tak na molekularnim situ nebo zeolitu jakoze fakt jo
mame u kolegy na dilne co dela se sklem a je to vyrazne levnejsi nez kupovany. zere to 0.0.nic
Potřebuji se někde textově...
Moderátor: sysel
-
zverodoktor
- Příspěvky: 3758
- Registrován: 3. 6. 2007, 9:49
- Bydliště: Bratislava
Používam O2 koncentrátor na klinike asi 9 rokov (zatiaľ stále ten istý). Technológia sú spomínané molekulové sitá plus kompresor, výstup 5L O2 čistoty 95% pro tlaku 70 kPa. Údržba je raz za čas vysať filtre.
SU32, MN80, FN25, ISEL4433, Jakobsen SJ25, N1, VS16, Anycubic Kossel
není to náhodou podobný princip jako přečerpávací vodní elektrárny? nevím jaká je efektivita v jiných materiálech než voda, ale princip je asi stejný že? nebo je fyzikální princip jiný? já nevím, mohli by jste mi to objasnit? také jsem kdysi něco odobného někde četl, mělo to být jako věž s nějakými kvádry a na principu výtahu. Myslel jsem, že to někde testují. Fyzikálně to mělo napodobovat přečerpávací vodní elektrárnu. Jdu si prostudovat jak je efektivní přečerpávací vodní elektrárna - to je zajímavéSancho Panza píše: ↑21. 6. 2026, 9:15 Skvělýbyl taky nápad, jak levně
a ekologicky
uchovávat energií v závaží v svislé šachtě
á už vím, tak to neni špatný u té vody:
Zjednodušeně:
levná elektřina → čerpání vody nahoru → uložená energie
vysoká spotřeba → voda teče dolů → výroba elektřiny
Hlavní výhody:
rychle reaguje na změny v síti,
pomáhá vyrovnávat výrobu z větru a slunce,
má dlouhou životnost,
umí dodat velký výkon během minut.
Nevýhody:
potřebuje vhodný terén s výškovým rozdílem,
stavba je drahá,
zasahuje do krajiny,
část energie se ztratí, účinnost bývá zhruba 70–85 %.
V Česku je nejznámější přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách. Další jsou například Dalešice a Štěchovice II.
Jo tak ona ta voda asi něco váží
Protože gravitační úložiště příklad fyzikálně:
Příklad natvrdo:
35tunový kvádr zvednutý o 100 m uloží jen asi 9,5 kWh. To není moc. Pro 100 MWh by při výšce 100 m bylo potřeba zvedat řádově stovky tisíc tun materiálu. A tady začíná realita být méně sexy než marketing.
Takže voda jasně vítězí jak v kapacitě tak ceně vybudování. I když princip je fyzikálně stejný, takže ty startupy lžou jen v realizovatelnosti a rentabilnosti, ne ve fyzikálním základu.
Už to chápu
Groot
-
Sancho Panza
- Příspěvky: 1304
- Registrován: 6. 3. 2021, 12:50
Jo, koncentrátory se používají - ovšem taky by bylo dobré naznačit, že ten Tvůj koncentrátor je sice pro tvoje použití v současnosti asi ten nejrozumnější zdroj - ale výroba kyslíku pro pacoše a průmyslová výroba kyslíku, pro průmyslovou aplikaci překvapivě není to samý. V první řadě ten kompresor a celá ta technologie koncentrátoru fakt, není sadármo a ani neběží v režimu perpetum mobile. V druhé řadě - ten koncentrátor (tvůj) generuje prd objem a zcela minimální tlak. To je pro pacoše vhodné (obvykle pacoš po zásahu nemá připomínat hořící kopací míč) - otázkou (viz tužka, kalkulačka a pytlík od svačiny) je jak velký koncentrátor bys potřeboval pro (třeba) 100kWh batérku a jak by pak vyšla ekonomika - to je běžně známá věc - jak vychází výroba v koncentrátoru oproti frakční destilaci.zverodoktor píše: ↑21. 6. 2026, 2:14 Používam O2 koncentrátor na klinike asi 9 rokov (zatiaľ stále ten istý). Technológia sú spomínané molekulové sitá plus kompresor, výstup 5L O2 čistoty 95% pro tlaku 70 kPa. Údržba je raz za čas vysať filtre.
No třetí - pokud si dobře vzpomínám, tak v roce 2009
A ejhle, on je rok 2026 a ty batérky zase
Jinak, řekl bych, že ten kdo úspěšně absolvoval chemií na ZDŠ a uslyší "lithium, kyslík a to je jednoduchý" by mohl mít celkem jasno odkud vítr vane.
-
Sancho Panza
- Příspěvky: 1304
- Registrován: 6. 3. 2021, 12:50
Jo, to závaží je celkem triviální a levný technický řešení - akorát stačí vyvrtat několik desítekmartasg1 píše: ↑21. 6. 2026, 2:20není to náhodou podobný princip jako přečerpávací vodní elektrárny? nevím jaká je efektivita v jiných materiálech než voda, ale princip je asi stejný že? nebo je fyzikální princip jiný? já nevím, mohli by jste mi to objasnit? také jsem kdysi něco odobného někde četl, mělo to být jako věž s nějakými kvádry a na principu výtahu. Myslel jsem, že to někde testují. Fyzikálně to mělo napodobovat přečerpávací vodní elektrárnu. Jdu si prostudovat jak je efektivní přečerpávací vodní elektrárna - to je zajímavéSancho Panza píše: ↑21. 6. 2026, 9:15 Skvělýbyl taky nápad, jak levně
a ekologicky
uchovávat energií v závaží v svislé šachtě
á už vím, tak to neni špatný u té vody:
Zjednodušeně:
levná elektřina → čerpání vody nahoru → uložená energie
vysoká spotřeba → voda teče dolů → výroba elektřiny
Hlavní výhody:
rychle reaguje na změny v síti,
pomáhá vyrovnávat výrobu z větru a slunce,
má dlouhou životnost,
umí dodat velký výkon během minut.
Nevýhody:
potřebuje vhodný terén s výškovým rozdílem,
stavba je drahá,
zasahuje do krajiny,
část energie se ztratí, účinnost bývá zhruba 70–85 %.
V Česku je nejznámější přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách. Další jsou například Dalešice a Štěchovice II.
Jo tak ona ta voda asi něco váží![]()
Protože gravitační úložiště příklad fyzikálně:
Příklad natvrdo:
35tunový kvádr zvednutý o 100 m uloží jen asi 9,5 kWh. To není moc. Pro 100 MWh by při výšce 100 m bylo potřeba zvedat řádově stovky tisíc tun materiálu. A tady začíná realita být méně sexy než marketing.
Takže voda jasně vítězí jak v kapacitě tak ceně vybudování. I když princip je fyzikálně stejný, takže ty startupy lžou jen v realizovatelnosti a rentabilnosti, ne ve fyzikálním základu.
Už to chápu![]()
A hlavně bacha na ten luft - neb píst a válec - v těchto rozměrech....hm, to bude dost veselo.
- robokop
- Site Admin
- Příspěvky: 23358
- Registrován: 10. 7. 2006, 12:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Muzes si treba neverit ale neco velmi podobneho jsem resil pro jedu z nejvetsich automobilek. Sice si na tom vylamalo predemnou zuby dost inzenyru, ale reseni to melo. Stalo zlomek. Ma vydrz a pozadovane parametry. Da se obycejne koupit na ebay. A honi to reakci o el. vykonu stovek kilowat.
Vsechna prava na chyby vyhrazena (E)