V ose X bude ryv omezeny, postupne zacne rust brzdici zrychleni(mimo konec oblouku). Problem je v ose Y - v primem useku bude nulove, ale hned jak zacne oblouk, tak musi byt v ose Y akcelerace odpovidajici dostredivemu zrychleni - tudiz se akcelerace zmeni skokove. Dostredive zrychleni je kolme na smer pohybu.prochaska píše:Já jsem si to zkusil představit. Když pojedu v X konstantní rychlostí a začnu opisovat čtvrtkruh, stále stejnou obvodovou rychlostí, tak mi v čase t = 0 .. pi/2 klesne x-ová složka rychlosti na nulu Vx = cos(t) a pak už zůstane nulová, zrychlení bude Ax = -sin(t) a pak se skokem vrátí do nuly, takže ryv (to jsem ještě nikdy před tím neslyšelyaqwsx píše:To prochaska:
Díky za připomínku. Tenhle graf chybí a asi by byl vhodý. Když je člověk do toho ponořený, tak mu nepřijde, že takové věci chybí. Původně jsem chtěl tento graf nachystat a poslat ho sem, ale trochu teď nestíhám, tak snad v budoucnu dodám. Zkusím probém tedy popsat slovně. Představ si, že máš pohyb konstatní rychlostí po přímce, která navazuje na oblouk. Neprobíhá zde žádné zrychlování ani zpomalování. Jakmile dojedeš na konec úsečky, musíš začít okamžitě působit dostředivým zrychlením Ad = v^2/r. A zde vzniká ráz. Tomu nelze zabránit jinak než zastavením a postupným rozjetím se.) bude -cos(t), ale v čase pi/2 bude nekonečně velký, což nelze, takže se to zpětně projeví na překmitu rychlosti x do mínusu? Chápu to dobře?
Skokova zmena akcelerace znamena skokovou zmenu sily - tento impuls kvuli konecne tuhosti zpusobi kmitnuti stroje.
. Pokud s volantem neškubnu ale pomalu otočím na té čtvrt otáčky tak tu kompenzaci dostředivé síly řidič zvládne lépe..... Rychlost otáčení volantem je ona rychlost zmněny akcelerace. Když otočím pomalu zmněním i akceleraci pomalu a nedostanu na dršku 
, ale za cenu toho že neprojedu dráhu po oblouku s konstantním poloměrem ale nějaké jiné křivce...