tak malá) - pokud je v některym místě slabší, tak tam hřeje víc a hrozí přepálení. Takže zadat to nějakýmu domovýrobci bych si teda nelajsnul.
9 10ohmovych odporu znamena, podle me, skoro 130w a ne 90.
9x(1/Ri)=1/R; U=RI; P=UI; pokud me pamet neklame.
To by stačit mohlo. Horší už je nerovnoměrnost teplot a mizerná kvalita těch levných odporů za vyšších teplot.
Sám plánuju na novou tiskárnu 260*260 FR5 desku, kterou si budu muset sám nakreslit a pak vyfrézovat. \u leptání mám právě strach z nestejného průřezu.
Taky hledám nějaký vhodný zdroj místo klasického PC. Chtělo by to něco s 16-20V a 300-500W. Klasický PC zdroj 400W co teď používám, po zapojení vyhřívaného stolu je na hranici možností a ne něco nestačí.
Jinak zkoušel jsem konečně i černé PLA a až na to, že mělo větší průměr (3,0-3,1 místo 2,8-2,9) a tudíž mi ucpalo hlavu byly výsledky zajímavé. Větší tvrdost, snadnější tisk větších rozměrů. Ale pomaleji to tuhne a vytlačuje to menší "housenku" takže větší rychlost tisku ale jemnější krok. Taky to podstatně míň smrdí :0)
9x(1/Ri)=1/R; U=RI; P=UI; pokud me pamet neklame.
To by stačit mohlo. Horší už je nerovnoměrnost teplot a mizerná kvalita těch levných odporů za vyšších teplot.
Sám plánuju na novou tiskárnu 260*260 FR5 desku, kterou si budu muset sám nakreslit a pak vyfrézovat. \u leptání mám právě strach z nestejného průřezu.
Taky hledám nějaký vhodný zdroj místo klasického PC. Chtělo by to něco s 16-20V a 300-500W. Klasický PC zdroj 400W co teď používám, po zapojení vyhřívaného stolu je na hranici možností a ne něco nestačí.
Jinak zkoušel jsem konečně i černé PLA a až na to, že mělo větší průměr (3,0-3,1 místo 2,8-2,9) a tudíž mi ucpalo hlavu byly výsledky zajímavé. Větší tvrdost, snadnější tisk větších rozměrů. Ale pomaleji to tuhne a vytlačuje to menší "housenku" takže větší rychlost tisku ale jemnější krok. Taky to podstatně míň smrdí :0)
Nerovnomernost by chtelo odsimulovat, ale treba nophead pri podobne konfiguraci zadne problemy s roznomernosti nemel. Ale nevim, jak silnou Al desku pouzil.drk222 píše: Horší už je nerovnoměrnost teplot a mizerná kvalita těch levných odporů za vyšších teplot.
Vyssich teplot bych se nebal, na extruder to neni, ale kolem 100C by to melo byt s rezervou.
Takto zkus poptat treba u toho semachu. Ty cesty nevyjdou zas tak tenke, takze podleptani by nemelo hrat velkou roli (zvlast kdyz pouzites 18um med). A proleptani skrz rezist vy vyl problem jen pri hodne nekvalitni domaci vyrobe.Sám plánuju na novou tiskárnu 260*260 FR5 desku, kterou si budu muset sám nakreslit a pak vyfrézovat. \u leptání mám právě strach z nestejného průřezu.
Nekdo snad tady zminoval zdroje z ebay ale nemuzu to najit. Rychle hledani vysypalo tohle:Taky hledám nějaký vhodný zdroj místo klasického PC. Chtělo by to něco s 16-20V a 300-500W. Klasický PC zdroj 400W co teď používám, po zapojení vyhřívaného stolu je na hranici možností a ne něco nestačí.
http://www.ebay.com/sch/Electrical-Test ... pos=&gbr=1" onclick="window.open(this.href);return false;
Zas tak drahe to neni ...
Když nebudu mít co dělat (což teď v práci bohužel moc nehrozí) tak to můžu odsimulovat v ansysu. Potřebuješ 110°C, 100 mi sice funguje, ale ne u všech typů abs. Ale v tom to není, ten odpor 100°C vydrží, jen už nebude mít odpor 10ohmu takže pokud bude mít míň nesnese to zdroj/mosfet, pokud víc (z 10 ohmu třeba 100) sníží se rapidně výkon. A nejvtipnější je velkej rozptyl kdy se každý kus začne chovat jinak (jeden 10ohmu druhy 20 atd.). Prostě levný šunty nebrat, těch ušetřených pár stovek za to nestojí.
Koukám podobné zdroje jdou koupit i v GME či u farmella, akorát v GME za to chtějí 1500,- a u farmella 5kkc... Otázka je za co stojí ty číňani za 40dolarů a jak vypadá pošta z hongkongu teď před vánoci.
Koukám podobné zdroje jdou koupit i v GME či u farmella, akorát v GME za to chtějí 1500,- a u farmella 5kkc... Otázka je za co stojí ty číňani za 40dolarů a jak vypadá pošta z hongkongu teď před vánoci.
Podle parametru (dratove od GM za 10Kc, od normalniho dodavatele tak za pulku) maji 400ppm/K. Takze pri 125 stupnich budou mit o 4% vyssi odpor. Nic zasadniho. Naopak by (pri paralelnim zapojeni) byl lepsi vyssi tepelny koeficient, aspon by teplejsi mista mela mensi prikon.drk222 píše:Když nebudu mít co dělat (což teď v práci bohužel moc nehrozí) tak to můžu odsimulovat v ansysu. Potřebuješ 110°C, 100 mi sice funguje, ale ne u všech typů abs. Ale v tom to není, ten odpor 100°C vydrží, jen už nebude mít odpor 10ohmu takže pokud bude mít míň nesnese to zdroj/mosfet, pokud víc (z 10 ohmu třeba 100) sníží se rapidně výkon. A nejvtipnější je velkej rozptyl kdy se každý kus začne chovat jinak (jeden 10ohmu druhy 20 atd.). Prostě levný šunty nebrat, těch ušetřených pár stovek za to nestojí.
Vyhodu PCB bych videl v mensi vaze. Pro mendel muze byt dost problem, kdyz bude vaha moc velka (idealni by bylo mit headed-bed podobne tezkou jako extruder).
Osobne bych mozna zkusil udelat meandr z nichromu/konstantanu, jako izolaci pouzit kapton a idealne dat hlinikovou desku z obou stran.
Mám základní desku 6mm na tom duralový stůl + plno šroubů, na tom izolaci + pcb a 4mm sklo a s váhou problém není.. Pro mě je větší problém ten duralové stůl 260*260 a nedej bože abych tu desku pak někdy ohnul (už se mi stalo, že nefungoval doraz a osa z ohla stůl 6mm hliník..
Keramika se sice pocita jako izolant, ale jedna z uvah je ze vezmu dlazdici (takovou tu s matnym povrchem), zespodu dam topny drat vykuchany z toustovace a prilepim kamnarskym tmelem.
Stolem budu hybat jen nahoru/dolu tak mne vaha tolik netrapi, a dlazdicku bez problemu sezenu. Mozna ze by na tom matnem povrchu mohl plast drzet i bez pasky.
Netusim ale jak to bude s rovinou, a rovnomernost tepla asi nic moc, ale zas by se to nemuselo prohybat. Ale taky by to znamenalo mit v tiskarne 230V :-/
Zatim jsem narazil u topneho dratu, v toustovaci bylo kovove topne teleso uvnitr zalite nejakou keramikou a v topinkovaci nebyl drat ale prouzky/pasky.
Jeste tu mam starou zehlicku ... ale taky na vykuchani, dat misto stolu obracenou zehlicku by asi nefungovalo
Pasku jsem videl v nabidce u Farnella. cca pred mesicem, ale zrovna nebyla skladem.
Stolem budu hybat jen nahoru/dolu tak mne vaha tolik netrapi, a dlazdicku bez problemu sezenu. Mozna ze by na tom matnem povrchu mohl plast drzet i bez pasky.
Netusim ale jak to bude s rovinou, a rovnomernost tepla asi nic moc, ale zas by se to nemuselo prohybat. Ale taky by to znamenalo mit v tiskarne 230V :-/
Zatim jsem narazil u topneho dratu, v toustovaci bylo kovove topne teleso uvnitr zalite nejakou keramikou a v topinkovaci nebyl drat ale prouzky/pasky.
Jeste tu mam starou zehlicku ... ale taky na vykuchani, dat misto stolu obracenou zehlicku by asi nefungovalo
Pasku jsem videl v nabidce u Farnella. cca pred mesicem, ale zrovna nebyla skladem.
Zdravím, chci se zeptat, jaký používáte termistor pro trysku, už mám téměř vše hotové a připravené na odzkoušení, ale nemůžu v českých obchodech najít přijatelnou variantu (nebo se špatně koukám?) termistoru a ze zahraničí se mi je kvůli poštovnému už objednávat nechce... Poradíte?
P.S.: nebo pokud víte co udělat proto abych mohl měřit deskovým pt 100, nedaří se mi pro něj správně vypočítat hodnoty...
P.S.: nebo pokud víte co udělat proto abych mohl měřit deskovým pt 100, nedaří se mi pro něj správně vypočítat hodnoty...
Naposledy upravil(a) KU07BA dne 26. 11. 2011, 10:50, celkem upraveno 1 x.
To že jsou ty odpory přetížený, jsem nebral v potaz...drk222 píše:9 10ohmovych odporu znamena, podle me, skoro 130w a ne 90.
U mně je furt 9ks 10ti Wattovejch odporů 90W
Kdes sebral číslo 18um? "Klasický" tišťáky maj tloušťku mědi 35um a na větší zatížení 70um.ledvinap píše:...Ty cesty nevyjdou zas tak tenke, takze podleptani by nemelo hrat velkou roli (zvlast kdyz pouzites 18um med)...
A jenom ještě k těm shit odporům: Jo udávaj jim teplotní koef. 400ppm/K, ale jestli tomu někdo věří, tak je hodně naivní...
Printed nabizi 18,35,70 a 105 um, bral jsem to vicemene jako standard. Kdyz vyrabi prokov, tak polovinu medi dokovi, takze zakladni material by mel existovat v jeste tenci variante.Honza P píše:Kdes sebral číslo 18um? "Klasický" tišťáky maj tloušťku mědi 35um a na větší zatížení 70um.ledvinap píše:...Ty cesty nevyjdou zas tak tenke, takze podleptani by nemelo hrat velkou roli (zvlast kdyz pouzites 18um med)...
konstantan ma 40ppm/K (-55 to 105 °C), manganin 15ppm, nichrom 400ppm (170 podle jineho zdroje). Z ceho by ten odpor museli namotat, aby to bylo bylo o moc horsi?A jenom ještě k těm shit odporům: Jo udávaj jim teplotní koef. 400ppm/K, ale jestli tomu někdo věří, tak je hodně naivní...
[/quote]Honza P píše:To že jsou ty odpory přetížený, jsem nebral v potaz...drk222 píše:9 10ohmovych odporu znamena, podle me, skoro 130w a ne 90.
U mně je furt 9ks 10ti Wattovejch odporů 90W
No jako vtip dobrý. Ale pokud to bylo myšleno vážně,což doufám nebylo, tak je to samo nesmysl.
Jen abychom nemátli lidi z řad zájemců. 9x10ohm 10w odporů zapojím paralelně. Sériově bz to bylo 90ohm což bz topilo minimálně.
tj. se zanedbáním zbytku napájení platí 1/10+1/10+1/10+1/10+1/10+1/10+1/10+1/10+1/10=1/R tj. výsledný odpor R=10/9ohm proud při 12V bude I=U/R tj I=12*9/10=10.8A výkon pak bude P=U*I tj. 12*10.8=129.6W. těch 10W u toho odporu znamená "co snese". Do topného tělesa tiskové hlavy dávám 3W odpor a taky baští tak 20-25W.
No vtip to nebyl o přetížitelnosti a vůbec použití těchhle čínskejch (pardon oni jsou vlastně thajský) odporů mám svý mínění. Hodně totiž záleží jak kvalitně a čím jsou zalitý do tý keramiky. A když jsou zalitý blbě, tak dopadnou třeba takhle (autor fotky promine...) https://picasaweb.google.com/lh/photo/Z ... directlink" onclick="window.open(this.href);return false;
Tenhle sice byl 5W, ale u 10W je to stejný. Ale nikomu svoje názory nevnucuju, když to z nich chcete, tak to udělejte...
P.S. vsadim se, že v tiskový hlavě nemáš Royalohm...
Tenhle sice byl 5W, ale u 10W je to stejný. Ale nikomu svoje názory nevnucuju, když to z nich chcete, tak to udělejte...
P.S. vsadim se, že v tiskový hlavě nemáš Royalohm...
"U mně je furt 9ks 10ti Wattovejch odporů 90W"
drk222 má pravdu, chce to zopakovat fyzikální zákony
Trvalé přetížení o víc jak 40% vede jistě k destrukci.
Ale pravdou je, že tyto odpory nejsou určeny k ohřevu a v případě nestejnoměrného odvodu tepla se chovají každý různě.
Honza
drk222 má pravdu, chce to zopakovat fyzikální zákony
Trvalé přetížení o víc jak 40% vede jistě k destrukci.
Ale pravdou je, že tyto odpory nejsou určeny k ohřevu a v případě nestejnoměrného odvodu tepla se chovají každý různě.
Honza