No a zkousel jste merit prubehy na rezistorech pro rizeni tranzistoru?? R34 napriklad ?? Z toho pak spocitat proud. Jediny duvod proc by mohl odejit svab je ze by nestihal krmit proudy pro rizeni mustku. I kdyz se to nezda tak ty proudy nejsou zrovna male.
Druha moznost je napetove pretizeni komparatoru PWM. To znamena ty napetove spicky od snimaciho rezistoru.
driver s a3986 - problem?
A kdyz ti umre ten driver, co tranzistory odejdou taky? Jinak souhlas s Pascalem pokud vyloucime zdroj a nevhodne navrzenou desku nejpravdepodobnejsi je ze driver odejde kvuli spatnemu napeti na vstupech SenseX .
Kdo nic nedela ,nic nesku...
Trandaky ostanu OK, odide len svab. Meranie prudu do G elektrody FETu? tam by som mal namerat iba take impulzy, co sa nabija/vybija kapacita G-S. V datasheete pisu prud -110/200mA pre driver trandakov, to by malo byt OK.
Skusim sa obzriet este po inych trandakoch, ci nahodou nemaju mensiu vstupnu kapacitu.
Co sa tyka pretazenia komparatora, na inom fore mi poradili dat medzi svab a snimaci odpor odpor asi 1k, a za tym pre istotu vrazim este nejaku rychlu diodu, ktora to oreze na 0.6V. Ked toto uz nezaberie, tak to vzdavam
Skusim sa obzriet este po inych trandakoch, ci nahodou nemaju mensiu vstupnu kapacitu.
Co sa tyka pretazenia komparatora, na inom fore mi poradili dat medzi svab a snimaci odpor odpor asi 1k, a za tym pre istotu vrazim este nejaku rychlu diodu, ktora to oreze na 0.6V. Ked toto uz nezaberie, tak to vzdavam
Jenze kdyz k tomu snimacimu odporu das paralelne treba tu diodu tak tim muzes dost zmenit parametry te zpetne vazby.To pak napokap muzes poslat do vecnejch lovist ty tranzistory. Spis dej poradne rychle diody k ten tranzistorum,tem integrovanym moc neverim. A jeste se podivat jestli se ti to rucesini nesiri i po zemich.Jestli ano je potreba to zablokovat.
Kdo nic nedela ,nic nesku...
No mate pravdu ze na tom rezistoru jsou jen spicky, ale prave o ty de. Ta energie na nabijeni vstupni kapacity G-cka FETu neni rozhodne zanedbatelna. A pokud mate (jak jste tvrdil) moznost to zmerit kvalitnim osciloskopem tak nechapu proc se tomu tak branite.
Co se tyka signalu ze snimaciho rezistoru proc tam misto te diody nedat kondik jak jsem tvrdil?? Ten nadherne pobere ty spicky vznikle spinanim vsech moznych kapacit a pokud se spravne spocita velikost R a C tak nebude nijak negativne ovlivnovat funkci PWMka.
Co se tyka vestavenych diod ve FETu tak ty samozrejme funguji (neni duvod jim neverit), ale je potreba vedet JAK funguji a ze vetsinou nejsou dostatecne rychle na pokryti napetove spicky z indukcnosti civky motoru prvnich nekolik nanosekund. Nekoukal jsem do datasheetu, ale zacnou omezovat napeti az tak za 150 až 300 nanosekund (odhadem) coz je pomale. Z tohoto duvodu je tam zapojen ten RC clanek paralelne s vinutim ktery prave tyto spicky ma pobrat (musi byt spravne spocitany), ale ja davam prednost rychlym diodam napr BYV27 (reaguji do zhruba 30 nanosekund).
Problem je v tom ze premyslite co tam dat kde za soucastku, ale uz vas vubec nezajima co tam ta soucastka vlastne dela a proc a jake jsou jeji skutecne parametry (tedy ne pouze ty idealni prevazujici, ale i ty ktere se projevuji v meznich situacich).
Co se tyka signalu ze snimaciho rezistoru proc tam misto te diody nedat kondik jak jsem tvrdil?? Ten nadherne pobere ty spicky vznikle spinanim vsech moznych kapacit a pokud se spravne spocita velikost R a C tak nebude nijak negativne ovlivnovat funkci PWMka.
Co se tyka vestavenych diod ve FETu tak ty samozrejme funguji (neni duvod jim neverit), ale je potreba vedet JAK funguji a ze vetsinou nejsou dostatecne rychle na pokryti napetove spicky z indukcnosti civky motoru prvnich nekolik nanosekund. Nekoukal jsem do datasheetu, ale zacnou omezovat napeti az tak za 150 až 300 nanosekund (odhadem) coz je pomale. Z tohoto duvodu je tam zapojen ten RC clanek paralelne s vinutim ktery prave tyto spicky ma pobrat (musi byt spravne spocitany), ale ja davam prednost rychlym diodam napr BYV27 (reaguji do zhruba 30 nanosekund).
Problem je v tom ze premyslite co tam dat kde za soucastku, ale uz vas vubec nezajima co tam ta soucastka vlastne dela a proc a jake jsou jeji skutecne parametry (tedy ne pouze ty idealni prevazujici, ale i ty ktere se projevuji v meznich situacich).
Pročetl jsem si podrobně toto téma a díval jsem se do schématu. Také v současnosti stavím driver s obvodem A3986. Moje zkušenosti zatím tedy nejsou praktické. Ze schématu není jasné jaké napětí vlastně na vývodu VREF je? Podle použitého bočníkového odporu jsem vypočítal že pokud by jste na vývodu VREF použil maximální přípustné referenční napětí (2V) tak váš driver bude mít asi 0,76A/fázi. Pro tento proud bych rozhodně použil A3984(nebo A3983 podle požadavku na dělení kroků). S tímto obvodem je všechno vyřešeno a mám s ním velice dobré praktické zkušenosti i při frekvencích kroků kolem 350kHz i když při těchto frekvencích to chce už něčím chladit. Dalším problémem může být kapacita na vývodu VREG. V datascheetu mají na to takový vzorec, ale pokud je frekvence PWM do 14kHz měla by být minimálně 40ti násobek Cboot. Vy jí máte podle mne nízkou. Ve schématech kterými jsem se dal inspirovat z netu jsou všude také větší odpory na gate tranzistorů (33-47R), vy máte 10R. Jak jsem již psal nemám tyto záležitosti ověřeny praxí, ale doufám že vám moje odpověd nějak pomůže.
Diki za reakciu.
Ten kondik na VREG mam maly, to mi akosi uslo.
Co sa tyka bocniku, v reale mam 0.15ohm, to je zle zakreslene, a VREF sa pohybuje v rozmedzi 0-1.5V asi, nastavuje sa to tymi dvomi trimermi (jeden pre normal a druhy pre standby rezim)
A nechapem ako vyslo tych 0.76A, ked by som tam mal 0.33ohm, tak vznikne ubytok 1V pre prud 3A, v mojom pripade je to nieco cez 6A pre 0.15ohm. Co sa tyka odporov do G pre mosfety, tak tie by mali iba spomalovat nabijanie vstupnej kapacity kvoli obmedzeniu EMI. Momentalne cakam vzorky tychto obvodov (ci vobec pridu), tak uvidime.
Co sa tyka tych spomimanych obvodov A3984, to je ine kafe prave kvoli integrovanemu mostiku, tam to samozrejme je omnoho jednoduchsie.
Ten kondik na VREG mam maly, to mi akosi uslo.
Co sa tyka bocniku, v reale mam 0.15ohm, to je zle zakreslene, a VREF sa pohybuje v rozmedzi 0-1.5V asi, nastavuje sa to tymi dvomi trimermi (jeden pre normal a druhy pre standby rezim)
A nechapem ako vyslo tych 0.76A, ked by som tam mal 0.33ohm, tak vznikne ubytok 1V pre prud 3A, v mojom pripade je to nieco cez 6A pre 0.15ohm. Co sa tyka odporov do G pre mosfety, tak tie by mali iba spomalovat nabijanie vstupnej kapacity kvoli obmedzeniu EMI. Momentalne cakam vzorky tychto obvodov (ci vobec pridu), tak uvidime.
Co sa tyka tych spomimanych obvodov A3984, to je ine kafe prave kvoli integrovanemu mostiku, tam to samozrejme je omnoho jednoduchsie.
Omlouvám se že mi ušlo zapojení VREF. Máte pravdu to by mělo být správnvě. Jinak pro vývod VREF doporučují napětí v rozmezí 0.8 - 2V. Já to řeším obvodem Atmel ATtiny15 a jeho rychlým PWM výstupem. Jsem totiž tak trochu "atmelista" .
Co se týká bočníku v DS. je vzorec "ITRIP(max) = VREF / (8 × RSENSE )" podobný vzorec je i v DS. pro A3984 a tam to podle něj funguje takže nevidím důvd proč tady nemělo. Ono se totiž VREF v A3986 ještě dělí 8 než je použito jako referenční napětí pro komparátor. Také je dost odvážné tvrdit že tam máte 6A protože měření proudu při takových pulsech je velice těžké. Myslím že se tu nějaká diskuze tímto už zabívala a i já v paxi vím že to nezměříte protože část proudu teče cívkou i ve chvíli kdy je odpojená (velice hrubě řečeno).
Desku bych měl mít hotovou do konce týdne tak se také ozvu výsledkem. Třeba budu potom zase potřebovat poradit já
.
.Co se týká bočníku v DS. je vzorec "ITRIP(max) = VREF / (8 × RSENSE )" podobný vzorec je i v DS. pro A3984 a tam to podle něj funguje takže nevidím důvd proč tady nemělo. Ono se totiž VREF v A3986 ještě dělí 8 než je použito jako referenční napětí pro komparátor. Také je dost odvážné tvrdit že tam máte 6A protože měření proudu při takových pulsech je velice těžké. Myslím že se tu nějaká diskuze tímto už zabívala a i já v paxi vím že to nezměříte protože část proudu teče cívkou i ve chvíli kdy je odpojená (velice hrubě řečeno).
Desku bych měl mít hotovou do konce týdne tak se také ozvu výsledkem. Třeba budu potom zase potřebovat poradit já
.Ok, mate pravdu, zabudol som ze sa to deli 8. Ale zmerat prud pomocou osciloskopu nie je az taky problem. Sice nie tak presne,ale da sa. Samozrejme som velmi zvedavy na Vase vysledky a kazdopadne drzim palce. Inak veta,ze prud tecie aj po odpojeni cievky nema u mna zmysel Ale asi ste to mysleli inak...este raz vela zdaru a nepodelili by ste sa s nami o schemu??
Ale asi ste to mysleli inak...este raz vela zdaru a nepodelili by ste sa s nami o schemu??Abych nevypadal jako kecal tady je moje schéma i když ještě jednou musím podotknout že není zatím odzkoušeno.
Co se týče té věty tak jsem to opravdu myslel tak jak jsem to napsal. Magnetický proud skutečně teče i po odpojení cívky protože se projeví takzvaná indukčnost. Měření osciloskopem není nepřesné, je prostě nepoužitelné protože tento magnetický tok nezměříte. Na toto téma je tu hezká diskuze na http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?t=946 ... u&start=15. Podle mne má výborný názor uživatel "tomashal".
Všíměte si také že je to moje už osmá verze driveru po dvou letech a pokusech s L6506, L6203, L297, L6201, L298 a vytvářením sinusovky s ATmega8, LTC7528 takže nějaké zkušenosti mám. Nepovažuji se za odborníka, protože čím víc se tím zabývám mám pocit že o tom nic nevím.
Co se týče té věty tak jsem to opravdu myslel tak jak jsem to napsal. Magnetický proud skutečně teče i po odpojení cívky protože se projeví takzvaná indukčnost. Měření osciloskopem není nepřesné, je prostě nepoužitelné protože tento magnetický tok nezměříte. Na toto téma je tu hezká diskuze na http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?t=946 ... u&start=15. Podle mne má výborný názor uživatel "tomashal".
Všíměte si také že je to moje už osmá verze driveru po dvou letech a pokusech s L6506, L6203, L297, L6201, L298 a vytvářením sinusovky s ATmega8, LTC7528 takže nějaké zkušenosti mám. Nepovažuji se za odborníka, protože čím víc se tím zabývám mám pocit že o tom nic nevím.
- Přílohy
-
- Proud hodlám nastavovat počterm a hodnotou bočníkových odporů.
Pro sejosef :
No ono kdyz clovek zna jaky je ten prubeh proudu tou civkou tak pomoci osciloskopu je mozne onen proud docela dost presne (v zavislosti na presnosti osciloskopu) zmerit (a to i z prubehu mereneho na snimacim rezistoru). Jinak pro mereni proudu civkou i pomoci obycejneho multimetru za dve stovky jsem na foru uz psal. (mozna primo v tomto vlakne?? uz nevim)
Jinak co se tyka toho Vaseho zapojeni tak rezostor R28 a C19 bych rozhodne nedaval jako optional. PBr se tomu docela schopne brani a pak se divi ze mu hori svabi, nebo nefunguje PWM jak ma (aniz by vedel ze nefunguje jak ma).
Jinak ty kondenzatory C7, C16, C21, C22 bych mozna vynechal, nebo je dal co nejmensi a misto R29 a C23 bych radeji pouzil rychle diody. (proc pridavat dalsi ztraty, kdyz je tam dost tech kterych se nelze zbavit)
No ono kdyz clovek zna jaky je ten prubeh proudu tou civkou tak pomoci osciloskopu je mozne onen proud docela dost presne (v zavislosti na presnosti osciloskopu) zmerit (a to i z prubehu mereneho na snimacim rezistoru). Jinak pro mereni proudu civkou i pomoci obycejneho multimetru za dve stovky jsem na foru uz psal. (mozna primo v tomto vlakne?? uz nevim)
Jinak co se tyka toho Vaseho zapojeni tak rezostor R28 a C19 bych rozhodne nedaval jako optional. PBr se tomu docela schopne brani a pak se divi ze mu hori svabi, nebo nefunguje PWM jak ma (aniz by vedel ze nefunguje jak ma).
Jinak ty kondenzatory C7, C16, C21, C22 bych mozna vynechal, nebo je dal co nejmensi a misto R29 a C23 bych radeji pouzil rychle diody. (proc pridavat dalsi ztraty, kdyz je tam dost tech kterych se nelze zbavit)
Uvidíme jak to celé dopadne. Na snímacích odporech jsou vždy skutečně nějaké zákmity takže předpokládám že použiju k jejich filtraci R28 a R38, kondenzátory C17 a C19 zřejmě nebudou potřeba protože potřebujeme vyfiltrovat zákmity v pásmu nad 5MHz a vzhledem k tomu že vstupy SENSE u A3986 mají nějakou vstupní kapacitu připojil jsem je na DPS jen pro jistotu.
Kondenzátory C7,16,21,22,24-27 jsem dal na DPS taky na doporučení výrobce IO (zmínka v DS.) jinak předpokládám že je nepoužiju.
Jen nerozumím tomu jak použít rychlé diody místo R29 a C23? Možná snad transily protože je tam střídavina. Jinak R a C paralelně k cívkám motorů mají asi všechny profi drivery s MOSFET tranzistory.
V měření proudu nejsem odborník takže se k němu nebudu nadále vyjadřovat. Jen vím že může zmást hodnota která proteče bočníkem byť třeba měřená přesným osciloskopem (cívka si zažije svoje).
Kondenzátory C7,16,21,22,24-27 jsem dal na DPS taky na doporučení výrobce IO (zmínka v DS.) jinak předpokládám že je nepoužiju.
Jen nerozumím tomu jak použít rychlé diody místo R29 a C23? Možná snad transily protože je tam střídavina. Jinak R a C paralelně k cívkám motorů mají asi všechny profi drivery s MOSFET tranzistory.
V měření proudu nejsem odborník takže se k němu nebudu nadále vyjadřovat. Jen vím že může zmást hodnota která proteče bočníkem byť třeba měřená přesným osciloskopem (cívka si zažije svoje
).CZ_Pascal, urcite sa nebudem branit veci, co mi pomoze. A vidim to tak,ze pokial zozeniem svaby, tak ten RC clen tam dam....tuto debatu som zacal v case ked uz som nemal ziadne nove svaby na odpalenie
Ako to myslis s tymi diodami miesto RC clena paralelne k motoru??
sejosef, diki za schemu aj v mene ostatnych
Ako to myslis s tymi diodami miesto RC clena paralelne k motoru??
sejosef, diki za schemu aj v mene ostatnych
Rychlou diodu pripojte ke kazdemu tranzistoru stejnym spusobem jako je "pripojena" vnitrni dioda toho FETu. (On ten FET bez te diody proste vyrobit nejde) Problem je v tom ze ta dioda uvnitr toho FETu je relativne pomala (radove to byva kolem 200 až 300 nS) kdezto ta co pripojite by mela mit kolem 25 až 35 nS, takže pobere ty napěťové špičky které by jinak napěťově namáhaly FET. Tyto špičky pobere pravě ten RC člen připojenej paralelně k civce motoru takže ta civka nestiha tak rychle změnit napětí (ty špičky jdou do několika násobku napětí kterým se to krmí) no a když začátek té špičky chytne ten RC člen tak vnitřní dioda FETu si poradí se zbytkem proudu. Ale samozřejmě ten RC člen tu energii protopí na svém odporu (něco malinko i v samotném kondíku) a nepředstavuje zátěž pouze pro vypínaní (kdy chrání před tou špičkou) ale zatěžuje tranzistor i při spínání. Nicméně tyto ztráty nejsou nijak veliké a proto je levnější tam dat jeden levný RC člen místo čtyř drahých diod. Profi driver chce především vydělat a né být co nejlepší:-) Ideálně by tam mohl být i ten RC člen (spočítaný aby pobral pouze to co nezvládne ta rychlá dioda) a i ty rychlé diody.
... co se týká té cívky tak ta si sice zažije svoje a na snímacím rezistoru je vidět pouze část toho co si zažije, ale je docela přesně známo co se děje s cívkou ve chvíli kdy už snímací rezistor odpočívá a proto i z pouhého měření na snímacím rezistoru docela přesně zjistím jak se cítí ubohá cívka.