CNC Fórum

Mex píše:Pěknej graf.
Škoda, že v něm nemáš ještě původní celou sinusovku 230V, pak tu jednocestně usměrněnou, a to celé posunuté tak, aby nula byla uprostřed.

aula píše:K_73: To ale vypadá spíše jako dvoucestně usměrněné.

Ne, nevypadá. Pokud by to bylo dvoucestně usměrněné, tak by frekvence zvlnění na výstupu usměrňovače byla 100Hz
Jako domácí úkol si spočítej počet period modré křivky v tom grafu (časový interval 500ms)

milan584 píše: Zkusil bych si zjistit, PROČ u obráběcích strojů je svorka xb, proč se ovládací obvody zásadně musí napájet přes trafo z sdruženého napětí, s sekundárem, který je jednostranně ukostřený.
Jednoduché otázky, každému, kdo se nechce nechat zabít 400 V by se mělo rozsvítit.

Tohle platilo i před 50 lety, kdy jsem pracoval jako elektrikář v továrně plné obráběcích strojů.

Pokud chceš, mám tady na dílně dva nové pulzní zdroje. Jeden dává 27 V a druhý 36 V. KLidně ti je na týden půjčím na vyzkoušení. Za sebe bych to řešil na zkoušku autotrafem s dvoucestným usměrněním a zajímal bych se pouze o "sílu" magnetu a o oteplení. Obojí naprosto jasně odhalí problém. Je otázka, jestli u kusu železa a pár drátů je příliš vědecký přístup na místě. Jo abych nezapoměl, jsem z Modřan - Praha 12 a telefon mám 777600602.
Ahoj Luboš

teď budeme další týden řešit od koho si půjčí zdroj když už má asi 4tou nabídku
omlouvám se za plevelení

Nebudeme, protože už jsem asi 1000x napsal, že teď na to stejně nemam čas to fyzicky řešit a že jsem dohodnut s Robokopem.

Luboši díky za nabídku.

No jinak v momentě, kdy spolehlivě nevím na jaký proud je to celé stavěné (jestli si třeba můžu dovolit do toho pustit na tvrdo co si to vezme, atd.), si nemyslím, že by byl vědecký přístup zkoušet, jak se to chová, co se týče ohřevu a adhezní síly (alespoň čistě metodou odtrhnu/neodtrhnu obrobek - stejně nemam sílu čím měřit). Další věc je, že od určité hodnoty proudu s rostoucím proudem už adhezní síla skoro nenarůstá, takže i když by upínač z hlediska ohřevu snesl třeba celou 1A co si vezme, je zbytečné to do toho cpát. Třeba při 0,7A je potřeba kolem 73V a to už je jen něco málo více než 50W, tj. polovina max. příkonu.

Předně si myslím že je to pudová záležitost ,buď to pude nebo nepude Každýmu nevědátorovi je jasné že naši dědci a tátové u magnetu neregulovali proud ,tak je to jasný 110V ss a připojit ,hodit navrch kus desky a nechat, za hodinu se pozná jestli běží tak jak má nebo je v hajzlu .Pokud je načatej tak se stejně ničím nezachrání a pokud je v pořádku tak není co řešit .Takhle to řešíme u nás na venkově a stroje makaj ,tím vědátorováním si na živobytí nevydělám.

fmodel píše:Předně si myslím že je to pudová záležitost ,buď to pude nebo nepude Každýmu nevědátorovi je jasné že naši dědci a tátové u magnetu neregulovali proud ,tak je to jasný 110V ss a připojit ,hodit navrch kus desky a nechat, za hodinu se pozná jestli běží tak jak má nebo je v hajzlu .Pokud je načatej tak se stejně ničím nezachrání a pokud je v pořádku tak není co řešit .Takhle to řešíme u nás na venkově a stroje makaj ,tím vědátorováním si na živobytí nevydělám.

Máš 100% pravdu a jestli je v hajzlu to poznáš i dřív než za hodinu.

Pripojit to a vyzkouset je reseni na 10 minut. O cem si potom budeme psat ? Ales pokud se nepletu pracuje v akademickem prostredi, tak to pekne rozebere vedecky. Jinak vsechno dobre Alesi

mimochodem abych psal k věci a ne mimo tak ti nabízím že ti půjčím siloměr... to tu ještě nebylo
to co popisuješ je a není pravda, samozřejmě se zvyšujícím proudem se již nebude zvyšovat upínací síla protože dojde k nasycení a už se to bude jenom hřát.. jenže já osobně se domnívám, že výrobce namotal právě tolik závitů a udělal tak velké pólové nástavce, že se snažil vyždímat maximum, přece nebude dělat magnet kterej je schopnej svoji velikostí upnout silou X a nenamotá ho tak aby upínal jen třeba X/2.. takže jinými slovy když do toho pustíš to co je na štítku tak se síla bude blížit maximu a jestli snížíš příkon tak i síla bude menší.. závislost té síly na procházejícím proudu najdeš všude..

[quote="RaS"]mimochodem abych psal k věci a ne mimo tak ti nabízím že ti půjčím siloměr... to tu ještě nebylo

Omlouvám se, ale zajímá mě jestli máš ten siloměr analogový nebo digitální.

mám tady analog - taková váha na pytle se dvěma hákama za jeden bys tahal na druhej přidělal kus železa.. to je do 20kg dílek je 0,1kg .. není to samozřejmě nic přesného ale orientačně proč ne... pak tady mám ještě můstkovej tenzometr z něj leze myslím 0-5V a rozsah je 0-200kg (myslím), ale třeba Luboš bude mít tenzometry asi i menší a na takovýto odborný projekt by to jistě zapůjčil..

RaS píše:mám tady analog - taková váha na pytle se dvěma hákama za jeden bys tahal na druhej přidělal kus železa.. to je do 20kg dílek je 0,1kg .. není to samozřejmě nic přesného ale orientačně proč ne... pak tady mám ještě můstkovej tenzometr z něj leze myslím 0-5V a rozsah je 0-200kg (myslím), ale třeba Luboš bude mít tenzometry asi i menší a na takovýto odborný projekt by to jistě zapůjčil..

Díky za nabídku. Nějakou takovou váhu na pytle někde máme, ale nevím rozsah. Rozsah 20kg je ale podle mého málo. Kdyby měl upínač při plném výkonu alespoň 50N/cm2 (ty co jsem našel, mají dokonce 100), tak už jenom s nějakou kostkou 50x50 mm by to bylo orientačně přes 1 000N.
Spíš mě zajímá ten tenzometr. Já jsem uvažoval použít i něco takového https://learn.adafruit.com/force-sensit ... r/overview" onclick="window.open(this.href);return false; ale co jsem zkusmo jich pár našel na eBay tak mají rozsah do 100N. Myslel jsem to strčit pod obrobek a měřit přímo tlakovou sílu.

To je pravda, že výrobce bude upínač konstruovat s ohledem na co nejlepší efektivitu. Nicméně když jsem si procházel http://www.cez.cz/edee/content/file/vzd ... -volny.pdf" onclick="window.open(this.href);return false; tak i u některých současných upínačů se zjistilo, že by mohl být pracovní proud nižší, což by shodou okolností vedlo k poklesu spotřeby o 50% (viz grafy na str. 34 a zhodnocení na str. 33 - ono tam je třeba vůbec zajímavé pozorovat, že u 2 upínačů s proudem na 0,3A se dostal na cca 7 000N a s 3x tak větším proudem 0,9A už jen o 2 000N výše na 9 000N). Takže od věci to není, se na to mrknout jak se to bude chovat v závislosti na proudu.

fmodel píše:Předně si myslím že je to pudová záležitost ,buď to pude nebo nepude Každýmu nevědátorovi je jasné že naši dědci a tátové u magnetu neregulovali proud ,tak je to jasný 110V ss a připojit ,hodit navrch kus desky a nechat, za hodinu se pozná jestli běží tak jak má nebo je v hajzlu .Pokud je načatej tak se stejně ničím nezachrání a pokud je v pořádku tak není co řešit .Takhle to řešíme u nás na venkově a stroje makaj ,tím vědátorováním si na živobytí nevydělám.

Zase na druhou stranu kdybys ke všemu přistupoval takto tak tohle fórum ani neexistuje (protože by se někdo s nějakým CNC neobtěžoval) a mašiny v dílně bys honil transmisí od parního stroje, protože proč se babrat s nějakým elektromotorem, když to maká a akorát se občas vymění prasklý řemen. Samozřejmě hodně paušalizuju, ale popravdě proč mam do něčeho cpát 100W když tomu třeba stačí 50W.
Stejně tak si myslím, že i kdyby byl elektromagnet načatý tak třeba na těch 50W (nebo méně když bude síla dostatečná) klidně může běhat dál a při plné zátěži ho už dorazím. Prostě pustit do toho natvrdo 110V když nevím, jak to vůbec je, nebo není, mi přijde jako kravina. Samozřejmě to bych skutečně měl udělané za 10min jak píše Elbarto, protože mam to trafo 220/120 s můstkem co k tomu bylo, stačilo by ho připojit lustrsvorkou a nemusel bych si nikde půjčovat variak atd., nemluvě o době strávené zkoušením. Akorát abych pak místo toho nestrávil 10x více času převíjením něčeho co se nepřetížit to převíjet nemuselo.
Porovnávat to jak to chodí v praxi ve výrobě je nesmysl. Stejně tak může někdo říct, proč kupuju stroj, který pak repasuju, když si můžu koupit od TOS nový, a repase mě taky neuživí. Mě ten čas ušetřený zkoušením elektromagnetu stejně nikdo nezaplatí a naopak případné převíjení si budu platit sám.

Začnu tak nějak od konce .Starší stroje kupuju taky a rád ,protože naši otcové je nemuseli šidit na každém šroubu a proto po případné generální opravě budou perfektně fungovat další století.
Rádi tlacháme na foru a to právě pro to že je tu spousta stejně postižených lidí a spousta se od zkušenějších naučí.
Konstrukci strojů jsem tak trochu studoval ,a jak sám víš určitě jsi poznal rozdílné konstrukční školy našich otců,u tebe i dědů,a všichni rádi přiznáme že to je dobrá práce.Rozhodně ale vím že že vše konstruovali účelně a nevymýšleli hovadiny.
A teď k tomu magnetu ,na vývoj magnetu měli naši otcové dost času a možností tak nevěřím že bys to nějakým omezováním proudu razantně vylepšil aby to stálo zato při hodinách které strávíš při broušení na magnetu.
Konstrukčně je řešen jako blbuvzdorný tak se taky má používat.
Nevím ale jak vlastně stroje používáš ,jestli k bádání a repas je tvůj cíl,pak lze akademické debaty chápat, nebo na nich hodláš i pracovat.
Na těchto starších strojích není co upravovat maximálně nějaký softstartér a nově zadrátovat,těžko něco upravíš ku prospěchu věci.
Vývoj nových strojů je jiná kapitola ,a přesto že je dost znalostí jak má být stroj konstruován,a stále se opakují někdy diletantské pokusy s výmluvou že je to hobby ,a při tom se dá za stejnou cenu postavit stroj s podstatně větší užitnou hodnotou.